tahaky a otazky

PROGRESS DATABÁZE (DB) -STRUKTUROVANÁ MNOŽINA KONKRÉTNÍCH DAT, -PŘISTUPUJE SE K NÍ POMOCÍ APLIKACE, -DOTAZY SE ZADÁVAJÍ DO FORMULÁŘE NEBO DIALOGOVÉHO OKNA, -SOUBOR ULOŽENÝCH DAT, JEŽ POPISUJÍ NĚJAKOU OBLAST LIDSKÉ ČINNOSTI, NA ZÁKLADĚ KTERÝCH JSME SCHOPNI O NI ČERPAT INFORMACE. DATABÁZOVÝ SYSTÉM (DBS)-ÚDAJE UKLÁDANÉ V DATABÁZI A PROGRAMY UMOŽŇUJÍCÍ JEHO SPRÁVU,3- ÚROVNĚ POHLEDU NA DATA: FYZICKÁ ÚROVEŇ -NEJNIŽŠÍ VRSTVA, -POPSÁNO, JAK JSOU KONKRÉTNÍ DATA ULOŽENA,- PRACUJE JE ZDE PROGRAMÁTOR KONCEPTUÁLNÍ ÚROVEŇ -POPISUJE LOGICKOU STRUKTURU DAT, KTERÉ JSOU V DATABÁZI OBSAŽENY, -PRACUJE ZDE SPRÁVCE DATABÁZE, UŽIVATELSKÁ ÚROVEŇ -POPISUJE PRO UŽIVATELE ČÁST DATABÁZE, S KTEROU JE OPRÁVNĚN PRACOVAT, -UŽIVATEL PRACUJE SE SYSTÉMEM POMOCÍ APLIKAČNÍHO PROGRAMU, 4- ÚKOLY SŘBD: DDL -PROSTŘEDKY PRO DEFINICI DAT, -SLOUŽÍ K VYTVOŘENÍ A DEFINICI DATABÁZE, DML -PROSTŘEDKY PRO MANIPULACI, -DOVOLUJE PŘÍSTUP K EXISTUJÍCÍM DATABÁZÍM, -VYBÍRAT Z NICH DATA, TŘÍDIT JE, FILTROVAT A MĚNIT, -VÝBĚR DAT POMOCÍ DOTAZOVACÍHO JAZYKU, DATABÁZOVÝ STROJ -SLOUŽÍ K DEFINICI, ÚDRŽBĚ A MANIPULACI S DATY, -ZOBRAZOVÁNÍ A TISK ZAJIŠTĚN APLIKAČNÍM PROGRAMEM, INTEGRITA -VLASTNOST, VE KTERÉ SE SPOLÉHÁ, ŽE DATA ODPOVÍDAJÍ REÁLU,
-NAPŘ. 30.ÚNORA-NARUŠENÍ INTEGRITY TRANSAKCE –JE MNOŽINA PŘÍKLADŮ, KTERÉ PŘEVÁDÍ DATABÁZI Z JEDNOHO KONZISTENTNÍHO STAVU DO JINÉHO KONZISTENTNÍHO STAVU; PROVÁDÍ SE PO MALÝCH LOGICKY UZAVŘENÝCH ČÁSTECH. DCL – PROVOZ A ŘÍZENÍ DATABÁZE; PROSTŘEDKY PRO POPIS OCHRANY PŘÍSTUPU K DATŮM TCC – ŘÍZENÍ TRANSAKCÍ SŘBD MUSÍ POSKYTNOUT SLUŽBY: -DEFINICE DAT, ÚDRŽBA DAT, MANIPULACE S DATY, ZOBRAZENÍ DAT, ZAJIŠTĚNÍ INTEGRITY DAT, 5- DATABÁZOVÉ APLIKACE: 3GL -UNIVERSÁLNÍ JAZYK 3 GENERACE, -TVORBA APLIKACÍ, -ZAPSÁNA VE FORMĚ PROCEDUR, -ALGORITMY, JAK POŽADOVANÁ DATA ZÍSKAT, MĚNIT, -MNOŽINY FCÍ, KTERÉ BÝVAJÍ SHROMÁŽDĚNY DO KNIHOVEN, 4GL –UNIVERSÁLNÍ JAZYK 4 GENERACE, SPECIFICKÉ PROCEDURÁLNÍ JAZYKY, KTERÉ SE DAJÍ POUŽÍT JEN V NĚKTERÝCH SYSTÉMECH SŘBD, -JE TO NAPŘ. JAZYK DBASE, 6- ZÁKLADNÍ POJMY: DATA –STATISTICKÉ HODNOTY POCHÁZEJÍCÍ Z JAKÉKOLI OBLASTI LIDSKÉ ČINNOSTI, KTERÉ JE TŘEBA ULOŽIT, INFORMACE – VÝSTUPNÍ ÚDAJ, KTERÝ SE ZÍSKÁVÁ Z NAHROMADĚNÝCH DAT ZDROJE DAT - INFORMACE Z LIBOVOLNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH OBLASTÍ (VÝROBNÍ, SPRÁVNÍ) OBJEKTY DAT –JSOU ZDROJEM DAT, KTERÉ DANOU PŘEDMĚTOVOU OBLAST POPISUJÍ, ATRIBUTY DAT –DATOVÉ OBJEKTY, KTERÉ CHARAKTERIZUJÍ OBJEKT, -VLASTNOSTI TĚCHTO OBJEKTŮ, -ZAMĚSTNANEC SPECIFIKOVÁN JMÉNEM, PŘÍJMENÍM, HODNOTA DAT –KONKRÉTNÍ HODNOTA ATRIBUTU, -PŘÍJMENÍ-NOVÁK, NOVOTNÝ-TEXT,
-PLAT-10000,15000-ČÍSLO, STRUKTURA DATABÁZE –MNOŽINA DATOVÝCH PRVKŮ, KTERÉ POPISUJÍ SLEDOVANÝ OBJEKT, -NAPŘ.ZAMĚSTNANEC-JMÉNO, PŘÍJMENÍ, RČ, PLAT,
KLÍČOVÉ ATRIBUTY –PRVKY, PODLE NICHŽ LZE URČIT OSTATNÍ DATOVÉ PRVKY TÉHOŽ ZÁZNAMU, KANDIDÁTNÍ KLÍČE – VÍCE ATRIBUTŮ, KTERÉ JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKUJÍ ZÁZNAM. VAZBY(VZTAHY) MEZI OBJEKTY –VZTAH 1:1 –NEJJEDNODUŠŠÍ, -KAŽDÉMU PRVKU JEDNOHO OBJEKTU ODPOVÍDÁ POUZE JEDEN PRVEK DRUHÉHO OBJEKTU, -VZTAH 1:N –NEJOBVYKLEJŠÍ VZTAH, -JEDNÍM PRVKEM JEDNOHO OBJEKTU LZE SPOJIT VÍCE PRVKŮ DRUHÉHO OBJEKTU, -VZTAH M:N –VELMI BĚŽNÝ, -JEDEN ZAMĚSTNANEC MŮŽE PRACOVAT NA VÍCE PROJEKTECH A PROJEKT JE SOUČASNĚ ZPRACOVÁVÁN VÍCE NĚKOLIKA ZAMĚSTNANCI, -NELZE REALIZOVAT PŘÍMO, ALE POMOCÍ VAZEBNÉ TABULKY, DB SYSTÉMY – HIERARCHICKÉ, SIŤOVÉ, RELAČNÍ, (OBJEKTOVĚ ORIENTOVANÉ PROGRAMOVÁNÍ -NENÍ DOSTATEČNĚ POPSÁNO A STANDARDIZOVÁNO) 7- RELAČNÍ DB SYSTÉMY:
TABULKA –ENTITA, -SHROMAŽĎUJÍ SE V NÍ DATA POPISUJÍCÍ VLASTNOSTI JEDNOHO DRUHU REÁLNÉHO OBJEKTU, PRIMÁRNÍ KLÍČ –V RELAČNÍ TABULCE ZVOLENÝ ATRIBUT JEDNOZNAČNÝ IDENTIFIKÁTOR ŘÁDKU TABULKY, -MŮŽE BÝT JEN JEDEN, -POKUD MÁ VÍCE ATRIBUTŮ, JEDNÁ SE O SLOŽENÝ PRIMÁRNÍ KLÍČ, CIZÍ KLÍČ –MŮŽE JICH BÝT VÍCE, POKUD JE TABULKA VE VZTAHU S VÍCE TABULKAMI, - PŘEDSTAVUJÍ MECHANISMUS PRO UDRŽENÍ DATABÁZE, JE V PROSTŘEDÍ INTEGRITNÍ OMEZENÍ, KTERÉ U TABULKY VYTVOŘÍ SPOJENÍ JEDNOHO NEBO VÍCE JEJÍCH SLOUPCŮ SE SLOUPCEM NEBO SLOUPCI JINÉ („CIZÍ“)TABULKY, REFERENČNÍ INTEGRITA -JE NÁSTROJ STROJE, KTERÝ POMÁHÁ UDRŽOVAT VZTAHY V PROPOJENÝCH DATABÁZOVÝCH TABULKÁCH. RELAČNÍ DATABÁZE -JE SYSTÉM, KTERÝ JE ZALOŽEN NA DAT A RELAČNÍ ALGEBŘE, -DATA JSOU USPOŘÁDÁNA DO TABULEK (RELACÍ), NAD KTERÝMI JSOU DEFINOVÁNY PŘÍPUSTNÉ OPERACE, NORMALIZACE – PROCES DEKOMPOZICE DAT NA JEDNOTLIVÉ TABULKY; UPLATNĚNÍ URČITÝCH PRAVIDEL (NOREM) V PROCESU NÁVRHU STRUKTUR TABULEK. NORMÁLNÍ FORMY – PRAVIDLA NORMALIZACE, OZNAČOVANÉ 1NF – 5NF. HODNOTY NULL –NEZNÁMÉ ČI NEZADANÉ HODNOTY, BÁZOVÉ TABULKY –TABULKY, JEJICHŽ DATA JSOU SKUTEČNĚ FYZICKY ULOŽENY V DATABÁZI, INDEX –POMOCNÁ INFORMACE, KTERÁ SLOUŽÍ K URYCHLENÍ VYHLEDÁVÁNÍ V TABULKÁCH, 8- SQL:
SELECT – UVÁDÍ VÝSTUPNÍ MNOŽINU (OBSAH A POJMENOVÁNÍ SLOUPCŮ); DISTINCT POUZE JEDINEČNÉ HODNOTY UVEDENÉHO SEZNAMU POLOŽEK FROM – UVÁDÍ ZDROJ DAT. MŮŽE TO BÝT JEDNA NEBO VÍCE TABULEK. WHERE – OMEZUJE ŘÁDKY VÝSTUPNÍ MNOŽINY. BUDOU VYPSÁNY JEN TY ŘÁDKY, PRO KTERÉ JE PODMÍNKA SPLNĚNA. GOUP BY – UMOŽŇUJE SESKUPOVAT ŘÁDKY SE STEJNOU HODNOTOU. VE VÝSTUPNÍ MNOŽINĚ JSOU TYTO ŘÁDKY, NAHRAZENY JEDNOU. HAVING – UMOŽŇUJE OMEZIT VÝSTUPNÍ MNOŽINU SESKUPENÍM ŘÁDKŮ. MŮŽE BÝT POUŽITO, POUZE POKUD MU PŘEDCHÁZÍ GROUP BY. ORDER BY – SETŘÍDÍ ŘÁDKY VÝSTUPNÍ MNOŽINY ASC – VZESTUPNĚ; DESC – SESTUPNĚ KONCEPT ŽIVOTNÍHO CYKLU: -KATEGORIZACE POTŘEB UŽIVATELŮ -FÁZE PŘEDBĚŽNÉ ANALÝZY -STUDIE PROVEDITELNOSTI -STANDARTNÍ ANALÝZA, NÁVRH, IMPLEMENTACE, TESTOVÁNÍ MODELY ŽIVOTNÍHO CYKLU: VODOPÁD, PROTOTYPOVÝ MODEL, OBJEKTOVĚ-ORIENTOVANÝ MODEL, SPIRÁLOVÝ MODEL A METODA VÝVOJE DYNAMICKÉHO SYSTÉMU
ZOBRAZIT VŠECHNY ÚDAJE O OSOBÁCH S PLATEM NAD 20000 KČ SELECT*FROM OSOBY WHERE PLAT > 20000.
ZOBRAZIT VŠECHNY ÚDAJE O MUŽÍCH SEŘAZENÉ ABECEDNĚ DLE PŘÍJMENÍ. SELECT*FROM OSOBY WHERE POHLAVI = 1 ORDER BY PRIJMENI,JMENO DESC
ZOBRAZIT VŠECHNY ÚDAJE O MUŽÍCH S PLATEM NAD 50000 KČ. SELECT*FROM OSOBY WHERE POHLAVI = 1 AND PLAT > 50000
ZOBRAZIT PŘÍJMENÍ, JMÉNO A PLAT VŠECH OSOB S PLATEM MEZI 25000 A 50000 KČ. SELECT PRIJMENI,JMENO, PLAT FROM OSOBY WHERE PLAT BETWEEN 25000 AND 50000
ZOBRAZIT PŘÍJMENÍ, JMÉNO A PLAT VŠECH OSOB S PLATEM MENŠÍM JAK 11000 A VYŠŠÍM JAK 45000 KČ. SELECT PRIJMENI,JMENO, PLAT FROM OSOBY WHERE PLAT >45000 OR PLAT < 11000
ZOBRAZIT SEZNAM OSOB Z 1., 3. A 5. ODDĚLENÍ SEŘAZENÝ PODLE PLATU OD NEJVYŠŠÍHO K NEJNIŽŠÍMU SELECT * FROM OSOBY WHERE ODDELENI IN (1,3,5) ORDER BY PLAT DESC
ZOBRAZIT PŘÍJMENÍ A JMÉNO A ADRESU VŠECH OSOB Z BRNA. SELECT PRIJMENI,JMENO,ADRESA FROM OSOBY WHERE ADRESA LIKE '%BRNO%'
ZOBRAZIT ABECEDNÍ SEZNAM PŘÍJMENÍ A DATA NAROZENÍ VŠECH OSOB NAROZENÝCH V MĚSÍCI LISTOPADU. SELECT PRIJMENI,NAROZEN FROM OSOBY WHERE MONTH(NAROZEN) = 11 ORDER BY PRIJMENI
ZOBRAZIT PŘÍJMENÍ, JMÉNO A DATUM NAROZENÍ VŠECH ŽEN MLADŠÍCH JAK 25 LET. SELECT PRIJMENI,JMENO,NAROZEN FROM OSOBY WHERE POHLAVI = 0 AND YEAR(NAROZEN) > 1985 SELECT PRIJMENI,JMENO,NAROZEN FROM OSOBY WHERE POHLAVI = 0 AND YEAR (GETDATE())- YEAR(NAROZEN) < 25
ZOBRAZIT SEZNAM PŘÍJMENÍ A DATA NAROZENÍ VŠECH OSOB SEŘAZENÝCH VZESTUPNĚ PODLE MĚSÍCE NAROZENÍ. SELECT PRIJMENI,NAROZEN FROM OSOBY ORDER BY MONTH(NAROZEN)
ZOBRAZIT PŘÍJMENÍ A JMÉNO VŠECH OSOB ZAČÍNAJÍCÍCH PÍSMENY B A N. SELECT PRIJMENI,JMENO FROM OSOBY WHERE PRIJMENI LIKE '[B,N]%'
VYPIŠTE VŠECHNA KŘESTNÍ JMÉNA OSOB V DATABÁZI (BEZ OPAKOVÁNÍ STEJNÝCH) V ABECEDNÍM POŘADÍ. SELECT DISTINCT JMENO FROM OSOBY ORDER BY JMENO
VYPOČÍTANÉ A POJMENOVANÉ SLOUPCE
ZOBRAZIT PŘÍJMENÍ, JMÉNO, PLAT, ODMĚNU A CELKOVÝ PŘÍJEM (PLAT+ODMĚNA) VŠECH OSOB SEŘAZENÝ PODLE PŘÍJMU. SELECT PLAT,ODMENA,PLAT+ODMENA AS CELKOVÝ PŘÍJEM FROM OSOBY ORDER BY PŘÍJEM
VYPOČÍTEJTE PRŮMĚRNÝ PLAT: A) VŠECH OSOB SELECT AVG(PLAT) FROM OSOBY , B) MUŽŮ SELECT AVG(PLAT) FROM OSOBY WHERE POHLAVI=1, C) ŽEN. SELECT AVG(PLAT) FROM OSOBY WHERE POHLAVI=0
VYPOČÍTEJTE PRŮMĚRNÝ PLAT: A) VŠECH OSOB SELECT AVG(PLAT) FROM OSOBY , B) MUŽŮ SELECT AVG(PLAT) FROM OSOBY WHERE POHLAVI=1, C) ŽEN. SELECT AVG(PLAT) FROM OSOBY WHERE POHLAVI=0
URČETE PRŮMĚRNÝ PŘÍJEM (PLAT+ODMENA) SELECT AVG(PLAT+ODMENA) FROM OSOBY
VYPIŠTE ČÍSLO ODDĚLENÍ, PRŮMĚRNÝ, MINIMÁLNÍ A MAXIMÁLNÍ PLAT A) VŠECH OSOB PRACUJÍCÍCH V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH, SELECT ODDELENI,AVG(PLAT),MIN(PLAT),MAX(PLAT) FROM OSOBY GROUP BY ODDELENI B) MUŽŮ A ŽEN PRACUJÍCÍCH V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH SEŘAZENÝ PODLE ODDĚLENÍ. SELECT ODDELENI,POHLAVI,AVG(PLAT),MIN(PLAT),MAX(PLAT) FROM OSOBY GROUP BY ODDELENI,POHLAVI ORDER BY ODDELENI
URČETE CELKOVÝ POČET DĚTÍ VŠECH OSOB. SELECT SUM(DETI) FROM OSOBY
URČETE POČET BEZDĚTNÝCH OSOB: A) VŠECH, SELECT COUNT(*) FROM OSOBY WHERE DETI=0 B) MUŽŮ, SELECT COUNT(*) FROM OSOBY WHERE DETI=0 AND POHLAVI=1 C) ŽEN. SELECT COUNT(*) FROM OSOBY WHERE DETI=0 AND POHLAVI=0
URČETE POČTY OSOB PRACUJÍCÍCH V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH. SELECT ODDELENI,COUNT(*) FROM OSOBY GROUP BY ODDELENI
URČETE POČTY ŽEN PRACUJÍCÍCH V JEDNOTLIVÝCH ODDĚLENÍCH. SELECT ODDELENI,COUNT(*) FROM OSOBY WHERE POHLAVI=0 GROUP BY ODDELENI SELECT ODDELENI,COUNT(*) FROM OSOBY GROUP BY ODDELENI,POHLAVI HAVING POHLAVI=0
VYPIŠTE POČTY OSOB MAJÍCÍCH STEJNÝ POČET DĚTÍ (0,1,2,…). SELECT DETI,COUNT(*) FROM OSOBY GROUP BY DETI
VYPIŠTE POČET OSOB MAJÍCÍCH 2 DĚTI. SELECT COUNT(*) FROM OSOBY WHERE DETI=2
CO JE VÝSTUPEM SQL PŘÍKAZU TYPU SELECT A JAK LZE TÉTO OKOLNOSTI VYUŽÍT. JE NAJDÔLEŽITEJŠÍM A NAJPOUŽÍVANEJŠÍM PRÍKAZOM SQL. NEMENÍ DATA V DATABÁZI, POUŽÍVA SA PRE ZISŤOVANIE INFORMÁCIÍ Z DATABÁZE. SLÚŽI NA VÝBER RÔZNYCH INFORMÁCIÍ Z CELEJ DATABÁZE MUSÍ BÝT HODNOTA V ATRIBUTU CIZÍHO KLÍČE V RÁMCI TABULKY UNIKÁTNÍ? ÁNO JAK REALIZUJEME PROJEKCI V PŘÍKAZU SELECT? PROJEKCI SA VYBERÚ Z PÔVODNEJ MNOŽINY A DO VÝSLEDNEJ MNOŽINY B IBA VYBRANÉ STĹPCE. ZA KĽÚČOVÝM SLOVOM SELECT SA UVEDIE ZOZNAM POLÍ, KTORÉ CHCEME MAŤ VO VÝSTUPNEJ MNOŽINE, ZA SLOVOM FROM JE MENO ZDROJOVEJ TABUĽKY, Z KTOREJ DATA BERIEME A POKIAĽ CHCEME VÝSTUPNÚ MNOŽINU ZORADIŤ, PRIDÁME KĽÚČOVÉ SLOVO ORDER BY, ZA KTORÉ UVEDIEME ZOZNAM POLÍ, PODĽA KTORÝCH CHCEME RIADKY ZORADIŤ.CHARAKTERIZUJTE DATABÁZOVÝ POHLED (VIEW) A JAKÉ JSOU JEHO VÝHODY? POHĽAD PREDSTAVUJE DOTAZOVACÍ JAZYK, NA ZÁKLADE KTORÉHO JE ZOSTAVENÁ ODVODENÁ /VIRTUÁLNA/ TABUĽKA. RAZ FORMULOVATEĽNÝ POHĽAD MÔŽME POMENOVAŤ A ULOŽIŤ V DATABÁZI. PRÁCE S POHĽADMI JE PODOBNÁ JAKO PRÁCE S TABUĽKAMI. MÔŽME Z NICH VYBERAŤ IBA URČITÉ ÚDAJE ALEBO ICH SPOJOVAŤ S INÝMI POHĽADMI ALEBO TABUĽKAMI A VYTVÁRAŤ POHĽADY NOVÉ. 06. VYPIŠTE CELKOVÝ POČET ČTENÁŘŮ. SELECT COUNT(*) FROM CTENARI; 07. VYPIŠTE CELKOVÝ POČET ČTENÁŘŮ Z BRNA. SELECT COUNT(*) FROM CTENARI WHERE MĚSTO=‘BRNO‘ 08. VYPIŠTE VŠECHNY KNIHY VYDANÉ PO ROCE 1990. SELECT *FROM KNIHY WHERE ROK_VYDANI>1990; 09. VYPIŠTE VŠECHNY KNIHY, KTERÉ BYLY VYDÁNY MAXIMÁLNĚ PŘED DESETI ROKY. SELECT * FROM KNIHY WHERE (YEAR(NOW())-ROK_VYDANI) 30 14. PRO KAŽDÉHO ČTENÁŘE VYPIŠTE CELKOVÝ POČET VYPŮJČENÝCH KNIH. SELECT CTENAR_ID, COUNT(KNIHA_ID) FROM VYPUJCKY GROUP BY CTENAR_ID 15. VYPIŠTE VŠECHNY ČTENÁŘE, KTEŘÍ MAJÍ PŮJČENY VÍCE NEŽ 2 KNIHY. SELECT CTENAR_ID, COUNT(KNIHA_ID) AS POCET FROM VYPUJCKY GROUP BY VYPUJCKY.CTENAR_ID HAVING COUNT(KNIHA_ID) > 2 16. PRO KAŽDÉHO VYDAVATELE VYPIŠTE ROK, VE KTERÉM BYLA VYDÁNA NEJSTARŠÍ KNIHA. SELECT VYDAVATEL, MIN(ROK_VYDANI) FROM KNIHY GROUP BY VYDAVATEL 17. NAJDĚTE NEJSTARŠÍ KNIHU V KNIHOVNĚ. SELECT AUTOR, NAZEV, ROK_VYDANI FROM KNIHY WHERE ROK_VYDANI=(SELECT MIN(ROK_VYDANI) FROM KNIHY 18. VYPIŠTE VŠECHNY KNIHY, JEJICHŽ IDENTIFIKÁTOR MÁ ZA POMLČKOU ZNAKY '03' (TEDY XX-03XXX). POUŽIJTE OPERÁTOR LIKE. SELECT KNIHA_ID, AUTOR, NAZEV, ROK-VYDANI FROM KNIHY WHERE KNIHA_ID LIKE '??-03???'
19. VYPIŠTE VŠECHNY KNIHY, JEJICHŽ IDENTIFIKÁTOR MÁ ZA POMLČKOU ZNAKY '03' (TEDY XX-03XXX). POUŽIJTE FUNKCI MID. SELECT KNIHA_ID, AUTOR, NAZEV, ROK_VYDANI FROM KNIHY WHERE MID(KNIHA_ID, 4, 2) ='03' 20. VYPIŠTE VŠECHNA VYDAVATELSTVÍ, JEJICHŽ NÁZEV JE DELŠÍ NEŽ 10 ZNAKŮ. SELECT VYDAVATEL FROM KNIHY WHERE LEN(VYDAVATEL)>10 21. VYPIŠTE VŠECHNY ČTENÁŘE, U KTERÝCH BUDE PŘÍJMENÍ SLOUČENÉ SE JMÉNEM DELŠÍ NEŽ 15 ZNAKŮ. SELECT CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO FROM CTENARI WHERE LEN(PRIJMENI+JMENO)>15 22. PRO KAŽDÉHO ČTENÁŘE (ZOBRAZTE CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO) VYPIŠTE PŮJČENÉ KNIHY. SELECT CTENARI.CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO, VYPUJCKY.KNIHA_ID FROM VYPUJCKY INNER JOIN CTENARI ON VYPUJCKY.CTENAR_ID=CTENARI.CTENAR_ID 23. PRO KAŽDÉHO ČTENÁŘE (ZOBRAZTE CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO) VYPIŠTE PŮJČENÉ KNIHY A KOLIK DNŮ JE KNIHA PŮJČENA. SELECT CTENARI.CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO, KNIHA_ID,DATEDIFF('D', VYPUJCKY.DATUM_VYPUJCKY, NOW()) FROM VYPUJCKY INNER JOIN CTENARI ON VYPUJCKY.CTENAR_ID=CTENARI.CTENAR_ID 24. PRO KAŽDÉHO ČTENÁŘE (ZOBRAZTE CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO) VYPIŠTE PŮJČENÉ KNIHY A DATUM, KDY MÁ BÝT KNIHA VRÁCENA. PŘEDPOKLÁDEJTE VÝPŮJČNÍ DOBU 30 DNÍ. SELECT CTENARI.CTENAR_ID, PRIJMENI, JMENO, KNIHA_ID,DATEADD('D', 30, DATUM_VYPUJCKY) FROM VYPUJCKY INNER JOIN CTENARI ON VYPUJCKY.CTENAR_ID=CTENARI.CTENAR_ID 1. CO ROZUMÍME POD POJMEM "STRUKTURA DATABÁZOVÉ TABULKY? B) MNOŽINU VLASTNOSTÍ, KTERÉ POPISUJÍ SLEDOVANÝ OBJEKT 2. O DATABÁZI MŮŽEME ŘÍCT, ŽE NENÍ KONZISTENTNÍ, KDYŽ D) HODNOTY ATRIBUTŮ OBJEKTŮ DATOVÉHO MODELU, KTERÉ JSOU ULOŽENY VÍCENÁSOBNĚ ( NA RŮZNÝCH MÍSTECH DATABÁZE), JSOU RŮZNÉ. 3. VYTVOŘENÍ DATOVÉHO MODELU NA KONCEPTUÁLNÍ ÚROVNI ZNAMENÁ, ŽE B) SE POPISUJE LOGICKÁ STRUKTURA DAT A VZTAHY MEZI NIMI 4. KTEROU ZE SLUŽEB NEPOSKYTUJE JÁDRO SŘBD (TZV. DATABÁZOVÝ STROJ) C) ZOBRAZENÍ DAT 5. CO ROZUMÍME V DATABÁZOVÉ TERMINOLOGII POD POJMEM "KLÍČOVÝ ATRIBUT"? B) TAKOVOU VLASTNOST DATOVÉHO PRVKU, PODLE JEJÍŽ HODNOTY LZE JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKOVAT ZÁZNAM. 6. SITUACI, KDE SE NÁM PODAŘÍ VLOŽIT DO DATABÁZE DATUM 30. ÚNORA, OZNAČUJEME JAKO D) PORUŠENÍ INTEGRITY 7. KTERÝ DATOVÝ MODEL JE V OBLASTI DB SYSTÉMŮ V SOUČASNOSTI NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ C) RELAČNÍ 8. KTERÝ JAZYK SE V PROSTŘEDÍ DB SYSTÉMŮ V SOUČASNOSTI NEJVÍCE POUŽÍVÁ K ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ Z DATABÁZE D) DOTAZOVACÍ JAZYK SQL 9. K ČEMU SLOUŽÍ PRIMÁRNÍ KLÍČ D) PRIMÁRNÍ KLÍČ SLOUŽÍ K JEDNOZNAČNÉ IDENTIFIKACI ZÁZNAMU V TABULCE 10. CO NEPLATÍ O "CIZÍM KLÍČI" V TABULCE RELAČNÍ DATABÁZE? B) CIZÍ KLÍČ MŮŽE BÝT V TABULCE JEN JEDEN 11. JAKÝ VZTAH MEZI ENTITAMI NELZE V RELAČNÍ DATABÁZI REALIZOVAT MEZI DVĚMA TABULKAMI A) MNOHÝ K MNOHA (M:N) 12. CO SE V RELAČNÍ DATABÁZI OZNAČUJE TERMÍNEM "NORMALIZACE" C) UPLATNĚNÍ URČITÝCH PRAVIDEL (NOREM) V PROCESU NÁVRHU STRUKTUR TABULEK 13. JESTLIŽE PROHLÁSÍME, ŽE DATA V DATABÁZI JSOU REDUNDANTNÍ, ZNAMENÁ TO, ŽE D) DATABÁZE OBSAHUJE STEJNÁ DATA ULOŽENÁ VÍCENÁSOBNĚ 14. JESTLIŽE SŘBD UMOŽŇUJE TRANSAKČNÍ ZPRACOVÁNÍ, PAK D) UMOŽŇUJE OPERACE, PŘI NICHŽ HROZÍ PORUŠENÍ KONZISTENCE (NAPŘ. PŘI AKTUALIZACI) PROVÁDĚT BEZPEČNĚ JAKO CELEK
15. PŘIDAT ATRIBUT DO JIŽ DEFINOVANÉ TABULKY RELAČNÍ DATABÁZE A) LZE REALIZOVAT PŘIDÁNÍM SLOUPCE DO TABULKY 16. SPECIFICKÉ PROCEDURÁLNÍ JAZYKY OZNAČOVANÉ JAKO 4GL C) MOHOU BÝT POUŽITY PRO TVORBU DATABÁZOVÉ APLIKACE POUZE V URČITÉM SŘBD 17. CO NEPLATÍ O INDEXECH V DATABÁZÍCH? B) JSOU TO VIRTUÁLNÍ TABULKY, KTERÉ VZNIKAJÍ NA ZÁKLADĚ ULOŽENÝCH DAT V PAMĚTI POČÍTAČE 18. K ČEMU SLOUŽÍ V PROSTŘEDÍ DATABÁZÍ E-R DIAGRAM? A) KE GRAFICKÉMU POPISU DANÉ PŘEDMĚTNÉ OBLASTI POMOCÍ ENTIT A VZTAHŮ 19. CO PŘEDSTAVUJE V DATABÁZI HODNOTA NULL? D) NEZNÁMÉ NEBO NEZADANÉ HODNOTY 20. VE VZTAHU K RELAČNÍM OPERACÍM V DB SYSTÉMU SELEKCÍ ROZUMÍME: B) OPERACI RELAČNÍ ALGEBRY, POMOCÍ NÍŽ SE OMEZÍ ŘÁDKY A TABULKY 8- SQL:SELECT – UVÁDÍ VÝSTUPNÍ MNOŽINU (OBSAH A POJMENOVÁNÍ SLOUPCŮ); DISTINCT POUZE JEDINEČNÉ HODNOTY UVEDENÉHO SEZNAMU POLOŽEK FROM – UVÁDÍ ZDROJ DAT. MŮŽE TO BÝT JEDNA NEBO VÍCE TABULEK. WHERE – OMEZUJE ŘÁDKY VÝSTUPNÍ MNOŽINY. BUDOU VYPSÁNY JEN TY ŘÁDKY, PRO KTERÉ JE PODMÍNKA SPLNĚNA. GOUP BY – UMOŽŇUJE SESKUPOVAT ŘÁDKY SE STEJNOU HODNOTOU. VE VÝSTUPNÍ MNOŽINĚ JSOU TYTO ŘÁDKY, NAHRAZENY JEDNOU. HAVING – UMOŽŇUJE OMEZIT VÝSTUPNÍ MNOŽINU SESKUPENÍM ŘÁDKŮ. MŮŽE BÝT POUŽITO, POUZE POKUD MU PŘEDCHÁZÍ GROUP BY. ORDER BY – SETŘÍDÍ ŘÁDKY VÝSTUPNÍ MNOŽINY ASC – VZESTUPNĚ; DESC – SESTUPNĚ KONCEPT ŽIVOTNÍHO CYKLU: -KATEGORIZACE POTŘEB UŽIVATELŮ -FÁZE PŘEDBĚŽNÉ ANALÝZY -STUDIE PROVEDITELNOSTI -STANDARTNÍ ANALÝZA, NÁVRH, IMPLEMENTACE, TESTOVÁNÍ MODELY ŽIVOTNÍHO CYKLU: VODOPÁD, PROTOTYPOVÝ MODEL, OBJEKTOVĚ-ORIENTOVANÝ MODEL, SPIRÁLOVÝ MODEL A METODA VÝVOJE DYNAMICKÉHO SYSTÉMU 6- ZÁKLADNÍ POJMY: DATA –STATISTICKÉ HODNOTY POCHÁZEJÍCÍ Z JAKÉKOLI OBLASTI LIDSKÉ ČINNOSTI, KTERÉ JE TŘEBA ULOŽIT, INFORMACE – VÝSTUPNÍ ÚDAJ, KTERÝ SE ZÍSKÁVÁ Z NAHROMADĚNÝCH DAT ZDROJE DAT - INFORMACE Z LIBOVOLNÝCH PŘEDMĚTOVÝCH OBLASTÍ (VÝROBNÍ, SPRÁVNÍ) OBJEKTY DAT –JSOU ZDROJEM DAT, KTERÉ DANOU PŘEDMĚTOVOU OBLAST POPISUJÍ, ATRIBUTY DAT –DATOVÉ OBJEKTY, KTERÉ CHARAKTERIZUJÍ OBJEKT, -VLASTNOSTI TĚCHTO OBJEKTŮ, -ZAMĚSTNANEC SPECIFIKOVÁN JMÉNEM, PŘÍJMENÍM, HODNOTA DAT –KONKRÉTNÍ HODNOTA ATRIBUTU, -PŘÍJMENÍ-NOVÁK, NOVOTNÝ-TEXT, -PLAT-10000,15000-ČÍSLO, STRUKTURA DATABÁZE –MNOŽINA DATOVÝCH PRVKŮ, KTERÉ POPISUJÍ SLEDOVANÝ OBJEKT, -NAPŘ.ZAMĚSTNANEC-JMÉNO, PŘÍJMENÍ, RČ, PLAT, KLÍČOVÉ ATRIBUTY –PRVKY, PODLE NICHŽ LZE URČIT OSTATNÍ DATOVÉ PRVKY TÉHOŽ ZÁZNAMU, KANDIDÁTNÍ KLÍČE – VÍCE ATRIBUTŮ, KTERÉ JEDNOZNAČNĚ IDENTIFIKUJÍ ZÁZNAM. VAZBY(VZTAHY) MEZI OBJEKTY –VZTAH 1:1 –NEJJEDNODUŠŠÍ, -KAŽDÉMU PRVKU JEDNOHO OBJEKTU ODPOVÍDÁ POUZE JEDEN PRVEK DRUHÉHO OBJEKTU, -VZTAH 1:N –NEJOBVYKLEJŠÍ VZTAH, -JEDNÍM PRVKEM JEDNOHO OBJEKTU LZE SPOJIT VÍCE PRVKŮ DRUHÉHO OBJEKTU, -VZTAH M:N –VELMI BĚŽNÝ, -JEDEN ZAMĚSTNANEC MŮŽE PRACOVAT NA VÍCE PROJEKTECH A PROJEKT JE SOUČASNĚ ZPRACOVÁVÁN VÍCE NĚKOLIKA ZAMĚSTNANCI, -NELZE REALIZOVAT PŘÍMO, ALE POMOCÍ VAZEBNÉ TABULKY, DB SYSTÉMY – HIERARCHICKÉ, SIŤOVÉ, RELAČNÍ, (OBJEKTOVĚ ORIENTOVANÉ PROGRAMOVÁNÍ -NENÍ DOSTATEČNĚ POPSÁNO A STANDARDIZOVÁNO)
1-POJMY REDUNDANCE - VÍCENÁSOBNÝ VÝSKYT DAT V SYSTÉMU, -JE ZDROJEM NEKONZISTENCI DAT, KONZISTENCE - DATA MAJÍ STEJNOU HODNOTU VE VŠECH SVÝCH VÝSKYTECH, -POKUD SE DATA ZMĚNÍ, MUSÍ BÝT UPRAVENY VE VŠECH DATOVÝCH SOUBORECH, SŘBD- SYSTÉM ŘÍZENÍ BÁZE DAT, -PROGRAM NEBO SOUBOR PROGRAMŮ, KTERÝ DATA ORGANIZUJE, -DEFINUJE, UKLÁDÁ, MAŽE, MĚNÍ, -JSOU TO PROGRAMY ACCESS, MS SQL SERVER, PROGRESS MAINFRAME - CENTRALIZOVANÝ SYSTÉM, -DATABÁZE A DŘBD VYUŽÍVAJÍ STEJNÉ ZDROJE “BĚŽÍ NA JEDNOM PC“, -NEPOSKYTUJE GRAFICKÉ UŽIV. PROSTŘEDÍ, -JEN TEXT. INFORMACE, -VÝHODA-ODPADAJÍ POTÍŽE SE SPRÁVOU A ÚDRŽBOU SÍTĚ, -NEVÝHODY-TĚŽŠÍ PŘENOS DAT MEZI SYSTÉMY, CLIENT/SERVER -POUŽÍVÁ SŘBD NA JEDNOM VYHRAZENÉM PC=NAZÝVÁME SERVER, -APLIKACE BĚŽÍ NA ODDĚLENÉM PC UŽIVATELE=DATABÁZOVÝ SERVER, -PRO PŘIPOJENÍ K SŘBD POUŽÍVÁ SÍŤ, -TYTO DVA PC SPOLU KOMUNIKUJÍ POMOCÍ DATOVÉHO PROTOKOLU, -KLIENT SE NA NĚJ POMOCÍ SÍTĚ MŮŽE PŘIPOJIT, ,3- ÚROVNĚ POHLEDU NA DATA: FYZICKÁ ÚROVEŇ -NEJNIŽŠÍ VRSTVA, -POPSÁNO, JAK JSOU KONKRÉTNÍ DATA ULOŽENA,- PRACUJE JE ZDE PROGRAMÁTOR KONCEPTUÁLNÍ ÚROVEŇ -POPISUJE LOGICKOU STRUKTURU DAT, KTERÉ JSOU V DATABÁZI OBSAŽENY, -PRACUJE ZDE SPRÁVCE