témata

y nesmějí být vlivem zatížení v provozních podmínkách nepřípustně potrhány nebo prohnuty.
Mezní stav použitelnosti- předpjaté zděné prvky: Předpjaté zděné prvky nesmějí vykazovat nepřiměřeně velké ohybové trhliny ani průhyby při působení provozního zatížení.
Je nutno uvažovat provozní zatížení při transferu předpětí a návrhové zatížení po ztrátách předpětí. Výpočet předpjatého zděného prvku v mezním stavu použitelnosti je založen
na následujících předpokladech:rovinné průřezy ve zdivu zůstávají rovinné;napětí je úměrné přetvoření;tahové napětí je omezeno kvůli vyloučení nadměrné šířky trhlin a zajištění trvanlivosti předpínací oceli;po všech ztrátách je předpínací síla konstantní.
Mezní stav použitelnosti-sevřené zděné prvky: Sevřené zděné prvky nesmějí vykazovat nepřiměřeně velké ohybové trhliny ani průhyby při působení provozního zatížení. Posouzení sevřených zděných prvků v mezním stavu použitelnosti je založeno na předpokladech daných pro nevyztužené zděné prvky.
Konstrukční zásady-uspořádání zdiva: Zdicí prvky musejí být vzájemně provázány maltou v souladu s prověřenou praxí. V nevyztužené zděné stěně musejí zdicí prvky vzájemně přesahovat v dalších vrstvách tak, že stěna potom působí jako jeden konstrukční prvek. Zdicí prvky výšky menší nebo rovné 250 mm musejí přesahovat o délku rovnou nejméně 0,4 násobku výšky prvku nebo 40 mm. U prvků vyšších než 250 mm musí být přesah alespoň 0,2 hu nebo 100mm. V rozích nebo křížení stěn nesmí být přesah prvků menší než jejich šířka. Délka stěn a velikost otvorů by měly být v modulu rozměrů zdicích prvků, aby bylo pokud možno vyloučeno řezání prvků.
Konstrukční zásady-připojování stěn: Křížení nosných stěn musí být provázáno tak, aby se mezi nimi mohla přenášet požadovaná svislá a příčná zatížení. Křížící se nosné stěny je nutno stavět zároveň. Pokud považujeme stěny za podepřené stropními konstrukcemi, stěny musejí
být se stropy spojeny tak, aby bylo zajištěno přenesení příčného zatížení do provázaných prvků.
Konstrukční zásady-uspořádání výztuže: Výztužná ocel musí být umístěna tak, aby spolupůsobila se zdivem. I když v návrhu předpokládáme prosté uložení, musíme uvažovat s vlivem míry vetknutí, které může ve zdivu vzniknout. Ve zdivu navrženém jako ohýbaný prvek musíme výztuž umístit nad podporu, ač je nosník navržen jako spojitý nebo prostě podepřený. Plocha výztuže v horní části nad podporou nesmí být menší než 50 % plochy tažené výztuže nutné uprostřed rozpětí. Výztuž musí být zakotvena, nejméně 25 % výztuže nutné uprostřed rozpětí musí probíhat do podpory a být zakotveno.
Konstrukční zásady-sevřené zdivo: Zděné prvky označujeme za sevřené, jestliže je zdivo podél všech čtyř okrajů sevřeno prvky ze železobetonu nebo vyztuženého zdiva; ty nevytvářejí rámovou konstrukci, nepřenášejí ohybové momenty ve styčnících. Návrh je založen na podobných předpokladech, jaké platí pro nevyztužené a vyztužené zdivo. Posouzení prvků: Při posouzení prvků ze sevřeného zdiva namáhaných ohybem a /nebo osovým zatížením postupujeme stejně jako u vyztužených zděných prvků. Při určování
návrhové hodnoty momentu odolnosti průřezu předpokládáme obdélníkové rozdělení napětí založené pouze na pevnosti zdiva. Tlačená výztuž se zanedbává. Při posouzení sevřených zděných prvků namáhaných smykovým zatížením se smyková odolnost bere jako suma smykových odolnosti zdiva a betonových ohraničujících prvků. Při výpočtu smykové odolnosti používáme pravidla pro nevyztužené zděné stěny namáhané smykovým zatížením za předpokladu, že lc je délka zděného prvku. S výztuží ohraničujícího prvku se nepočítá. Při posouzení prvků ze sevřeného zdiva namáhaných příčným zatížením se použijí stejné předpoklady, jako pro nevyztužené a vyztužené zděné stěny. Uvažuje se s příspěvkem výztuže v ohraničujících prvcích.
Drážky a výklenky ve stěnách: Drážky a výklenky nesmějí zmenšit stabilitu stěny. Jsou –li použity zdicí prvky s dutinami, hloubka drážky nebo výklenku nesmí být větší než polovina tloušťky přepážky mezi lícem stěny a dutinou. Drážky nebo výklenky nesmějí probíhat skrz překlady nebo jiné konstrukční prvky zabudované ve stěně. V dutinových stěnách musíme posuzovat každou vrstvu zvlášť. Svislé drážky a výklenky:Jestliže jsou ve stěně svislé drážky nebo výklenky v mezích můžeme zanedbat zmenšení dovoleného svislého zatížení, smykové a ohybové odolnosti. Vodorovné a šikmé drážky: Vodorovným a šikmým drážkám bychom se měli pokud možno vyhnout, je dovoleno provádět je pouze do jedné osminy výšky stěny nad stropem a pod stropem, pokud stěna nenese tuto stropní konstrukci. Celková hloubka drážky
včetně hloubky otvoru zasaženého při formování drážky musí být menší, než určitá mez.
Provádění zděných konstrukcí: Veškerá práce musí být prováděna příslušně kvalifikovanými a zkušenými pracovníky, kteří musejí postupovat v souladu s určenými konstrukčními zásadami v rámci dovolených odchylek. Návrh konstrukčních prvků: Musíme posoudit celkovou stabilitu budovy nebo jednotlivých stěn během stavby. Jsou-li potřebná zvláštní opatření pro stavební práce, musejí být v projektu specifikována. Zatěžování zdiva: Zdivo nesmí být vystaveno zatížení, pokud není dosaženo odpovídající pevnosti pro odolnost vůči zatížení bez poškození. Zásyp opěrných stěn nesmí být prováděn, pokud stěna není schopná odolávat zatížení od zásypu, včetně souvisejících sil a vibrací. Musíme věnovat pozornost stěnám, které jsou během stavby dočasně nezatížené, ale mohou být vystaveny zatížení větrem a je-li to nutné, musíme zajistit dočasné podepření pro zachování stability.
Soustava podélných stěn: Podélný systém se hodí zejména pro budovy s průběžnými nebo volně dělitelnými prostorami jako jsou např. školy, administrativní budovy, skladiště apod.
Podélné nosné stěny oddělují jednotlivé trakty obvodové případně střední (chodbový). Stropní konstrukce jsou orientovány příčně. Rozpon obvodového traktu u obytných budov se
navrhuje obvykle v rozmezí 4,0 až 6,0 m, u budov občanské výstavby, skladišť apod. 6,0 až 8,0 m. U obvodových stěn je třeba zohlednit nejen funkci nosnou, ale také tepelně izolační. Otvory v obvodových stěnách se navrhují obvykle menších rozponů, pilíře mezi nimi jsou větší a jejich rozměry by měly respektovat vazbu zdiva. Při více traktech může střední stěna plnit funkci pouze nosnou. Střední může být nahrazena cihelnými pilíři a spojitým průvlakem, při velkém zatížení a větších rozponech (např. skladiště) ji může nahradit železobetonová rámová konstrukce. Prostorovou tuhost objektu zajišťuje spojení podélných stěn s vloženými příčnými (ztužujícími, smykovými) stěnami. Jestli lze považovat stropní konstrukci za tuhou stropní tabuli, přenáší tato ve své rovině vodorovné zatížení do ztužujících stěn, které toto zatížení dále přenáší do základových konstrukcí a všechny podélné stěny spolupůsobí.
Soustava příčných stěn: Příčný systém se hodí zejména pro obytné budovy, nemocnice, ubytovny apod. Jsou to objekty, které nevyžadují variabilní dispozici a velké prostory. Příčné stěny mají pouze nosnou funkci, odpadá tepelně izolační funkce. Obvodové stěny jsou nenosné, a proto je možné navrhnout otvory o větších rozponech, případně v některých modulech zdivo zcela vynechat. Při vynechání zdiva ve všech modulech by bylo nutno navrhnout podélné ztužující stěny. Účinky vodorovného zatížení působícího na podélné stěny přenáší tyto stěny do tuhé stropní tabule nebo při malých vzdálenostech příčných stěn do příčných stěn a stropě.
Soustava podélných a příčných stěn: Systém podélných a příčných stěn zvyšuje tuhost objektu při působení vodorovných sil, proto se obvykle navrhuje u vyšších stav