Bezpečnost v elektrotechnice

m znění
používá schvalovací značka c) respektive d).
Tab. 1.11 Některé schvalovací značky na elektrických předmětech
a)
Logo EZÚ – dřívější schvalovací značka pro
elektrotechnické výrobky
b)
Novější schvalovací značka

c)
Česká značka shody (CCZ)

d)
Značka shody užívaná v EU (CE)
C
Z
25
2. Bezpečnost v elektrotechnice
2 BEZPEČNOST V ELEKTROTECHNICE
Hlavní zásady provedení výrobků a zařízení z hlediska jejich bezpečnosti, odpovědnosti těch, kteří je
uvádějí na trh, a povinností na úseku bezpečnosti práce jsou dány českými zákony a k nim
příslušejícími nařízeními vlády či prováděcími vyhláškami. Zákony jsou závazné pro všechny, jejich
dodržování je vymahatelné a případné nedodržování trestně postižitelné.
Vlastní technické provedení výrobků a zařízení musí odpovídat příslušným technickým předpisům. Ty
jsou buď sjednány smluvně, nebo jsou u výrobků zvýšenou měrou ohrožujících bezpečnost osob,
majetek nebo přírodní prostředí závazně určeny nařízením vlády. Technickým předpisem jsou často
technické normy; české normy se označují ČSN.
2.1 NÁZVOSLOVÍ
Uvedeme některé pojmy používané dále.
Prohlídka EZ
je optická a sluchová kontrola činnosti zařízení při dodržení bezpečných vzdáleností od částí
pod napětím.
Montáž EZ
je zřizování nových a rekonstrukce již provozovaných zařízení.
Revize EZ
je souhrn úkonů, při kterých se prohlídkou doplněnou potřebným měřením a zkoušením
zjišťuje, zda EZ vyhovuje platným normám a předpisům s ohledem na bezpečnost osob před
úrazem a majetku před poškozením nebo zničením.
Údržba EZ
jsou všechny druhy čištění a oprav k zajištění dobrého technického stavu zařízení.
Ochranné pomůcky
jsou předměty, které chrání pracovníka před nebezpečnými účinky elektřiny, škodlivostí
pracovního prostředí nebo před jiným ohrožením (ochranné brýle, izolační rukavice …).
Pracovní pomůcky
jsou předměty potřebné k práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti, nebo k obsluze
elektrického zařízení (nářadí, žebříky, měřicí přístroje …).
Pracoviště
je prostor vymezený pro práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti.
Zajištění pracoviště pro práci
je soubor opatření pro zajištění bezpečnosti pracujících.
Vedoucí práce
je osoba pověřená vedením pracovní skupiny, popř. osoba sama pracující. V případě práce
pod dozorem odpovídá za dodržování bezpečnostních předpisů. Je to osoba znalá s vyšší
kvalifikací.
Blízkost elektrického zařízení
je taková vzdálenost osoby nebo pracovního místa od živých částí EZ pod napětím, ve které
se musí při použití pomůcek nebo jiných vodivých předmětů dodržovat předepsaná
bezpečnostní opatření.
Prokazatelně
je způsob činnosti, kdy organizace provádějící školení, instruktáž, zácvik apod. musí prokázat
záznamem, podepsaným školícím i školeným, že školení, instruktáž, zácvik apod. bylo
provedeno. Pouhé předání předpisů nebo pokynů, byť i na podpis, se nepovažuje za
dostatečné. Ze záznamu musí být patrno, co bylo předmětem poučení.
26
2. Bezpečnost v elektrotechnice
Příkaz „B“
je písemný doklad o nařízených technických a organizačních opatřeních sloužících k zajištění
bezpečnosti pracujících při práci na elektrickém zařízení nebo v jeho blízkosti - „B“ značí
bezpečnost.
Stejný účel má příkaz „B-PPN“ pro vybrané práce pod napětím na zařízeních vn, vvn a zvn a
příkaz „PPNN“ pro vybrané práce pod napětím na zařízeních nn.
2.2 ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY
Český normalizační institut (ČNI), který jediný je oprávněný vydávat české technické normy (ČSN),
je od roku 1997 plnoprávným členem Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice
(CENELEC). Normy jsou systematicky řazeny podle šestimístného čísla. Za označením ČSN
následují 3 dvojčíslí, kde první dvojčíslí značí třídu normy, druhé skupinu a třetí číslo ve skupině.
Případné dělení normy do částí a podčástí je označeno dalšími čísly za pomlčkou.
Pro elektrotechniku jsou v ČSN vyčleněna čísla norem začínající trojkou – třída 33 (Elektrotechnika-
elektrotechnické předpisy), dále třídy 34 až 38.
Většina českých technických norem v současnosti nevzniká v ČR, nýbrž na mezinárodní (světové) či
evropské úrovni.V případě, že ČSN přejímá evropskou či mezinárodní normu, je za ČSN uvedeno
označení značky a čísla přejaté normy. Mezinárodní normy jsou do soustavy českých technických
norem zaváděny pod označením ČSN IEC, pokud vznikly v Mezinárodní elektrotechnické komisi
(International Electrotechnical Commission), nebo ČSN ISO, pokud vznikly v mezinárodní
normalizační organizaci (International Organization for Standardization). Evropské normy vznikají
v organizaci CENELEC, která je obdobou IEC, v organizaci CEN, která je obdobou ISO. Označují se
po převzetí jako ČSN EN.
2.3 BEZPEČNÝ VÝROBEK
Bezpečný výrobek je definován zákonem č. 102/2001 Sb. O obecné bezpečnosti výrobků.
Účelem tohoto zákona je v souladu s právem Evropských společenství zajistit, aby výrobky uváděné
na trh byly bezpečné. Jsou v něm uvedeny obecné požadavky na bezpečnost výrobků, na označování
výrobků a na průvodní dokumentaci. K zajištění těchto požadavků jsou stanoveny povinnosti osob
uvádějících výrobek na trh, povinnosti orgánů veřejné správy a povinnosti orgánů dozoru.
Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití
nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jehož užití
představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví osob pouze minimální nebezpečí při správném užívání
výrobku. To ovšem musí být vhodným způsobem posouzeno a zajištěno. Proto se za bezpečný
výrobek považuje výrobek splňující požadavky zvláštního právního předpisu a mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Pokud pro
výrobek takový předpis neexistuje, považuje se za bezpečný výrobek ten, který splňuje požadavky
českých technických norem nebo odpovídá stavu vědeckých a technických poznatků známých v době
jeho uvedení na trh.
Nebezpečným výrobkem je každý výrobek, který nevyhovuje požadavkům na bezpečný výrobek.
Všechny elektrické předměty zásadně musí být bezpečným výrobkem. Podrobná ustanovení jsou v
zákoně č. 22/1997 Sb. ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb. O technických
požadavcích na výrobky.
Tento zákon vychází jednak z Usnesení Rady Evropy ze dne 7. 5. 1985 o novém přístupu k technické
normalizaci a normám, jednak ze směrnice Rady č. 85/374/EHS o sbližování zákonů, předpisů a
správních opatření členských států o odpovědnosti za vadné výrobky.
Zákon upravuje:
• způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ohrozit zdraví nebo
bezpečnost osob, majetek nebo přírodní prostředí (tzv. „oprávněný zájem“);
• práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují výrobky, které by mohly
ohrozit oprávněný zájem;
• práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí
s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím.
27
2. Bezpečnost v elektrotechnice
K provedení tohoto zákona byla vydána řada nařízení vlády.
Nařízením č. 173/1997 Sb. jsou určeny tzv. stanovené výrobky, které představují zvýšenou míru
ohrožení oprávněného zájmu a u kterých proto musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky
technických předpisů. V dalších nařízeních vlády jsou pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků,
v závislosti na jejich technické složitosti a míře možného nebezpečí při užívání, uvedeny podmínky
pro uvádění na trh a postupy posuzování shody.
Ten, kdo uvádí výrobek na trh, je povinen vydat písemné prohlášení o shodě výrobku s technickými
předpisy. Prohlášení musí být v českém jazyce, jeho náležitosti jsou předepsány v nařízení vlády
č. 173/1997 Sb.
Většina elektrických zařízení nízkého napětí je jako stanovené výrobky určena v nařízení vlády ČR
č. 168/1997 Sb. ve znění nařízení vlády č. 281/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na
elektrická zařízení nízkého napětí. Některá jsou určena samostatnými nařízeními vlády, např. pro
použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, pro výtahy, pro lékařské účely atd. Elektromagnetické vlivy
zařízení jsou řešeny v samostatném nařízení vlády č. 169/1997 Sb. ve znění nařízení vlády
č. 282/2000 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich
elektromagnetické kompatibility.
Pro posouzení elektrických zařízení je důležité ještě nařízení vlády č. 178/1997 Sb., kterým se stanoví
technické požadavky na stavební výrobky. Tam jsou stanovena k posuzování shody prakticky všechna
elektrická zařízení, která jsou součástí stavby. V základních požadavcích je uvedena i bezpečnost při
užívání: „Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nevznikalo
nepřijatelné nebezpečí úrazu, např. uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, elektrickým
proudem, výbuchem.“
2.3.1 Kontroly a revize elektrických spotřebičů
Nejběžnější skupinou elektrotechnických výrobků jsou elektrické spotřebiče, k nimž se řadí např.
svítidla, zařízení informační techniky, přístroje spotřební elektroniky, měřicí a laboratorní přístroje a
rovněž elektrické ruční nářadí. Jsou v každé domácnosti, používají je řemeslníci, najdeme je ve
výrobních závodech, na stavbách, v zemědělství i v administrativě.
Působením vnějších vlivů, způsobem používání i přirozeným stárnutím materiálu může během
provozu nastat situace, kdy spotřebič již není bezpečný. Proto se bezpečnost elektrických spotřebičů a
elektrického ručního nářadí musí pravidelně ověřovat kontrolami a revizemi.
Kontrolou se zjišťuje, zda spotřebiče nejsou viditelně poškozeny nebo některé jejich části, nejčastěji
kryty, nejsou nahrazeny neoriginálními dílci. Kontrolu provádí uživatel vždy před použitím
spotřebiče.
Účelem revize je zjistit celkový stav spotřebiče z hlediska elektrické bezpečnosti. Revizi provádí
provozovatel ve stanovených lhůtách a při podezření na závadu, dále opravář vždy po opravě,
rekonstrukci nebo úpravě nebo prodejce u použitého spotřebiče uváděného znovu na trh.
Lhůty revizí spotřebičů jsou stanoveny podle provedení spotřebičů a podle způsobu jejich používání
v ČSN 33 1610.
Podle provedení se rozlišují:
• spotřebiče při práci držené v ruce,
• přenosné spotřebiče, s nimiž se při práci manipuluje, nebo trvale nepřipevněné spotřebiče
lehčí než 18 kg,
• nepřenosné spotřebiče, které jsou těžší než 18 kg nebo jsou trvale připevněny. Tyto
spotřebiče se považují za součást instalace a proto se u nich revize provádí současně s revizí
instalace.
Podle způsobu používání
se spotřebiče zařazují do skupin, označených velkými písmeny:
• A pronajímané bez ohledu na způsob užití,
• B používané venku,
• C používané ve výrobě uvnitř budov,
• D používané ve veřejně přístupných prostorech,
• E používané v administrativě.
28
2. Bezpečnost v elektrotechnice
Revize spotřebiče se vykoná vždy po opravě, úpravě nebo rekonstrukci a je-li podezření, že je
poškozen. Kromě toho i v pravidelných lhůtách uvedených v Tab. 2.1.
Tab. 2.1 Lhůty kontrol a revizí elektrických spotřebičů (ČSN 33 1610)
Skupina spotřebičů Třída Spotřebiče držené v ruce Přenosné spotřebiče
A pronajímané Všechny Před vydáním uživateli a dále podle skupiny užívání
Třídy I 3 měsíce
B používané venku
Třídy II a III 6 měsíců
6 měsíců
Třídy I 6 měsíců
C
používané ve výrobě
uvnitř budov
Třídy II a III 12 měsíců
24 měsíců
D
používané ve veřejně
přístupných prostorech
Všechny 12 měsíců 24 měsíců
E
používané
v administrativě
Všechny 12 měsíců 36 měsíců

Elektrické ruční nářadí
se rozděluje pouze podle pracovního použití do skupin:
• A pracuje se s nimi jen občas (do 100 hodin za rok)
• B pracuje se s nimi často avšak krátkodobě (100 až 250 hodin za rok)
• C pracuje se s nimi často a dlouhodobě (více než 250 hodin za rok)
Kontroly se provádějí před každým výdejem a po vrácení nářadí a při zahájení práce a ukončení práce
v každé směně, jestliže je nářadí vydáno na delší dobu. Revize se provádějí v pravidelných lhůtách
podle ČSN 33 1600 viz Tab. 2.2.
Tab. 2.2 Lhůty revizí elektrického ručního nářadí (ČSN 33 1600)
Skupina nářadí
Třída ochrany EZ
A B C
I 6 měsíců 3 měsíce 2 měsíce
II a III 12 měsíců 6 měsíců 3 měsíce
2.4 BEZPEČNÁ ELEKTRICKÁ INSTALACE
Elektrická instalace musí být projektována a provedena tak, aby splňovala požadavky na bezpečnost
osob, majetku a životního prostředí. Elektrická instalace je sestavena z elektrických předmětů
(vypínače, přepínače, zásuvky, svítidla, spotřebiče), které musí být bezpečnými výrobky. Ty jsou tak
uloženy a vodiči tak propojeny, aby plnily požadovanou funkci. O požadavcích na bezpečnost osob
bude pojednáno v kapitole 4 těchto skript.
Instalace je součástí stavby a proto musí být v souladu s ustanovením stavebního zákona a k němu
příslušných vyhlášek Ministerstva pro místní rozvoj. Musí být podrobena výchozí revizi
(ČSN 33 2000-6-61), při níž je
• prohlídkou potvrzeno, že je v souladu s projektovou dokumentací a s bezpečnostními
požadavky předpisů a norem,
• zkoušením prokázána funkčnost ochranných a signálních zařízení,
• měřením zjištěny hodnoty nutné pro posouzení účinnosti ochranných zařízení, které se nedají
ověřit zkoušením.
29
2. Bezpečnost v elektrotechnice
Zhotovená instalace je pak spolu s projektovou dokumentací a zprávou o výchozí revizi předána
uživateli. Jeho starostí je, aby ji udržoval ve funkčním a bezpečném stavu. Za tím účelem musí
vykonávat pečlivou údržbu a pravidelné revize v předepsaných lhůtách.
Lhůty a postupy při provádění revizí elektrických instalací určuje ČSN 33 1500.
Další podrobnosti o bezpečném provedení elektrické instalace jsou ve studijním programu FEKT
zařazeny do předmětu Elektrické instalace.
2.5 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ A ZAMĚSTNANCŮ PŘI PROVOZU EZ
Povinnosti vyplývají ze Zákoníku práce (zákon č. 65/1965 v úplném platném znění). Zákoník byl
mnohokrát novelizován. Pětinásobná novelizace v roce 2000 přinesla významné změny v hlavě páté,
týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Hlavním cílem bylo předcházení nebo omezování
rizika ohrožujícího životy a zdraví při práci.
Elektrická zařízení při nesprávném či neopatrném zacházení vždy představují riziko úrazu, bez ohledu
na napětí, velikost a druh proudu. Nedokonalá a nedbalá údržba toto riziko ještě zvyšuje.
Možnost vzniku úrazu elektrickým proudem musí být co nejvíce omezena a případné negativní
následky minimalizovány. K tomu jsou z ustanovení zákoníku práce odvozeny základní povinnosti
zaměstnavatelů i zaměstnanců.
2.5.1 Povinnosti zaměstnavatelů
Zaměstnavatelé, při jejichž výrobní i nevýrobní činnosti je prováděna práce nebo obsluha na
elektrických zařízeních, jsou povinni zabezpečit (viz §133 ZP):
• Používání elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů, ověřených autorizovanou zkušebnou,
pouze k určeným činnostem v rozsahu stanoveném výrobcem;
• Provádění práce a obsluhy na elektrických zařízeních a přístrojích pouze pracovníky
s odpovídající odbornou způsobilostí v elektrotechnice;
• Provozování elektrických zařízení pouze na základě kladného výsledku odborných zkoušek
(výchozí revize a průběžné provádění jejich údržby s ověřováním odbornými zkouškami -
periodickými revizemi) dle stanovených lhůt;
• Poskytování potřebných osobních a pracovních prostředků k bezplatnému používání
zaměstnancům, jejich udržování v použitelném stavu a kontrolu jejich používání;
• Vyškolení všech příslušných pracovníků k poskytování první pomoci při úrazu elektrickou energií
a pravidelně dvakrát za rok provádění opakovaných školení;
• Vybavení všech příslušných pracovišť a pracovních čet v dostatečném rozsahu pomůckami pro
poskytování první pomoci při úrazu elektrickou energií.
2.5.2 Povinnosti zaměstnanců
Všichni zaměstnanci jsou povinni (viz §135 ZP):
• Dbát o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se
bezprostředně dotýká jejich jednání, případně opomenutí při práci;
• Dodržovat právní předpisy k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a
ochrany zdraví při práci; dodržovat ostatní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci, zásady bezpečného chování na pracovišti a stanovené pracovní postupy, s nimiž
byli řádně seznámeni;
• Používat při práci ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení;
• Účastnit se školení a výcviku zajišťovaného zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám stanoveným právními předpisy;
• Na zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, či na fyzickou osobu, která
podniká v elektrotechnice a nikoho nezaměstnává, platí shora uvedené povinnosti přiměřeně.
Stejně tak na spolupracujícího manžela nebo dítě.
30
2. Bezpečnost v elektrotechnice
2.6 BEZPEČNÁ ČINNOST NA EZ
2.6.1 Přehled činností na EZ

Činnost na EZ
Obsluha Práce
Jednoduchá Složitá Bez napětí V blízkosti částí pod napětím
Pod napětím
Řízená
Samostatná Řídicí
Podle pokynů S dohledem Pod dozorem
Obr. 2-1 Rozdělení činností na EZ podle ČSN EN 50110-1
Základní předpisy pro obsluhu a práci na EZ definuje ČSN EN 50110-1 a další přidružené normy.
Obsluha
je činnost bez použití nástrojů, kdy pracovník nepřichází do styku se živými částmi EZ. Je
spojena s provozem EZ(spínání, regulování, výměna pojistek či žárovek, prohlídka EZ …)
Obsluha jednoduchá: při selhání pracovníka nemůže dojít k ohrožení osob, zvířat nebo EZ.
Obsluha složitá: při selhání pracovníka může dojít k ohrožení osob, zvířat nebo EZ.
Práce
je činnost, kdy pracovník používá nástroje a může přijít do styku s živými částmi EZ. Sem patří
montáž, revize a údržba EZ, jakož i úkony pro zajišťování pracoviště a měření přenosnými přístroji.
Práce podle pokynů
je práce, pro kterou jsou dány jen nejnutnější pokyny. Za dodržování bezpečnostních
předpisů odpovídají pracující.
Práce s dohledem
je práce, ke které jsou dány podrobnější pokyny. Osoba provádějící dohled se před zahájením
práce přesvědčí, zda jsou provedena nutná bezpečnostní opatření. V průběhu prací podle
potřeby občas provádí kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů. Za dodržování
bezpečnostních předpisů odpovídají pracující.
Práce pod dozorem
je práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která je pověřena dozorem. Za
dodržování bezpečnostních předpisů odpovídá dozírající.
Práce na EZ bez napětí
zařízení nebo jeho část, na které se pracuje, je odpojeno od napětí, nebo jsou živé části pod
napětím odděleny kryty chránícími před úmyslným dotykem.
Práce na EZ v blízkosti částí pod napětím
zařízení nebo jeho část, na které se pracuje, není odpojeno od napětí, ale pracující se
nedotýká ani pomůckami živých částí pod napětím, nebo jsou živé části pod napětím
odděleny kryty chránícími před nahodilým dotykem.
Práce na EZ pod napětím (PPN)
je práce na EZ, při nichž se pracovníci dotýkají živých částí pod napětím přímo nebo
předepsanými pracovními pomůckami za současného použití předepsaných ochranných
pomůcek. Dělí se dále na PPN na vzd