laborky

87,500
4,471
-0,0002681
50
323,15
1,666
70,833
1
70,833
4,260
-0,0003167
55
328,15
1,533
49,833
1
49,833
3,909
-0.0003638
60
333,15
2,4
54,000
1
54,000
3,989
-0,0004096
Grafy: viz. další stránky

Závěr:
Změřením teplotní závislosti odporu termistoru a měděného vodiče jsme si ověřili, že odpor negativního termistoru s teplotou exponenciálně klesá a odpor měděného drátu s teplotou roste.
Jméno: Marek Čejka
Číslo úlohy
18
Kód
Oddělení
Skupina
B1A/04
Obor
Odevzdáno dne15.10.200818.4.2000
Hodnocení
Opravy
Učitel
Měřeno dne8.10.2008
Ročník
I.
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM
katedra fakulty
FEKT VUT BRNO
Spolupracoval: Tomáš Daněk
Příprava
Název úlohy


Tíhové zrychlení
Zadání: Stanovte tíhové zrychlení pomocí měření reverzním kyvadlem.
Použité přístroje:
Měřič doby kmitu DMP01
Reverzní kyvadlo
Posuvné měřítko
Metr
Šipka na stojanu
Ocelové měřítko
PC
Teoretický rozbor:
Tíhové zrychlení g na zemském povrchu je zrychlení volného pádu ve vakuu a má v daném místě stejnou hodnotu pro všechny hmotnosti. Jednotkou tíhového zrychlení v soustavě SI je m.s-2.
Reverzní kyvadlo je fyzické kyvadlo tvořené kovovou tyčí se dvěma osami O1 , O2 (obr.10.1), které tvoří pevné břity obrácené ostřím k sobě. Kyvadlo lze převracet a nechat kývat kolem jedné nebo druhé osy. Na tyči je možno posunovat závažím Z  a měnit tak jeho vzdálenost a od konce tyče. Tím se mění poloha těžiště a tedy i doby kmitu kyvadla kolem os O1 , O2 .
Reverzním kyvadlem měříme tíhové zrychlení na základě následující úvahy: Doba kmitu fyzického kyvadla je pro malý rozkyv určena vztahem
(10.1)
kde J je moment setrvačnosti kyvadla a l je vzdálenost osy od těžiště. Hodnoty těchto veličin nemáme obvykle k dispozici, takže použití (10.1) k výpočtu g je nevhodné. Za určitých podmínek lze použít mnohem jednoduššího vztahu pro matematické kyvadlo.
h
Doba kmitu T matematického kyvadla při malých rozkyvech ( asi do 5o ) závisí
na jeho délce a tíhovém zrychlení podle vztahu:
(10.2)
Délka matematického kyvadla, které kmitá se stejnou dobou kmitu jako fyzické kyvadlo, se nazývá redukovaná délka fyzického kyvadla. Určíme-li redukovanou délku našeho fyzického kyvadla a jeho dobu kmitu, můžeme použít vztahu (10.2) pro výpočet tíhového zrychlení. Z (10.2) obdržíme
g = (4.2.l ) / T2(10.3)
Lze dokázat, že vzdálenost mezi osami O1 , O2 je rovna redukované délce použitého fyzického kyvadla v případě, že doba kmitu kolem obou os
je stejná ( T1 = T2 ). Toho dosáhneme posouváním závaží. Doba kmitu
se měří přístrojem DMP01.
Postup měření:
1. Vyjměte ocelovou tyč - kyvadlo ze závěsu a kovovým měřítkem změřte 10-krát vzdálenost 1
mezi osami O1 a O2 . Měření zpracujte obvyklým způsobem.
Pro vzdálenosti ai konce kyvadla po dolní hranu závaží změřte pomocí přístroje DMP01 doby kmitu 20.T1(ai) pro osu O1 a 20.T2(ai) pro osu O2 . Měření opakujte pro další i ( i = 1,...,n ). Polohy závaží volte rovnoměrně od konce tyče k břitu, poblíž břitu volte poslední vzdálenost tak, aby se závaží v horní poloze neopíralo při kmitání o závěs.
Na počítači spusťte příkazem KYV program, pomocí něhož vynesete grafy závislosti doby kmitů na poloze závaží T1(a) , T2(a) a zjistěte souřadnice průsečíku těchto dvou grafů. Program KYV se ovládá pomocí menu, evidentně chybná vstupní data jsou ignorována. Pro vlastní práci je důležité naplnit program naměřenými daty. K tomu slouží položka ,,Nové hodnoty do tabulky “.
Naměřené údaje zkontrolujte a pomocí počítače znázorněte grafy závislosti doby kmitu kolem obou os na poloze závaží. Grafy musí mít jeden průsečík a jejich průběh musí být monotónní. Případné chyby odstraňte novým měřením.
Z grafu odečtěte hodnotu a , co nejpřesněji do ní umístěte závaží.
Změřte dobu kmitu T1(a) kolem osy O1 a T2(a) kolem osy O2. Použijte postupnou metodu měření. Je-li vaše měření správné, nebudou se obě doby kmitu téměř lišit.
Ze vztahu (10.3) vypočtěte tíhová zrychlení g1 , g2 pro T1 , T2 . Určete chyby .
Srovnejte vypočítaná g s tabulkovou hodnotou. Bude-li se tabulková hodnota lišit od vypočítaných, pokuste se najít příčinu a zdůvodnit ji.
Tabulky naměřených hodnot:
Tabulka vzdálenosti os O1 a O2
číslo měření
l
 
mm
mm
1.
967
966,1
2.
966
3.
967
4.
965
5.
966
6.
966
7.
965
8.
967
9.
966
10.
966
Výpočet absolutní a relativní chyby měření:
tn.,P=2,262 koeficient z tabulky pro 95% pravděpodobnost při 10 měřeních
Vzdálenost os O1 a O2:
Tabulka naměřených hodnot závislostí T=f(a)
a
20T1
20T2
[mm]
[s]
[s]
1
20
40,37
43,55
2
40
40,1
42,13
3
60
39,77
40,75
4
80
39,49
39,44
5
100
39,17
38,34
Tabulky naměřených a vypočtených hodnot pro T1:
Tabulka pro výpočet průměrné hodnoty doby jednoho kmitu
počet kmitů
A čas
počet kmitů
B čas
B-A 50T1
s
s
s
0T
0
50T
98,59
98,59
10T
19,71
60T
118,31
98,60
20T
39,43
70T
137,97
98,54
30T
59,21
80T
157,69
98,48
40T
78,87
90T
177,35
98,48
ř
T1
δ(50T1)
δ(T1)
g1
[s]
[s]
-
-
[s]
[s]
[ms-2]
98,538
1,97076
0,026
0,012
0,032
0,0006
9,820
Tabulky naměřených a vypočtených hodnot pro T2:
Tabulka pro výpočet průměrné hodnoty doby jednoho kmitu
počet kmitů
A čas
počet kmitů
B čas
B-A 50T
s
s
s
0T
0
50T
98,65
98,65
10T
19,78
60T
118,37
98,59
20T
39,50
70T
138,09
98,59
30T
59,21
80T
157,8
98,59
40T
78,93
90T
177,52
98,59
50T2
T2
δ(50T2)
δ(T2)
g2
[s]
[s]
-
-
[s]
[s]
[ms-2]
98,602
1,97204
0,029
0,013
0,036
0,0007
9,807
Příklady výpočtů pro první tabulku:
Určení chyby g1 a g2:
g=9,8066ms-2-skutečná hodnota udávaná v tabulkách
Vypočtená tíhová zrychlení:
Závěr:
V našem měření jsme měli za úkol zjistit tíhové zrychlení g odpovídající naší zeměpisné šířce. Z tabulek by se mělo rovnat g=9,8066ms-2. Námi zjištěná hodnota se od té skutečné nepatrně liší. Skutečné hodnotě se nejvíce blíží g1. Chyba mohla vzniknou při nepřesném vychylování reverzního kyvadla (nemuseli jsme vždy správně odhadnout vychýlení o 5 stupňů. Dále potom při závěrečnem měření jsme závaží nemuseli nastavit co nejpřesněji.
Výsledné hodnoty T1 = (1,9708 ± 0,0006 ) sg1 = ( 9,820 ± 0,002 ) ms-2T2 = (1,9720 ± 0,0007 ) sg2 = ( 9,807 ± 0,003 ) ms-2
Jméno: Marek Čejka
Číslo úlohy
10
Kód
Oddělení
Skupina
B1A/04
Obor
Odevzdáno dne5.11.200818.4.2000
Hodnocení
Opravy
Učitel
Měřeno dne22.10.2008
Ročník
I.
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM
katedra fakulty
FEKT VUT BRNO
Spolupracoval: Tomáš Daněk
Příprava
Název úlohy





FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM
Ústav fyziky
FEKT VUT BRNO
Jméno
Ročník
1
Předn. skup.
Kroužek
Lab.skup.
Spolupracoval
Měřeno dne
13.11.2006
Odevzdáno dne
Učitel
Hodnocení
Příprava
Opravy
Číslo úlohy
10
Kód
Název úlohy
Tíhové zrychlení
Zadání:
Stanovte tíhové zrychlení pomocí měření reverzním kyvadlem.
Rozbor úlohy:
Tíhové zrychlení g na zemském povrchu je zrychlení volného pádu ve vakuu a má v daném místě stejnou hodnotu pro všechny hmotnosti. Jednotkou tíhového zrychlení je v soustavě SI m.s-2.
Reversní kyvadlo je fyzické kyvadlo tvořené kovovou tyčí se dvěma osami O1, O2, které tvoří pevné břity otočené ostřím proti sobě. Kyvadlo lze převracet a nechat kývat podle kterékoliv osy. Na tyči je umístěno závaží, u kterého lze měnit jeho vzdálenost a od konce tyče. Tím se mění poloha těžiště a doba kmitu podle obou os. Doba kmitu pro malý rozkyv je
.
Pro rozkyv do 5° lze použít vztah pro matematické kyvadlo
.
Redukovaná délka fyzického kyvadla je délka matematické kyvadla, při které má stejnou periodu kmitu jako dané fyzické kyvadlo. Pokud se periody reversního kyvadla podle os O1,O2 rovnají (T1=T2) poté je redukovaná délka rovna vzdálenosti mezi osami O1,O2. Poté lze vypočítat tíhové zrychlení podle vztahu
.
Postup měření:
Vyjmeme ocelovou tyč - kyvadlo ze závěsu a kovovým měřítkem změříme 10-krát vzdálenost l mezi osami O1 a O2.
Pro vzdálenosti ai konce kyvadla po dolní hranu závaží změříme pomocí přístroje DMP 01 doby kmitu 20T1(ai) pro osu O1 a 20T2(ai) pro osu O2. Měření opakujeme pro i=1..n. Polohy ai závaží volíme rovnoměrně od konce tyče k břitu.
Na počítači, pomocí programu KYV, vykreslíme grafy závislosti doby kmitů na poloze závaží T1(a)a T2(a) a zjistíme průsečík těchto dvou bodů.
Z grafu odečteme hodnotu průsečíku - a. Do této polohy umístíme závaží.
Změříme dobu kmitu T1(a) kolem osy O1 a T2(a) kolem osy O2. Použijeme postupnou metodu měření.
Ze vztahu vypočteme tíhová zrychlení g1 a g2 pro T1 a T2. Určíme chyby (g1) a (g2).
Srovnáme vypočítaná g s tabulkovou hodnotou.
TABULKY NAMĚŘENÝCH HODNOT:
Délka kyvadla l:
č.měř.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
průměr
l [m]
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
0,97
a [mm]
20T1 [s]
20T2 [s]
20
40,98
52,46
60
40,26
45,2
80
39,93
42,35
120
39,27
38,28
kmity
T11 [s]
kmity
T12 [s]
T12 - T11 50T [s]
0
0
50
98,82
98,82
10
19,78
60
118,53
98,75
20
39,5
70
138,31
98,81
30
59,27
80
158,02
98,75
40
79,04
90
177,8
98,76
98,778
kmity
T21 [s]
kmity
T22 [s]
T22 - T21 50T [s]
0
0
50
99,14
99,14
10
19,88
60
118,92
99,04
20
39,71
70
138,63
98,92
30
59,54
80
154,4
94,86
40
79,37
90
183,84
104,47
99,286
GRAFY:
Viz příloha.
ZÁVĚR:
Vypočtené tíhové zrychlení má hodnotu g1=9,812±0,007ms-2 s relativní chybou δ(g1)=0,078%, g2=9,712±2,98 ms-2 δ(g2)=30,66%. Tabulková hodnota tíhového zrychlení je g = 9,80665ms-2. Naměřená hodnota g1 se od tabulkové liší o 0,00535ms-2 což je při použité měřicí metodě dostatečná přesnost. U měření g2 se naměřená hodnota liší od tabulkové o 0,09465 ms-2. Při měření g2 vznikaly chyby způsobené nedostatečným kýváním kyvadla po 70 kyvu.

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUMÚstav fyzikyFEKT VUT BRNO
Jméno:Luky6100
Kód:
B2643
Ročník:1.
Obor:
SkupinaB1B/15
Oddělení
Spolupracoval
Měřeno dne:20.10.2006
Odevzdáno dne:
27.10.2006
Příprava
Opravy
Učitel
RNDr. Veverka
Hodnocení
Název úlohy:
Vlastnosti ručkových měřících přístrojů
Číslo úlohy
17
Úkol měření:
Zobrazte na osciloskopu a změřte (užitím všech přiložených voltmetrů) zadané hodnoty napětí, a to neusměrněné a jednocestně a dvoucestně usměrněné.
Seznamte se s osciloskopem a s funkcemi jeho ovládacích prvků.
K vstupním svorkám transformátoru (svorka 5 V a svorka 30 V) připojte osciloskop. Zobrazte na osciloskopu průběh střídavého napětí a odečtěte z obrazovky velikost amplitudy UM . Z této hodnoty vypočítejte odpovídající Uef.Dále ke stejným vstupním svorkám transformátoru připojte paralelně všechny vhodné voltmetry, změřte Uef a porovnejte naměřené hodnoty s hodnotou vypočtenou.
Zobrazte na osciloskopu průběh jednocestně usměrněného napětí, odečtěte z obrazovky velikost amplitudy UM a vypočítejte hodnoty Uef a Us pro odpovídající zapojení. Voltmetry zapojte paralelně, změřte Uef a Us, a porovnejte naměřené hodnoty s vypočtenými.
Stejný postup jako v bodě číslo 3 proveďte pro dvoucestně usměrněné napětí.
Ukazuje-li magnetoelektrický přístroj s usměrňovačem jinou hodnotu Uef než hodnotu vypočtenou, pokuste se zdůvodnit, proč tomu tak je. Odvoďte vztah mezi Uef a UM pro tento případ.
Z třídy přesnosti přístrojů určete chyby měření.
Z hodnot jednotlivých měření vypočtěte UM a chybu δ(UM).
Všechny naměřené a vypočítané hodnoty přehledně uveďte v tabulce a porovnejte UM pro různé průběhy napětí..
Popis metody měření:
Přístroje magnetoelektrické mají výchylku ručky úměrnou střední hodnotě proudu (napětí) a stupnice je tak cejchována. Reagují jen na stejnosměrné proudy a při zapojení je nutné brát zřetel na polaritu (přístroj má vždy označenou svorku +). U těchto přístrojů se užívá zpravidla tlumení vířivými proudy.
Připojí-li se magnetoelektrický systém na střídavý proud (napětí), ručka se snaží sledovat změny polarity proudu. Při vyšších frekvencích to však není možné, proto se ustálí na nulové hodnotě.
Abychom mohli tímto systémem měřit i střídavé proudy, musí mít zabudovaný usměrňovač. Přístroj pak měří střední hodnotu usměrněného průběhu, ale je cejchován v efektivní hodnotě pro harmonický průběh. (Lepší elektronické multimetry jsou vybaveny převodníkem na efektivní hodnotu a jejich údaj je pak správný i pro neharmonické průběhy.) Protože propustnost usměrňovače není lineární funkcí napětí, je nutno dát pozor při jeho použití.
Přístroje ferromagnetické (elektromagnetické) mají výchylku ručky úměrnou efektivní hodnotě a stupnice je tak cejchována. Tlumení ručky je vzduchové. Elektromagnetické přístroje jsou výrobně jednodušší než přístroje magnetoelektrické. Většinou jsou však méně citlivé.
Napětí zdroje umožňuje používat transformované síťové napětí, které lze také jednocestně a dvoucestně usměrnit.
Efektivní a střední hodnota napětí je definována takto:

Označíme-li dále u – okamžitou hodnotu napětí, UM – maximální hodnotu napětí, můžeme pro jednotlivé průběhy napsat:
Harmonický průběh

Jednocestné ideální usměrnění harmonického průběhu
pro
pro


Dvoucestné ideální usměrněné napětí


Zapojení:

Naměřené hodnoty:
α1
α2
α3
α-
k
Us
Uef
Umax
t.p.
r
Jednocestný
us.
85
84
83,5
84,16
26/130
15,53
31,06
0,5
0,71
Dvoucestný
us.
114
113,5
114
113,83
26/130
21,01
29,71
0,5
0,57
Jednocestný
us.
63,9
63,9
63,9
63,9
24/120
12,78
36,14
1,5
2,81
Dvoucestný
us.
116,5
116,4
116,5
116,5
24/120
23,3
32,57
1,5
1,54
Jednocestný
us.
10,5
10,6
10,5
10,53
120
10,53
-
33,08
0,5
5,69
Dvoucestný
us.
20,2
20,2
20,1
20,16
120
20,16
31,66
0,5
2,97
Výpočet:
2 cestný usměrňovač:
1 cestný usměrňovač:
Harmonický průběh:
Výpočet chyby:
Měřící přístroje:
Název přístroje
Označení v zap.
Značka výrobce
Druh
údaje stup.
Výrobní číslo
Osciloskop
Osc.
C1-83
HIM 422 130
Voltmetr
V
METRA
analogový
DKP 655
Voltmetr
V
METRA
analogový
DKP 666
Voltmetr
V
METRA
analogový
DKP 534
přípravek
Závěr:
V úloze jsme měřili efektivní nebo střední hodnotu harmonicky, jednocestně a dvoucestně usměrněného napětí. Vypočtené hodnoty jsme porovnali s hodnotami naměřenými. Výsledek byl takový, že se tyto hodnoty lišily. To je způsobeno, buď nepřesným měřením nebo nepřesnostmi měřicích přístrojů a nebo špatně usměrněným napětím, které nebylo úplně harmonické.


FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM
Ústav fyziky
FEKT VUT BRNO
Jméno
Ročník
1
Předn. skup.
Kroužek
Lab.skup.
Spolupracoval
Měřeno dne
23.10.2006
Odevzdáno dne
Učitel
Hodnocení
Příprava
Opravy
Číslo úlohy
17
Kód
Název úlohy
Vlastnosti ručkových měřicích přístrojů

Zadání:
Zobrazte na osciloskopu a změřte (užitím všech přiložených voltmetrů) zadané hodnoty napětí, a to neusměrněné a jednocestně a dvoucestně usměrněné.
Rozbor úlohy:
Ručkovými elektrickými přístroji se měří základní elektrické veličiny, většinou na principu silových účinků polí. Tato pole jsou vytvářena buď měřeným elektrickým proudem nebo proudem vytvářeným měřeným napětím. Účinky tohoto pole jsou převáděny na pohyb otočné ručky, která svojí výchylkou udává na stupnici velikost měřené veličiny. U přístrojů s jedním rozsahem udává výchylka velikost měřené veličiny přímo, u přístrojů s více rozsahy dostaneme hledanou hodnotu po vynásobení hodnoty konstantou daného měřicího rozsahu.
Na přístroji musí být uvedeno
pracovní poloha
měřicí soustava
druh proudu (napětí), pro který je určen
třída přesnosti
velikost zkušebního napětí
U voltmetrů se udává vnitřní odpor na 1V napěťového rozsahu. U ampérmetrů je zadán vnitřní odpor nebo úbytek napětí při maximální výchylce ručky.
Podle způsobu převádění měřené elektrické veličiny na pohyb ručky se dělí měřicí přístroje na magnetoelektrické, ferromagnetické, elektrodynamické, tepelné, elektrostatické atd.
Magnetoelektrické přístroje zobrazují střední hodnotu měřeného proudu. Používají se k měření stejnosměrných proudů a je nutno dbát na polaritu. Pro měření střídavých proudů musí být tento přistroj vybaven usměrňovačem. Přístroj měří střední hodnotu proudu, ale jeho stupnice je cejchována v efektivních hodnotách pro harmonický průběh.
Feromagnetické přístroje zobrazují efektivní hodnotu měřeného proudu. Jsou jednodušší než magnetoelektrické, ale mají menší citlivost.
Efektivní hodnota napětí je definována vztahem:
Střední hodnota napětí je definována vztahem: uation.3
Harmonický průběh:
Jednocestně usměrněné harmonické napětí: pro
pro .3
Dvoucestně usměrněné harmonické napětí:

Postup měření:
Seznamte se s osciloskopem a jeho ovládáním
Zobrazte na osciloskopu průběh zadaného napětí, zapojte měřicí přístroje a změřte .
Zobrazte na osciloskopu jednocestně usměrněné zadané napětí, zapojte voltmetry a změřte a . Porovnejte údaje elektromagnetického přístroje a magnetoelektrického s usměrňovačem.
U jednocestně usměrněného napětí odvoďte vztah mezi a pro magnetoelektrický voltmetr s usměrňovačem.
Proveďte stejné měření pro dvoucestně usměrněné napětí.
Z třídy přesnosti přístrojů určete chyby měření.
Z hodnot jednotlivých měření vypočtěte a chybu δ().
Všechny naměřené a vypočtené hodnoty zapište do tabulky a porovnejte pro různé průběhy napětí.
TABULKA NAMĚŘENÝCH HODNOT:
U [V]
poznámka
Us
Δ1 [V]
UM 1
Uef1
Δ2 [V]
UM 2
Uef 2
Δ3 [V]
UM 3
Uosc
TP
0,50%
1,50%
0,50%
5
0
0,00
0,00
5,1
0,08
7,21
5,2
0,026
7,35
7,8
30
0
0,00
0,00
30
0,45
42,43
mimo rozsah
-
-
43
5
jednocestně usměrněno
2,06
0,01
3,24
2,4
0,04
3,39
2
0,01
2,83
7
30
jednocestně usměrněno
13,2
0,07
20,73
15,6
0,23
22,06
20,8
0,104
29,42
42
5
jednocestně usměrněno s filtrací
5,6
0,03
-
7,3
0,11
-
5,6
-
-
7
30
jednocestně usměrněno s filtrací
42
0,21
-
46,5
0,70
-
mimo rozsah
-
-
41
5
dvoucestně usměrněno
3,4
0,02
5,34
3,85
0,06
5,44
4
0,02
5,66
6
30
dvoucestně usměrněno
26
0,13
40,84
30
0,45
42,43
mimo rozsah
-
-
41
5
dvoucestně usměrněno s filtrací
5,5
0,03
-
7
0,11
-
5,2
-
-
6
30
dvoucestně usměrněno s filtrací
42
0,21
-
46
0,69
-
mimo rozsah
-
-
41
Pozn.: Us je měřeno na magnetoelektrickém voltmetru
Uef 1 je měřeno na magnetoelektrickém voltmetru s vestavěným usměrňovačem
Uef 2 je měřeno na elektromagnetickém voltmetru
Uosc je měřeno na osciloskopu
Vztah mezi UM a Uef magnetoelektrického voltmetru s usměrňovačem:
Δ1=Us*TP
Δ1=10,7*0,005
Δ1=0,05V
Měřící přístroje:
osciloskop
voltmetr magnetoelektrický DKP 656/310
voltmetr magnetoelektrický s usměrňovačem DKP 667/310
voltmetr elektromagnetický DKP 535/310
přípravek se transformátorem
propojovací lišta

ZÁVĚR:
Z tabulky naměřených hodnot vyplývá, že jednotlivé voltmetry neměří zcela přesně. Nejpřesnější hodnoty poskytuje magnetoelektrický voltmetr, protože měří střední hodnotu napětí a jeho stupnice je pro ni cejchována. Naopak hodnoty magnetoelektrického voltmetru s usměrňovačem jsou zatíženy největší chybou, protože je určen pouze k měření napětí s harmonickým průběhem. Principem měření je nejpřesnější osciloskop, ale odečítání hodnot z obrazovky je zatíženo velkou relativní chybou. Různé napětí změřené na osciloskopu je dáno úbytkem napětí na usměrňovacích diodách.
Vztah mezi UM a Uef magnetoelektrického voltmetru s usměrňovačem má tvar:


FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM
Ústav fyziky
FEKT VUT BRNO
Jméno
Ročník
1
Předn. skup.
Kroužek
Lab.skup.
Spolupracoval
Měřeno dne
13.10.2006
Odevzdáno dne
Učitel
Hodnocení
Příprava
Opravy
Číslo úlohy
18
Kód
Název úlohy
Teplotní závislost odporu termistoru a měděného vodiče
Zadání:
Změřte teplotní závislost odporu termistoru a měděného vodiče v intervalu teplot 5 – 60°C. Naměřené závislosti vyneste graficky. Z grafu teplotní závislosti odporu termistoru určete konstantu B a odpor RO, u měděného vodiče vypočtěte teplotní součinitel odporu αR.
Rozbor úlohy:
Termistor
Termistory jsou elektrotechnické součástky z polovodičových materiálů s výraznou závislostí odporu na teplotě. Teplotní součinitel odporu nabývá u nich obvykle 5 – 50× větších hodnot než u kovů, podle jeho znaménka nazýváme termistory buď negativní nebo pozitivní. Pozitivní termistory mají tedy kladný teplotní součinitel odporu, jejich odpor s teplotou roste. Negativní termistory mají naopak záporný teplotní součinitel odporu, odpor u nich s rostoucí teplotou klesá, v technické praxi jsou více rozšířeny. Pro teplotní