matroš

ité G1-G5);podle velikosti-velmi hrubé částice(balvanitá složka b >200mm;kamenitá složka cb 200-60mm),hrubé částice(štěrkovitá složka g 60-2mm;písčitá složka s 2-0,06mm);jemné částice(prachovitá částice m 0,06-0,002mm;jílovitá složka c σds 2.GK náročná kce a jednoduché zákl.poměry nebo nenáročná kce a složité zákl.poměry,je nutný výpočet únosnosti z rovnice Rd,ale je možné použít směrné normové charakteristiky,posouzení Rd>σde 3.GK náročná kce a složité zákl.poměry,pro výpočet z rovnice Rd musíme použít průkazné hodnoty(z labor. či polních zkoušek),posouzení Rd>σde
31.Hloubka založení u definitivních staveb založených na zeminách je nutno základovou spáru volit pod zámrznou hloubkou (min 0,8m pod UT),pro jemnozrnné zeminy třídy F7 a F8 je nejmenší hloubka založení 1,6m pod upraveným terénem,jedná se o zeminy objemově nestálé,kde vysycháním může dojít k velkému smrštění nebo naopak při dotací vody k nadměrnému bobtnání,u základů na zeminách chráněných prokazatelně proti promrzání a u základů provizorních konstrukcí může být hloubka základové spáry menší,nejméně ale 0,4m
32.Kontaktní napětí na rozdělení napětí v podloží má také vliv rozdělení napětí v základové spáře,tzv.kontaktní napětí,podstatný vliv na rozdělení a velikost kontaktního napětí má tuhost základu a vlastnosti zeminy v podloží,další vlivy jsou tvar a velikost základové konstrukce,velikost a způsob zatížení,hloubka založení,hloubka zatížení a hloubka HPV I.skup MS-MS únosnosti-stav ztráty stability základu+porušení základ.půdy II.skup MS-MS použitelnosti-zahrnují mezní stavy,které ztěžují běžné používání konstrukcí nebo základů
33. I. MS-mezní stav únosnosti mezní únosnost je hodnota zatížení zákl.půdy,při jejímž překročení by mělo dojít k vyčerpávní pevnosti zákl.půdy,vytvoření smykových ploch a zaboření základu,působí-li zatížený základ na zeminu,mění se v podloží stav napjatostí,roste svislá i vodorovná složka napětí způsobuje sedání,vodorovná složka deformací ve vodoměrném směru(tato deformace není podstatná,pokud smykové napětí nedosáhne pevnosti ve smyku)
34.Principy řešení únosnosti 1.Metoda vycházející ze začínajícího proušení-krit.zatížení: σmax=σkrit, dnes jen vyjímečně,odpovídá meznímu stavu trhlin na betonových kcích 2.Zemina pod základem se dostala v celém rozsahu do stavu mezní rovnováhy: σmax=Rm/F maximální napětí je rovno mezní únosnosti dělené stupněm stability F,pohybuje se v rozmezí 1,8-3;přístup užívaný dříve 3.Naše norma i EC vychází z výpočtové únosnosti Rd(případně Rdt)-pomocí výpočtových charakteristik(zavádí součinitele spolehlivosti γm),tím je zajištěno,že mezního zatížení nebude dosaženo s požadovanou pravděpodobností
35.Mezní zatížení-mezní únosnost Prandtl uvažuje pod základem vytvoření aktivního klínu pod úhlem 45+φ/2,který vytlačuje okolní zeminu do str