Magmatické horniny

různých směrů stejná. Anizometrické krystaly jsou orientovány všemi směry a nevykazují přednostní orientaci.
Méně běžná je proudovitá neboli fluidální textura se zjevnou přednostní orientací, která může být zpodobněna uspořádáním anizometrických krystalů nebo protažením pórů u výlevných hornin do směru pohybu lávy.
Některé granitoidy se ojediněle vyznačují kulovitou texturou. Značná část horniny je uspořádána do více méně kulovitých útvarů s koncentrickou stavbou, mezery jsou vyplněny běžnou stejnoměrně zrnitou základní hmotou.
Podle toho jakým způsobem vyplňuje hmota horniny prostor, se u vyvřelých hornin rozlišují textura kompaktní neboli masivní, u které hmota vyplňuje prostor souvisle a textura pórovitá, typická pro výlevné horniny, u níž prostor není zcela vyplněn. Pórovitá hornina obsahuje různě velké póry zpravidla oválného tvaru, které vznikají uvolněním plynů z horniny. Jejich velikost se může pohybovat od zlomků milimetrů do několika decimetrů.
Dojde-li později k zaplnění pórů nějakým minerálem za postvulkanických procesů, vzniká textura mandlovcovitá. Zvláštním případem je textura pěnovitá, kde jsou mezi jednotlivými dutinami jen velmi tenké stěny sklovité hmoty.
Velice důležitou kategorií textur vyvřelých hornin jsou textury vyjadřující průměrnou absolutní velikost zrn. Zrnitost horniny často velmi dobře charakterizuje podmínky, za kterých hornina vznikala, a je tedy důležitým hlediskem při makroskopickém určování hornin. Důležitá je i souvislost mezi velikostí zrna a některými fyzikálně-mechanickými vlastnostmi. Vyčlenění textur podle průměrné velikosti zrn je uvedeno v tab. 2 podle stupnice E. O. Teuschera. Přehled nejdůležitějších textur vyvřelých hornin je na obr. 6.
Tab. 2 Textury vyvřelých hornin podle průměrné absolutní velikosti zrna
Označení textury
Průměrná velikost zrna (mm)
Příklady hornin
velkozrnná
nad 33
 
velmi hrubozrnná
33 až 10
pegmatit
hrubozrnná
10 až 3,3
 
středně zrnitá
3,3 až 1
hlubinné horniny
drobně zrnitá
1 až 0,33
 
jemně zrnitá
0,33 až 0,1
základní hmota žilných hornin
velmi jemně zrnitá
0,1 až 0,01
základní hmota výlevných hornin
makroskopicky celistvá
pod 0,01
 
Podle relativní velikosti zrna lze rozlišit texturu stejnoměrně zrnitou s řádově stejně velkými minerály a texturu porfyrickou. Ta se vyznačuje relativně velkými krystaly obklopenými jemnozrnnější základní hmotou. Větším krystalům se říká porfyrické vyrostlice. Porfyrická textura je běžná u některých hornin výlevných a žilných.
02.GIF" \* MERGEFORMATINET
idiomorfní
hypidiomorfní
alotriomorfní
Podle stupně krystalizace hmoty horniny lze vyčlenit texturu holokrystalickou s plně vykrystalizovanou hmotou, texturu hypokrystalickou, kde vedle krystalů je v horninové hmotě přítomno i sklo a texturu hyalinní neboli sklovitou, v případě, že většina hmoty vlivem rychlého ochlazení utuhne jako sklo (vulkanická skla). Textury hypokrystalická a sklovitá se vyskytují pouze u hornin výlevných.
Minerály v hornině bývají různě dokonale omezeny krystalovými plochami. Podle stupně idiomorfie se rozlišují idiomorfně (dokonale) omezené minerály, které jsou ohraničeny vlastními krystalovými plochami. Hypidiomorfně omezené minerály jsou ohraničeny vlastními krystalovými plochami jen z části. Částečně jsou nepravidelné, protože se při svém růstu musely přizpůsobit již dříve vykrystalizovaným minerálům. Alotriomorfně omezené minerály jsou zcela nepravidelné. Jsou to obvykle ty, které krystalizují z taveniny jako poslední (na