Tabulky na cviko

had tvaru klastických zrn.
Petrografické složení
se určuje geologickými metodami a názvy přítomných minerálů, popř. hornin spolu s možnými povlaky musí být zahrnuty v popisu zeminy.
Textura
Se zřetelem na mechanické vlastnosti zeminy se zeminy považují za homogenní nebo heterogenní. Nestejnorodost může být jak horizontální, tak i vertikální.
Vlhkost
se stanoví odhadem, rozeznává se zemina vyschlá, zavlhlá, vlhká a mokrá.
Konzistence (U SOUDRŽNÝCH ZEMIN)
Vlastnosti zemin výrazně ovlivňuje obsah jílových minerálů. Podle toho, v jakém množství jsou jílové minerály zastoupeny a jaký typ jílového minerálu je přítomen, je voda v zemině vázána různými silami, a tak pří stejné vlhkosti mohou mít zeminy různou konzistenci. Obecně lze říci, že při zvyšující se vlhkosti jemnozrnné zeminy se mění její konzistenční stav.Jednotlivé konzistenční stavy jsou normativně odděleny (ČSN 72 1013, 72 1014) tzv. konzistenčními mezemi. Pro každou zeminu nastává přechod z jednoho konzistenčního stavu do druhého při jiných hodnotách konzistenčních mezí, tedy při různých, pro danou zeminu charakteristických vlhkostech.
Tab.4. Konzistenční stavy a konzistenční meze.
Ve stavu tekutém se zemina protlačuje v sevřené pěsti mezi prsty.
Stav plastický se rozděluje na stav měkce plastický, kdy zeminu lze lehce hnísti, a stav tuze plastický, kdy ze zeminy lze tvarovat válečky o průměru 3 mm.
Při stavu pevném se tyto válečky vytvarovat již nepodaří, protože se drobí.
Ve stavu tvrdém je zemina tehdy, je- li vlhkost tak nízká, že voda v zemině se stahuje kapilárními i sorpčními silami, což se projevuje tak, že zemina se chová jako křehká hmota, kterou lze rozbíjet na kusy a makroskopicky se toto projevuje světlou barvou.
Ulehlost (U NESOUDRŽNÝCH ZEMIN)
Ulehlost zásadně ovlivňuje mechanické vlastnosti nesoudržných zemin.
Podle ulehlosti lze v poli nesoudržné zeminy popsat jako:
ulehlé, kladou značný odpor při rozpojování
středně ulehlé, lze je rozpojovat snadno
kypré, lze těžit lopatou nebo nabrat rukou
Obsah humusu a organických látek
se makroskopicky projevuje tmavohnědou, šedou až černou barvou zeminy a zápachem.
Obsah uhličitanu vápenatého
makroskopicky poznáme podle světlejšího zabarvení zeminy. Uhličitan vápenatý CaCO3 se vyskytuje v zeminách ve formě bělavých povlaků, zrnek, konkrecí (cicvárů) nebo pseudomycélií. Kvalitativně se stanovuje pokapáním 5% kyselinou chlorovodíkovou, kdy se projevuje šuměním.
- zemina neobsahuje uhličitany, pokud po pokapání nešumí
zemina je slabě vápnitá, pokud po pokapání krátce zašumí
zemina je silně vápnitá, pokud po pokapání se projeví bouřlivé šumění
Obsah přimísenin
V popisu se zaznamenává příměs většího množství některých minerálů, zejména slíd.
Objemová nestálost
Předpoklad, že zemina může vykazovat objemovou nestálost ( např.bobtnavost, prosedavost), je třeba zaznamenat a následně ověřit laboratorními zkouškami.
Příklady
Soudržné zeminy:
Prachovitý jíl (aluvium) černošedý, s polohami jemného písku do mocnosti 1 cm, mokrý, kašovitý, s hojnými šupinami muskovitu a zbytky vegetace. Zemina má silně bahenní zápach a nereaguje s HCl. Písek je šedý, jemný, ostrý, křemenný, zastoupený v množství cca 20%.
Jílovitá hlína prachovitě písčitá (spraš), hnědožlutá, s pórovitou texturou, vlhká, tuhá,  obsahem uhličitanu vápenatého ve bělavých výkvětů a konkrecí do průměru15 mm, s ojedinělými šupinami muskovitu. Zemina má bouřlivou reakci s HCl.
Písčitá hlína s úlomky stavebního materiálu (navážka), tmavě hnědá, vlhká, měkká. Písek je světle šedý, jemný až hrubý s plynulou zrnitostí, křemenno- muskovitický, zastoupený v množství do 40%, stavební materiál reprezentují ojedinělé úlomky cihel do velikosti 10 mm. Zemina má slabou reakci s HCl.
Nesoudržné zeminy:
Hlinitý písek ( rulové eluvium) šedohnědý, jemný až hrubý s plynulou zrnitostí, ostrý, křemenno-živcovo-muskovitický. Písek je vlhký a kyprý. Hlína v množství cca 20% je tmavě hnědá, vlhká, tuhá, s nízkou plasticitou a hojnými šupinami muskovitu. Zemina obsahuje ojedinělé ploché ostrohranné úlomky rozložené horniny (rula) do velikosti 30 mm.zemina nereaguje s HCl.
Jílovitě písčitý štěrk s kameny tmavě šedý (aluvium), vlhký, středně ulehlý. Štěrk je šedý, drobný až hrubý s převládající hrubou frakcí, polozaoblený, polymiktní, reprezentovaný plochými úlomky světle šedé ruly (cca 50%), valouny mléčně bílého křemene(30%), zbytek tvoří úlomky tmavě šedé zvětralé horniny s povlaky limonitu (droba?). Kameny do průměru 8cm v množství cca 10% jsou reprezentovány světle šedou rulou.Písek v množství cca 20% je světle šedý, hrubý, poloostrohranný, křemitý. Tmavě šedý jíl je vlhký, měkký a tvoří závalky do průměru 20mm.
Pojmenování a popis zemin podle ČSN EN ISO 14668-1
1. Pojmenování zemin
1.1.Velikost zrn
je základním parametrem pro pojmenování zemin. V tab.1 jsou uvedeny názvy pro každou zrnitostní třídu a frakci zeminy společně s jejich velikostí.
skupiny zemin
frakce
značka
velikost zrn v mm
velmi hrubozrnná zemina
velký balvan
LBo
od 630
balvan
Bo
od 200 do 630 včetně
valoun
Co
od 63 do 200 včetně
hrubozrnná zemina
štěrk
Gr
od 2,0 do 63 všetně
hrubozrnný štěrk
střednězrnný štěrk
jemnozrnný štěrk
CGr
od 20 do 63 včetně
MGr
od 6,3 do 20 včetně
FGr
od 2,0 do 6,3 včetně
písek
Sa
od 0,036 do 2,0 včetně
hrubozrnný písek
střednězrnný písek
jemnozrnný písek
CSa
MSa
FSa
od 0,63 do 2,0 včetně
od 0,2 do 0,63 včetně
od 0,063 do2,0 včetně
jemnozrnná zemina
prach
Si
od 0,002 do 0,063 včetně
hrubozrnný prach
CSi
od 0,02 do 0,063 včetně
střednězrnný prach
MSi
od 0,0063 do 0,02 včetně
jemnozrnný prach
FSi
od 0,002 do 0,0063 včetně
jíl
Cl
do 0,002 včetně
Tab.1. Velikost zrn frakcí
Základní zeminy jsou zeminy stejnozrnné, např. štěrk (gravel) Gr, hrubozrnný prach (coarse silt) CSi. První písmeno zkratky frakce zeminy je velké.
Smíšené zeminy se skládají ze základních a druhotných frakcí. Jsou označeny podstatným jménem, které popisuje hlavní frakci a jedním nebo více přídavnými jmény, které popisují druhotné frakce, např. písčitý štěrk (sandy gravel) saGr.
Vložky ve vrstevnatých zeminách jsou napsány malými podtrženými písmeny po základní frakci zeminy, např. štěrkovitý jíl s vložkami písku (gravelly clay interbedded with sand)grCl sa.
V případech smíšených jemnozrnných zemin je jemnozrnná frakce určujácí pro inženýrské vlastnosti zeminy. Zemina musí být pojmenována jako jíl nebo prach v závislosti na plasticitě jemnozrnné frakce a nikoli na zrnitosti!
Pokud jsou dvě frakce v hrubozrnné zemině zastoupeny v přibližně stejném poměru, vloží se mezi příslušné názvy lomítko, např. štěrk/písek Gr/Sa.
1.2.Plasticita
Zeminy s plastickými vlastnostmi, označované i jako zeminy soudržné, lze níže popsanými metodami rozlišit na zeminy s nízkou nebo vysokou plasticitou.
1.3.Obsah organických látek
Již malé množství organické látky může způsobit výrazný zápach a barvu zeminy.
1.4.Plochy nespojitosti
mohou významně ovlivnit mechanické chování zeminy. Frekvence jejich výskytu je vyjádřena jejich vzájemnou vzdáleností.
1.5.Střídání vrstev
je sledem různých vrstev zeminy o proměnlivé mocnosti a rozsahu a musí být popsáno.
1.6.Geneze
naznačuje některé vlastnosti zeminy a je-li možné ji určit, bývá uvedena v závorce.
2. Metody pro pojmenování a popis zemin
2.1.Stanovení zrnitosti
Pro stanovení zrnitosti musí být vzorek rozprostřen na rovnou plochu a velikosti částic ve vzorku se porovnají se zrnitostní šablonou podle tab. 1. U jemnozrnných zemin musí být použity metody popsané v kap.2.6., 2.7., 2.8., 2.9.
2.2. Stanovení tvaru částice
V případě hrubých frakcí je tvar částice popsán jejich angularitou, tvarem a povrchovou texturou, viz tab. 2.
parametr
tvar částice
angularita/zaoblenost
velmi ostrohranný
ostrohranný
slabě ostrohranný
slabě zaoblený
zaoblený
dobře zaoblený
tvar
kvádrový
plochý
podlouhlý
povrchová textura
drsná
hladká
Tab.2. Názvy pro stanovení tvaru zrna.
2.3. Stanovení minerálního složení
Minerální složení se určuje geologickými metodami a názvy přítomných minerálů spolu s možnými povlaky musí být zahrnuty v popisu zeminy.
2.4. Stanovení obsahu jemnozrnné frakce
Podíl jemnozrnných částic lze stanovit u smíšených zemin po jejich promytí vodou, prohlídkou výsledného produktu.
2.5. Stanovení barvy zeminy
Barva zeminy často charakterizuje její složení a rozložení a popisuje se na čerstvém řezu při denním světle.
2.6.Stanovení pevnosti v suchém stavu
V závislosti na odporu proti porušení nebo rozdrcení malého vzorku vysušené zeminy mezi prsty lze rozlišit tyto pevnosti:
- nízká pevnost v suchém stavu: vysušená zemina se rozdrobí pod lehkým až mírným tlakem prstů
- střední pevnost v suchém stavu: vysušená zemina se rozdrobí pouze pod výrazným lehkým tlakem prstů na kousky, které stále vykazují soudržnost
- vysoká pevnost v suchém stavu: vysušenou zeminu nelze rozdrobit tlakem prstů, ale lze ji rozbít
Nízká pevnost je charakteristická pro prach, vysoká pro jíl.
2.7. Stanovení dilatance
Navlhčený vzorek kulovitého tvaru velikosti od 10 do 20 mm se třese v otevřené dlani poklepem jedné ruky o druhou. Vzorek se stane lesklým, jakmile se na jeho povrchu objeví voda. Čím pomaleji s evoda objevuje na povrchu vzorku, tím nižší je obsah prachu a vyšší obsah jílu.
2.8.Stanovení plasticity
Zvlhčený vzorek se válí na hladké podložce.
nízká plasticita: vzorky mají soudržnost, ale nelze vyválet válečky o průměru 3 mm
vysoká plasticita: vzorky lze vyválet do tenkých válečků
2.9. Stanovení obsahu prachu, písku a jílu v zeminách
Malý vzorek zeminy se tře mezi prsty. Poměr jednotlivých frakcí může být stanoven z pocitu mezi prsty.
Malý vzorek zeminy se řeže nožem. Lesklý řez je charakteristický pro jíl.
2.10. Stanovení obsahu uhličitanů
Obsah uhličitanů se stanoví pokapáním kyselinou chlorovodíkovou (HCl) (3:1 nebo 10%). Ze zkoušky lze odvodit následující vlastnosti:
zemina neobsahuje uhličitany, pokud po pokapání nešumí (0)
zemina je slabě vápnitá, pokud po pokapání krátce zašumí (+)
zemina je silně vápnitá, pokud po pokapání se projeví bouřlivé šumění (++)

 INCLUDEPICTURE "http://geotech.fce.vutbr.cz/wwwroot/Geologie/cvic-geol/zvetravani_hodnoceni.jpg" \* MERGEFORMATINET