protokoly 1

ity nT/sRozdíl 25T/s56,333038,2731,9455,733034,0828,351012,623544,932,281010,77
35
39,93
29,16
15
18,97
40
51,21
32,24
15
16,7
40
46,08
29,38
20
25,43
45
57,49
32,06
20
22,87
45
52,14
29,25
25
31,93
50
63,97
32,04
25
28,96
50
58,36
29,4
Výpočet chyb:
A = (250,70(0,05)mm
B = (601,4( 0,1)mm
C = (99,71(0,03)mm
D = (34,53(0,03)mm
L = (450,34(0,04)mm
25Tz = (32,11(0,04)s25T = (29,108(0,004)s
T z= (1,285(0,002)sT = (1,164(0,002)s
Výpočet:
Výpočet chyby:
Dle konsultací jsme absolutní chybu určili odhadem a podložili výpočtem na zvláštní papír, který ovšem nepřikládáme k vypracovanému protokolu číslo 1.11.
J0 = (0,0234(0,02)kgm2
Závěr:Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. J0 = (0,0234(0,02)kgm2.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Jiří Slatinský
ŠKOLNÍ ROK:
1996/97
ROČNÍK:
1.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
33
SPOLUPRACOVAL:
Martin Drnec
MĚŘENO DNE:
24.2.1997
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABPRATORNÍ ÚLOHY:
1.11. Stanovení momentu setrvačnosti z doby kyvu fyzického kyvadla
Teplota: 21°C
Tlak: 101,5 kPa
Vlhkost vzduchu: 31%
Teorie:Těleso, u kterého moment setrvačnosti J0 určujeme, je tvaru tenké desky o délce
b, šířce c, hmotností M a osou otáčení, která leží mimo těžiště. Vzdálenost těžiště
od osy otáčení je a. Pro těleso obecného tvaru, u kterého neznáme polohu těžiš-
tě, se užívá přídatné tělísko se známou hmotností m a průměrem d. To se umístí
na kovovou desku ve vzdálenosti L od osy otáčení.




Pomůcky: Upravená kovová deska s připraveným tělískem, svinovací metr, posuvné mě-
řítko, digitální stopky s mezičasem
Tabulka:
n
1252,5602,5101,034,5528,02253,0602,0100,034,6528,03252,0602,0100,534,6528,54253,0602,0100,534,6528,05253,0602,5101,034,7529,06252,0602,0101,034,5528,07252,5602,5101,034,6528,08252,5602,5100,534,6528,59252,0601,5100,534,7529,010252,5602,0100,534,6529,011253,0602,0100,034,6528,012252,0602,0100,534,7528,513253,0602,5101,034,6528,514252,0602,0100,534,6528, =SUM(NAD) 015252,5602,5101,034,8 =SUM(NAD) 528,016252,5602,5100,034,6528,017252,0602,0100,534,6528,518253,0602,0101,034,6528,019252,0602,0100,534,7529,020252,0602,5101,034,6528,0Kmity n EMBED Equation.2 Rozdíl
 EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Rozdíl EMBED Equation.2 55,943036,59
30,65
5
6,57
30
40,41
33,84
10
11,91
35
42,85
30,94
10
13,16
35
46,94
33,78
15
18,16
40
49,03
30,87
15
19,97
40
53,59
33,62
20
24,34
45
56,13
31,79
20
26,66
45
60,41
33,75
25
30,31
50
62,31
32,00
25
33,53
50
67,19
33,66
31,25
33,73
Zpracování naměřených údajů:




2
Výpočet chyby:
Pravděpodobná chyba







Závěr: Moment setrvačnosti , vypočítaný podle experimentálního vzorce, jsme srovnali s výpočtem pomocí teoretického vzorce . Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.


VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ :

ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR:
KROUŽEK:
SPOLUPRACOVAL:

MĚŘENO DNE:

ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
1.12 Stanovení modulu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
Teplota:22,8 0C
Vlhkost: 33 %
Tlak: 102,2 kPa
Teorie:
Torzní kyvadlo s dobou kmitu T jsme realizovali zavěšením tělesa na vlákno či drát o průměru d a délce L. Pootočením tělesa okolo svislé osy závěsu se těleso torzně rozkmitá. Důležitou podmínkou správnosti měření pomocí torzních kmitů přitom je to, aby se podélná osa závěsu ztotožnila s osou tělesa, ke které se vztahuje moment setrvačnosti. Při měření použijeme přídavné tělísko se známým momentem setrvačnosti. Přídavné tělísko o hmotnosti m a válcového průměru D umístíme na měřené těleso tak, aby osa válce byla totožná s podélnou osou závěsu, čímž dojde ke změně doby kmitů z T na T1.
Výsledný moment setrvačnosti :


Pomůcky: Závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem, sada přídavných tělísek (válečků), digitální stopky s mezičasem, posuvné měřítko.
Tabulky naměřených a vypočtených hodnot:
Kmity n
Equation.3EMBED Equation.3EMBED Equation.3Kmity n EMBED Equation.3Rozdíl
EMBED Equation.3Kmity nEMBED Equation.3Kmity nEMBED Equation.3RozdílEMBED Equation.359,773059,2749,50511,333067,9356,601019,773569,5349,761022,123578,9356,811529,684079,3049,621534,034090,3756,342039,874589,3049,432045,1845101,5356,352549,535099,1249,592556,3350113,1256,79(25T1=49,58(25T2=56,58 (T1= 1,9968 (T2= 2,2568

nEMBED Equation.3EMBED Equation.3189,42689,381189,541688,64289,36789,401289,261789,68389,72889,421389,281889,50489,56989,641489,021989,58589,621089,501589,422089,70(D=89,432
Známé hodnoty: hmotnost příd. válcem = (506,1 ( 0,1)g
hmotnost komol. kuželeM = (3,115 ( 0,001)kg
poloměry komol. kuželeR1 = (39,0 ( 0,1)mm
R2 = (27,2 ( 0,1)mm
Výpočet absolutní chyby naměřených hodnot :
D = (89,43 ( 0,04)mm
T1 = (1,997 ( 0,001)mm
T2 = (2,2568 ( 0,0003)mm
Výpočet relativních chyb naměřených hodnot :
Výpočet absolutní chyby momentu setrvačnosti:

Přímý výpočet momentu setrvačnosti:


Absolutní chyba výsledku:
Výpočet relativní chyby momentu setrvačnosti:
Závěr:
Moment setrvačnosti vypočítaný pomocí teoretického vzorce, , jsme srovnali s hodnotou vypočtenou pomocí experimentálního vzorce s relativní chybou 0,2%. Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.
ation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3

 EMBED Equation.3



VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘÍJMENÍ:
ŠKOLNÍ ROK:
ROČNÍK:
SMĚR
KROUŽEK
Tomáš Apl
1998/99
1
VS
1
SPOLUPRACOVAL
MĚŘENO DNE
ODEVZDÁNO DNE
Michal Bartolšic
28.04.1999
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY
1.12 Stanovení momentu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
TEPLOTA
24,3°C
TLAK
101,8 kPa
VLHKOST
48 %
Hlavní měření této laboratorní úlohy spočívá ve stanovení J0 tj. v měření doby kmitu T desky bez přídavného tělíska a doby kmitu T s přídavným tělískem.
Úkol: Zjistěte hodnotu místního tíhového zrychlení pomocí reverzního kyvadla.
Pomůcky:1) Závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem
2) Sada přídavných tělísek
3) Digitální stopky s mezičasem , posuvné měřítko, svin. metr
Postup měření: Změříme dané údaje, zapíšeme je do tabulky. Změříme postupnou metodou 10x po 5 kmitech dobu kmitu T bez a s přídavným tělískem.
Požité vzorce:
, , ,
m = 506,1g
n
D/mm189,5288,6389,4489,6588,8689,4789,5889,6988,61088,81189,81289,61389,41489,51588,91689,21789,61889,51989,42088,889,275D = (89,28 (0,08)mm

Kmity nT/sKmity nT/sRozdíl 25T/sKmity nT/sKmity nT/sRozdíl 25T/s59,113057,4948,38510,663065,2854,621018,643567,1448,51021,503576,5355,031528,394076,6448,251532,344087,2254,882038,024586,2948,272043,374597,9854,512547,555095,7848,232554,0950108,99
54,90
25Tz = (48,33(0,05)s25T = (54,78(0,09)s
T = (1,93(0,002)sT 1 = (2,19(0,004)s
Výpočet:
Výpočet chyby:
J0 = (0,0017(0,0 )kgm2
Závěr:Přesnost výsledku podle relativní chyby ve srovnání s hodnotami chyb uvedenými ve skriptech je běžná pro fyzikální měření. Případná chyba byla způsobena nevhodnou konstrukcí měřícího zařízení. J0 = (0,0017(0,0 )kgm2.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Jiří Slatinský
ŠKOLNÍ ROK:
1996/97
ROČNÍK:
1.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
33
SPOLUPRACOVAL:
Martin Drnec
MĚŘENO DNE:
3.3.1997
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABPRATORNÍ ÚLOHY:
1.12. Stanovení momentu setrvačnosti tělesa pomocí torzních kmitů
Teplota: 20(C
Tlak: 102,8 kPa
Vlhkost vzduchu: 34%
Teorie: Torzní kyvadlo s dobou kmitu T jsme realizovali zavěšením tělesa na vlákno či
drát o průměru d a délce L. Pootočením tělesa okolo svislé osy závěsu se těleso
torzně rozkmitá. Důležitou podmínkou správnosti měření pomocí torzních kmitů
přitom je to, aby se podélná osa závěsu ztotožnila s osou tělesa, ke které se
vztahuje moment setrvačnosti. Při měření použijeme přídavné tělísko se známým
momentem setrvačnosti. Přídavné tělísko o hmotnosti m a válcového průměru D
umístíme na měřené těleso tak, aby osa válce byla totožná s podélnou osou zá-
věsu, čímž dojde ke změně doby kmitů z T na T1.



Pomůcky: závěsné zařízení s vyšetřovaným tělesem, sada přídavných tělísek (válečků),
digitální stopky s mezičasem, posuvné měřítko (event. Svinovací metr)
Tabulka:
Kmity n
Kmity n
Rozdíl
.2 Kmity n EMBED Equation.2 Kmity n EMBED Equation.2 Rozdíl EMBED Equation.2 59,773059,2749,50511,333067,9356,601019,773569,5349,761022,123578,9356,811529,684079,3049,621534,034090,3756,342039,874589,3049,432045,1845101,5356,352549,535099,1249,592556,3350113,1256,7949,5856,58
n EMBED Equation.2  EMBED Equation.2 190,2690,11190,11689,8289,4789,4
12
90,0
17
89,6
3
90,9
8
89,8
13
89,4
18
90,0
4
89,3
9
89,6
14
90,2
19
90,4
5
89,8
10
89,7
15
89,6
20
89,8
89,86
Zpracování naměřených údajů:


Přímý výpočet :
komolý kužel -

Výpočet chyby:
Pravděpodobná chyba
Relativní chyba



Absolutní chyba výsledku:
s relativní chybou 1%
Závěr: Moment setrvačnosti vypočítaný pomocí teoretického vzorce, , jsme srovnali s hodnotou vypočtenou pomocí experimentálního vzorce s relativní chybou 1%. Rozdílné výsledky byly způsobeny nepřesnostmi měření.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Lukáš Pulec
ŠKOLNÍ ROK:
2000/2001
ROČNÍK:
2.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
18
SPOLUPRACOVAL:
Jiří Rampula
MĚŘENO DNE:
26.10.2000
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
10.1 Stanovení rezistance přímou metodou
Teplota: 18(C
Tlak: 101.5 kPa
Vlhkost vzduchu: 28%
Teorie:
Nejjednodušší měření rezistance určitého prvku vychází z Ohmova zákona
,
kde R je rezistance měřeného prvku, U napětí na tomto prvku a I proud tímto prvkem. Při stanovení rezistance přímou metodou lze použít dvojího zapojení. V prvním případě je k rezistanci Rx paralelně zapojen voltmetr a k nim do série ampérmetr. Změřené napětí Ux voltmetrem odpovídá hodnotě napětí mezi koncovými body rezistance Rx. Proud Ix, naměřený ampérmetrem, je větší než skutečný proud procházející rezistancí Rx. Podle Kirchhoffova zákona je proud ampérmetrem IA rovný součtu proudu tekoucího rezistancí IX a proudu procházejícího voltmetrem IV, tj.
IA=IX+IV.
Po dosazení z Ohmových zákonů dostáváme vztah pro proud tekoucí ampérmetrem
Jednoduchou úpravou dostaneme rovnici pro výpočet odporu RX
on.2
Kde UV a RV jsou napětí na voltmetru a vnitřní rezistance voltmetru. Je-li rezistance voltmetru dostatečně velká oproti měřené rezistanci RX, lze použít přibližného výrazu
.
Ve druhém případě typu zapojení je k voltmetru paralelně připojena sériová kombinace ampérmetru a neznámé rezistance RX. Proud IA nám určuje proud procházející měřenou rezistancí RX. Voltmetrem však naměříme větší hodnotu napětí UV, než je skutečný úbytek napětí na neznámé rezistanci RX, a to o úbytek napětí UA vznikající na ampérmetru v danném zapojení. Použitím 2. Kirchhoffova zákona dostáváme vztahy:
UV=UX+UA,
kde Ux a UA jsou úbytky napětí na neznámé rezistanci RX a ampérmetru o rezistanci RA.
Použitím Ohmova zákona dostáváme
UV=RX.IA + RA.IA
Jednoduchou úpravou dostaneme vztah pro neznámou rezistanci RX
Použité pomůcky:
stejnosměrný ampérmetr
stejnosměrný voltmetr
sada neznámých odporů
stejnosměrný zdroj napětí
RLC most
Naměřené hodnoty:
G21
R1
G22
R1
i
U/V
I/mA
RX/kWU/VI/mARX/kW1.20,1217,06720,1117,9822.40,2317,79140,2019,8003.60,3517,54360,3119,1554.80,4518,17880,4119,3125.100,5618,257100,5219,031







G21R2G22R2iU/VI/mARX/kWU/VI/mARX/kW1.0,40,451,0880,40,40,8002.0,80,91,0450,80,70,9433.1,21,21,0781,21,01,0184.1,61,61,1431,61,40,9615.2,02,10,9982,01,70,994









G21R3G22R3iU/VI/mARX/kWU/VI/mARX/kW1.0,40,70,6560,40,50,6002.0,81,30,7270,81,10,5453.1,22,00,6661,21,50,6184.1,62,50,6961,62,00,6185.2,03,20,6452,02,50,618









R/kWG21G22RLC mostR117,7719,0619,87R21,070,941,07R30,680,600,67


















































VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Lukáš Pulec
ŠKOLNÍ ROK:
2000/2001
ROČNÍK:
2.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
18
SPOLUPRACOVAL:
Jiří Rampula
MĚŘENO DNE:
26.10.2000
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
11.2 Stanovení součinitele teplotní roztažnosti
Teplota: 18(C
Tlak: 101.5 kPa
Vlhkost vzduchu: 28%
teorie :
Součinitel délkové teplotní roztažnosti : uation.3
Součinitel teplotní V – roztažtanosti :
V dosti velkém teplotním rozsahu lze vyjádřit závislost délky (V) na teplotě kv. rovnicí :
Zavedeme – li pro V – roztaývost prům. hodnotu součinitele ( podobně jako pro roztažnost délkovou, je závislost V – tělesa na teplotě :
Pro krychli o hraně l z izotropní látky pak platí :

Vzhledem k malé hodnotě ( ((10 K( ( zanedbáme
oproti ((

pomůcky :
měřící zařízení
ohmetr a teploměr
dvoumetr
postup :
Změřte 1* rozteč l mezi l mezi vni – hranou pevného uchycení trubice a vně – hranou měřící plošky u indikátorových hodinek s přesností 0,5 mm.
Zapište počáteční stav na indikátorových hodinkách. Doplňte hodnoty jako posloupnost čísel rostoucích po 0,1 mm.
Zapište počáteční teploměrného rezistančního čidla zjištěnou pomocí digitálního ( - metru zapojeného do zdířek měřícího zařízení. Pokud používáte digitální teploměr zapisujeme
Předchozí úkony provádíme, abychom zachytili počáteční stav měřícího zařízení. Vl. měření začíná zapnutím průtokového ohřívače , jehož termostat je stabilně nařízen na 85(C. teplota trubice není zcela totožná s teplotou vodního okruhu je v průběhu celého měření nižší. Okamžitá teplota trubice je snímána malým čidlem umístěným uprostřed trubice na jejím povrchu. Protékající průběžně zahřívá trubici a to postupně zvětšuje l. Tento pohyb je přinášen na ručičku indikátorových hodinek ((. Hodnoty čteme z ( - metru vždy v okamžiku průchodu ručičky indikátorových hodinek každou celou desetinou mm až do okamžiku, kdy se ručička zastaví másledkem přirušení ohřevu termostatem. V oboru teplot tak (20-70(C( získáme adi 12 hodnot
Převedeme podle tabulky
Na mm – papír vyneseme a posoudíme, zda použijeme kv. nebo lineární aproximaci
Provedeme numerické vyrovnání maněřené závislosti l = f ( t ( metodou nejmenších čtverců : zvolíme – li kv. aproximaci vypočítáme
: lin. přiblížení vyp. ( a
upravíme l = l (l - (t ( + l (t = q + kt
l = mm ;
q, k … parametry získané metodou nejmenších čtverců
pro kovy při t ( 0(C je EMBED Equation.3
( porovnáme s tabulkou a určíme (
naměřené hodnoty :
výpočet :
y = ax +b
y = 0,0222x + 959,56
a … sklon přímky (směrnice přímky)
b … průsečík s osou y
n … počet měření
y …
x …
směrnice tg( :


závěr :
Hodnota teplotního součinitele délkové roztažnosti byla námi stanovena na ( = 0,0000231 . Tato hodnota se přibližuje tabulkové hodnotě Al - ( = 0,0000238 Equation.3 . Přesnost regresní přímky vypočtené funkcí linregrese, závisí na tom, jak je množina dat rozptýlená. Vzniklé odchylky jsou způsobeny čtecími chybami, vadami materiálu, …
(


VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Lukáš Pulec
ŠKOLNÍ ROK:
2000/2001
ROČNÍK:
2.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
18
SPOLUPRACOVAL:
Jiří Rampula
MĚŘENO DNE:
26.10.2000
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
11.6 Stanovení cejchovní křivky termistoru
Teplota: 18(C
Tlak: 101.5 kPa
Vlhkost vzduchu: 28%
teorie :
Fyzikální podstata měření teploty odporovými teploměry spočívá v tom, že elektrický odpor vodičů nebo polovodičů se mění v závislosti na jejich teplotě. Odpor vodičů se vzrůstající teplotou roste a tuto závislost na teplotě lze v širokém intervalu teplot vyjádřit přibližným vztahem
RT=RO(l+aT)
kde RT značí odpor danného vodiče při teplotě T/OC, RO značí odpor téhož vodiče při teplotě 0OC a a je součinitel teplotní závislosti odporu.
Odpor polovodičů naopak se vzrůstající teplotou klesá, nikoliv však lineárně, ale exponenciálně a to podle vztahu
kde RT je odpor daného polovodičového prvku (tvořícího čidlo teploměru) při teplotě T. Ra B jsou konstanty, jejichž hodnoty závisí především na druhu použitého polovodičového materiálu a na konstrukčním provedení čidla.
Výhodou vodičových čidel je lineární závislost odporu čidla na teplotě. Výhodou polovodičových čidel je velká rozlišovací schopnost, tedy větší citlivost a přesnost.
K tomu, aby bylo možné odporový teploměr používat k měření teplot, je zapotřebí nejprve daný teploměr ocejchovat, tedy v našem případě určit konstanty R a B. Pro stanovení cejchovní křivky zapojíme čidlo do obvodu, který slouží k měření odporů. Toto čidlo vložíme do vodní lázně, jejíž teplotu postupně měníme.
Použité pomůcky:
přípravek s termistorem, kádinkou
panel zapojení
galvanoměr
stabilizovaný stejnosměrný zdroj
transformátor (6V/8A)
odporová dekáda
8 ks spojovacích vodičů
Výsledky měření:
i
R/W
T/OC
T/K
1
410
21,0
294,15
2
390
22,5
295,65
3
370
24,5
297,65
4
350
27,0
300,15
5
330
28,5
301,65
6
310
30,5
303,65729033,0306,15827035,5308,65925038,0311,151023041,5315,651121044,5317,651219049,0322,151317053,5326,651415059,0332,151513066,0339,15
Výsledky:

ln(R0)= -2,7485 => R0= 0,064
B=2577,7
 EMBED Equation.2


Závěr: Do závislosti R=f(1/T) jsem vložil spojnici trendu a rovnici lineární regrese
.
Ze zlogaritmované rovnice vyšly konstanty B a R0 následně:
.
Takže výsledná rovnice je
ion.2 .











VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ
STAVEBNÍ FAKULTA
KATEDRA FYZIKY
LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
JMÉNO A PŘIJMENÍ:
Lukáš Pulec
ŠKOLNÍ ROK:
2000/2001
ROČNÍK:
2.
SMĚR:
vs
KROUŽEK:
18
SPOLUPRACOVAL:
Jiří Rampula
MĚŘENO DNE:
26.10.2000
ODEVZDÁNO DNE:
ČÍSLO A NÁZEV LABORATORNÍ ÚLOHY:
12.1 Závislost součinitele absorbce světla v průsvitných látkách na vlnové délce světla
Teplota: 18(C
Tlak: 101.5 kPa
Vlhkost vzduchu: 28%
Teorie :
Světelný tok, který prochází určitým prostředím, je v tomto prostředí částečně nebo úplně pohlcován. Změna světelného toku dve vrstvě tl. dx, kolmé ke směru šíření, je úměrná této tloušťce a světelnému toku .
d = -k dx integrací = 0 c-kd
Měření optické absorbce má široké použití, absorbční spektrum látky dává cené informace o struktuře látky a může být využito k identifikaci neznámé látky nebo k určování koncentrace roztoků.
Předpokládáme zdroj světla s časově nepromněnným