zkouška- holcner

vovat jemné částice
d)      voda působí objemové změny některých zemin (hlavně jílu), nestabilní vlhkost pak vyvolává objemové změny
        odvodnění povrchu komunikací
Podle směru vedení rozeznáváme:
a)      odvodňovací zařízení podélné (vedení ve směru komunikace),
b)      b) odvodňovací zařízení příčné (vedené napříč silniční a dálniční komunikace),
c)      c) odvodňovací zařízení plošné (sledující pláň silniční a dálniční komunikace).
Podle způsobu založení rozlišujeme:
a)      odvodňovací zařízení (příkopy, rigoly, skluzy, kaskády, vsakovací jámy),
b)      b) odvodňovací zařízení (podsypné vrstvy, trativody, odvodňovací potrubí, kanalizace),
c)      c) vhodné kombinace.
sklon je pro odvodnění komunikace zásadním prostředkem, jak zaručit (nebo aspoň jak vyjádřit požadavek) odvedení vody z pojížděného povrchu
        podélné odvodňovací zařízení – typy, použití
-Otevřená odvodňovací zařízení – Příkopy, Rigoly - jsou podélná otevřená odvodňovací zařízení s hloubkou max. . Vzhledem k této menší hloubce neodvodňují zemní a jsou doplněny trativodem.
-Krytá odvodňovací zařízení:
-plošná odvodňovací zařízení – podsypy –odvodnění zemní
-- jsou odvodňovací zařízení. Slouží většinou k  pláně.
-odvodňovací potrubí
        místa, kde je nutno ověřovat výsledný sklon
1)      vrcholové oblouky – podélný sklon se mění ze stoupajícího do klesajícího přes nulový sklon
2)      údolnicové oblouky podélný sklon se mění z klesajícího do stoupajícího přes nulový sklon, nepříznivé je navíc to, že podélný sklon komunikace směřuje do tohoto místa s nulovým sklonem
3)      inflexe ve směrovém řešení – zde je nulový příčný sklon
4)      vzestupnice a sestupnice – podélný sklon nivelety je vlastně platný pouze v ose komunikace, vzestupnice a sestupnice přidává svůj vlastní sklon a tím se může blížit k nulovému podélnému sklonu
5)      křižovatky a napojení komunikací, kde nelze respektovat zároveň požadavek na příčný sklon a nutnost plynulého napojení
6)      velké plochy – parkoviště, okružní křižovatky
        otevřená podélná odvodňovací zařízení
Otevřená odvodňovací zařízení jsou a .
Podobné jsou si v tom, že jímají srážkovou vodu poté, co steče díky příčnému sklonu mimo „korunu silniční komunikace“ Vodu odvádějí v podélném směru podélným sklonem dna příkopu (rigolu), který je předepsaný v . Norma stanovuje i sklony, při kterých lze použít zatravněné dno (0,5% až 5%) Při menším sklonu by voda nebyla schopná odtékat bez dláždění (pro dláždění se připouští sklon 0,3%), při větším sklonu by rychle tekoucí voda mohla způsobovat erozi. Nad 10% sklon je nutno zpomalovat vodu kaskádami, stupni, vývařišti, skluzy. Voda musí být co nejdříve odvedena z příkopu nebo rigolu do volného terénu, vodoteče, kanalizace, jímky, nebo převedena pod násypem. V případě nemožnosti odvést vodu lze použít vsakovací šachtice nebo studny.
Odlišují se především svou hloubkou. Maximální hloubka rigolu je podle článku 30 cm. Příkopy také mohou vzhledem k větší hloubce sloužit pro odvodnění zemní .
Výhodou rigolů je menší šířka odvodňovacího zařízení a tím menší šířka celého silničního tělesa.
Příkopy
Základní typ příkopu je příkop ve sklonu 1:3. Menší šířku má příkop . Šířku lze více zmenšit použitím podélného pro odvodnění pláně. Volba typu příkopu závisí na místních podmínkách a na technologických a materiálových možnostech. V normě (a zde) uvedené příklady nejsou jedinými možnými a závaznými řešeními, nicméně uvedené sklony 1:3 by měly být dodrženy.
Rigoly
Rigoly jsou podélná otevřená odvodňovací zařízení s hloubkou max. . Vzhledem k této menší hloubce neodvodňují zemní a jsou doplněny trativodem. Vzhledem k malému průtočnému průřezu musí být vybaveny vpustěmi a odvodňovacím potrubím, které vodu ze vpustí odvádí. Rigoly se používají místo příkopů především pro úsporu místa:
1)      u velkých zářezů, v místech drahých či stísněných pozemků, ve skalním výlomu, … - většinou v  provedení
2)      ve středním dělicím pásu podél vnitřního vodicího proužku
3)      na dopravních plochách, které nelze odvodnit do okolního území, většinou jako .
Podobnou funkci jako rigol má odvodňovací proužek pod obrubníkem u městských komunikací.
        krytá podélná odvodňovací zařízení
-plošná odvodňovací zařízení – podsypy –odvodnění zemní - Od podsypu se očekává, že bude plnit pět funkcí:
1)      drenážní – odvod vody z konstrukce
2)      filtrační – brání pronikání jemných části zeminy z podloží do konstrukce
3)      přerušovací – přerušuje kapiláry, kterými by voda z podloží mohla vzlínat do konstrukce
4)      provzdušňovací – umožňuje vysychání vlhkosti
5)      statická funkce – roznáší zatížení z horních vrstev vozovky
-- jsou odvodňovací zařízení. Slouží většinou k  pláně.
(perforovaná plastová trubka obsypaná propustnou vrstvou)
-odvodňovací potrubí
        odvodnění zemní pláně
-Pláň je odvodňována plošně. Základem je příčný sklon pláně v hodnotě minimálně 3%. -spodní vrstva zpravidla jako tzv. podsypná vrstva z materiálů, které jsou vodopropustné.
Pro podsyp lze použít pouze nenamrzavé materiály,
-Trativody
        vodní režim podloží, hladina podzemní vody, hloubka promrzání, kapilární výška
-Vodní režim-závisí na druhu zeminy, úrovni hladiny podzemní vody, kapilární výšce a na hloubce promrznutí vozovky a podloží.
-hpr - hloubka promrznutí vozovky a podloží, určená s periodicitou sta- novenou podle skupiny dopravního zatížení (m),
- kapilární výšky hs – závisí na obsahu velmi jemných (může se též určit v závislosti na obsahu zrn pod 0,02 mm)
10. Hodnocení variant komunikací
        co rozumíte pod pojmem multikriteriální hodnocení
porovnává varianty podle většího počtu nesouměřitelných kritérií, z nichž některá vyjadřujeme kvantitativně, jiná kvalitativně (tj. slovním popisem). U dopravních staveb nejčastěji používáme:
-hlediska ekologická - dopravní hluk, exhalace, vibrace, zábor půdního fondu, zatížení krajinného ekosystému,
-hlediska zřizovatele - investiční náklady, vyvolané investice, náklady na provoz a opravy komunikace, časové možnosti realizace, možnost etapové výstavby
-hlediska uživatelů - spotřeba pohonných hmot a času, bezpečnost provozu, plynulost průjezdu,
-hlediska celospolečenská - vztah k obytné a rekreační funkci území, estetické působení trasy aj.
Výběr kritérií
katalog kritérií,
výpočet rentability (návratnosti),
analýza užitkovosti,
porovnání s podobnou stavbou (projektem).
ČVUT byla vypracována komplexní metoda multikriteriálního hodnocení variant
vymezení problému a určení cílů řešení,
stanovení kritérií a hodnocení důležitosti kritérií,
stanovení variant řešení,
hodnocení variant a určení jejich pořadí,
zhodnocení a volba optimální varianty,
Váhy kritérií jsou vždy subjektivně ovlivňovány a to jednak volbou metody, jednak hodnotitelem. Zvýšení spolehlivosti a objektivity stanovených vah se dosahuje uplatněním většího počtu metod a využitím většího počtu hodnotitelů
        relativní hodnocení
Komplexní hodnocení návrhu trasy, Technická kritéria hodnocení, Porovnávací metody, Multikriteriální hodnocení
        volba kritérií a vah
Výběr kritérií
katalog kritérií,
výpočet rentability (návratnosti),
analýza užitkovosti,
porovnání s podobnou stavbou (projektem).
Na silniční a dálniční komunikace jsou kladeny tyto požadavky:
bezpečnost,
výkonnost,
hospodárnost,
pohodlnost,
šetrnost k životnímu prostředí.
stavební náklady,
optimalizace hmot,
provozní a udržovací náklady.
        považujete multikriteriální hodnocení za objektivní nebo subjektivní postup, proč?
- Váhy kritérií jsou vždy subjektivně ovlivňovány a to jednak volbou metody, jednak hodnotitelem.
        dominované a vzájemně nedominované optimální () řešení
- Nedominované optimální řešení- kterýkoliv ukazatel může být zlepšen za cenu snížení ukazatele jiného (graficky lze znázornit hvězdicovým mnohoúhelníkem)
- Dominující řešení, nastává pokud X1‘>X1‘‘…..Xn‘>Xn‘‘
11. charakteristiky vozidel
výkon motoru
-Motory vozidel jsou charakterizovány maximálním výkonem a točivým momentem, tyto veličiny jsou vztaženy ke konstantním otáčkám motoru. Výkon je dán podílem práce a času, za který je tato práce vykonána. Práce je přitom násobkem síly a dráhy, na které tato síla působí:
točivý moment motoru
-točivý moment motoru závisí nepřímo na otáčkách motoru a přímo na výkonu dosahovaném při těchto otáčkách.
vztah výkonu, točivého momentu a tažné síly
Je vidět, že točivý moment motoru závisí nepřímo na otáčkách motoru a přímo na výkonu dosahovaném při těchto otáčkách.
Síla dosahovaná na „hnacím kole“ je rovna:
Při konstantním převodu R je síla (a tedy i zrychlení) přímo úměrné točivému momentu F=M/R
akcelerace vozidla v závislosti na charakteristikách motoru a rychlosti vozidla
tažná a brzdná síla – na čem závisí maximální hodnoty
Tažná síla:
ft ≥ ∑ O = Oμ +Ow +Os +Oj +Ot
Oμ - odpor valivý
Ow - odpor prostředí (vzduchu)
Os - odpor ze sklonu silnice
Oj - odpor setrvačných sil
Ot - odpor vnitřní
Brzdná síla-
[N]
kde Mb je brzdný moment na obvodě kola [Nm]
B1 brzdná síla na obvodě brzdného bubnu (disku) [N]
rb poloměr brzdného bubnu (disku) [m]
rk Poloměr kola [m]
12. Charakteristiky dopravního proudu, zatížení dopravní sítě
dopravní proud a jeho charakteristiky – hustota, rychlost, intenzita a jejich vztah
Hustota dopravního proudu ( [voz/km]
Rychlost dopravního proudu u(() [voz/hod]
Intenzita dopravního proudu I(() [voz/hod]
Greenshieldsův model
empirické fundamentální diagramy – jejich vztah k modelovým diagramům
Význam dopravy, historie
vztah dopravy a společnosti
rozvoj státu
rozvoj osídlení
rozvoj ekonomiky
rozvoj kultury
rozvoj osobnosti
vztah dopravní a sídelní struktury
přemísťovací vztahy, přepravní vztahy, dopravní vztahy
konvenční
pozemní doprava (silniční a železniční)
vodní (říční a námořní)
letecká
kombinovaná (kontejnerová, silniční vozidla po železnici)
vesmírná
nekonvenční
potrubní (produktovody, potrubní pošta)
dopravníky (pásové, korečkové, žlabové, šnekové, …)
lanové dráhy (osobní, nákladní, …)
jednodráhové systémy (ALWEG, …)
vznášedla, …
spoje
internet
mobilní a pevné sítě
radiokomunikace a telekomunikace
pošta
podle místa působnosti:
technologická
vnitrozávodová
příměstská
vnitrostátní
mezinárodní
podle provozně organizačního hlediska:
veřejná
neveřejná
podle provozně technického hlediska:
hromadná (8 osob)
individuální
dělba dopravní práce a dopravní vztahy
dělba přepravní práce, což je způsob rozdělování přepravních objemů a mezioblastních vztahů mezi alternativními druhy doprav.
sčítání dopravy a prognóza dopravy
Ze statistických údajů vyplývá, že mezinárodní přeprava zboží roste rychleji než přeprava vnitrostátní
Prioritou musí být odstraňování nejzatíženějších vnitrostátních úseků a napojení ČR na sousední státy. K tomu samozřejmě patří zlepšení stavu údržby a oprav stávající silniční sítě.
Světové dopravy harmonicky spojuje rychlost, bezpečnost, hospodárnost
16. Inteligentní dopravní systémy (prezentace Šóšová, FDČVUT+Eltodo, TP ), Black
co jsou inteligentní dopravní systémy (IDS, telematické systémy, Inteligent Transport Systems)
multimodálne nástroje integrujúce pokrokové technológie s cieľom zlepšovať kvalitu cestnej premávky. Týmto spôsobom vytvárajú podmienky na plynulú a bezpečnú prepravu.
Znižovanie dopravnej nehodovosti
Zmierňovanie výskytu kongescií
Ochrana životného prostredia a monitoring znečistenia
Zvyšovanie výkonnosti a efektívnosti prevádzky
Faktory komfortnej jazdy
popište v současné době používané aplikace ITS
vysvětlete rozdíl mezi „satelitním“ a „mikrovlnným“ systémem výběru mýtného
Mikrovlné- brána zaznamenává vjezd a výjezd z dálnice, Satelitní GPS-zaznamenává neustále pohyb po dálnici.
vysvětlete důvody proč používat záznamové zařízení typu Black Box v osobních automobilech
Pro případ nehody:
Data dostupná pro záznam:
Rychlost vozidla (tachometr)
Rychlost otáčení jednotlivých kol (ABS)
Provozní údaje (motor, brzdy, …)
Reakce řidiče vzhledem k vozidlu (zapnutí signalizace, pohyby řídicích prvků vozidla,…)
Potenciál:
Přímé určení potřebných údajů
Přesné určení údajů
Možnost získání údajů nedostupných bez BB (informace o funkci systémů)
Podstatné zvýšení vypovídací hodnoty při posouzení nehody
Zvýšení věrohodnosti
Data vhodná pro přímé zpracování
It is time …
Obr. . Fundamentální diagram podle Greenshieldse postuluje lineární závislost rychlosti na hustotě. Závislost intenzity dopravního proudu na hustotě je pak určena vztahem (2.5). Maximální intenzita dopravního proudu je v tomto modelu dosahována při relativně nízké rychlosti.
Obr. . V tomto empirickém fundamentálním diagramu naměřeném na německé dálnici A40 lze zřetelně rozlišit tři zásadně odlišné stavy, ve kterých se může dopravní proud nacházet. Jednotlivé body představují průměrné hodnoty naměřené v minutovém intervalu. Volný dopravní proud leží v zelené oblasti. Hodnoty odpovídající synchronizovanému dopravní proudu jsou označený fialově. Červená oblast odpovídá úplné zácpě, která se rozšířila v okolí měřeného úseku. V obrázku je patrné, že přechod z volného stavu do synchronizovaného znamená snížení dosahovaných intenzit dopravního proudu při nezměněné hustotě. Znamená to, že rychlost poklesla. Při dalším růstu hustoty až do přibližně 45% obsazenosti intenzita významně neklesá.