Vlastnosti dřeva

diálním
bobtná o 3 až 6 % a ve směru tangenciálním bobtná o 6 až 12 %. Sesychání je opak bobtnání.
Borcení dřeva
Je provázeno tvořením drobných trhlin a může být způsobeno nerovnoměrným vysoušením a vadami
dřeva. Je to následek bobtnání a sesychání dřeva.
Mezi fyzikální vlastnosti patří ještě řada dalších vlastností: propustnost dřeva pro světelné a
rentgenové paprsky, odolnost proti ultrafialovému a infračervenému záření, odolnost proti účinkům
jaderného záření, propustnost dřeva pro plyny.
6
Křivky hygroskopické rovnováhy dřeva.
MECHANICKÉ VLASTNOSTI DŘEVA - schopnost dřeva vzdorovat účinkům vnějších
mechanických sil. Dřevo má v různých směrech různé mechanické vlastnosti.
a) Pružnost dřeva – je vratná deformace dřeva působením vnějších sil; dřevo se ale po jejich
působení vrací do původního tvaru. Modul pružnosti se udává v MPa, vyjadřuje napětí při němž se v
mezích pružnosti mění pevnostní parametry dřeva. Modul pružnosti se mění v závislosti na druhu
dřeviny, na vlhkosti, na anizotropii, na vadách dřeva a na objemové hmotnosti. Modul pružnosti se
zkouší podle ČSN EN 408.
b) Pevnost dřeva – je nevratná deformace nebo celkové porušení dřeva působením vnějších sil.
1) Statická pevnost
Pevnost v tahu - je odolnost dřeva proti působení síly, která se jej snaží prodloužit, při překročení
meze pevnosti dřevěný prut praská. Na pevnost v tahu má vliv: směr vláken, vlhkost dřeva, objemová
hmotnost, anatomická stavba. Pevnost v tahu se zkouší podle ČSN 49 0113 a ČSN 49 0114.
Pevnost v tlaku - je odpor, který klade dřevo vnější síle, jež se snaží dřevo stlačit. Pevnost v tlaku se
zkouší podle ČSN 49 0110 a ČSN 49 0112, ovlivňuje ji: směr vláken, vlhkost dřeva, objemová
hmotnost, anatomická stavba..
7
Pevnost ve smyku - je odolnost dřeva proti působení vnějších sil, které se snaží posunout jednu část
tělesa po druhé. Pevnost ve smyku se zkouší podle ČSN 49 0118, ovlivňuje ji: vlhkost, objemová
hmotnost, anatomická stavba.
Pevnost v ohybu - je schopnost dřeva odolávat zatížení, je-li materiál podepřen a síla působí mimo
tyto podpěry. Pevnost v ohybu je zkoušena podle ČSN 49 0115.Důležitá je u nosníků a stropních
trámů.
Pevnost ve vzpěru - je to zvláštní případ tlakové pevnosti a částečně zde spolupůsobí pevnost v ohybu.
Vyskytuje se u stojek a podpěrných sloupů
2) Dynamická pevnost - odpor materiálu proti namáhání, které se často mění nárazem nebo rychlými
změnami zatížení.
Příčná pevnost proti rázovému ohybu (houževnatost) - schopnost dřeva odolávat síle, která působí
v pohybu po určité dráze a zatěžuje element rázově (přerážecí práce). Je zkoušena podle
ČSN 49 0117.
c) Tvrdost dřeva - tvrdostí dřeva rozumíme velikost jeho odporu proti vnikání cizího tělesa. Tvrdost
dřeva ovlivňuje: směr vláken, vlhkost dřeva, objemová hmotnost, anatomická stavba.
d) Štípatelnost dřeva - je to schopnost dřeva dělit se působením klínu na části. Štípatelnost dřeva se
zkouší podle ČSN 49 0119, ovlivňuje ji: směr vláken, vlhkost dřeva, objemová hmotnost, anatomická
stavba.
e) Ohýbatelnost dřeva - je to schopnost materiálu přijmout účinkem vnějších sil nový tvar a podržet
ho, i když síly přestaly působit. Ohýbatelnost ovlivňuje množství ligninu ve dřevě. Dřevo se
dá plastifikovat teplem a vlhkem, ale také chemicky (např. čpavkem). Po ohnutí, aby byl ohyb
fixován, se dřevo vysuší.
Přehled základních fyzikálních a mechanických parametrů vybraných dřevin je v tabulce na
konci této přednášky.
III. Vady dřeva
1) Vady růstové
Vady jsou posuzovány a měřeny podle norem ČSN 49 0015, ČSN 49 1011.
a) Vady tvaru kmene
Křivost - odchýlení podélné osy kulatiny
Sbíhavost - postupné zmenšování tloušťky, které přesahuje 1 cm na 1 m délky
Kořenové náběhy - vyvýšeniny na oddenkové straně kmene
Zbytnění oddenku - výrazné zvětšení oddenkové části
Boulovitost - výrazné místní ztloustnutí kmene
Vady tvaru kmene: a - křivost jednosměrná, b - vícedměrná, c - sbíhavost, d - boulovitosr, e - zbytnění oddenku, f - kořenové náběhy.
8
b) Nepravidelnosti struktury
Točitost vláken - závitnicové uložení dřevních vláken
Svalovitost - vlnitost vláken
Reakční dřevo - tlakové u jehličnanů
- tahové u listnáčů
Závitek - místní vychýlení letokruhů a vláken v okolí suku
Smolník - dutina mezi letokruhy vyplněna pryskyřicí
Prosmol - část dřeva prosycená pryskyřicí
Dřeň
Zárost - odumřelá kůra nebo dřevo obrostlé dřevem
Nepravé jádro - nenormální temné zbarvení vnitřní části u bělových dřevin způsobené obvykle
biologickými změnami (zapařením, činností mikroorganismů, dřevozbarvujících a/nebo i
dřevokazných hub). Nepravé jádro má obvykle horší parametry než okolní bělové dřevo.
Vady nepravidelnosti struktury: 1 - točitost vláken, 2 - svalovitost, 3 - reakční dřevo (tahové), 4 - závitek, 5 - smolník, 6 - zárost,
7 - nepravé jádro
c) Suky - zarostlé zdravé
- zarostlé nahnilé
- vypadavé
9
Podle nasazení větví:
- jednotlivé
- přeslenovité
- po dvojáku
Podle vzhledu a postavení na plochách:
- na ploše - oválné
- kruhové
- křídlové
- motýlovité
- hranové
- na celé hraně i ploše
d) Trhliny
- středové - jednoduchá
- křížová
- hvězdicová
- obvodové - vlasové
- hluboké
- odlupčivé - kruhové
- částečné
- úplné
- dřeňové
- mrazové
- výsušné
e) Poškození dřeva houbami
Máme houby parazitické, které napadají živé stromy a houby saprofitické, které napadají odumřelé
dřevo.
Rakovina - poškození kmene rostoucího stromu
Plíseň - dřevo na povrchu pouze zabarvuje, neovlivňuje jeho vlastnosti
Zapaření - v pokáceném stromě vlivem biochemických procesů dřeva
Zbarvení jádra houbami - nenormální zbarvení jádrového dřeva, obvykle nezhoršující jeho užitné
vlastnosti
Zbarvení běli houbami - nenormální zbarvení bělového dřeva způsobené dřevozbarvujícími
houbami; mechanické parametry zůstávají ještě zachovány, ale estetické
jsou již znehodnoceny (zamodrání až zčernání).
10
Hniloba - hniloba tvrdá – počáteční stadium napadení dřeva dřevokaznými houbami, kdy dřevo má
ještě zachovánou pevnost, ale již změněnou barvu;
- hniloba měkká – rozvinuté napadení dřeva dřevokaznými houbami, kdy již dřevo ztrácí
pevnost.
f) Poškození dřeva dřevokazným hmyzem
Hmyz způsobuje poškození tím, že tvoří mateční a larvární chodby, výletové otvory.
- hmyz způsobující škody na rostoucím dřevě..............např. lýkožrout smrkový,
- hmyz způsobující škody na odumírajícím dřevě.........např. tesařík krovový.
g) Cizopasné rostliny
Jmelí - na borovici a jedli
Ochmet - na dubu a kaštanu
h) Mechanické poškození kmene
Je způsobeno bleskem, střelami, smolařením, atd.
Zásušek - odumřelá vrstva kmene na povrchu, jeví se jako prohlubenina
i) Zbarvení neorganického původu
- reakce železitých solí s tříslovinami
- čerstvé dřevo při styku se světlem a vzduchem tmavne
11
Vady výrobní
a) Při těžbě
Šikmý řez
Nedořez - při porážení stromu
Vytrhaná vlákna a třísky
Výrobní trhlina - prasknutí kmene při těžbě nebo při dopadu
Mechanické poškození při přibližování
b) Při výrobě řeziva
Úchylka kolmosti
Úchylka rovnoběžnosti
c) Deformace řeziva při sušení
Borcení
U řeziva pro stavbu dřevěných konstrukcí se podle ČSN 49 1531 nedovoluje, hniloba a napadení
hmyzem. U částí jež jsou namáhány na tah, je třeba dbát, aby směr vláken byl rovnoběžný se směrem
osy prvku. Prvek by měl obsahovat co nejméně suků a kazových míst. Prvky, které jsou namáhány
ohybem, by měly obsahovat co nejméně suků a kazových míst na tahové straně. V místech největšího
smykového namáhání (v krajních částech nosníků v rozmezí vnitřní poloviny výšky prvku) a
v místech spojů, musí být dřevo bez trhlin.
12
13
14
15