- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPovrchové úpravy
odobé a speciální omítky
Rozdělení omítek a obkladů
Omítky
Povrchové úpravy tvoří lícní plochu konstrukce. Chrání stavební dílo před mechanickým poškozením i před nepříznivými vlivy povětrnosti. Zlepšují technické vlastnosti konstrukce, jako jsou odolnost stavby proti vlhkosti a tepelně-izolační i zvukově-izolační schopnost. Povrchové úpravy mají též estetický význam (barva, struktura, členitost apod.), čímž se spoluvytváří architektonické prostředí.
Volba povrchové úpravy stavby záleží na účelu prostorů a ploch, na materiálu podkladové konstrukce, na hmotách pro povrchovou úpravu a na způsobu provádění.
Rozdělení:
podle materiálu
tradiční omítky (vápenná, cementová, vápenocementová, sádrová a vápenosádrová)
novodobé omítky (minerální, silikonové pryskyřičné - jedná se o tzv. suché směsy, které se jen míchají s vodou)
speciální (tepelně-izolační, sanační, uzavírací)
podle počtu vrstev
jednovrstvé
dvouvrstvé (spodní vrstva se nazývá jádro (tl. 15 mm) a horní vrstva se nazývá štuk (tl. 3 - 5 mm).
podle úpravy povrchu
nezatřená omítka (hrubá, pouze stržená omítka)
omítky hladké, jemné, stříkané, škrábané ap.
podle tvaru omítaných ploch
omítky na rovných plochách
omítky na oblých plochách
omítky na profilovaných plochách
podle umístění v budovách
omítky v podzemních částech
omítky v nadzemních podlažích
omítky v podkroví
podle technologie provádění
omítky prováděné ručně
omítky prováděné strojně
Obklady
Obklady jsou úpravy povrchů obkládačkami, deskami nebo tenkými fóliemi.
Podle umístění rozlišujeme obklady:
vnější
vnitřní
Podle materiálu rozlišujeme obklady:
keramické
z přírodního kamene
umělých hmot
skleněné
kovové
Tradiční omítky
Tradiční omítky můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a sice na omítky vnitřní a vnější.
Vnitřní omítky
Vápenná hrubá omítka: jednovrstvá omítka, která se nahazuje v tloušťce 10 - 15 mm, povrch omítky se zatře dřevěným stíradlem. Použití: na půdách, štítech, komínech.
Vápenná hladká omítka: provádí se buď jako jednovrstvá o tloušťce 15 mm nebo jako dvouvrstvá o tloušťce jádra 15 mm a štuk o tloušťce 5 mm. Do malty se přidává dostatečně jemný písek, abychom mohly povrch dobře uhladit plstěným hladítkem.
Štuková omítka z přísadou sádry: omítka obdobná jako předešlá (jádro stejné), jen do štuku se přidává dlouho tuhnoucí sádra. Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použití jen do suchých prostor.
Sádrová omítka: svým vzhledem patří k nejdokonalejším omítkám, které se používají především v reprezentativních prostorech. Jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta a štuk se provádí sádrovou omítkou tloušťky 5 mm, který se uhladí ocelovými hladítky.
Vápenocementová a cementová zatřená omítka: jedná se o jednovrstvou omítku tloušťky 10 - 15 mm z malty cementové nebo vápenocementové. Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Použití: v místnostech se zvětšenou vlhkostí a do prostor se zvýšenou možností mechanického opotřebení.
Cementová hladká omítka: jde o tutéž omítku jako předešlá, jen povrch se uhladí ocelovými hladítky.
Cementová pálená omítka: jde o dvouvrstvou omítku, kde jádro tvoří cementová malta tloušťky 15 mm a lícní vrstva je jemná cementová malta v tloušťce 5 mm, která se po zavadnutí navlhčí, popráší se cementem a vyhladí se ocelovým hladítkem - vypálení. Použití: v prostorech se zvýšenou vlhkostí (prádelny, garáže umývárny apod.)
Stěrková omítka: používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí. Jde o tzv. aktivovaný štuk (má přibližně stejné složení jako malta vápenocementová), který se nanáší ve dvou vrstvách buď ručně nebo strojně (dnes jsou nahrazeny stěrkami na bázi umělých hmot).
Barytonová omítka: použití v místnostech s rizikem rentgenového záření, složení ovlivňuje předpokládaná intenzita záření.
Vnější omítky
Hrubá vápenná omítka: jednovrstvá omítka tloušťky 15 - 20 mm. Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky.
Hladká vápenná omítka: provádí se stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod.
Štuková omítka: dvouvrstvá omítka s jádrem v tloušťce 8 - 12 mm a štukem o tloušťce 3 - 5 mm. Povrch se uhladí plstěnými nebo molitanovými
Vloženo: 19.04.2009
Velikost: 95,50 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


