1-cviceni-ABCH-10

Biochemický ústav LF MU 1. cvičení

3
Podle způsobu ovládání rozlišujeme pipetory manuální a elektronické. U
manuálních pipetorů je pohyb pístu zprostředkován prostřednictvím ovláda-
cího tlačítka palcem ruky. Správnost a přesnost pipetování je silně ovlivněna
zkušenostmi a zručností pracovníka. Elektronické pipetory mají pohyb pístu
zprostředkován prostřednictvím elektromotorku. Oproti manuálním pipeto-
rům nabízí navíc naprogramování způsobu pipetování. Podle povahy kapa-
liny lze zvolit i různou rychlost pístu při nasávání a vytlačování kapaliny.
Nejčastějším typem pipetorů jsou tzv. „air displace-
ment“ pipetory využívají principu tzv. vzduchového
polštáře. Mezi pístem a kapalinou zůstává vždy určitý
objem vzduchu. Objem kapaliny nasátý pipetorem do
špičky je však nepatrně menší než objem vzduchu,
který byl vytlačen pístem z válce, který je uvnitř pipe-
toru. Kromě toho, správnost pipetování je ovlivněno
atmosférickým tlakem, hustotou a viskozitou odměřo-
vané kapaliny. Proto je nutná pravidelná kalibrace
pipetoru a případné jeho seřízení.
Mikropipetory jsou konstruovány buď pro jeden fixní
objem nebo jsou nastavitelné na více objemů. Změna
nastavení objemu může být diskrétní (provádí se vý-
měnou zásuvných modulů) nebo kontinuální
v určitém rozmezí (např. 10–100 µl) pomocí nastavo-
vacího šroubu nebo knoflíku. Mikropipetory mají na
spodním konci odnímatelnou špičku a na horním konci
dvoupolohové tlačítko, pomocí kterého se ovládá píst,
který se zasouvá do válce uvnitř pipetoru.
Pipetory lze použít několikerým způsobem v závislosti na povaze odměřované kapaliny. Nejčastěji
používaným způsobem je tzv. přímé pipetování, při kterém je do špičky nejdříve přesně nasát objem
kapaliny nastavený na dávkovači a v dalším kroku je ze špičky kompletně vytlačen do zvolené nádo-
by. Po pipetování nesmí zůstat ve špičce žádná kapalina.
Doporučeno pro pipetování vodných roztoků, pufrů, zředěných kyselin a zásad.
Mikrostříkačky. Slouží k přesnému dávkování malých množství (0,1–1000 µl)
kapalin. Skládají se z jehly připojené k skleněnému válci se stupnicí, v němž se po-
hybuje píst. Jednotlivé typy se liší průměry jehel a pístů.
Pístoventilové dávkovače. Jsou tvořeny pístem se stupnicí, který je nasazen na
zásobní láhev. Umožňují opakované dávkování určitého objemu kapaliny ze zásobní
lahve. Dávkovače určené pro dávkování agresivních chemikálií (např. silných kyse-
lin) mají skleněné části vyrobené z borosilikátového skla, plastové díly, které jsou
ve styku s kapalinou jsou vyrobeny z PTFE, ostatní díly jsou z PE nebo PP.
píst
spodní díl pipety
vyměnitelná špička
vzduchový polštář
odměřovaná
kapalina
Biochemický ústav LF MU 1. cvičení

4
V moderních typech dávkovačů je dávkování automatizováno pomocí ovládacích modulů.

PŘÍPRAVA ROZTOKŮ
Obecný postup při přípravě roztoků o dané koncentraci
Navážka musí být kvantitativně přenesena do rozpouštědla (nejčastěji do vody), které zaujímá asi ½
objemu baňky. Navážená látka se opatrně sklepne do nálevky, která je zasunutá do hrdla odměrné
baňky, poté se spláchne vodou. Potom se vodou do nálevky opláchne váženka a nakonec i samotná
nálevka. Rozpouštění se urychlí mícháním obsahu odměrné baňky krouživým pohybem (nelze použít
tyčinku nebo míchadlo). Teprve po úplném rozpuštění navážky a vyrovnání teploty baňky s okolím lze
baňku doplnit po rysku vodou, poslední kapky se přidávají pipetou. Baňka se pak uzavře suchou zát-
kou a obsah důkladně promíchá (několikerým obrácením dnem vzhůru a zpět). Při obracení baňky se
musí zátka v hrdle baňky přidržovat palcem.

Základní vztahy používané při přípravě roztoků
· hmotnostní koncentrace ρ
B
= m
B
/ V (g/l)
· látková koncentrace (molarita) c
B
= n
B
/ V (mol/l)
· hmotnostní zlomek (procenta) w
B
= m
B
/ m (w
B
(%) = 100 m
B
/ m)
Při přípravě zředěných vodných roztoků (w
B
≤ 5 %) se velmi často odvážené množství látky rozpustí ve vodě a
objem roztoku se doplní na objem 100 ml nebo příslušný násobek (při laboratorní teplotě hustota vody a výsled-
ného roztoku ≈ 1 g/ml). Složení roztoků pak odpovídá tzv. h m o t n o s t n ě -objemovým procentů m
(tzv. gramprocentům), která udávají počet gramů rozpuštěné látky ve 100 ml roztoku, např. 0,9 g NaCl/100 ml
roztoku se označí jako 0,9 % (w/v).
· zřeďování roztoků c
1
V
1
= c
2
V
2

w
1
m
1
= w
2
m
2
· směšování roztoků c
1
V
1
+ c
2
V
2
= c
3
(V
1
+ V
2
) platí za předpokladu aditivnosti objemů
w
1
m
1
+ w
2
m
2
= w
3
(m
1
+ m
2
)
· číslo zředění (zřeďovací faktor)
konečnýpůvodní
konečný původní
c
c
V
V
D ==

Jak lze připravit D-krát zředěný roztok?
Roztok zředěný D-krát o objemu V
konečný
připravíme z 1 dílu původního roztoku (V
původní
) a (D-1) dílů
rozpouštědla (např. 5krát zředěný roztok se získá smícháním 1 dílu původního roztoku a 4 dílů roz-
pouštědla).

V anglosaské terminolog