zkouška- holcner

žívají přechodnice, jaké jsou výhody klotoidy
- zaručujících přiměřený komfort jízdy, vyhovuje estetickým a jízdně-psychologickým požadavkům, plynulá změna směru jízdy, pozvolný nárůst odstředivé síly
        výpočet souřadnic bodu klotoidy – základní postup :
1) 2)
3)
        hlavní vytyčovací hodnoty klotoidy (umět nakreslit a nazvat)
Xs-poloha paty kolmice, Xm-Poloha průsečíku koncové tečny, St- Délka koncové tečny, delta R- odsun tečny oskulační kružnice, Z- Vzepětí
        výpočet dalších vytyčovacích hodnot klotoidy z x-ové a y-ové souřadnice
HYPER13 INCLUDEPICTURE "http://www.fce.vutbr.cz/PKO/0M2/PREDN3/predn3_soubory/image012.gif" \* MERGEFORMATINET
 INCLUDEPICTURE "http://www.fce.vutbr.cz/PKO/0M2/PREDN3/predn3_soubory/image014.gif" \* MERGEFORMATINET
 INCLUDEPICTURE "http://www.fce.vutbr.cz/PKO/0M2/PREDN3/predn3_soubory/image016.gif" \* MERGEFORMATINET
 INCLUDEPICTURE "http://www.fce.vutbr.cz/PKO/0M2/PREDN3/predn3_soubory/image018.gif" \* MERGEFORMATINET
 INCLUDEPICTURE "http://www.fce.vutbr.cz/PKO/0M2/PREDN3/predn3_soubory/image020.gif" \* MERGEFORMATINET
        výpočet klotoidy zadané jinak než dvěma definičními hodnotami
Iterační výpočet-použijeme jednu hodnotu jako zadanou, druhou rozumně zvolíme.
Provedeme výpočet a jeho výsledkem jsou konkrétní vytyčovací hodnoty (DR, xS, xM, st, z, t). Ty porovnáme s požadovanými a vhodnou metodou změníme proměnný parametr pro výpočet (například jednoduchá metoda půlení intervalu). To opakujeme tak dlouho, až se s požadovanou přesností dostatečně přiblížíme k požadovaným hodnotám.
        co obsahují klotoidické tabulky v univerzální části (část I)
Část I. obsahuje vypočítané vytyčovací hodnoty pro jednu konkrétní klotoidu o parametru
        typy symetrických oblouků – jejich popis a vlastnosti, grafy křivosti
Prostý kruhový oblouk, přechodnicový oblouk, kruhový oblouk s přechodnicemi
        postup vytyčení hlavních bodů a podrobných bodů kružnicového oblouku se symetrickými přechodnicemi
znamená vynesení spočítaných vytyčovacích hodnot oblouku
1)      Vytyčení začátku a konce oblouku – délka hlavní tečny t
2)      vytyčení koncového bodu klotoidy – x, y
3)      vynesení koncové tečny klotoidy – bod M pomocí xM
4)      vynesení podrobných bodů ortogonálně nebo polárně
        výpočet a vytyčení kružnicového oblouku, výpočet a vytyčení podrobných bodů kružnicového oblouku
6. Délka klotoidické přechodnice, ukázka – ), výpočet podrobných bodů klotoidy, polární a ortogonálním metoda vytyčení
výpočet podrobných bodů klotoidy
Známe parametr klotoidy (A) a délku (l), úhel τ dopočítáme: 1) 2)

délka klotoidy – teoretické předpoklady
1) přechodnice má být tak dlouhá, aby přírůstek odstředivého zrychlení za jednotku času byl v mezích zaručujících přiměřený komfort jízdy.
2) přechodnice má být tak dlouhá, aby čas potřebný na změnu poloměru trajektorie z přímky na hodnotu na konci přechodnice odpovídal možnostem vozidla a řidiče
3) přechodnice má být tak dlouhá, aby změna příčného sklonu prováděná na délce přechodnice odpovídala požadavkům a délku a sklon vzestupnice (viz kapitolu o oklápění)
4) délka přechodnice má vyhovět estetickým a jízdně-psychologickým požadavkům
5) minimální délka přechodnice podle ČSN 73 6101
6) doporučená délka přechodnice podle ČSN 73 6101
minimální délka klotoidy podle ČSN 73 6101, vztah k teoretickým předpokladům
Toto je rozhodující kritérium, které musí být splněno. ČSN 73 6101, čl.8.6.3: …nejméně však 1,5 vn metrů pro případ klopení jízdního pásu kolem vnější hrany vodicího proužku, 1,0 vn metrů pro případ klopení jízdního pásu kolem jeho osy . Toto je tedy absolutní minimum přípustné pro délku přechodnice. Závisí vlastně na způsobu klopení.
doporučená délka klotoidy podle ČSN 73 6101, vztah k teoretickým předpokladům
R
100
200
…
l
60
80
…
Délka přechodnice se z estetických důvodů navrhuje v závislosti na velikosti poloměru kružnicového oblouku.
polární vytyčení podrobných bodů klotoidy – postup:
Obrázek se vzorci je platný pouze pro kruhový oblouk, pro klotoidu je nutné vypočíst nejprve souřadnice ortogonální X a Y a Zich teprve dopočíst Si a delta i !!!

ortogonální vytyčení podrobných bodů klotoidy – postup
Obrázek se vzorci je platný pouze pro kruhový oblouk, pro klotoidu je nutné vypočíst souřadnice ortogonální X a Y !!


7. příčný řez, v příčném řezu, pozemních komunikací podle ČSN 73 6101
ve směrových obloucích
šířkového uspořádání pozemních komunikací – prvky v silniční koruně a jejich funkce
S7,5 S9,5 S10,5 S11,5 S26,5
9.1 Koruna
Koruna se šířkově členi:
a) u směrově nerozdělených silnic na:
— obousměrný jízdní pás 3,5m
— případné přídavné pruhy 3,5m
— vodicí proužky0,25m
— krajnice
— případně postranní dělicí pásy
— případné přidružené pruhy nebo pásy
b) u směrově rozdělených silnic a dálnic na:
— dva jednosměrné jízdní pásy 3,75
— případné přídavé pruhy 3,5
— vodicí proužky 0,25
— střední dělicí pás (dálnice 4m)
— krajnice
— případné postranní dělicí pásy;
— případné přidružené pruhy nebo pásy.
vzorový příčný řez – k čemu slouží a co obsahuje
Vzorový příčný se používá jako „šablona“ pro tvorbu pracovních příčných řezů
pracovní příčné řezy – k čemu slouží a co obsahují
šířkové uspořádání komunikace v přímé a ve směrovém oblouku
příčné sklony v přímé a ve směrovém oblouku
relativní výšky plynoucí z šířkového uspořádání a sklonů
tvar a sklony zemního tělesa v násypu a v zářezu, způsob zatravnění (humusování, drnování, hydroosev, obložení tvárnicemi, kamennými obklady, …), způsob zaoblení hran zemního tělesa
podélné odvodnění v násypu a v zářezu, tvar příkopu či rigolu, sklon příkopových svahů, úpravu dna příkopu tvárnicí či zatravněním
odvodnění pláně – do příkopu nebo do podélného trativodu, sklony pláně v přímé a ve směrovém oblouku
konstrukci vozovky, materiál pro jednotlivé vrstvy a jejich tloušťky
požadované bezpečnostní zařízení (svodidla nebo směrové sloupky)
požadované odhumusování terénu před stavbou tělesa
hmotnice – k čemu slouží a co obsahují
-je součtová čára objemu vytěžené či nasypané zeminy od začátku úseku. Slouží pro : určení výsledné bilance zemních prací – přebytku či nedostatku zeminy
-určení bilance zemních prací od začátku úseku v libovolném bodě
-určení tzv. rozvozných vzdáleností a střední rozvozné vzdálenosti
-návrh přiměřených mechanismů a rozpočtování nákladů na stavbu a stanovení racionálního způsobu rozvozu zeminy na stavbě
určení střední rozvozné vzdálenosti
znamená jakou si průměrnou vzdálenost, na kterou se přesouvá zemina z výkopu do násypu.
názvosloví silničního tělesa
1 - směrový sloupek, 2 - svah výkopu, 3 - hranice silničního pozemku, 4 - mezník, 5 - původní terén, 6 - humus a zatrávnění, 7 - výkop (zářez), 8 - příkop, 9 - nezpevněná krajnice, 10 - zpevněná krajnice, 11 - vodicí proužek, 12 - jízdní pruh, 13 - násyp, 14 - svah násypu, 15 - svodidlo
jaké existují kategorie silničních a dálničních komunikací a čím se liší
Dálnice D 27,5
Silnice I třídy R27,5-S11,5
Silnice II třídy S22,5-S11,5
Silnice III třídy S 11,5-S 7,5
Liší se šířkovým uspořádáním
základní vlastnosti tuhých a netuhých konstrukcí vozovky – přednosti, případně nevýhody
Tuhé: vysoký modul pružnosti,cementový beton - kompozit – kamenivo plus cementové pojivo,modul pružnosti je nezávislý na teplotě, pružné chování je nezávislé na teplotě, deformace není závislá na době zatížení, teplotně dilatuje a smršťuje se při tuhnutí, charakteristické poruchy – prasknutí bloku, poruchy spáry, vzájemný posun bloků výškový nebo polohový, dlouhá životnost, obtížné opravy
Netuhé: nižší modul pružnosti – přibližně kolem 1 GPa
pružno-plastické chování
asfaltový beton – kompozit – kamenivo plus asfaltové pojivo
modul pružnosti klesá se stoupající teplotou
stoupá podíl plastické deformace se stoupající teplotou
při dlouhodobém zatížení je deformace větší – reologické chování
nesmršťuje se při tuhnutí, charakteristické poruchy – při vysokých teplotách vyjíždění kolejí, při nízkých teplotách mrazové trhliny – teplotně závislé poruchy, při kombinaci stmeleného podloží a asfaltových krytů se mohou prokopírovat trhliny z podloží do krytu
kratší životnost, snadnější opravy
výpočet rozšíření ve směrovém oblouku pro daný poloměr a rozvor náprav vozidla
rozšíření ve směrovém oblouku podle ČSN 73 6101 a ČSN 73 6102
-při malých poloměrech má rozšíření větší hodnotu, než je samotná šířka
jízdního pruhu.
-Rozšíření jízdního pásu ve směrovém oblouku se provádí pouze u poloměrů R menších než 250 m; Celková hodnota rozšíření jízdního pásu dvoupruhové silnice je dvojnásobkem rozšíření připadajícího na jeden jízdní pruh. Vnitřní jízdní pruh se rozšiřuje na vnitřní stranu a vnější jízdní pruh na vnější stranu směrového oblouku.
8. ve směrových obloucích
na křižovatkách, na
        rovnoměrně zpomalený pohyb vozidla
Základem je představa rovnoměrně zpomaleného pohybu s konstantní decelerací (akcelerace v záporných hodnotách) a. Potřebná délka  vychází v nejjednodušší úvaze z délky brzdné dráhy:
a … akcelerace, f … tření
Čas, za který se při rovnoměrně zpomaleném pohybu sníží rychlost z v na 0, je roven:
Potom je brzdná dráha rovna
Maximální decelerace je dána především koeficientem tření f mezi vozovkou a pneumatikami. Není tedy závislá na hmotnosti ani na ničem jiném, pouze na koeficientu tření a okolnostech, které jej ovlivňují.
        rozhledová vzdálenost pro zastavení podle ČSN 73 6101 – z čeho se skládá:
brzdná dráha vozidla
Článek B.1
-uvažuje navíc proti rovnoměrně zpomalenému pohybu:
s reakční dobou řidiče, po kterou se vozidlo nadále pohybuje nezměněnou rychlostí
s podélným sklonem komunikace – stoupání zkracuje a klesání prodlužuje brzdnou dráhu
-Základní délka rozhledu pro zastavení DZ´ je tedy totožná s délkou brzdné dráhy vozidla.
Článek B.2
-Kromě toho ČSN zavádí délku rozhledu pro zastavení DZ,
tedy navíc zavádí:
výšku překážky h2 a výšku oka řidiče h1 , které určují součinitel dohlednosti jako poměr (h1 - h2) / h1
bezpečnostní odstup od překážky po zastavení
Výchozí předpoklady
Výška oka řidiče se uvažuje 1,2 m, výška překážky 0,1 m pro vn =100 km/h, jinak 0. Koeficient tření se uvažuje vyšší pro nízké rychlosti. Výchozí hodnoty jsou uvedeny v 
        na čem závisí rozhledová vzdálenost pro zastavení
-Délka rozhledu pro zastavení je odvozena od brzdné dráhy vozidla – závislost na rovnoměrně zpomaleném pohybu vozidla(deceleraci), tedy na třením mezi vozovkou a pneumatikami.
        na čem závisí rozhledová vzdálenost pro předjíždění
-Délka rozhledu pro předjíždění závisí na rychlostech předjížděného vozidla, předjíždějícího vozidla a protijedoucího vozidla.
        rozhledová pole ve směrových obloucích
        existuje nějaký vztah mezi rozhledovou vzdáleností a minimálním poloměrem směrového oblouku?
-musí být zaručeny rozhledové vzdálenosti všude, tedy i ve směrových obloucích. Samotné použití minimálních poloměrů směrových oblouků nic takového nezaručuje, minimální poloměry jsou z bezpečnosti proti překlopení a z bezpečnosti proti usmyknutí. Použití minimálních hodnot poloměrů zakružovacích oblouků zaručuje dodržení dostatečné rozhledové vzdálenosti, protože od ní jsou odvozeny minimální poloměry zakružovacích oblouků. Nemůže však zaručit dostatečný rozhled vzhledem k přilehlému terénu, případně objektům. Proto je nutné provést přezkoumání rozhledu.
        rozhledové pole na křižovatce při přednosti upravené značkou „Dej přednost v jízdě“
        rozhledové pole na křižovatce při přednosti upravené značkou „Stůj, dej přednost v jízdě“
- Ad. Dej přednost v jízdě + Stůj, dej přednost v jízdě :
        rozhledové pole pro sjezdy z veřejných pozemních komunikací
9. silnic a dálnic
        účinky vody na pozemních komunikacích
1)      účinky na provoz:
a)      snižování koeficientu tření mezi pneumatikou a vozovkou (rovněž ve spojení s jemným prachem)
b)      nebezpečí vzniku aquaplaningu při větší rychlosti a silnější vrstvě vody
c)      rozstřikování a víření vodních kapek, které zhoršují viditelnost samy o sobě a dále znečištěním oken a reflektorů aut
d)      při snížení teploty možnost vzniku námrazy a tím dalšího radikálního snížení koeficientu tření
2)      účinky na konstrukci vozovky
a)      voda v konstrukci po zmrznutí zvětšuje objem a konstrukci narušuje a trhá
b)      voda zanáší do konstrukce soli používané pro zimní údržbu, ty mají korozívní účinky na konstrukční vrstvy (více na cementový beton než na asfaltový)
c)      u některých konstrukčních vrstev obsahujících zbytky nehašeného vápna (například ve struskách a popílcích) působí objemové změny
d)      u vrstev obsahujících strusku může přispívat k chemickým změnám a k degradaci
3)      účinky na konstrukci zemního tělesa a na podloží
a)      voda mění negativně fyzikální vlastnosti zemin – se vzrůstající vlhkostí klesá modul pružnosti, zvětšuje se podíl plastické deformace, snižuje se únosnost
b)      i v zemním tělese a v podloží v zámrzné hloubce zmrzlá voda narušuje konstrukci změnami objemu, konstrukce se nadzvedává
c)      za přítomnosti většího tlakového potenciálu (rozdíl výškových hladin vody na dvou stranách násypu, tlaková podzemní voda, …) dochází k proudění a to může vypla