hrw22

oje v SI je coulomb (C). Je definován pomocí jed-
notky elektrického proudu, ampéru (A), jako náboj, který projde
průřezem vodiče za dobu 1 sekundy, když vodičem prochází
stálý proud o velikosti 1 ampéru.
Coulombův zákon
Coulombův zákon popisuje elektrostatickou sílu působící mezi
dvěma bodovými elektrickými nábojiQ
1
aQ
2
,které jsou v klidu
a jejichž vzdálenost je r:
F =
1
4D4ε
0
|Q
1
||Q
2
|
r
2
(Coulombův zákon).(22.4)
Zde ε
0
.
= 8,85·10
−12
C
2
·N
−1
·m
−2
je permitivita vakua neboli
elektrická konstanta;1/(4D4ε
0
)
.
= 8,99·10
9
N·m
2
·C
−2
.
Přitažlivá nebo odpudivá síla mezi bodovými náboji v klidu
působí ve spojnici obou nábojů. Jestliže uvažujeme více než dva
náboje, platí rov. (22.4) pro každou dvojici nábojů. Výsledná
síla působící na každý náboj je dána principem superpozice jako
vektorový součet sil, kterými na náboj působí všechny ostatní
přítomné náboje.
Dále platí dva slupkové teorémy elektrostatiky:
Slupka s rovnoměrně rozloženým nábojem přitahuje nebo
odpuzuje nabitou částici vně slupky tak, jako by veškerý náboj
slupky byl soustředěn v jejím středu.
Slupka s rovnoměrně rozloženým nábojem nepůsobí žád-
nou elektrickou silou na nabitou částici, která se nachází uvnitř
(v dutině) slupky.
Elementární náboj
Elektrický náboj je kvantován. Každý náboj může být vyjádřen
součinem ne, kde n je kladné nebo záporné celé číslo a e je
fyzikální konstanta nazývaná elementární náboj (je rovna při-
bližně 1,60·10
−19
C). Elektrický náboj se zachovává: celkový
náboj libovolného izolovaného systému se nemění při libovol-
ných procesech v něm probíhajících.
588 KAPITOLA 22 ELEKTRICKÝ NÁBOJ
OTÁZKY
1. Platí Coulombův zákon pro všechny nabité objekty?
2. Částice s nábojem Q
1
je umístěna vně vodivého tělesa s rov-
noměrně rozloženým nábojemQ. Těleso je (1) velká plná koule,
(2) velká kulová slupka, (3) malá plná koule, (4) malá kulová
slupka. Vzdálenost mezi částicí a středem tělesa je ve všech pří-
padech stejná,Q
1
je dostatečně malé, aby prakticky neovlivnilo
rovnoměrné rozložení náboje Q. Seřadquoterightte tělesa sestupně podle
velikosti elektrostatické síly, kterou působí na částici.
3. Obr. 22.11 ukazuje čtyři uspořádání dvou nabitých částic. Ve
kterém případě existuje vlevo od nich bod, do kterého můžeme
umístit elektron tak, že bude v rovnováze?
(a)
+Q −3Q
−3Q
(b)
−Q
−Q
+3Q
+3Q
(c)(d)
+Q
Obr.22.11 Otázka 3
4. Na obrázku 22.12 jsou dvě nabité částice, které se mohou
volně pohybovat. Víme, že existuje bod, kam můžeme umístit
třetí částici tak, aby všechny tři částice byly v rovnováze. (a) Leží
tento bod vlevo od obou původních částic, vpravo od nich, nebo
mezi nimi? (b) Má mít třetí částice kladný, nebo záporný náboj?
(c) Je rovnováha stabilní, nebo nestabilní?
−Q−3Q
Obr.22.12 Otázka 4
5. Na obr. ke kontrole 2 jsou na ose pevně umístěny dva pro-
tony a jeden elektron. Kam bychom měli na ose umístit čtvrtou
nabitou částici tak, aby výsledná elektrostatická síla, kterou na
ni působí první tři částice, byla nulová? Je to vlevo od prvních
tří částic, vpravo od nich, mezi protony, nebo mezi elektronem
a jemu bližším protonem?
6. Na obr. 22.13 je centrální částice s nábojem −Q obklopená
+Q
+2Q
+Q
+4Q
+4Q
−2Q
−2Q
−2Q
−2Q
−7Q −7Q
−Q
Obr.22.13 Otázka 6
dvěma soustřednými kružnicemi s poloměry r a R, R>r.Na
kružnicích jsou rozmístěny nabité částice. Jakou velikost a směr
má výsledná elektrostatická síla, kterou na centrální částici pů-
sobí ostatní částice?
7. Na obr. 22.14 je centrální částice s nábojem −2Q obklo-
pena nabitými částicemi rozmístěnými po obvodu čtverce ve
vzdálenostech d nebo d/2. Jakou velikost a směr má výsledná
elektrostatická síla, kterou na centrální částici působí ostatní
částice?
+2Q
−5Q
−5Q−3Q
−3Q
−7Q
−7Q
−2Q
+3Q
+4Q
+4Q
+2Q
Obr.22.14 Otázka 7
8. Na obr. 22.15 jsou čtyři uspořádání nabitých částic: proto-
nu, elektronu a náboje +Q. Seřadquoterightte tato uspořádání sestupně
podle velikosti výsledné elektrostatické síly působící na částici
s nábojem +Q.
(a)
p
p
+Q
d
2d
(b)
p
e
+Q 2d
d
(c)
p
e
+Q 2d
d
(d)
e
e
+Q 2d
d
Obr.22.15 Otázka 8
9. Na obr. 22.16 jsou čtyři uspořádání tří částic s náboji +Q
a −Q.Částicenaosex jsou stejně vzdáleny od osy y. Nejprve
uvažujme prostřední částici v případě (1); každá z ostatních dvou
částic na ni působí elektrostatickou silou.(a) Jsou velikosti těchto
sil stejné, nebo rozdílné? (b) Je velikost výsledné síly působící
na prostřední částici stejně velká, větší, nebo menší než součet
OTÁZKY 589
velikostí sil od obou částic? (c) Vyruší sex-ové složky obou sil?
(d) Vyruší se y-ové složky obou sil? (e) Jaký směr má výsledná
síla působící na prostřední částici?
Nyní uvažujme zbývající případy: Jaký je směr výsledné
síly působící na prostřední částici (f) v případě (2), (g) v pří-
padě (3), (h) v případě (4)?
(1)
x
y
+Q
+Q+Q
(2)
x
y
−Q
−Q
−Q
−Q
+Q+Q
(3)
x
y
+Q
+Q
(4)
x
y
+Q
Obr.22.16 Otázka 9
10. Na obr. 22.17 jsou dvě částice s nábojem Q
1
a jiné dvě
částice s nábojemQ
2
. Částice v počátku se může volně pohybo-
vat, ostatní částice jsou nepohyblivé. Určete, zda Q
2
je kladné,
nebo záporné, má-li být výsledná síla působící na volnou částici
nulová v případě, že Q
1
je (a) kladné, (b) záporné.
x
y
Q
1
Q
1
d
d
Q
2
Q
2
Obr.22.17 Otázka 10
11. Čtyři stejné vodivé koule A, B, C, D mají náboje −8,0Q,
−6,0Q, −4,0Q, +8,0Q. Které z nich je třeba vodivě spojit
(tenkým vodičem), aby vznikly útvary s nábojem (a) −2,0Q,
(b) −2,5Q? (c) Jakým spojením vzniknou dvě koule s nábojem
−3,0Q?
12. Kladně nabitou kouli přiblížíme k izolovanému neutrálnímu
vodiči. Vodič uzemněníme. Určete, je-li nabit kladně, záporně,
nebo je neutrální, jestliže (a) nejprve vzdálíme kouli a pak pře-
rušíme uzemnění, (b) nejprve přerušíme uzemnění a kouli pak
vzdálíme?
13. Vedle kladně nabité skleněné tyče visí na nevodivém vlákně
tělísko. (a) Tyč tělísko přitahuje. Znamená to nutně, že je tělísko
záporně nabité? (b) Tyč a tělísko se odpuzují. Je nutně tělísko
nabité kladně?
14. Máte k dispozici dvě stejné neutrální vodivé koule A, B,
kterými můžete pohybovat po nevodivé podložce, dále tenký
vodič a skleněnou tyč, kterou můžete třít hedvábím. Vodičem
smíte spojit koule navzájem nebo spojit jednu kouli s podlahou.
Tyčí se nesmíte dotknout žádné z koulí. Jak můžete koule nabít
nábojem (a) stejné velikosti a stejného znaménka, (b) stejné
velikosti a opačného znaménka?
15. V jednoduchém modelu atomu helia obíhají dva elektrony
kolem jádra skládajícího se ze dvou protonů. Je velikost síly,
kterou na jádro působí jeden z elektronů, větší, menší, nebo
stejně velká vzhledem k velikosti síly, kterou působí jádro na
tento elektron?
16. Záporně nabitá ebonitová tyč na obr. 22.5 způsobí, že se ně-
které z vodivostních elektronů v měděné tyči pohybují k jejímu
vzdálenějšímu konci. Proč proud vodivostních elektronů rychle
ustane? V tyči je přece velké množství vodivostních elektronů,
které se mohou ke vzdálenějšímu konci pohybovat.
17. Na obr. 22.18 jsou tři malé koule, které mají náboje o stejné
velikosti a jsou v klidu na dokonale hladké ploše. Koule y a z
jsou pevně umístěny ve stejné vzdálenosti od koule x.Pokteré
z pěti naznačených trajektorií se bude pohybovat koulex,jestliže
ji uvolníme z klidu?
x
A
B
C
D
E
+
y
z
+
Obr.22.18 Otázka 17
18. Člověk, stojící na elektricky izolované plošině, se dotkne
nabitého, elektricky izolovaného vodiče. Bude tím vodič zcela
vybit?
590 KAPITOLA 22 ELEKTRICKÝ NÁBOJ
CVIČENÍ&ÚLOHY
ODST. 22.4 Coulombův zákon
1C. Při zpětném úderu typického blesku protéká výbojovým
kanálem proud 2,5·10
4
A po dobu 20D1s. Jak velký náboj přitom
proteče kanálem?
2C. Jaká elektrostatická síla působí mezi dvěma bodovými ná-
boji o velikosti 1,00 C, jsou-li vzdáleny (a) 1,00 m, (b) 1,00 km?
3C. Bodový náboj +3,00·10
−6
C je ve vzdálenosti 12,0cmod
druhého bodového náboje −1,50·10
−6
C. Vypočítejte velikost
síly působící na každý náboj.
4C. Jaká musí být vzdálenost mezi dvěma bodovými náboji
Q
1
= 26,0·10
−6
CaQ
2
=−47,0·10
−6
C, aby elektrostatická
síla, která mezi nimi působí, měla velikost 5,70 N?
5C. Dvě pohyblivé částice nabité souhlasným nábojem stejné
velikosti, jsou původně od sebe vzdálené 3,2·10
−3
m. Počáteční
zrychlení první částice je 7,0m·s
−2
, zrychlení druhé částice
je 9,0m·s
−2
. Je-li hmotnost první částice 6,3·10
−7
kg, jaká je
(a) hmotnost druhé částice, (b) velikost náboje každé z čás-
tic?
6C. Na obr. 22.19 leží ve vrcholech rovnostranného trojúhel-
níka se stranou délky d tři stejné vodivé koule A, B, C, jejichž
počáteční náboje jsou −2Q, −4Q, +8Q. (a) Jaká je velikost
elektrostatické síly, která působí mezi koulemi A a C? Pak pro-
běhnou následující procesy:AaB jsou spojeny tenkým vodičem
a pak rozpojeny; B je uzemněna vodičem a pak je vodič odstra-
něn;B aCjsou spojeny vodičem a pak rozpojeny.Jaká bude nyní
velikost elektrostatické síly (b) mezi koulemi A a C, (c) mezi
koulemi B a C?
d
dd
A
BC
−2Q
−4Q +8Q
Obr.22.19 Cvičení 6
7C. Dvě stejné vodivé koule (A) a (B) mají stejný náboj a je-
jich vzdálenost je mnohem větší než jejich průměr (obr. 22.20a).
Elektrostatická síla, kterou působí koule (A) na kouli (B), je F.
Uvažujme nyní třetí, stejnou a na počátku neutrální kouli (C)
s nevodivým držadlem. Nejprve se s ní dotkneme koule (A)
(obr. 22.20b), potom koule (B) (obr. 22.20c) a pak ji odstraníme
(obr. 22.20d). Pomocí původní síly F vyjádřete elektrostatickou
sílu F
prime
, která nyní působí na kouli (B).
8Ú. Na obr. 22.21 leží na téže přímce tři nabité částice ve vzdá-
lenostech d. Náboje Q
1
a Q
2
jsou pevné. Náboj Q
3
se může
volně pohybovat, ale je v rovnováze (výslednice elektrostatic-
kých sil, které na něj působí, je nulová). Vyjádřete náboj Q
1
prostřednictvím náboje Q
2
.
(a)
AB
F−F
(b)
AB
C
(c)
AB
C
(d)
AB
F
prime
−F
prime
Obr.22.20 Cvičení 7
dd
Q
1
Q
2
Q
3
Obr.22.21 Úloha 8
9Ú. Na obr. 22.22a jsou ve vzdálenosti d dva náboje Q
1
a Q
2
.
(a) Jaká je velikost elektrostatické síly, která působí na Q
1
?
Předpokládejme, že Q
1
= Q
2
= 20,0·10
−6
Cad = 1,50 m.
(b) Přidáme třetí náboj Q
3
= 20,0·10
−6
C podle obr. 22.22b.
Jaká je nyní velikost elektrostatické síly, která působí na Q
1
?
(a)
d
Q
1
Q
2
(b)
d
d
d
Q
1
Q
2
Q
3
Obr.22.22 Úloha 9
10Ú. Na obr. 22.23 určete, jaká je vodorovná a svislá složka vý-
sledné elektrostatické síly, která působí na náboj v levém dolním
rohu čtverce, je-li Q= 1,0·10
−7
Caa = 5,0cm?
a
a
aa
+Q −Q
−2Q+2Q
Obr.22.23 Úloha 10
11Ú. NábojeQ
1
aQ
2
leží na osex v bodechx =−a ax =+a.
(a) Jaký musí být poměr Q
1
/Q
2
, aby výsledná elektrostatická
CVIČENÍ & ÚLOHY 591
síla, která působí na náboj +Qumístěný v boděx =+a/2, byla
nulová? (b) Provedquoterightte totéž pro náboj +Q, jestliže je umístěn
v bodě x =+3a/2.
12Ú. Dvě malé kladně nabité koule mají celkový náboj 5,0 ·
·10
−5
C. Jaký je náboj na každé z nich, odpuzují-li se elektrosta-
tickou silou velikosti 1,0 N ve vzdálenosti 2,0m?
13Ú. Dvě stejné vodivé koule, umístěné pevně ve vzdálenosti
50,0 cm, se přitahují elektrostatickou silou 0,108 N. Spojíme je
vodičem.Po odstranění vodiče se koule odpuzují silou 0,0360 N.
Jaké byly původní náboje na koulích?
14Ú. Dvě pevné částice s náboji Q
1
=+1,0·10
−6
CaQ
2
=
=−3,0·10
−6
C jsou ve vzdálenosti 10 cm. Jak daleko od každé
z nich by měl být umístěn třetí náboj, aby výsledná elektrosta-
tická síla, která na něj působí, byla nulová?
15Ú. Náboje a souřadnice dvou nabitých částic, pevně umístě-
ných v rovině xy, jsou: Q
1
=+3,0·10
−6
C, x
1
= 3,5cm,y
1
=
= 0,50 cm; Q
2
=−4,0·10
−6
C, x
2
=−2,0cm,y
2
= 1,5cm.
(a) Určete velikost a směr elektrostatické síly působící na ná-
boj Q
2
. (b) Kam umístíte třetí náboj Q
3
=+4,0·10
−6
C, aby
výsledná elektrostatická síla působící na Q
2
, byla nulová?
16Ú. Dva volně pohyblivé bodové náboje +Q a +4Q jsou ve
vzdálenosti d. Třetí náboj je umístěn tak, že je systém v rov-
nováze. (a) Určete polohu, velikost a znaménko třetího náboje.
(b) Ukažte, že rovnováha systému je nestabilní.
17Ú. (a) Jaký kladný náboj by musel být umístěn na Zemi i na
Měsíci, aby se vykompenzovala jejich gravitační přitažlivost?
Potřebujeme k řešení znát vzdálenost Země od Měsíce? Proč
ano, nebo proč ne? (b) Kolik tisíc kilogramů vodíku by bylo
potřeba rozštěpit na protony a elektrony pro vytvoření kladného
náboje spočítaného v případě (a)?
18Ú. Náboj Q je rozdělen na dvě části Q
1
a Q − Q
1
,které
jsou pak od sebe odděleny do určité vzdálenosti. Jaké musí být
Q
1
vzhledem ke Q, aby elektrostatické odpuzování mezi náboji
bylo maximální?
19Ú. V každém ze dvou protilehlých vrcholů čtverce je pevně
umístěn náboj Q
1
, v každém z druhých dvou protilehlých vr-
cholů je umístěn náboj Q
2
. (a) Vyjádřete Q
1
prostřednictvím
Q
2
v případě, že výsledná elektrostatická síla působící na každý
náboj Q
1
je nulová. (b) Existuje taková hodnota Q
2
, pro kterou
by výsledná elektrostatická síla působící na každý ze čtyř nábojů
byla nulová? Vysvětlete.
20Ú. Na obr. 22.24 jsou dvě malé vodivé kuličky o stejné hmot-
nosti m a stejném náboji Q zavěšené na nevodivých závěsech
o délce d. Předpokládejme, že úhel θ je tak malý, že přibližně
platí tgθ = sinθ. (a) Ukažte, že v rovnováze je vzdálenost mezi
kuličkami
x =
parenleftbigg
Q
2
d
2D4ε
0
mg
parenrightbigg
1/3
.
(b) Jaká je hodnota Q,je-lid = 120 cm,m= 10 g,x = 5,0cm?
dd
x
QQ
θθ
Obr.22.24 Úloha 20
21Ú. Vysvětlete, co se stane s kuličkami z úlohy 20b, bude-li
jedna z nich vybita. Najděte novou rovnovážnou vzdálenost x
s užitím daných hodnot d a m a vypočítané hodnoty Q.
22Ú. Na obr. 22.25 je nevodivá tyč délky d zanedbatelné hmot-
nosti, otočná kolem svého středu. Na obou koncích tyče jsou
připevněny malé vodivé koule zanedbatelných hmotností s klad-
nými nábojiQ
1
a2Q
2
. Tyč je vyvážena závažímGdle obrázku.
Ve vzdálenosti h přímo pod každou z koulí je pevně umístěna
koule s kladným nábojem Q. (a) Určete vzdálenost x,pronižje
tyč vodorovná a je v rovnováze. (b) Pro jakou hodnotu h bude
tyč v rovnováze a nebude přitom vůbec zatěžovat čep, na němž
je upevněna?
tyč
ložisko
x
d
h
G
+Q
+Q
+Q
1
+2Q
1
Obr.22.25 Úloha 22
ODST. 22.5 Kvantování náboje
23C. Jaká je velikost elektrostatické síly mezi iontem sodíku
Na
+
s nábojem +e a sousedním iontem chloru Cl
−
s nábojem
−e v krystalu soli, je-li jejich vzdálenost 2,82·10
−10
m?
24C. Neutron se skládá z jednoho kvarku „up“ s nábojem+2e/3
a dvou kvarků „down“, každý s nábojem −e/3. Jaká je velikost
elektrostatické síly,kterou na sebe působí kvarky „down“,jsou-li
v neutronu od sebe vzdáleny 2,6·10
−15
m?
25C. Jaký celkový náboj v coulombech by mělo 75,0kgelek-
tronů?
26C. Kolik megacoulombů kladného (resp. záporného) náboje
je obsaženov1moluneutrálníhomolekulárníhovodíkového
plynu (H
2
)?
27C. Dva stejné ionty ve vzdálenosti 5,0·10
−10
m se odpuzují
silou velikosti 3,7·10
−9
N. (a) Jaký je náboj každého iontu?
(b) O kolikamocné ionty jde?
592 KAPITOLA 22 ELEKTRICKÝ NÁBOJ
28C. (a) Kolik elektronů bychom museli odstranit z mince uva-
žované v př. 22.4, aby měla náboj +1,0·10
−7
C? (b) Jaké části
elektronů obsažených v minci to odpovídá?
29C. Vzdálenost středů dvou malých kulových vodních kapek
se stejným nábojem −1,0·10
−16
Cje1,0cm.(a)Jakájevelikost
elektrostatické síly působící mezi kapkami? (b) Kolik přeby-
tečných elektronů způsobujících nerovnováhu jejího náboje je
v každé kapce?
30C. Jak daleko musí být od sebe vzdáleny dva protony, aby
se velikost elektrostatické síly působící mezi nimi rovnala váze
protonu na povrchu Země?
31C. Elektron je ve vakuu blízko povrchu Země. Kam je nutno
umístit druhý elektron,aby elektrostatická síla vyrovnala tíhovou
sílu působící na první elektron?
32Ú. Zemská atmosféra je neustále bombardována protony kos-
mického záření z vesmíru. Pokud by všechny protony prošly at-
mosférou, dopadalo by na každý čtverečný metr povrchu Země
zhruba 1 500 protonů za sekundu. Jaký by bylodpovídající
proud?
33Ú. Vláknem 100 W žárovky, připojené ke stejnosměrnému
zdroji napětí 120 V, prochází stálý proud 0,83 A. Za jak dlouho
projde vláknem 1 mol elektronů?
34Ú. Vypočítejte, kolik coulombů kladného náboje je obsaženo
v 250 cm
3
(neutrální) vody (přibližně plná sklenice).
35Ú. V krystalové struktuře chloridu cesného CsCl tvoří ionty
Cs
+
vrcholy krychle a iont Cl
−
leží v jejím středu (obr. 22.26).
Délka hrany krychle je 0,40 nm. Každému z iontů Cs
+
chybí
jeden elektron (má tedy náboj +e), iont Cl
−
má jeden elek-
tron navíc (má tedy náboj −e). (a) Jaká je velikost výslednice
elektrostatických sil, kterými na iont Cl
−
působí osm iontů Cs
+
nacházejících se v rozích krychle? (b) Jestliže jeden z iontů Cs
+
chybí, říkáme, že krystalmá defekt. Jaká je v tomto případě
velikost výslednice elektrostatických sil, kterými na iont Cl
−
působí sedm zbývajících iontů Cs
+
?
Cl
−
Cs
+
0,40nm
Obr.22.26 Úloha 35
36Ú. Víme, že velikost záporného náboje elektronu a kladného
náboje protonu je stejná. Předpokládejme však, že by se tyto
hodnoty lišily o 0,000 10 %. Jakou silou by se pak odpuzovaly
dvě měděné mince o hmotnosti 3,11 g vzdálené 1,0m? Jaký
závěr můžete učinit? (Tip: Viz př. 22.4.)
37Ú. Dva studenti Jan s hmotností 90 kg a Marie s hmotností
45 kg jsou od sebe vzdáleni 30 m.Předpokládejte,že každý z nich
má 0,01 % nerovnováhy v množství svého kladného a záporného
náboje, Jan je nabit kladně a Marie záporně. Odhadněte zhruba
přitažlivou elektrostatickou sílu působící mezi nimi. Studenty
v provedené úvaze nahradquoterightte stejně těžkými koulemi vody.
ODST. 22.6 Zachování náboje
38C. Při β-rozpadu se jedna částice mění na jinou, přičemž je
emitován budquoteright elektron, nebo pozitron. (a) Jaká částice je emito-
vána, jestliže se z protonu stane β-rozpadem neutron? (b) Jaká
částice je emitována, jestliže se neutron mění β-rozpadem na
proton?
39C. Určete X v následujících jaderných reakcích (dodatek F):
(a)
1
H +
9
Be → X + n;
(b)
12
C +
1
H → X;
(c)
15
N +
1
H →
4
He + X.
40C. Při radioaktivním rozpadu
238
U (rov. (22.15)) je střed
vznikající částice
4
He v určitém okamžiku ve vzdálenosti
9,0·10
−15
m od dceřiného jádra
234
Th. (a) Jaká je v tomto oka-
mžiku velikost elektrostatické síly, která působí na částici
4
He?
(b) Jaké je v tomto okamžiku zrychlení částice?
PROPOČÍTAČ
41Ú. V úloze 18 označme Q
1
= αQ. (a) Napište výraz pro
velikost F síly působící mezi náboji pomocí α, Q a vzdálenosti
nábojůd. (b) Sestrojte graf závislostiF naα. Graficky nalezněte
hodnotu α, která dává (c) maximální hodnotu F, (d) polovinu
maximální hodnoty F.
42Ú. Dvě částice, každá s kladným nábojem Q, jsou pevně
umístěny na ose x, jedna v bodě x = 0, druhá v bodě x = d.
Částice s nábojem Q
1
má být umístěna na této ose v poloze
x =αd. (a) Zapište pomocí α výrazy pro výslednou elektrosta-
tickou sílu F působící na třetí částici, která se nachází postupně
v oblastech x