Bezpečnost v elektrotechnice

jen
písmena či čísla může být pro lepší rozlišení použito tečky, například 12.1.
• Písmenové označení se volí pro stejnosměrné prvky z první poloviny latinské abecedy a pro
střídavé prvky z druhé poloviny abecedy.
13
1. Elektrická zařízení
M
3
Ι >
Elektrický předmět
(zde motor)
Vložený el. předmět
(zde jistič)
L1
L2
L3
PE
U1 V1 W1 PE1
PE2
UVW
PE
Vedení
U2 V2 W2

Obr. 1-1 Příklad označení vodičů a svorek elektrických předmětů ve schématu
Tab. 1.4 Značení vodičů a svorek EZ
Označení Označení
Název
Vodič Svorka
Název
Vodič Svorka
Střídavá soustava Zvláštní druhy vodičů a svorek
Fáze (libovolná fáze) L U Ochranný vodič PE PE
1. fáze L1 U
2. fáze L2 V
Vodič slučující funkci ochranného
vodiče a středního vodiče
PEN PEN
3. fáze L3 W
Střední vodič N N
Vodič slučující funkci ochranného
vodiče a vodiče středního bodu
PEM PEM
Stejnosměrná soustava
Kladný pól L+ + , C
Vodič slučující funkci ochranného
vodiče a vodiče vedení
PEL PEL
Záporný pól L- - , D Vodič pracovního uzemnění FE FE
Vodič ze středu M M Vodič pracovního pospojování FB FB
1.6.2 Značení vodičů barvami
Jednoznačné a normalizované použití barev při označování vodičů je významným prostředkem pro
zajištění bezpečné práce. Barevným značením vodičů se zabývá ČSN EN 60446 a ČSN 33 0165.
• Pro ochranný vodič (PE) je přípustné barevné označení pouze kombinací barev zelená / žlutá. Tato
kombinace nesmí být použita pro žádný jiný účel.
• Výhradně pro označení středního vodiče (N, M) je určena světle modrá barva.
• Vodič PEN musí být označen kombinací barev zelená / žlutá po celé délce a navíc světlemodrou
barvou na obou koncích, nebo světlemodrý po celé délce a označen kombinací zelená / žlutá na
obou koncích. V síti TN-C, kde není nebezpečí záměny s jinými ochrannými vodiči, je možné pro
PEN vodič použít barevné kombinace zelená / žlutá bez světlemodrých konců.
• Náhodné ochranné vodiče, jako např. kovové konstrukce, se v místech připojení označí
zeleno/žlutými pruhy.
14
1. Elektrická zařízení
1.6.2.1 Značení izolovaných vodičů barvami
K vzájemnému rozlišení vodičů se používají poznávací barvy podle Tab. 1.5.
Tab. 1.5 Poznávací barvy izolovaných vodičů střídavých soustav
Vodič, žíla kabelu Poznávací barva
L Fázový nebo krajní černá, hnědá, šedá
N Střední světle modrá
PE Ochranný zelená / žlutá
PEN Vodič PEN zelená / žlutá (+ světle modrá)
1)
1)
Tam kde je možná záměna vodiče PEN s jiným ochranným vodičem, použije se i světlemodré
označení na koncích, viz výše.
Tab. 1.6 Poznávací barvy izolovaných i holých vodičů stejnosměrných soustav
Vodič, přípojnice Poznávací barva
L+ Kladný pól tmavě červená
L- Záporný pól tmavě modrá
M Vodič ze středu světle modrá
PE, PEM Ochranný zelená/žlutá
Poznávací barvou se rozumí barva poslední (vnější) vrstvy izolace vodiče. Barva musí být vyznačena
po celé délce vodiče, musí být trvanlivá a rozlišitelná.
Barvy červená, bílá, zelená a žlutá (mimo kombinaci zelená/žlutá) se nesmí používat pro vícežilové
silové kabely. Každá žíla kabelu smí být pouze jednobarevná (opět s výjimkou kombinace
zelená/žlutá).

Obr. 1-2 Příklad značení vodičů a svorek střídavé soustavy
1.6.2.2 Značení holých vodičů barvami
Holé vodiče (s výjimkou vodičů venkovních, trakčních vedení nebo vedení podobného charakteru) se
pro vzájemné rozlišení označují poznávacími barvami podle následujících tabulek. Těmito barvami
musí být označeny ve všech případech, kde to vyžaduje provoz EZ nebo bezpečnost osob a věcí.
15
1. Elektrická zařízení

Obr. 1-3 Příklad označení holých vodičů střídavé a stejnosměrné soustavy
Tab. 1.7 Poznávací barvy holých vodičů střídavých soustav
Vodič, přípojnice Poznávací barva
L Fázový oranžová
1)
N Střední světle modrá
PE, PEN Ochranný zelená/žlutá
1)
Je-li třeba rozlišit vodiče jednotlivých fází, doplní se oranžová barva příčnými černými pruhy
v počtu odpovídajícímu pořadí fáze.
Holé vodiče stejnosměrných soustav, např. elektrická trakční zařízení provozovaná stejnosměrným
proudem, se barevně označují podle Tab. 1.6.
Ochranný vodič se na koncích na nápadném a viditelném místě ve směru, z něhož budou vodiče
pozorovány (např. u spoje, přípojky, odbočení nebo u kontrolního místa) označí kombinací příčných
barevných pruhů žlutá/zelená/žlutá.
Pokud je holým vodičem lano, pak se označení provede pomocí závěsných štítků (nejlépe
nevodivých), ještě případně s písmenným označením vodičů.
Náhodné ochranné vodiče, jako např. kovové konstrukce, se v místech připojení označí zeleno/žlutými
pruhy.

1.7 DRUHY ROZVODNÝCH SÍTÍ
Rozdělení elektrických rozvodných sítí upravuje ČSN 33 2000-3.
16
1. Elektrická zařízení
1.7.1 Značení sítí
1.7.1.1 Podle pracovních vodičů

Stejnosměrné Střídavé sítě
2vodičové 3vodičové
Jednofázové Dvoufázové Třífázové
2vodičové 3vodičové 3vodičové
3vodičové 5vodičové 4vodičové
Poznámka: V ČR se dvoufázové střídavé sítě nepoužívají.
1.7.1.2 Podle způsobu uzemnění
Sítě se podle způsobu spojení se zemí označují dvou až čtyřpísmenným kódem (např. TT, TN-S, …)
Značení sítí podle uzemnění
1. písmeno 2. písmeno Další písmena (nemusí být)
Vztah sítě a uzemnění Vztah neživých částí EZ a uzemnění Uspořádání středního a ochranného vodiče
T
SN
Ochranný vodič (PE) je veden
odděleně od pracovních vodičů
Přímé spojení neživých částí EZ s
uzemněným bodem sítě (obvykle
střed zdroje)
Spojení jednoho bodu sítě
se zemí
I T
C
Síť oddělená od země, případně
spojení jednoho bodu sítě
Nepřímé spojení neživých částí
EZ s uzemněným bodem sítě
zpravidla nezávislým zemničem
Funkci ochranného a středního
vodiče v sobě slučuje jediný
vodič (PEN)
se zemí přes velkou impedanci

Vysvětlivky ke schématům (značky podle IEC 617-11:1983):
střední vodič
ochranný vodič
vodič slučující funkci
ochranného a středního vodiče
N
PE
PEN

1.7.2 Sítě TN
Sítě TN patří k nejběžnějším sítím v ČR. Neživé části elektrických zařízení jsou spojeny
prostřednictvím ochranného vodiče s jedním uzlem sítě, který je uzemněn.
Podle uspořádání středního a ochranného vodiče dělíme tyto sítě takto:
• TN–S v celé síti je ochranný vodič veden odděleně,
• TN–C funkce středního a ochranného vodiče jsou sloučeny do jednoho vodiče (PEN vodič),
• TN–C–S v části sítě jsou funkce středního a ochranného vodiče sloučeny do jednoho vodiče
(PEN vodič), v další části sítě jsou střední a ochranný vodič vedeny odděleně a již nesmí být
vzájemně spojovány.

17
1. Elektrická zařízení
L1
L2
L3
N
PE
Trojfázový spotřebič tř. I
3 NPE
Jednofázový spotřebič tř. I
1 NPE
Uzemnění
sítě
E
UUUVVWWNN
Trojfázový spotřebič tř. I
3 PE
PE PE PE

Obr. 1-4 Síť TN-S: Střední (N) a ochranný vodič (PE) jsou v celé síti vedeny odděleně
L1
L2
L3
PEN
Jednofázový spotřebič
třídy I
Uzemnění
sítě
E
WWUUUVVPEN PENPE
Trojfázový spotřebič tř. I
3 PEN
Trojfázový spotřebič tř. I
3 PE

Obr. 1-5 Síť TN-C: Funkce středního a ochranného vodiče je sloučena (PEN)
18
1. Elektrická zařízení
L1
L2
L3
N
PE
Uzemnění
sítě
Přizemnění
EE
TN-C
PEN
TN-S
Trojfázový spotřebič tř. I
3 PEN
Trojfázový spotřebič tř. I
3 NPE
UUVVWWPEN N PE

Obr. 1-6 Síť TN-C-S: V první části sítě je funkce ochranného a středního vodiče sloučena (PEN), ve
druhé části je vodič PEN rozdělen na ochranný (PE) a střední vodič (N); místo rozdělení
má být přizemněno
1.7.3 Sítě TT
Síť TT má jeden bod přímo uzemněný a neživé části připojených elektrických zařízení jsou v této síti
spojeny se zemí zemniči nezávislými na uzemnění sítě.
L1
L2
L3
Jednofázový spotřebič
třídy I
Uzemnění
sítě
N
PE PE
E
VWNPEU U V W PE U N PE
Trojfázový spotřebič tř. I
3 NPE
Trojfázový spotřebič tř. I
3 PE

Obr. 1-7 Síť TT: Neživé části elektrických zařízení jsou zemněny nezávisle na uzemnění sítě, první
spotřebič samostatně, zbývající dva skupinově

19
1. Elektrická zařízení
1.7.4 Sítě IT
Síť IT má všechny živé části izolovány od země nebo jeden uzel spojený se zemí přes velkou
impedanci. Neživé části připojených elektrických zařízení jsou spojeny se zemí uzemněním, a to
jednotlivě nebo po skupinách.
L1
L2
L3
Jednofázový
spotřebič třídy I
Uzemnění
sítě
N
PE PE PE
Oddělovací
impedance
E
NNUUUVVWWPPEPE
Trojfázový spotřebič tř. I
3 NPE
Trojfázový spotřebič tř. I
3 PE
E

Obr. 1-8 Síť IT: Síť může být zcela oddělena od země, nebo mít jeden uzel zdroje spojen se zemí přes
velkou impedanci (zde střední vodič). Neživé části elektrických zařízení jsou zemněny
1.7.5 Stejnosměrné sítě
V zásadě je možná realizace stejnosměrných sítí TN, TT i IT, obdobně jako u sítí střídavých.
Uvedeme pouze ilustrativní příklad s uspořádáním TN-S a TN-C.
L+
L-
M
PE
Uzemnění
sítě
E
=
=
+
+
-
-
CCCDMDMPEPE PE

Obr. 1-9 Stejnosměrná síť TN-S (d.c.). Ochranný vodič (PE) je veden zvlášť. Střední vodič (M) může,
ale nemusí být vyveden
20
1. Elektrická zařízení
L+
L-
PEM
Uzemnění
sítě
E
=
=
+
+
-
-
PEM PEM PEDDCCC

Obr. 1-10 Stejnosměrná síť TN-C (d.c.). Střední vodič (M) plní zároveň funkci ochranného vodiče
(PEM)
1.8 PŘIPOJOVÁNÍ ELEKTRICKÝCH PŘEDMĚTŮ
1.8.1 Druhy přívodů
Elektrický předmět může být připojen k instalaci následujícími způsoby (ČSN 34 0350):
1.8.1.1 Pevné připojení
Povoleno jen u připevněných nepohyblivých zařízení.
1.8.1.2 Poddajný přívod
Je pevně připojen k instalaci i předmětu, ale umožňuje malý pohyb předmětu. Musí být proveden
šňůrou s lanovými vodiči patřičné odolnosti a oboustranně odlehčen od mechanického namáhání.
1.8.1.3 Pohyblivý přívod
Je na jedné straně opatřen vidlicí pro připojení do zásuvky instalace, na druhé nástrčkou nebo pevně
připojen k elektrickému předmětu. Používá se k připojení přenosných a pojezdných předmětů
k pevnému rozvodu. Norma rozlišuje pohyblivé přívody:
• pevně připojené, které jsou vybaveny na jednom konci vidlicí a druhý konec je připojen do
svorek elektrického předmětu;
• oddělitelné, které jsou vybaveny na jednom konci vidlicí a na druhém konci nástrčkou
k zasunutí do přívodky elektrického předmětu;
• prodlužovací, které jsou vybaveny na jednom konci vidlicí a na druhém konci pohyblivou
zásuvkou.
Pohyblivý přívod musí být proveden šňůrou s lanovými vodiči patřičné odolnosti proti vlivům
prostředí a musí mít potřebné vlastnosti pro jejich použití (ohebnost, povrch, trvanlivost …), které
zajišťují bezpečný provoz přívodu i připojovaného předmětu.
Provedení
• Šňůry pohyblivých přívodů musí být v místě připojení spolehlivě odlehčeny od tahu,
zajištěny proti posunutí či vytržení a proti zkroucení žil. Vstupní otvory pro šňůry musí být
upraveny tak, aby se šňůra nelámala nebo jinak nepoškodila.
• Ochranná žíla musí být na obou koncích kabelu zbaveného izolace tak dlouhá, aby při
případném vytržení šňůry ze svorek byla namáhána tahem až po přerušení (vytržení) všech
pracovních žil - musí se přetrhnout poslední.
21
1. Elektrická zařízení
• Oddělitelné pohyblivé přívody musí být opatřeny vidlicí i nástrčkou na tentýž jmenovitý
proud a totéž jmenovité napětí. Vidlice i nástrčka musí mít stejný počet pólů.
• Zásuvky a vidlice musí být u pohyblivých přívodů použity tak, aby se na kolících
nezapojených vidlic v žádném případě nemohlo objevit napětí. Zhotovování přívodů
s vidlicemi na obou koncích je proto zakázáno.
• Pohyblivé přívody s ochranným vodičem (pro připojení předmětů třídy I) musí mít vidlici i
nástrčku s ochranným kontaktem.
• Pohyblivé přívody bez ochranného vodiče musí být provedeny jen jako neoddělitelně
spojené s vidlicí a na druhém konci buď pevně připojené ke svorkám elektrického předmětu
třídy II nebo III, anebo opatřené nezáměnnou nástrčkou bez ochranného kontaktu určenou
pro přívodky elektrických předmětů třídy II nebo III.
• Délky pohyblivých přívodů se doporučuje volit z řady: 1,5; 2; 2,5; 3; 5; 10; 16; 25; 32 a
50 m.
• Minimální průřez žil vodiče přívodu se volí s ohledem na předpokládané zatížení a délku
přívodu, např. Cu-vodič 1 mm
2
pro zatížení do 16 A, 2,5 mm
2
do 25 A a 4 mm
2
do 32 A.
Provedení prodlužovacích pohyblivých přívodů

Vidlice Pohyblivá zásuvka
Obr. 1-11 Správné provedení jednofázového prodlužovacího přívodu
Kromě výše uvedených zásad platí pro prodlužovací přívody navíc:
• Musí být opatřeny vidlicí i pohyblivou zásuvkou stejného vzoru (a na stejný jmenovitý
proud a stejné jmenovité napětí).
• Nesmí být použito šňůr s průřezem žíly menším než 1 mm
2

Cu při jmenovitém proudu 6 A a
než 1,5 mm
2

Cu při jmenovitém proudu 10 A.
• Pro elektrické předměty třídy II nebo III (tj. bez ochranného vodiče) musí být prodlužovací
pohyblivé přívody opatřeny vidlicí i pohyblivou zásuvkou předepsaného vzoru neoddělitelně
spojenými se šňůrou.

Ostatní prodlužovací pohyblivé přívody musí mít ochranný vodič a
musí být opatřeny vidlicí i pohyblivou zásuvkou s ochranným kontaktem.
1.8.2 Zásuvky střídavého rozvodu
Připojování zásuvek se řídí ČSN 33 2130. Běžné domovní jednofázové zásuvky se jmenovitými
hodnotami 16 A/250 V se v pevných rozvodech montují vždy ochranným kolíkem nahoru, což neplatí
pro zásuvky umístěné v horizontální poloze (podlahové rozvody).
PEN L
PE
L1 L2 L3 N
PE
L1 L2 L3 PEL N
c) b) a)
PEN
d) e)
L1 L2 L3
V síti TN-S a TT V síti TN-C

Obr. 1-12 Zapojení zásuvek běžného typu s ochranným kontaktem, pohled zepředu. Jednofázové
zásuvky a) a d), trojfázové b), c) a e)
22
1. Elektrická zařízení
Při čelním pohledu s ochranným kolíkem nahoře se připojuje fázový vodič na levou zdířku a střední
vodič na pravou zdířku. Na jeden obvod se smí připojit nanejvýš 10 zásuvek či dvojzásuvek.
V této souvislosti upozorníme na starší typ rozboček jednofázových zásuvek, který má levou část
zapojenou nesprávně – fázová zdířka je vpravo. To je v rozporu s normou i požadavky bezpečnosti,
proto jsou tyto rozbočky považovány za nebezpečné a doporučuje se vyřadit je natrvalo z provozu.
Trojfázové zásuvky 3×400 V se běžně vyskytují ve čtyř- a pětizdířkovém provedení 16 A nebo 32 A.
Na jeden obvod se nesmějí montovat zásuvky o různé hodnotě jmenovitého proudu.
Zásuvky nemají být montovány níže než 90 cm nad podlahou, v obytných místnostech alespoň 20 cm
nad podlahou. Opět neplatí pro zásuvky stavebnicového lištového rozvodu či podlahové rozvody.
Zapojení jednofázových a trojfázových zásuvek je na Obr. 1-12. Zapojení d) a e) jsou povolena pouze
ve starších instalacích TN-C.
1.9 KRYTÍ ELEKTRICKÝCH ZAŘÍZENÍ
Krytí EZ je konstrukční opatření, tvořící součást EZ. Stupeň ochrany se označuje písmeny IP
(International Protection) a je normalizován ČSN EN 60529. Za označením IP následuje dvojčíslí a
případně přídavné a doplňkové písmeno, která specifikují způsob zkoušky.
IP 23CH
• První číslice vyjadřuje stupeň ochrany osob před nebezpečným
dotykem živých částí a stupeň ochrany zařízení před vniknutím cizích
pevných předmětů.
• Druhá číslice vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím vody.
• Přídavné písmeno (nepovinné) specifikuje stupeň ochrany před
nebezpečným dotykem (písmena A, B, C, D)
• Doplňkové písmeno (nepovinné) se používá k doplňkovým
informacím; zatím používaná písmena jsou H, M, S, W.
Označení stupně ochrany musí být uvedeno na krytu přístroje nebo na popisném štítku.
Tab. 1.8 Stupně ochrany krytím IP
První
číslice
Význam
Druhá
číslice
Význam
0 nechráněno 0 nechráněno
1
ochrana před vniknutím pevných těles
větších než 50 mm
1
ochrana před kapkami vody
(dopadajícími svisle)
2
ochrana před vniknutím pevných těles
větších než 12,5 mm
2
ochrana před kapkami vody
(dopadajícími do úhlu 15° od svislice)
3
ochrana před vniknutím pevných těles
větších než 2,5 mm
3
ochrana před deštěm
(dopadajícím do úhlu 60° od svislice)
4
ochrana před vniknutím pevných těles
větších než 1 mm
4
ochrana před stříkající vodou
(dopadající v libovolném směru)
5 ochrana před prachem 5 ochrana před tryskající vodou
6
prachotěsné
(prach nemůže narušit činnost EZ)
6
ochrana před intenzivně tryskající
vodou, vlnobitím
7
ochrana před dočasným ponořením do
vody (omezeno tlakem a časem)



8
ochrana při trvalém ponořením do vody
(případná vniklá voda nemůže narušit
činnost EZ)
Příklady: IP 43 - EZ chráněno před vniknutím pevných těles s rozměrem větším jak 1mm a deštěm.
IP 68M - EZ chráněno při trvalém ponoření do vody, části EZ jsou při zkoušce v pohybu.
23
1. Elektrická zařízení
1.10 ZNAČKY NA ELEKTRICKÝCH PŘEDMĚTECH
Grafické značky na elektrických předmětech slouží k přenesení informace nezávisle na jazyce. Značky
mohou být umísťovány na zařízení či jeho částech, v dokumentaci (návod k obsluze apod.) i jinde.
Grafické značky uvádí IEC 60417-1 a mohou být použity:
• k identifikaci zařízení či jeho části,
• pro označení provozních stavů zařízení,
• pro označení přípojných míst zařízení,
• k poskytnutí informace (o použití zařízení, provozu, balení atp.).
Tab. 1.9 Některé často používané grafické značky na elektrických předmětech

Zdroj stejnosměrného
napětí (baterie)

Uzemnění

Nebezpečné napětí

Kladný pól

Bezšumová
zemnicí svorka

Pojistka, pojistková
skříň

Záporný pól

Ochranné uzemnění

Vstup
(energie nebo signálu)

Stejnosměrný proud

Spojení s kostrou
zařízení

Výstup
(energie nebo signálu)

Střídavý proud

Ekvipotenciální spojení

Poloha článků a baterií

Stejnosměrný i střídavý
proud

Zařízení třídy ochrany II
(dvojitá izolace)

Poloha „zapnuto“ pro
tlačítko (stlačeno)

Vypnuto

Zařízení třídy
ochrany III

Poloha „vypnuto“ pro
tlačítko (vysunuto)

Zapnuto

Oddělovací ochranný
transformátor

Anténa

Přepínač
„zapnuto-vypnuto“

Bezpečnostní ochranný
transformátor

Otevřený dipól
1.10.1 Značky provedení
Provedení EZ musí být takové, aby zařízení bylo schopno bezpečného provozu v prostředí s různými
vnějšími vlivy (viz kap. 3.3.2), pro které je určeno.
Tab. 1.10 Některá provedení podle starších norem a jejich odpovídající krytí IP
Do vlhka Těsné Venkovní Těsně zavřené Nepromokavé
Částečně
prachotěsné
Prachotěsné
IP 42 IP 43 IP 44 IP 55 IP 66 IP 5X IP 6X





24
1. Elektrická zařízení
1.10.2 Schvalovací značky
Výrobce nebo dovozce je povinen podle zákona č. 22/1997 Sb. uvádět na trh v České republice jen
bezpečné výrobky. Před uvedením stanoveného výrobku na trh je povinen vydat písemné prohlášení o
shodě na základě posouzení vlastností daného výrobku s požadavky na jeho bezpečnost podle
zmíněného zákona a s příslušnými technickými předpisy - Nařízeními vlády. Totéž platí i na území
Evropské unie, kde obdobou Nařízení vlády jsou Evropské Direktivy. Výrobky, které se svými
parametry shodují se stanovenými požadavky, se označují značkou shody podle Tab. 1.11.
V současné době zkouší převážnou část elektrotechnických výrobků Elektrotechnický zkušební ústav
v Praze 8. Jeho logo a) sloužilo jako schvalovací značka do roku 1993, kdy bylo podle Vyhlášky
232/1993 Sb. nahrazeno značkou b). V současnosti se podle zákona 22/1997 Sb. v platné