seminárka -geo

ěř na hranicích kraje Vysočina – 14 km jihovýchodně od Bystřice nad Pernštejnem a 19 km severozápadně od Tišnova.
Jedná se o obec Ujčov, která leží v přírodním parku Svratecká hornatina v nadmořské výšce 334 m. Popisovaný prostor se nachází v blízkosti lesa – jedná se o nevyužívanou louku na kopci, který se mírně svažuje na severozápadní straně, k objektu je příjezdová cesta. Ve vzdálenosti 0,5 km východně od daného území protéká řeka Svratka, která teče z vodní nádrže Vír (384 m.n.m.). V okolí už jsou postaveny rodinné domy z toho vyplývá, že jsou zde přivedeny inženýrské sítě: voda, elektřina, obec je plynofikována.
Geomorfologicky jsme zařadili danou lokalitu dle geomorfologické jednotky do Hercynských pohoří, v kterých se nachází Česká Vysočina, která se dále dělí na subprovincie, dané území patří do Českomoravské subprovincie a dále do východní části Českomoravské vrchoviny – podrobněji – Hornosvratecká (I2C-4).
Klimatické poměry – průměrná roční teplota je 15°C, srážky kolem 600mm/m2
Geologická stavba širšího okolí
Zkoumaná oblast se nachází v Českém masívu a patří do Kutnohorsko – svratecké oblasti. Jedná se o oblast, která vystupuje v severním lemu moldanubické oblasti od kouřimského zlomu při okraji blanické brázdy a pokračuje k východu až k moravsko – slezskému zlomovému pásmu mezi Tišnovem a Vírem na řece Svratce.
Výraznými zlomovými poruchami v kutnohorsko – svrateckém krystaliniku jsou Hlinská zóna, která odděluje kutnohorské krystalinikum od svrateckého a Křídelský a Vírský zlom ve svrateckém krystaliniku. Dále je zde mnoho dílčích zlomů a mylonitových zón, jsou vyplněny jílem. Tyto zóny značně oslabují horninové masívy a jsou vázány na svory. Tektonické porušení horninových masívu v této oblasti může výrazně komplikovat výstavbu podzemních děl.
Kutnohorsko – svratecké krystalinikum, které je podobně jako moldanubikum tvořeno metamorfovanými horninami. Horniny svrateckého krystalinika – jedná se především o dvojslídné ruly a svory (složení biotit muskovit, +-granát, staurolit, disten), metakvarcity, grafitické horniny, amfibolity, erlany, červené ortoruly, migmatity a eklogity. Vzácně se vyskytují mramory (např. u Nedvědice). Metamorfity pestré skupiny vznikly z pestrých sedimentárních a vulkanických hornin, které nasvědčují mělkovodnímu charakteru původní sedimentace. Metamorfóza hornin kutnohorsko – svrateckého krystalinika je o něco nižší, než u hornin moldanubika, ale i tyto horniny patří do oblasti vysoké metamorfózy.
Kvartérní pokryv je dvojího druhu dle geologického období:
1)Holocén – nivní sediment (fluviální nečlenené + sedimenty vodních nádrží), písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment (deluviální) s pestrým složením.
2)Pleistocén – písek, štěrk (fluviální) s pestrým složením.
Hydrogeologie
Hladina podzemní vody je vázána na hlubší polohy hlinitých, případně až hlinitoštěrkovitých sedimentů v nadloží miocénních jílů. V závislosti na množství srážek může hladina podzemních vod kolísat. Voda se v oblasti vsakuje hlínami. Hydrogeologický charakter území je dán krystalinikem.
V blízkém okolí stavby se nachází na soukromých pozemcích několik studní. Dotazováním jsem zjistila, že podzemní voda se objevuje po navrtání zhruba 13 m hloubky. Hloubka okolních studní je asi 15 metrů. Ve studních je po celý rok dostatek vody a to i v suchých letních měsících. Dle údajů ze zkoumání vlastností podzemní vody u okolních stávajících objektů bylo zjištěno, že voda není agresivní. Daná lokalita nespadá do ochranného pásma.
6. Průzkumná díla
Odběr byl proveden 22. března 2009 v umělém odkryvu (výkop zhotovený pro stavbu rodinného domu), který vytváří stěnu o délce přibližně 10 m a výšce 3,5 m. Odběr byl proveden řešitelem Hanou Kopečkovou za účelem předběžného průzkumu.
Byly odebrány tři vzorky, které jsou řazeny sestupně. První vrstva se skládala s hnědé písčitojílovité hlíny se střední plasticitou o mocnosti (0,5m). Druhá vrstva je tvořena hnědou písčitou hlínou o mocnosti (1,3m). Poslední vrstva obsahovala hnědý jíl o mocnosti (1,7m), který je středně plastický.
Při odběru vzorků byla zároveň provedena fotodokumentace příloha č.5 a nákres stěny odkryvu viz. příloha č.6.
Zatřídění odebraných vzorků je dle norem ČSN 73 1001 (Základová půda pod plošnými základy) a ČSN 73 3050 (Zemní práce) jsme zjistili, že na stavbě zák