- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiál: ±4 jsme se nevlezli při měření do udávané maximální chyby, je to dáno i nepřesností měřících přístrojů při snímání malých hodnot a malým UP, které jsme používali. Pro rozsah ±6 jsme se již do rozsahu vlezli.
- -- -
Měření polohy dotykovými indukčnostními snímači
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
3.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
3. prosince 2004
Název úlohy:
Měření vibrací
Teplota:
22 °C
Vlhkost:
52 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
1) Změřte nábojovou citlivost (charge sensitivity) kq a napěťovou citlivost (voltage sensitivity) ku piezoelektrického snímače vibrací KD32. Závislosti vyneste do grafu.
2) Změřte závislost zrychlení (zpoždění) na nárazové rychlosti při nárazu autíčka na pevnou překážku pomocí kapacitního snímače zrychlení ADXL 150.
3) Určete rezonanční kmitočty pro různé módy kmitání jednostranně vetknutého harmonicky buzeného nosníku bez uvažování vlivu hmotnosti snímače a poté s přepočtem hmotnosti použitého snímače na přírůstek délky nosníku. Pomocí stroboskopu si ověřte při nízkých frekvencích kmitání nosníku stroboskopický jev.
Schéma zapojení
Obr 2.3 Schéma zapojení ad 3)
Obr 2.1 Schéma zapojení ad 1)
Teoretický úvod
Piezoelektrický snímač vibrací
U akcelerometrů je piezoelektrický měnič uspořádán buď ve tvaru desky namáhané na tlak, ve tvaru mezikruhového válce popř. destiček namáhaných na smyk, nebo ve tvaru nosníku (desky) namáhané na ohyb.Každý snímač musí obsahovat vhodný piezoelektrický materiál (řez krystalu křemene, piezokeramika) a seismickou hmotnost m. Zrychlením a tělesa snímače vyvoláme setrvačnou sílu F = ma, kterou seismickou hmotnost m deformuje krystal. Na krystalu se objeví elektrický náboj Q = kpF, který je přímo úměrný působící síle. Konstanta úměrnosti se nazývá piezoelektrická konstanta materiálu kp. Frekvenční rozsah piezoelektrických akcelerometrů je značný. Nemožnost statického měření (a kalibrace) je způsobena nejen svodovým odporem Rk samotného krystalu (bývá značně vysoký ( 20 G(), ale především svodovým odporem Rvd vodiče (kabelu) a vstupního odporu Rp přístroje, na který signál vedeme.
ADXL150
Akcelerometr ADXL150 představuje měřicí systém pro měření zrychlení kapacitní metodou.
Princip činnosti:
ADXL150 je vytvořen technologií, která umožňuje spojení čidla s elektronikou přímo na čipu. Senzor na čipu má 42 samostatných buněk pro snímání zrychlení. ADXL150 obsahuje Besselův filtr 2. řádu se spínanou kapacitou, který zajišťuje plochou frekvenční charakteristiku do mezního kmitočtu 1 kH. Zrychlení se dá vypočítat podle výrobce jako :
[ms-2](3.1)
kde U ………. [V] je napětí změřené na výstupu.
UN ………[V]
Citlivost…[ ]
Kmitání tenkých nosníků a tyčí
V našem případě se jedná o jednostraně vetknutý nosník, rezonanční kmitočty lze vypočítat podle vztahu:
[Hz] (3.2)
kde koeficienty ai odpovídají jednotlivým módům kmitání nosníku a lze je vypočítat řešením pohybové rovnice nosníku
c0 …..[ms-1]je vlnová rychlost šíření deformační vlny,
h …..[m]je tloušťka nosníku
l ……[m]je délka nosníku
ze vztahu vyplívá, že rezonanční frekvence není závislá na šířce materiálu!
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Elektrodynamický budič s nosníkem a třemi snímači vibrací
Kalibrační elektrodynamický budič s přívodními vodiči a snímačem vibrací
Generátor HP 33104
Nábojový zesilovač C4.2
Výkonový zesilovač
Multimetr DU20
Osciloskop HP 54600
zdroj 5V BK 127 (AUL 310)
Stroboskop
Vypracování
1) Měření na piezoelektrickém snímačí vibrací KD32:
Tab 5.1: Naměřené a dopočítané hodnoty indukčního transformátorového snímače
Výpočet: Náboje Q = Us/k=75,31[mV]/10[mV/pC]=7,531pC(5.1)
(5.2)
(5.3)
(5.4)
Obr. 5.1: Nábojová citlivost snímače vibrací KD32
Obr. 5.2: Napěťová citlivost snímače KD32
2) Měření závislosti zrychlení na nárazové rychlosti pomocí kapacitního snímače zrychlení ADXL 150:
ma=305gmz=187gc=3,8mV/ms-2
Tab. 5.2: Naměřené a vypočtené hodnoty při měření kapacitním snímačem ADXL 150
Výpočet: Výpočet rychlosti: vycházíme ze zákona zachování energie:
(5.5) (5.6)
(5.7)
(5.8)
Závislost zrychlení na rychlosti autíčka: a=380,1*v-3,7861(5.9)
Obr. 5.3: Závislost zrychlení na nárazové rychlosti
3) Rezonanční kmitočty pásoviny:
Tab 5.2: Rezonanční kmitočty
Ρ=7800kgm-3l=0,65mh=4,75mmb=20mmc=5311ms-1mč=24,3g
Výpočty: Přepočet hmotnosti čidla na prodloužení nosníku:
vycházíme ze vzorce [kgm-3](5.10)
(5.11)
Výpočet rezonanční frekvence: vycházíme ze vztahu (3.2):
(5.12)
Závěr
Z prvního měření jsme spočítali nábojovou a napěťovou citlivost piezoelektrického snímače vibrací KD32 a závislosti vynesli do grafu. Nábojová citlivost kq byla v rozmezí: 0,871 ÷ 1,331 pC/ms-2 a napěťovou citlivost ku byla v rozmezí: 1,428 ÷ 2,183 mV/ms-2
Při druhém měření jsme měřili závislost zrychlení (zpomalení) autíčka při nárazu v závislosti na rychlosti autíčka. Závislost zrychlení nám vyšla v přímé úměře s rychlostí autíčka. Rovnice pro zrychlení tedy je: a=380,1*v-3,7861
Dále jsme měřili rezonanční kmitočty nosníku a porovnávali s hodnotami získanými výpočtem s jednostranně vetknutého nosníku a hodnoty výpočtů rezonančních kmitočtů s uvažováním a přepočtem hmotnosti čidla. Hmotnost čidla se přepočítává jako prodloužení danného nosníku. Hodnoty se nepatrně liší. Z měření můžeme říci, že měřením získáme rezonanční kmitočty nosníku s malou chybou měření.
- -- -
Měření vibrací
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
4.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
10. prosince 2004
Název úlohy:
Měření na kapacitním snímači posunutí
Teplota:
21 °C
Vlhkost:
41 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
Vypočítejte velikost kapacity snímače posunutí s průměrem elektrod dS = 95 mm v rozsahu 0 až 3 mm a závislost CS = f(x) vyneste graficky.
Změřte a vyneste do grafu základní charakteristiku snímače posunutí U = f(x) pro tři hodnoty srovnávacího kondenzátoru: CN1, CN3, CN5, (s přípravkem zapojeným dle schématu). Kapacitní snímač připojte krouceným dvouvodičem s malou vlastní kapacitou (cca 18,3 pF). Měřte pro x = 0 až 3 mm. Stanovte též hodnotu kapacity všech srovnávacích kondenzátorů.
Změřte a vyneste do grafu základní charakteristiku snímače posunutí U = f(x) pro srovnávací kondenzátor CN5. Kapacitní snímač připojte koaxiálním kabelem (cca 103 pF). Měřte pro x = 0 až 3 mm. Do grafu vyneste závislost současně s odpovídajícím průběhem změřeným v bodě 2), na osu X grafu vynášejte relativní hodnotu kapacity snímače a kabelu vztaženou k hodnotě srovnávacího kondenzátoru CN5.
Určete optimální pracovní bod kapacitního snímače pracujícího jako snímač tloušťky folie a ocejchujte závislost U2 = f(n). Pracovní oblast snímače tloušťky folie vyznačte v charakteristikách získaných v bodě 2). Kapacitní snímač připojte krouceným dvouvodičem s malou vlastní kapacitou.
Schéma zapojení
Obr 2.1 Schéma zapojení a zapojení přípravku
Teoretický úvod
Kapacita kondenzátoru je závislá na jeho geometrických rozměrech a dielektriku. Obecně platí pro kapacitu C rovinného deskového kondenzátoru:
(3.1)
kdeQ0 - je volný náboj na elektrodách
U - napětí mezi elektrodami
(r - relativní permitivita (-)
(0 - dielektrická konstanta vakua ((0 = 8,85416.10-12 Fm-1)
S - plocha elektrod (m2)
d - vzdálenost mezi elektrodami (m)
Pro měření fyzikálních veličin kapacitním snímačem lze využít změn:
- vzdálenosti elektrod,
- změny relativní permitivity dielektrika
- plochy elektrod
Změny vzdálenosti elektrod
Změn vzdálenosti elektrod se využívá u snímačů posunutí, u tzv. kapacitních mikrometrů. Hyperbolický průběh závislosti kapacity na vzdálenosti elektrod omezuje rozsah měření asi na 1 mm. Větší linearity lze dosáhnout v diferenčním zapojení. Citlivost může být i výrazně lepší jak 1 (m a lze ji zvýšit vložením dielektrika.
Změny relativní permitivity dielektrika
Těchto změn se používá ke konstrukci snímačů pro měření hladiny (stavoznak), stálosti složení dielektrických materiálů, tloušťky, vlhkosti, složení plynů, teploty, tlaku a případně i v aplikacích dalších.
Změna ploch elektrod
Změny ploch elektrod se používá u kapacitních snímačů posunutí při měření velkého lineárního i úhlového posunutí, protože charakteristika těchto snímačů je lineární. Z dalších snímačů, pracujících na tomto principu, jsou používány např. otáčkoměry, generátory funkcí a stavoznaky. Kapacitní snímače tohoto typu se konstruují s axiálním pohybem elektrod, ponejvíce v souosém provedení.
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Laboratorní přípravek s kap. snímačem, srovnávacími kondenzátory, sadami fólií a propojovacím krouceným vodičem
Generátor Hung Chang 8205A
2x milivoltmetr BM 579
Vypracování
Výpočet velikosti kapacity snímače posunutí: U1=5Vf=5kHz
l
[mm]
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
2,4
2,6
2,8
3
C
[pF]
---
313,8
156,9
104,6
78,5
62,8
52,3
44,8
39,2
34,9
31,4
28,5
26,2
24,1
22,4
20,9
Tab 5.1: Výpočet kapacity snímače posunutí
Výpočet: Výpočet kapacity:
(5.1)
Obr. 5.1: Velikost kapacity snímače na vzdálenosti desek
2) Měření základní charakteristiky posunutí: Ckrouc=18,3pFU1=5Vf=5kHz
l
[mm]
0
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
2,4
2,6
2,8
3
UcN1
[V]
1,45
0,65
0,4
0,245
0,16
0,105
0,064
0,037
0,021
0,0235
0,038
0,05
0,062
0,072
0,081
0,089
UcN3
[V]
1,25
0,32
0,0225
0,13
0,225
0,29
0,34
0,38
0,4
0,415
0,45
0,48
0,475
0,485
0,5
0,51
UcN5
[V]
0,92
0,18
0,5
0,66
0,76
0,82
0,86
0,9
0,93
0,95
0,97
0,99
1
1,005
1,01
1,015
Tab. 5.2: Naměřené hodnoty při měření charakteristiky posunutí
Výpočet: Výpočet kapacity srovnávacích kondenzátorů: Pokles charakteristiky k minimu říká, že kapacity srovnávacího kondenzátoru a kapacita snímače (+kapacita přívodu) jsou si nejvíce podobné a proto je můžeme z těchto minim určit:
CN1
CN3
CN5
57,5pF
122,9pF
332,1pF
Tab 5.3: Hodnoty srovnávacích kondenzátorů
Výpočet: Výpočet CN1:
(5.2)
Obr. 5.2: Měřené charakteristiky snímače posunutí pro tři různé kondenzátory v můstku
3) Základní charakteristika snímače pro CN5:
L
[mm]
0,2
0,4
0,6
0,8
1
1,2
1,4
1,6
1,8
2
2,2
2,4
2,6
2,8
3
Dvojlinka
[V]
0,18
0,5
0,66
0,76
0,82
0,86
0,9
0,93
0,95
0,97
0,99
1
1,005
1,01
1,015
Koax
[V]
0,14
0,125
0,212
0,27
0,32
0,35
0,37
0,39
0,405
0,415
0,425
0,43
0,44
0,445
0,45
X3
[--]
1,37
0,68
0,46
0,34
0,27
0,23
0,20
0,17
0,15
0,14
0,12
0,11
0,11
0,10
0,09
X2
[--]
1,00
0,50
0,33
0,25
0,20
0,17
0,14
0,13
0,11
0,10
0,09
0,08
0,08
0,07
0,07
Tab 5.4: Základní charakteristika snímače
Obr. 5.3: Základní charakteristika snímače pro koaxiální a dvojlinkové připojení
Výpočet: Výpočet relativního rozvážení mostu:
(5.3)
4) Ocejchování závislosti tloušťky folie U2 = f(n): D0=2,4mm
Tab 5.5: Změřené hodnoty výstupního napětí pro různý počet fólií
Obr 5.4: Závislost U2 na počtu fólií
Závěr
Prvně jsme počítali závislost kapacity na vzdálenosti elektrod. Zjistili jsme že se vzdáleností elektrod kapacita hyperbolicky klesá. Pokud by jsme lineárně snižovali plochu elektrod, kapacita bude lineárně klesat. Se zvětšujícím εr bude také kapacita lineárně růst.
Dále jsme měřili charakteristiku snímače posunutí pro tři různé srovnávací kapacity. Pro každou kapacitu nám vyšlo jedno minimum (patrno z grafu 5.2) O tomto bodě můžeme říci, že kapacita srovnávacího kondenzátoru je stejná jako kapacita snímače s kapacitou přívodu. Tím jsme získali hodnoty srovnávacích kondenzátorů:
CN1
CN3
CN5
57,5pF
122,9pF
332,1pF
Zde jsme provedli měření s přívodem koaxiálním kabelem a hodnoty jsme porovnávali s přívodem pomocí kroucené dvojlinky. Výsledky jsme vynesli do grafu 5.3.
Optimální pracovní bod snímače jsme určili pro CN5 a vzdálenost elektrod 2,4mm. Z grafu 5.4 je patrná ze začátku lineární závislost na počtu fólií, která se při větším počtu začíná stávat nelineární. Námi zvolená pracovní oblast je vyhovující, ale jen pro malý počet fólií.
- -- -
Měření na kapacitním snímači posunutí
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
6.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
8. října 2004
Název úlohy:
Měření teploty a teplotního toku
Teplota:
21 °C
Vlhkost:
58 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
Změřte závislost odporu na teplotě u odporových snímačů teploty v rozsahu 20 °C až 100 °C. Závislost vyneste do grafu, stanovte typ použitého materiálu a jeho konstanty.
Změřte časovou konstantu polovodičového snímače při oteplování i ochlazování. Zdůvodněte případný rozdíl změřené časové konstanty při přechodu z teplé vody do studené a naopak. Je časová konstanta závislá na rozdílu teplot?
Porovnejte dynamické a statické tepelně-izolační vlastnosti předložených vzorků materiálů. Určete statickou měrnou tepelnou vodivost ( předložených vzorků a porovnejte ji s tabulkovými hodnotami..
Schéma zapojení
Obrázek .: Schéma zapojení přípravku pro měření tepelného toku
Teoretický úvod
Odporové snímače teploty - u většiny čistých kovů roste odpor s teplotou. Závislost změny odporu na teplotě vyjadřuje teplotní součinitel odporu R. Pro kovy platí přibližný vztah: , kde R0 je odpor při teplotě 0°C.
Polovodičové odporové snímače (polykrystalické - termistory, pozistory; monokrystalické – bez PN přechodu, s jedním nebo více přechody)
Termistory mají velký záporný teplotní součinitel elektrického odporu a nelineární, klesající závislost odporu na teplotě:
(3.1)(3.2)
kde Rt je odpor při teplotě T [,K]
Ro je odpor při teplotě To [,K] (293K při T0=20°C)
B je materiálová konstanta[K]
Dynamické vlastnosti odporových snímačů způsobují teplotní setrvačnost (časové zpoždění) údaje teploměru (dáno konstrukcí čidla, ochranných krytů a tepelných jímek).
Pro časovou konstantu platí (klidné prostředí):
(3.3)
kde jek - součinitel prostupu tepla
M - hmotnost všech ponořených částí snímače [kg]
c - měrné teplo snímače [J kg-1 K-1]
St - povrch ponořené části snímače [m2]
Jeden z možných způsobů jak změřit odezvu již existujícího snímače je na jednotkový skok vstupní veličiny (teploty). Za předpokladu, že snímač můžeme považovat za setrvačný článek prvního řádu (systém s jednou časovou konstantou), odpovídá časová konstanta snímače době, kdy dosáhne výstupní veličina snímače 63% své ustálené hodnoty.
( (měrná tepelná vodivost). Existuje řada metod, jak součinitel tepelné vodivosti měřit.
Princip vychází ze základního Fourierova vztahu vyjadřujícího hodnotu ustáleného
tepelného toku ( vedeného izotermickou plochou A v důsledku teplotního spádu (teplotního gradientu):
(3.4)
Fourierův vztah lze pro náš případ vedení tepla mezi dvěma deskami napsat ve tvaru:
(3.5)
kde ( [Wm-2] je hustota tepelného toku, tj. ( = (/A
( [Wm-1K-1] je měrná tepelná vodivost
T1, T2 [K] jsou teploty na okrajích zkoumaného materiálu
( [m] je tloušťka zkoumaného materiálu
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Multimetr METEX M-3850DCI 855 632
Multimetr METEX M-3850DCI 855 601
Zapisovač TZ 4100ZD 26 22
Stopky DS 35Inv.č.1037/2511
vařič, 2x nádoba
Lab. př. se sn. teploty
Lab. př. se sn. tepelného toku
Vypracování
Závislost odporů na teplotě:
Tab 5.1 : Závislost odporu čidla na teplotě
Graf 5.1: Závislost odporu Ni odporového snímače na teplotě
Graf 5.2: Závislost odporu termistoru na teplotě
Výpočet teplotního součinitele odporu R Ni čidla:
Vycházíme ze vztahu: (5.1)
-1(5.2)
Tabulkové hodnoty: Tab 5.2
Materiál
Měrný odpor [m]
10-3 R [(C-1]
Rozsah použití [(C]
Nikl
9.13 * 10-6
6.17
-60 +150
Výpočet materiálové konstanty B termistoru:
Vycházíme ze vztahu 3.2: (5.3)
2) Měření časové konstanty polovodičového snímače:
Měření se provádí stopováním času, který potřebuje snímač na změnu svého odporu, která odpovídá 63% změny teploty
Obr 5.1 Určování časových konstant
63% z celkové změny teploty vypočteme z hodnot - studená voda 25°C, teplá voda 100°C:
Spočtené teploty, při kterých nastává 63% celkové změny a odpovídající hodnoty odporu:
Ohřívání: 72,25°COchlazování:52.75°C
R39,2Ω47,5Ω
τ:71s61s
Hodnoty τ jsou získány měřením času, kdy se hodnota odporu změnila na velikost udávanou tabulkou pro 63% změny.
3) Srovnání dynamických a statických tepelně izolačních vlastností:
Dynamické tep.-iz. vlastnosti
Statické tep.-iz. vlastnosti
Srovnání dle měrné tepelné vodivosti
( [Wm-1K-1]
Sololit (3,6 mm)
Překližka (9,9 mm)
Novodur (4,3 mm)
0,8614
Opaxit (6,5 mm)
Bakelit (5,2 mm)
Sololit (3,6 mm)
0,9231
Překližka (9,9 mm)
Novodur (4,3 mm)
Bakelit (5,2 mm)
1
Kamenina (7,7 mm)
Sololit (3,6 mm)
Linoleum (1,8 mm)
1,1538
Linoleum (1,8 mm)
Texgum (8,2 mm)
Překližka (9,9 mm)
1,7451
Bakelit (5,2 mm)
Linoleum (1,8 mm)
Texgum (8,2 mm)
2,4968
Novodur (4,3 mm)
Opaxit (6,5 mm)
Opaxit (6,5 mm)
4,2708
Texgum (8,2 mm)
Kamenina (7,7 mm)
Kamenina (7,7 mm)
5,3061
Hliník
Hliník
Hliník (4,9 mm)
7,9311
Tab. 5.3 Srovnávání jednotlivých materiálů
Výpočet měrné tepelné vodivosti: Vycházeli jsme ze vztahu 3.5.
Vhodnou úpravou jsme získali:.(5.4)
Výpočet pro bakelit:(5.5)
Závěr
Prováděli jsme měření závislosti odporů snímačů na teplotě. Z naměřených hodnot (tab 5.1) je zřejmé, že byly použity čidla: odporový (graf 5.1-stoupající tendence) a termistor (graf 5.2 – klesající tendence).
U odporového snímače teploty jsme dále vypočetli (vzorec. 5.2 ) teplotní součinitel R, který vyšel: R = 6,03*10-3 (C-1, což při porovnání s tabulkovými hodnotami nejblíže odpovídá Niklu.
U termistoru jsme prováděli výpočet materiálové konstanty B (vzorec 5.3). Ta vyšla: B=1795,8K.
2)Při měření časové konstanty jsme přesunovali termistor ze studené vody (25°C) do horké vody (100°C) a sledovali čas, za který se ustálí hodnota odporu termistoru na 63% skutečné hodnoty (Obr 5.1).Hodnota časové konstanty nezávisí na amplitudě skoku teploty, je vždy stejná. Časové konstanty jsme získali: τ1=71s pro ohřev a τ2=61s pro ochlazování.
Časové konstanty se nám nepatrně liší, je to dáno chybou měření v první části, kde zanedbáváme, že skutečnou hodnotu odporu termistoru získáme pro danou teplotu až za dlouhý čas a ne jako výsledek okamžité hodnoty, kterou jsme měřili.
3)Porovnání dynamických a statických tepelně izolačních vlastností předložený vzorků materiálů je
patrný z grafu 5.3, kde rovné krátké části představují statickou hodnotu vzorku a dlouhé
dynamickou hodnotu. Z grafu je zřejmé, že čím více je materiál elektrovodný, tím má i větší
tepelnou vodivost. Dále jsou vzorky zhodnoceny v tabulce (tab. 5.3) jak pro dynamické, tak i pro
statické vlastnosti a to v pořadí od nejlepších tepelně izolačních vlastností po nejhorší. Třetím
sloupečku jsou materiály seřazeny podle velikosti měrné tepelné vodivosti. Nejmenší hodnotu
jsme získali u novoduru (=0,8614 Wm-1K-1 (nejvíce izoluje) a největší hodnotu pro hliník
(=7,9311 Wm-1K-1 (nejvíce vede teplo).
- -- -
Měření teploty a teplotního toku
SNÍMAČE NEELEKTRICKÝCH VELIČIN
Číslo úlohy:
8.
Jména:
Petr Štipčák
Datum:
22. října 2004
Název úlohy:
MĚŘENÍ S ODPOROVÝMI TENZOMETRY
Teplota:
22,5 °C
Vlhkost:
62 %
Tlak:
-- hPa
Zadání
Seznamte se s technickým popisem k tenzometrické aparatuře Vishay P-3500, její obsluhou a s popisem přístroje pro zjišťování citlivosti tenzometrů.
Změřte hodnotu součinitele deformační citlivosti K tenzometru nalepeného na kalibračním přípravku a porovnejte ji s údaji výrobce. Z naměřených hodnot vypočítejte i přírůstek odporu tenzometru při zatížení. Odpor nezatíženého tenzometru R = 120 (.
Zjistěte rezonanční kmitočty malých vetknutých nosníčků pomocí nalepených tenzometrů.
Zjistěte modul pružnosti E a Poissonovu konstantu µ materiálu velkého nosníku.
Změřte hmotnost závěsu závaží velkého nosníku.
Schéma zapojení
Teoretický úvod
Seznam přístrojů, přípravků a dokumentace
Laboratorní přípravek s nosníky a tenzometryDKP 479
Laboratorní přípravek pro stanovení součinitele deformační citlivosti s popisem
Tenzometrická aparatura Vishay P-3500S/N 106013
Osciloskop Agilent 54622A
RC generátor Hung Chang 8204A
Materiály fy Vishay a HBM
Vypracování
2) G.F.=-1MULT=-1U1=2V
3)Nastavení: 600V ~ 200 imp/s
Us=410V
Tab 5.1 Hodnoty získané měřením pomocí GM trubice
Obr 5.1 Impulsní charakteristika GM trubice
Výpočet strmosti sedla: Vycházíme ze vztahu: , kde
4)fólie: hnědá l = 0,295 mm (bakelit)
Tab 5.2 tabulka závislosti hustoty částic na počtu stínících mřížek.
Obr 5.2 Závislost hustoty částic na počtu stínících přepážek
Výpo
Vloženo: 28.05.2009
Velikost: 3,16 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Mohlo by tě zajímat:
Skupina předmětu BMFV - Měření fyzikálních veličin
Reference vyučujících předmětu BMFV - Měření fyzikálních veličin
Podobné materiály
- BMA3 - Matematika 3 - Staré materiály- přednášky, sbírka, zkouška
- BNEZ - Napájení elektronických zařízení - BNEZ staré zkoušky 2006.rar
- BSIS - Signály a soustavy - BSIS různé staré zkoušky 2005.zip
- BSIS - Signály a soustavy - staré zkoušky 2003 2004 BSIS hlavní.zip
- AMA1 - Matematika 1 - AMA1 zkoušky staré až 2011.zip
- BRPV - Rádiové přijímače a vysílače - staré zkoušky BRPV 2003-2006-2007
- BKSY - Komunikační systémy - BKSY staré zkoušky cca 2008.zip
- MMIA - Mikropočítače pro přístrojové aplikace - MMIA staré přednášky od dr. Fedry02.zip
- MMIA - Mikropočítače pro přístrojové aplikace - MMIA staré přednášky od dr. Fedry01.zip
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - laborky
- BEL2 - Elektrotechnika 2 - laborky2
- BDAK - Datová komunikace - laborky-plc
- BDAK - Datová komunikace - laborky-v.34
- BDOM - Digitální obvody a mikroprocesory - Laborky
- BMFV - Měření fyzikálních veličin - Laborky 1-10 mix
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Laborky 1
- BMVE - Měření v elektrotechnice - Laborky obsáhlé
- BFY1 - Fyzika 1 - laborky
Copyright 2025 unium.cz


