Seminárka uznaná od Čermákové -2. část

aná území
Lokalita, kde má dojít k výstavbě, a její okolí nepatří mezi poddolovaná území.
2.5 SURIS - surovinový informační subsystém
V posuzované oblasti se nenachází žádné nerostné bohatství ani jiný materiál vhodný k těžbě.
3. Geomorfologie
3.1 Poloha a popis lokality
Území budoucí stavby se nachází v jižní části Jihomoravského kraje, asi 13km východně od Znojma. Jedná se o obec Borotice, jejíž  nadmořská výška je
od 189 m n.m. do 240 m n.m.
3.2 Přiřazení ke geomorfologické jednotce
Informace byly získány ze zdroje: ://www.trasovnik.cz
Z horopisného hlediska patří daná oblast do systému Alpsko – Himálajského, subsystému Karpaty, provincie Západní Karpaty (III), subprovincie Vněkarpatské sníženiny (III1), oblast Západní vněkarpatské sníženiny (III1A), celek Dyjsko svratecký úval (III1A-1)
3.3 Charakteristika pozemku
Popisovaný prostor, určený ke stavbě rodinného domu, se nachází v zástavbě
a vede před ním komunikace II. třídy. Původním účelem pozemku byla zahrada.
Ke stavební parcele jsou dovedeny tyto inženýrské sítě: vodovod, plynovod, elektrická síť, telekomunikační síť.
Pozemek, který se mírně svažuje k severní straně se nachází v údolí. Nadmořská výška parcely, na které bylo provedeno orientační posouzení základových poměrů je 197 m n.m.
3.4 Základní hydrologická data
Severovýchodně, ve vzdálenosti přibližně 500m od posuzovaného místa protéká řeka Jevišovka. Výška terénu pozemku nad hladinou řeky je přibližně 7m.
Vodopisně patří celé území do povodí Dyje jako přítoky řeky Moravy. Tím přes Dunaj patří do úmoří Černého moře.
3.5 Klimatické poměry
Znojemsko leží v mírně teplé oblasti s občasnými dešti. Převládá zde severní
a severozápadní proudění vzduchu. Průměrné roční teploty se v jihovýchodní části Znojemska pohybují kolem 8,5°C (v červenci je průměrná teplota 19°C, v lednu pak
-3,2°C). Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v této oblasti kolem 490 mm/m2.
Z toho připadá na vegetační období asi 300-350 mm/m2 a na zimní období pak
150-200 mm/m2).
Geologická stavba širšího okolí
Znojemsko se nachází na rozhraní Českého masívu a Západních Karpat. Východní část regionu, v němž je zkoumaná oblast, patří už do Západních Karpat, do jednotky Karpatská předhlubeň. Ta hraničí na západě s masivem Českomoravské vrchoviny a na východě s Bílými Karpaty.
Karpatská předhlubeň spolu s Vídeňskou pánví je složitá vnitrohorská deprese orientovaná souhlasně s průběhem pohoří. Mocnost sledů sedimentárních hornin dosahuje až 5000 m. Předkvartérní – neogenní podklad je tvořen křemennými štěrky,
jemnozrnnými písky a vápnitými jíly spodního badenu karpatské předhlubně. Je zde také zaznamenán výskyt písčitých (až písčito-štěrkových) náplavů, zpravidla s hlinitou nebo jílovitou příměsí. Nad nimi se nachází hlíny jílovité, hlavně však jílovitopísčité, šedé až hnědé barvy, většinou tuhé konzistence (občas mohou být i měkké konzistence). Kvartérní pokryv tvoří v zájmovém území spraše a sprašové hlíny, hlísto-písčité až písčito-hlinité sedimenty, převážně tuhé (i měkké) konzistence. Také se v blízkosti vyskytují písek, štěrk a nivní sedimenty.
Tektonickou stavbu Karpatské předhlubně ovlivňují poklesové zlomy, z nichž většina navazuje na předterciérní tektoniku. Zlomy mají dva základní směry:
SSV – JJZ a SZ – JV.
Z hlediska stavby širšího okolí se část znojemského regionu nachází v již zmíněném Českém masívu (moravsko-slezské oblasti) a patří do jednotky moravikum, (do dyjské klenby). To je zde tvořeno hlavně granitoidy kadomského stáří (dyjský masiv), ale také metamorfovanými horninami (fylity, svory a ruly).
5. Hydrogeologie
5.1 Charakteristika propustnosti horninového prostředí
Voda se v dané oblasti vsakuje hlínami a hlinitopísčitými zeminami, v hlubších podzemních vrstvách jílovotopísčitými a písčito-hlinitými zeminami. Z toho vyplývá, že vsakovací schopnost zeminy je na střední úrovni a propustnost je tedy střední.
5.2 Podzemní voda
Při prohlídce okolí budoucí stavby a dotazy u místních obyvatel bylo zjištěno, že při vrtání studní se podzemní voda objevila v hloubce přibližně 5,5 m. Také jsem zjistil, že se v blízkosti pozemku nachází 3 studny, o hloubce asi 6 m. Ve studních je téměř po celý rok dostatek vody, s výjimkou letních měsíců, kdy hladina nepatrně klesá.
Hladina podzemních vod proto může nepatrně kolísat v závislosti na množství dešťových srážek. Dle údajů zkoumání vody ze studní bylo zjištěno, že voda není agresivní a je tvrdá. Zkoumaná lokalita se také nachází, kvůli nedaleké obecní studni (místní zdroj pitné vody), ve II. ochranném pásmu vodních zdrojů (PHO II).
6. Průzkumná díla
6.1 Popis průzkumného díla
Jedná se o mechanicky hloubený výkop, o délce 14m a hloubce 0,9m. Odběr vzorků provedl řešitel Šperka Pavel, za účelem bližšího makroskopického prozkoumání. Vzorky budou uloženy ve firmě ZNOGEO, s.r.o., po dobu jednoho roku.
Výkop není vlastn