TP167

se dává u téhož šroubu
i z druhé strany plechu distančního dílu. Kromě této podložky přijde pod matici kruhová
podložka.
Distanční díl se připojí ke sloupku dvěma šrouby s polokruhovou hlavou a čtyřhranem
M 12x30. Hlava šroubu je uvnitř sloupku, čtyřhran je zasunut do otvoru ve stojině sloupku.
Pod maticí je kruhová podložka.

Výškové náběhy – viz obr. 13 a 14 - se provádí stejně jako u typu JSNH4/N2 (viz čl. 5.2
těchto TP). Pro OSNH4/H1 se používají náběhové přechodky levé a to „náběhová přechodka
NH4 8,5 % levá“ a „náběhová přechodka NH4 17,3 % levá“ a pro krátký výškový náběh
směrově odkloněný „náběhová přechodka NH4 17,3 %/4 % levá“.

Ve výjimečných případech, kdy sloupky náběhu nelze beranit, postupuje se dle 5.2.

5.6 Oboustranné svodidlo OSNH4/H2

Svodidlo – viz obr. 4 - sestává (v příčném řezu) ze čtyřech svodnic, dvou distančních dílů a
sloupků. Spoje svodnic jsou půdorysně zpravidla naproti sobě.
Sloupky se vyrábí z válcovaných profilů U-140 a osazují se po 2 m. Délka běžných sloupků
je 2400 mm. Je-li povrch terénu, do kterého se sloupky beraní zpevněn nejméně v tl. 100 mm
(např. AB, nebo stabilizací, které umožní beranění sloupků), nebo se dodatečně kolem
sloupků povrch zabetonuje ve stejné tloušťce (půdorysný rozsah nejméně 0,5 m x 0,5 m), je
dovoleno použít sloupky délky 2000 mm. Pokud není možno (lokálně, ve výjimečných
případech) sloupky beranit, je dovoleno sloupky osadit do betonového základu kruhového
půdorysu o průměru 600 mm, nebo čtvercového půdorysu o straně délky 500 mm a hloubky
1000 mm. V tom případě se použije sloupek délky 1800 mm. U přesypaných mostů s výškou
přesypávky nad 1300 mm se použijí beraněné sloupky. U přesypávky nižší se sloupky osazují
do výše uvedených betonových základů. Klesne-li výška přesypávky pod 800 mm, použije se
průběžný základ šířky nejméně 500 mm ze železobetonu. Tyto úpravy se doporučuje provádět
nejvýše u tří po sobě jdoucích sloupků.
U dálnic a rychlostních komunikací je toto řešení možné pouze se souhlasem investora,
případně správce komunikace.
U přesypávky nižší než 400 mm se doporučuje zvolit odlišné (např. betonové) svodidlo.
Délka sloupků je vyznačena kódem, takže lze i u zaberaněného sloupku zjistit jeho délku –
viz konstrukční díly.

Distanční díl se vyrábí z plechu tl. 4 mm a tvarově se jedná o stejný distanční díl, jaký se
používá u typu OSNH4/H1, liší se pouze velikostí otvorů pro připevnění ke sloupkům.
Svodnice se připojují k dist. dílu stejným způsobem jako u typu OSNH4/H1.
Distanční díly se připojí ke sloupku (na rozdíl od typu OSNH4/H1) dvěma šrouby M 16x40.
Hlava šroubu je uvnitř sloupku, Pod hlavou je podložka 17,5, pod maticí podložka 18.

Pro typ OSNH4/H2 se používají dva výškové náběhy, dlouhý a krátký.
Dlouhý výškový náběh – viz obr. 15 - se provádí tak, že obě svodnice, které jsou nad sebou,
výškově klesají ve stejném sklonu a půdorysně jsou od sebe stále 800 mm. Pro horní i dolní
svodnice se používá „náběhová přechodka NH4 8,5 %“ levá. Horní svodnice tak mají
výškový náběh dlouhý cca 16 m a spodní cca 8 m. Distanční díly se u náběhu nepoužívají.
Svodnice se jednoduše přišroubují přímo ke sloupkům U-140. První dva sloupky náběhu
(počítáno od základní výšky svodidla) jsou dvouřadové (tzn. že se k nim přišroubují dvě
OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
29
svodnice) délky 2300 mm, další čtyři sloupky jsou dvouřadové délky 2000 mm a zbývající 4
sloupky jsou jednořadové délky 1500 mm.

Krátký výškový náběh – viz obr. 16 - se provádí obdobně jako dlouhý, použije se však
„náběhová přechodka NH4 17,3 %“ levá. Horní svodnice tak mají výškový náběh dlouhý cca
8 m a spodní cca 4 m. Poslední svodnice náběhu (který vychází z horní svodnice) je tvořena
zkrácenou svodnicí dl. 3705 mm. Použije-li se však běžná svodnice, není to vada montáže,
pouze konec svodnice bude více zahlouben pod povrch terénu. První tři sloupky náběhu
(počítáno od základní výšky svodidla) jsou dvouřadové (tzn. že se k nim přišroubují dvě
svodnice) délky 2000 mm, další tři sloupky jsou jednořadové délky 1500 mm.

U náběhu se každá svodnice ke sloupkům přišroubuje jedním šroubem s polokruhovou hlavou
a nosem M16x45. Pod hlavou je krycí podložka M16 a pod matici vevnitř sloupku se dává U-
podložka 18.

Pro oba náběhy platí, že ve výjimečných případech (tj., když nelze beranit nebo je-li omezená
hloubka), se sloupky zabetonují do základového pásu šířky 0,90 m - 1,00 m a hloubky 0,80 m.
Je možno použít i základy pro jednotlivé sloupky velikosti nejméně kruhového půdorysu o
průměru 600 mm, nebo čtvercového půdorysu o straně délky 500 mm a hloubky 1000 mm.
Sloupky, které mají být zabetonovány se zkrátí dle potřeby tak, aby byly zabetonovány do
hloubky nejméně 0,50 m. U dálnic a rychlostních komunikací je toto řešení možné pouze
se souhlasem investora, případně správce komunikace.


5.7 Mostní oboustranné svodidlo OSPNH4/H1

Svodidlo OSPNH4/H1 – viz obr. 7 - se od svodidla OSNH4/H1 liší pouze tím, že sloupky
mají patní desku, která se přišroubuje k podkladu. Velikost patní desky je 220/320/10 mm (je
součástí sloupku) a kotví se čtyřmi šrouby M 16 z materiálu nejméně 5.6.

Svodidlo OSPNH4/H1 nepoužívá výškový náběh na mostě. Výškový náběh dlouhý nebo
krátký se používá pouze mimo most a tam jde o svodidlo OSNH4/H1.

Dilatace svodnice v místě mostního závěru - viz čl. 7.6.2 a 7.7.2.

5.8 Mostní oboustranné svodidlo OSPNH4/H2

Svodidlo OSPNH4/H2 – viz obr. 8 - se od svodidla OSNH4/H2 liší pouze tím, že sloupky
mají patní desku, která se přišroubuje k podkladu. Velikost patní desky je 420/280/14 mm (je
součástí sloupku) a kotví se čtyřmi šrouby M 20 materiálu nejméně 5.6.

Svodidlo OSPNH4/H2 nepoužívá výškový náběh na mostě. Výškový náběh se osazuje pouze
mimo most a tam jde o svodidlo OSNH4/H2.

Dilatace svodnice v místě mostního závěru - viz čl. 7.6.2 a 7.7.2.

OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
30
5.9 Mostní svodidlo JSMNH4/H2

Jedná se o jednostranné ocelové mostní svodidlo výšky 1,10 m – viz obr. 6. Vzhledem k této
výšce a výplním svodidlo může být používáno i jako zábradelní svodidlo.

Svodidlo sestává ze svodnice, sloupku, distančního dílu, madla a event. výplně.

Sloupky jsou z válcovaných profilů U 140 a osazují se po 2 m. Součástí sloupku je patní
deska 420/240 mm z plechu tl. 14 mm. Nad patní deskou jsou sloupky zesíleny výztuhami
(dvojicí vevařeným plechů mezi příruby U-profilu). Toto zesílení však nevytváří žádnou
kapsu. Patní deska se k podkladu připevňuje dvěma šrouby M24. Podrobněji o kotvení
pojednává čl. 7.8.
Madlo je z ocelové trubky ø 101,6x4 mm. Madlo se obepne třmenem, který se přišroubuje ke
sloupku. Osa madla je 1,05 m nad vozovkou. Ukončení madla se provádí tak, že za krajními
mostními sloupky se osadí úhlová manžeta a šikmé madlo se přišroubuje k prvním silničním
sloupkům.

Distanční díl má označení NH4-IV. Distanční díl není shodný s distančním dílem typu
ZSNH4/H2. Výztuha distančního dílu je samostatný komponent.

Páska, která se přišroubuje k zadní přírubě sloupků v horní části je z ocelového profilu 70/5
vypouklého průřezu.

Výplň je stejná, jako u typu ZSNH4/H2.
Svodidlo může být osazeno s výplní, nebo bez výplně. Použita však může být pouze taková
výplň, kterou nabízí výrobce svodidla.

Spojovací materiál
Všechny spoje v rámci montáže na stavbě smí být pouze šroubované. Svařování zinkovaných
částí se nedovoluje.
Svodnice se připojuje k distančnímu dílu stejně jako u typu ZSNH4/H2.
Distanční díl se připojuje ke sloupku třemi šrouby se šestihrannou hlavou M 12x40. Pod
matici se dává klínová U-podložka.
Třmen se připevní ke sloupku dvěma šrouby se šestihrannou hlavou M 16x45. Pod matici se
dává klínová U-podložka.
Zadní pásek se připevní ke sloupku jedním šroubem s polokruhovou hlavou M 16x55. Pod
matici se dává klínová U-podložka.
Vzájemné spojení dílů madla se provádí stejnou manžetou a stejnými šrouby, jako u typu
ZSNH4/H2. Pouze na začátku a na konci, kde se provádí náběh madla, se použije náběhová
manžeta a z toho důvodu je náběhové madlo odlišné (jednodušší) oproti náběhovému madlu
typu ZSNH4/H2.
Rámy s výplní se šroubují ke sloupkům stejně jako u typu ZSNH4/H2.

Dilatace svodnice i madla je stejná, jako u typu ZSNH4/H2.

Šířka celého svodidla je 445 mm (z toho 15 mm zabírá zadní pásek).
OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
31

5.10 Mostní svodidlo ZSNH4/H2

Svodidlo – viz obr. 5 - sestává ze svodnice, sloupku, distančního dílu, madla a event. výplně.

Sloupky jsou z válcovaných profilů U 140 a osazují se po 2 m.
Sloupek má v horní části sedlo pro vložení madla a ve spodní části patní desku pro
přišroubování k podkladu. Prostor mezi stojinou sloupku a výztuhou u patní desky se zakrývá
speciální záklopkou zamezující usazování nečistot.

Distanční díl je z ocelového pásku 70x5 mm a má hloubku (kolmo na směr jízdy) 196 mm.

Madlo tvoří ocelová trubka φ 101,6x4 mm. Madlo se volně vloží do sedla sloupku a
objímkou se přišroubuje k přírubám sloupku. Ukončení madla se provádí tak, že za krajními
mostními sloupky se osadí madla šikmá (náběhová), přišroubovaná k prvním silničním
sloupkům.

Výplň je nabízena výrobcem formou rámů velikosti jednoho pole (mezi dvěma sloupky),
které se k jednomu sloupku přišroubují a u druhého jsou volně navlečeny na čepy. Samotná
výplň je vevařena do rámů. Je nabízena výplň svislá, vodorovná a ze sítí.

Svodidlo může být osazeno s výplní, nebo bez výplně. Použita však může být pouze taková
výplň, kterou nabízí výrobce svodidla.

Spojovací materiál
Všechny spoje v rámci montáže na stavbě smí být pouze šroubované. Svařování zinkovaných
částí se nedovoluje.
Pro připojení svodnice k dist. dílu se používají šrouby s polokruhovou hlavou a nosem
M 16x40. Hlava šroubu je vždy na lícní straně svodnice a dává se pod ni obdélníková
podložka M 16 rozměrů 115/40/5 mm s jedním kapkovitým otvorem φ 18 mm. Pod matici
přijde kruhová podložka.
Distanční díl se připojuje ke sloupku dvěma šrouby se šestihrannou hlavou M 12x35. Pod
matici se dává klínová U-podložka.
Vzájemné spojení dílů madla se provádí manžetou, která je z ocelové trubky φ 114,3x4 mm
délky 410 mm. Manžeta se nasadí na madlo a čtyřmi šrouby M 16x140 mm se přišroubuje k
madlu.
Rámy s výplní se šroubují ke sloupkům dvěma šrouby M16x70 mm.

Sloupky se kotví tak, že se ocelová patní deska, která je součástí sloupku, přišroubuje
k betonovému (nebo ocelovému u ocelových mostů) podkladu čtyřmi šrouby. Dva přední
šrouby jsou M 24 a dva zadní M 16.
Podrobněji o kotvení pojednává čl. 7.8.

Dilatace svodnice v místě mostního závěru - viz čl. 7.6.2 a 7.7.2.

OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
32

5.11 Zásady úprav všech typů svodidla NH4

Je dovoleno provádět pouze takové úpravy, které nemají dopad na nosný systém svodidla. Z
toho důvodu se nedovoluje přerušit svodnici a u zábradelního svodidla ani madlo. Dilatace
těchto prvků v místě mostních závěrů je dovoleno provádět pouze v souladu s těmito TP. U
silničních typů není dovoleno jiné ukončení svodidla, než uvádí tyto TP.
Pokud se v odůvodněných případech vyskytne potřeba jiné délky svodnice, než uvádí tyto TP,
je dovoleno svodnici individuálně zkrátit a to řezáním, nikoliv pálením. Pro takto zkrácenou
svodnici je dovoleno vyvrtat nové otvory pro spojení. Pro zajištění požadované životnosti je
třeba upravené díly (zejména řezné hrany) opatřit vhodným nátěrem.

U mostů, vzhledem k tomu, že každý most má jinou délku, jinou vzdálenost mostních závěrů
od konců mostu apod., neuvádí „Konstrukční díly“ těchto TP pro mostní typy dostatečný
počet délek madel, tak, aby bylo možno beze zbytku tyto vyskládat pouze z číslovaných dílů.
Předpokládá se, že vždy může dojít k potřebě individuální délky madla, zejména v oblasti
dilatace v místě mostního závěru.
Z toho důvodu se délky madel bezprostředně sousedících s dilatační manžetou objednávají
individuálně na základě podrobného řešení skladby těchto dílů.
Pokud přesto dojde k potřebě madlo na stavbě zkrátit (jedná se zejména o přesah za krajními
mostními sloupky), je to dovoleno a platí stejné požadavky jako pro svodnici – zkrácení se
provádí výhradně řezáním a otvory pro spojení se vrtají.

Pokud nastane ve výjimečných případech potřeba zkrátit sloupky (je to možné nejvýše u tří
sloupků u přesypaných mostů -viz čl. 5.2), nebo tam, kde nelze beranit, je tak dovoleno učinit.
U dálnic a rychlostních komunikací je tak možno učinit pouze se souhlasem správce
komunikace.

Výplň není dovoleno upravovat a měnit. V “Konstrukčních dílech” jsou uvedeny podrobně
všechny povolené výplně a jsou tam uvedeny i způsoby řešení dilatací.

Pokud se navrhují plotové nástavce, je třeba individuálně objednat mostní sloupky s otvory
pro jejich připevnění a celkové řešení musí být v souladu s požadavky výrobce svodidla.
Svařování na stavbě není dovoleno.


OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
33
6 Svodidlo na silnicích
6.1 Výška svodidla a jeho umístění v příčném řezu

Výška svodidla se měří od horního okraje svodnice a obecně platí, že musí být nad
zpevněním, nebo nad přilehlým terénem (podle vzdálenosti líce svodnice od zpevnění) tak,
jak je uvedeno na obr. 1 až 4. U typu OSNH4/H2, který má ještě horní řadu svodnic, postačí
měřit výšku spodních svodnic, protože vrtání sloupků zaručuje automaticky správnou výšku
horních svodnic, budou-li správně namontovány svodnice spodní.

Výška svodidla JSNH4/H1 a JSNH4/N2 se měří v hraně zpevnění, je-li líc svodidla od této
hrany vzdálen ≤ 1,50 m. Současně platí, že v místě přilehlého terénu musí být výška svodidla
≤ 0,85 m a ≥ 0,65 m. Při vzdálenosti líce svodidla od hrany zpevnění > 1,50 m, se měří výška
svodidla přímo v jeho líci - viz obr. 17. Platí to pro svodidlo umístěné na krajnici i ve
středním dělicím pásu.
Výška svodidla JSNH4/H2 se měří stejným způsobem, jako u JSNH4/H1 a JSNH4/N2, pouze
výška svodidla je jiná – viz obr. 18.

Výška svodidla OSNH4/H1 a OSNH4/H2 se měří v hraně zpevnění, je-li líc svodidla od této
hrany vzdálen ≤ 2,00 m. Současně platí, že v místě přilehlého terénu musí být výška svodidla
≤ 0,85 m a ≥ 0,65 m. Při vzdálenosti líce svodidla od hrany zpevnění > 2,00 m se výška
svodidla měří přímo v jeho líci - viz obr. 19. U středního dělicího pásu s příčným sklonem je
úleva na vyšší straně, kde výška svodidla nad přilehlým terénem musí být ≤ 0,90 m.

Při osazování je přípustná tolerance ± 30 mm vůči teoreticky správné výšce. Tolerance pro
směrové vedení je ± 25 mm. Výškový a směrový průběh svodidla musí být plynulý.
Potřebné výškové změny se řeší sklonem 1:200, tj. nejvýše 20 mm na délku 4 m.
Hodnoty výšky svodidla neplatí pro lokální nerovnosti.

Umístění svodidla JSNH4/H1 a JSNH4/N2 v příčném řezu na krajnici uvádí obr. 20.
Umístění svodidla JSNH4/H2 v příčném řezu na krajnici uvádí obr. 21.
Svodidlo nesmí žádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (s výjimkou místních
komunikací). Svodidlo JSNH4/H2, JSNH4/H1 a JSNH4/N2 je dovoleno kombinovat pouze s
přejízdným obrubníkem výšky do 70 mm.
Umístění svodidla JSNH4/H1 a JSNH4/H2 v příčném řezu ve středním dělicím pásu uvádí
obr. 22, resp. obr. 23. Použití svodidla JSNH4/H2 a JSNH4/H1 je dle čl. 6.4.1 do středního
dělicího pásu kolem překážek, které jsou nadimenzovány na náraz silničních vozidel.
Svodidlo JSNH4/N2 není dovoleno do středního dělicího pásu osazovat ani kolem
překážek.








Obrázek 17 - Výška svodidla JSNH4/H1 a N2

OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
34








Obrázek 18 - Výška svodidla JSNH4/H2


Umístění svodidla OSNH4/H1 a OSNH4/H2 v příčném řezu ve středním dělicím pásu uvádí
obr. 24. Tento typ nesmí žádnou svou částí zasahovat do volné šířky silnice (ani u místních
komunikací). Svodidlo OSNH4/H1 a OSNH4/H2 je dovoleno kombinovat s obrubníkem
výšky do 70 mm.
Svodidlo se má osazovat do osy středního dělicího pásu. Krajní polohu svodidla
oboustranných svodidel dle obr. 25, kdy svodidlo lícuje s hranicí volné šířky, je dovoleno
použít pouze v nezbytných případech, např. z důvodů potřebného rozhledu.











Obrázek 19 - Výška svodidla OSNH4/H1 a OSNH4/H2














Obrázek 20 - Umístění svodidla JSNH4/H1 a N2 na krajnici





OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
35












Obrázek 21 - Umístění svodidla JSNH4/H2 na krajnici











Obrázek 22 - Umístění svodidla JSNH4/H1 ve středním dělicím pásu











Obrázek 23 - Umístění svodidla JSNH4/H2 ve středním dělicím pásu












Obrázek 24 - Příklady umístění svodidla OSNH4/H1 a OSNH4/H2
OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
36
ve středním dělicím pásu šířky 4 m a 3 m












Obrázek 25 - Krajní polohy svodidla OSNH4/H1 a OSNH4/H2 ve středním dělicím pásu

6.2 Plná účinnost a minimální délka svodidla

Svodidla mají plnou účinnost tam, kde mají předepsanou výšku dle čl. 6.1. To znamená, má-li
být v některém místě osazeno svodidlo, musí tam být (nepřerušené) svodidlo plné výšky a
výškový náběh (dlouhý nebo krátký) je před nebo za tímto místem.

Minimální délka silničních typů je uvedena v tabulce č. 4. Výškové náběhy se do délky
svodidla nepočítají.

Tabulka 4 - Minimální délka svodidla

Minimální délka svodidla [m] pro rychlost Č..
položky
Název svodidla (typu)
≤ 80 [ km/h] > 80 [ km/h]
1 JSNH4/N2 28 44
2 JSNH4/H1 32 52
3 JSNH4/H2 28 44
4 OSNH4/H1 44 60
5 OSNH4/H2 48 80

6.3 Svodidlo na vnějším okraji silnic (na krajnici)
6.3.1 Svodidlo před překážkou a místem nebezpečí (horské vpustě, propustky)

Zda je třeba svodidlo před překážkou umístit, se rozhodne na základě příslušných ČSN,
požadavků státních orgánů, event. jiných odůvodněných požadavků. Požadovanou úroveň
zadržení svodidla určují TP 114.

O délce svodidla před překážkou rozhoduje typ a půdorysné rozměry překážky nebo místa
nebezpečí.

Minimální (nejmenší možná) vzdálenost líce svodidla od překážky je hodnota u v tab. 3.

OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TP 167/2008
37
U překážky, která vystupuje nad terén více než 0,40 m a která je od líce svodidla vzdálena
nejvýše 3 m, rozhoduje o délce svodidla před touto překážkou dovolená rychlost dle tabulky
5. Má se za to, že najede-li vozidlo svým podvozkem na svodidlo po výškovém náběhu, může
být po svodidle vedeno jako po kolejnici až do překážky - viz obr. 26. Je-li hodnota a větší
než 3 m, postupuje se stejně jako u překážky nižší než 0,40 m.


U překážky, která vystupuje nad terén méně než
0,40 m (např. horská vpusť, propustek), nebo která
vystupuje nad terén v místě svodidla více než
0,40 m, ale je od líce svodidla vzdálena více než
3 m, rozhoduje minimální délka svodidla dle tab. 4.





Obrázek 26 - Nebezpečí nárazu vozidla do překážky najetím na výškový náběh

Tabulka 5 – Minimální délka svodidla před překážkou, která vystupuje nad terén více
než 0,40 m a