M01

© pro-
mnnými jsou celkové propady sítem xij (i - síto, j - frakce). Vstupní matice je
v tabulce. Ideální podíly celkového propadu sítem 16, 8 a 4 mm jsou
5,3716416450
36,6016816850
1001616161650
444
888
161616
=




+=++
=




+=++
=




+=++
CBA
CBA
CBA
xxx
xxx
xxx

Výpo
et.
VstupnĂ­ matice InversnĂ­ matice Vektor Sou-

in matic
21191
128999
9098100
0015,00145,00130,0
0143,00148,00017,0
0127,00015,00001,0
-
--
--
50,37
36,60
00,100
48,0
19,0
38,0

sou
et 1,05
Výsledné hodnoty sou
inu matic upravĂ­me na sou
tovou hodnotu 100% tĂ­m,
že je násobíme 100 a dlíme sou
tem 1,05. PodĂ­ly frakcĂ­ jsou:
Frakce A (0/4 mm) = 0,38*100/1,05 = 36 %,
Frakce B (4/8 mm) = 0,19*100/1,05 = 18 %,
Frakce C (8/16 mm) = 0,48*100/1,05 = 46 %.
Ăškol
Zadání. Vypo
ítejte objemovou a sypnou hmotnost, mezerovitost a nasákavost
štrkopísku frakce 0 - 8 mm. Objemová hmotnost byla stanovena pyknometric-
ky a bylo zváženo:
hmotnost nasáklého kameniva za 24 hodin m1 = 2165 g
Název p
edmtu · Modul BJ04
- 22 (110) -
hmotnost pyknometru, štrkopísku a vody m5 = 3715,5 g
hmotnost pyknometru ( 2 l ) s vodou m6 = 2352 g
hmotnost vysušeného kameniva m4 = 2148 g
Sypná hmotnost byla stanovena ve zhutnném stavu v nádob o objemu 5 l a
hmotnosti 1,12 kg. Nádoba se štrkopískem vážila 10,22 kg. Objemová hmot-
nost vody rV = 998,2 kg.m-3.
Postup výpo
tu
Objemová hmotnost podle vzorce (14)
r rK Vmm m m= - + = - +4
1 5 6
2148 9982
2165 37155 2352
,
, = 2675 kg.m-3
Nasákavost vypo
ítáme podle vzorce (15)
N m mm= - = - =100 100 2165 21482148 081 4
4
,
% hmotnosti
Sypná hmotnost se vypo
ítá dlením hmotnosti vzorku v nádob (hmotnost
celkem minus hmotnost nádoby), pi respektování rozmr
rS = - =1022 1120005 1820, ,,
kg.m-3
Mezerovitost se vypo
ítá podle vzorce (8) a násobeno stem se udává v %
M S
K
= -
  = -
  =100 1 100 1 18202675 32rr
%
2.2.3 Technologické požadavky
Kvalitativní požadavky na kamenivo definuje SN EN 12620, která ka-
menivo nerozdluje pouze podle frakcí, druhu, ale také kategorií jakosti kame-
niva. Každá vlastnost je oznaena kategorií (úrove vlastnosti kameniva, vyjá-
d
ené rozsahem hodnot nebo mezní hodnotou). Oznaení je íselné nebo dekla-
rované nebo není požadováno.
Tab.4 Kategorie vlastnostĂ­ podle SN EN 12620
Vlastnost Kategorie Parametr Rozsah Zkušební EN
Tvar zrn Fl
Sl
Index plochosti
Tvar zrn
ÂŁ 15 aĹľ > 50
ÂŁ 15 aĹľ > 55
933-3
933-4
Schránky SC Obsah živo. schránek< 10 % až > 10 % 933-7
Jemné ástice fsíto Do 0,063 mm Hrubé £1,5 až >4%
Drobné £3 až >22%
933-10
Drcení LA Zkouška Los Angelos< 15 až > 50 1097-2
Ráz SZ Odolnost proti rázu £ 18 až > 32 1097-2
Název kap. . 2
- 23 (110) -
Otr MDE Zkouška mikro Deval £ 10 až > 35 1097-1
Ohladitelnost PSV Odolnost proti ohladit.ÂŁ 68 aĹľ ÂŁ 44 % 1097-8
Obrus AAV PovrchovĂ˝ obrus ÂŁ10 aĹľ ÂŁ 20 1097-8
Obrus pneu-
matikami s hroty
AN Nordická zkouška £ 7 až £ 30 1097-9
MrazuvzdornostF Hrubé kamenivo 1367-1, 1367
Zdravost MS Podle MgSO4 ÂŁ 18 aĹľ > 35 % 1367-2
SĂ­rany - struskaAS SO4- rozp. v kyselinÂŁ 0,2 aĹľ .1,0 1744-1
Dále je požadováno:
Objemová stálost , max 0,075 % (zkoušeno dle SN EN 1367-4).
Celkový obsah síry do 1 % (vzduchem chlazená struska do 2 %).
Vliv na dobu tuhnutĂ­ a tvrdnutĂ­ (prodlouĹľenĂ­ u malty o 120 minut, pevnost za
28 dn mĹľe klesnout aĹľ o 20 %).
Vzduchem chlazená struska je zkoušena na rozpadavost C2S (g C2S) a na žele-
zitĂ˝ rozpad
(FeOFe2O3).
Za neškodné se považují jemné ástice pokud je jedna vyhovující vlastnost:
• obsah do 3 %,
• ekvivalent písku SE (SN EN 983-8) je menší než spodní mez (vzorek
se prot
epává s CaCl2),
glycerinem a formaldehydem),
• zkouška metylenovou mod
Ă­ MB (SN EN 983-9) je pod spodnĂ­ mezĂ­,
• vyhovující ostatní vlastnosti.
Významné je zkoušení odolnosti kameniva vi teplot a zvtrávání
podle
ady SN EN 1367. Odolnost hrubého kameniva (4 – 63 mm) proti cyk-
lickému zmrazování a rozmrazování se zkouší zmrazováním vodou nasyceného
vzorku úzké frakce pod vodou na -17,5°C a pak rozmrazování na vodní lázni
p
i 20°C. Cykly se opakují 10 krát stanoví se úbytek hmotnosti anebo úbytek
pevnosti podle SN EN 1097-2. Zkouška síranem ho
enatým ov
uje poruše-
nĂ­ struktury vlivem krystalizace a dehydratace MgSO4 v pĂłrech kameniva.
Vzorek frakce 10 – 14 mm se ptkrát pono
Ă­ do standardnĂ­ho roztoku MgSO4 a
vysuší p
i 110°C. Stanoví se množství odpadlého materiálu velikosti do 10
mm. Zkouška rozpadavosti edie se provádí varem 36 hodin vzork, které
mají alespo jednu plochu velikou nejmén 0,005 m2. Potom se vzorky posou-
dí vizuáln a zaznamená se tvorba šedobílých míst ve tvaru hvzdiek i radi-
álních vlasových trhlinek nebo vtších trhlin. Stanoví se také ztráta hmotnosti a
p
ípadn ztráta pevnosti. SN EN 1367-4 uruje postup pro posouzení vlivu
kameniva na smršování betonu, m
í se délkové zmny betonových hranol
ve vlhkém a vysušeném stavu.
Kamenivo používané pro povrchové vrstvy vozovek se zkouší stanovením
hodnoty odladitelnosti (PSV) nebo doplující zkouškou stanovení hodnoty
obrusnosti kameniva (AAV). Metodou PSV se zjišuje odolnost hrubého ka-
Název p
edmtu · Modul BJ04
- 24 (110) -
meniva vi ohlazování koly aut za podmínek podobných, které se vyskytují na
povrchu vozovky. Podobn metoda AAV stanovuje hodnoty obrusnosti, která
charakterizuje obrus zpsobený dopravou na povrchu vozovky. Nordická
zkouška podle SN EN 1097-9 simuluje obrusné innosti pneumatik s hroty na
hrubé kamenivo používané do obrusných vrstev vozovek.
2.2.4 Alkalicko-kemiitá reakce
Dlouhodobým psobením alkálií z cementu, z p
Ă­msĂ­, z vody i z kame-
niva na aktivnĂ­ SiO2 . Rhyolity, dacity, andezity, k
emiité b
idlice, flint mo-
hou obsahovat minerály opál, tridymit, chalcedon, cristobalit a nebo krypto-
krystalinická skla, které jsou velmi reaktivní v alkalickém prost
edĂ­. Dlouho-
dob dochází k reakcím doprovázených objemovými zmnami, které zpsobují
postupnou destrukci betonu. Reakci lze zjednodušen popsat
SiO2 + Na2O + nH2O = Na2SiO3.nH2O
Alkálie obsažené v cementu se hodnotí alkaliovým ekvivalentem A.E. = Na2O
+ 0,658.K2O, nemají v v portlandském cementu p
ekroit hodnotu 0,6 % A.E.
a v CEM II maximáln 0,8 % A.E. Rovnž je limitován obsah alkálií
v p
ísadách celkem maximální obsah alkálií Na2Oeq. v betonu má být nižší než
3,0 kg.m-3. V kamenivu je do 2 % omezován obsah k
emitého rohovce, pa-
zourku, chalcedonu. Alkalické rozpínání se výrazn snižuje p
Ă­msemi (vyso-
kopecní struskou, popílkem, mikrosilikou), ale také p
Ă­sadou 0,1 % LiF na
hmotnost cementu. Za odolné horniny se považují: andezit, edi, diorit, gabro,
granodiorit, mikrogranit, krystalické b
idlice, rula, syenit, trachyt, vápenec bez
rohovc. V R bylo zjištny poruchy desítky dopravních staveb a byly vydány
Regionální specifikace k zamezení poškození betonu v dsledku alkalicko-
k
emiité reakce (CR 1901). Základní podmínky pro vznik reakce kameniva
s alkáliemi:
1. p
ítomnost reaktivní formy SiO2, záleží rovnž na velikosti a množství
reaktivních ástic,
2. vyšší množství obsahu alkálií v betonu, více jako 3,0 kg A.E. na m-3,
vysoká vlhkost betonu.
2.2.5 Pórovité kamenivo
Keramzit (v R je oznaen jako Liapor) se vyrábí ze snadnji tavitelných jíl,
které v žáru nadýmají. Plyny vzniklé uvnit
granule nemohou uniknout p
es
slinutý, zatavený povrch granule, který se nachází v pyroplastickém stavu a
svou teplotní roztažností zvtšují objem granulí, tj. zvyšují pórovitost st
epu.
Mrná hmotnost 1800 - 2400 kg.m-3, objemová hmotnost 1200 - 1350 kg.m-3,
pórovitost 35 - 60 %, nasákavost 10 - 14 %. Jediným zástupcem pórovitého
kameniva v R je LIAPOR, který se vyrábí s rznou objemovou hmotností a
ve frakcĂ­ch 1 - 4, 4 - 8 a 8 - 16 mm, drcenĂ˝ Liapor 0 - 4 a 0 - 1 mm. Vlastnosti
Liaporu:
- sypná hmotnost ve voln nasypaném stavu 250 až 900 kg.m-3,
- objemová hmotnost 500 až 1500 kg.m-3,
- mezerovitost voln sypaného Liaporu je 40 - 50 %, set
esitelnost 2 - 13 % a
drceného Liaporu je mezerovitost 55 - 65 %, set
esitelnost 8 - 20 %,
Název kap. . 2
- 25 (110) -
-pevnost stlaením ve válci RLV je závislá na sypné hmotnosti rS [kg.m-3] (in-
dex korelace 0,997)
R LNLV S= -7668 42462, ,r [MPa]
- tepelná vodivost l souvisí se sypnou hmotnosti Liaporu dle vztahu (index
korelace 0,9835)
( )l r= 0051 00016, exp , S [W.m-1.K-1]
- chemické složení: 52 % SiO2, 23 % Al2O3, 10 % Fe2O3, celková síra 0,2 - 0,5
%, chloridy 0,005 aĹľ 0,01 %,
- úbytek hmotnosti po 25 zmrazovacích cyklech je do 2 %, je objemov stálý
do 1050 °C.
Kontrolní otázky
1. Nakreslete
áry zrnitosti pro Dmax = 16 mm dle Hummela pro tžené i dr-
cené kamenivo.
2. Pomocí tabulkového procesoru EXCEL vypracujte program pro míšení tí
frakcĂ­ kameniva pro Dmax = 22 mm.
3. Vyjmenujte technologické požadavky na kamenivo.
4. Které vlastnosti zkoušíme u kameniva a jaké metody používáme pro stanove-
ní objemové hmotnosti kameniva ?
5. Popište alkalicko-kemi
itou reakci. Jak lze ji zabráni?
6. Jaké znáte pórovitá kamenina a
Ă­m se vyzna
ujĂ­ ?
7. Které prmyslové odpady lze využít jako kamenivo (hutné i pórovité) do
betonu ?

CvienĂ­
Doporu
ená pásma zrnitosti,
íslo zrnitosti, sestavení pedepsané zrnitosti ka-
meniva, neupravené kamenivo, míšení dvou frakcí (po
etní zpsob, kížové
pravidlo).
Výpo
et podle Hrubana, (individuální zadání), petržitá zrnitost s prodlevou,
míšení více frakcí, prolínání frakcí, výpo
et modul kameniva.
Míšení tí frakcí kameniva (výpo
et se provede bez ohledu na prolínání frakcí a
s ohledem na prolínání frakcí) - individuální zadání.
Technologické zkoušky kameniva – postupy, praktické cvi
enĂ­.
2.3 Cement a voda
Pro cementy platĂ­ p
edbžná evropská norma SN P ENV 197-1. Cement. Slo-
žení, jakostní požadavky a kriteria pro stanovení shody. ást 1. Cementy pro
obecné použití. Další ásti ENV 197 budou zahrnovat speciální cementy. Ce-
menty oznaujeme zkratkou CEM.
Název p
edmtu · Modul BJ04
- 26 (110) -
2.3.1 Druhy cement
Cementy pro obecné použití dle ENV 197-1 se dlí podle smsnosti (
tab. 13.).
Tab.5 Druhy cement dle smsnosti ( ENV 197-1).
Druh ce-
mentu
Název cemen-
tu
OznaenĂ­ Obsah sloĹľek v % hmotnosti
slinek sloĹľka plnivo
I. PortlandskĂ˝ I 95 - 100 - 0 - 5
II. PortlandskĂ˝ II / A - X
II / B - X
80 - 94 6 - 20 0 - 5
65 - 79 21 - 35 0 - 5
III. VysokopecnĂ­ III / A
III / B
III / C
33 - 64 36 - 65 0 - 5
20 - 34 66 - 80 0 - 5
5 - 19 81 - 95 0 - 5
IV. Pucolánový IV / A
IV / B
65 - 89 11 - 35 0 - 5
45 - 64 36 - 55 0 - 5
V. SmsnĂ˝ V / A
V / B
40 - 64 18 - 30 0 - 5
20 - 39 30 - 50 0 - 5
OznaenĂ­ sloĹľek X (mĂ­sto X se uvede pĂ­smeno):
CEM II.: S = struska, D = k
emiitĂ˝ Ăşlet (max 10 %), P =
p
Ă­rodnĂ­ a
Q = prmyslový pucolán, V = k
emiitý a W = vápenatý
popĂ­lek,
T = kalcinovaná b
idlice, L = vápenec
CEM IV.: sloĹľky tvo
Ă­ k
emiitĂ˝ Ăşlet D, p
írodní a prmyslový pucolán P, Q a
k
emiitĂ˝ popĂ­lek V
CEM V.: sloĹľka je z poloviny tvo
ena vysokopecnĂ­ struskou S a z poloviny
P,Q,V.
Cementy se dále dlí na t
i tídy normalizované pevnosti ( = pevnost v
tlaku v MPa ):
32,5 42,5 52,5
a národním dodatkem normy ENV 197-1 (po dobu platnosti ENV) ješt v
R 22,5 MPa.
Cementy s vysokými poáteními pevnostmi se oznaují R.
Oznaování cement:
Název kap. . 2
- 27 (110) -
1. Cement ENV 197-1 CEM II/A - S 42,5 R nebo SN P ENV 197-1 CEM
II/A - S 42,5 R
Je smsnĂ˝ portlandskĂ˝ struskovĂ˝ (S) cement (II.) s mnoĹľstvĂ­m vysoko-
pecní strusky (A) 6 až 20 %, s pevností v tlaku 42,5 MPa s rychlým ná-
rstem poáteních pevností (R).
2. Cement ENV 197-1 CEM III/B 32,5 nebo SN P ENV 197-1 CEM III/B
32,5
Je vysokopecnĂ­ cement (III) s 66 - 80 % strusky (S), pevnostnĂ­ t
Ă­dy 32,5
MPa.
3. Cement SN P ENV 197-1 ND V/B 22,5 Je smsný cement (V) dle ná-
rodního dodatku normy (ND) s 20 - 39 % slinku a zbytku strusky s pucolá-
nem, vetn k
emiitého popílku, s pevností v tlaku 22,5 MPa.
Bílý cement se používá pro dekorativní prvky a pro povrchové úpravy. Vyzna-
uje se nízkým obsahem Fe2O3 < 0.15 % a MnO < 0.015 %. Barvící oxidy ne-
smĂ­ do cementu vniknout ani bhem mletĂ­ slinku.
SĂ­ranovzdornĂ˝ vysokopecnĂ­ cement CEM III/A 32,5 R-SV (Pracho-
vice) má mrný povrch 346 m2.kg-1, poátek a dobu tuhnutí 210 a 330 mi-
nut, pevnost v tlaku za 2 dny 15,6 MPa a za 28 dn 47,7 MPa, objemovou
stálost 1 mm.
Silniní cement se vyznauje vysokou pevností v tahu ohybem, malými obje-
movými zmnami, dlouhodobou trvanlivostí ve t
íd agresivity XF, nízkým
hydrataním teplem a vysokými poáteními pevnostmi.
Hlinitanový cement se vyrábí ze speciálního slinku. Podle chemického složení
se obsah hlavnĂ­ch oxid pohybuje v tchto mezĂ­ch: 35 - 52 % Al2O3 , 35 - 45
% CaO , 3 - 10 % SiO2 , 1 - 15 % Fe2O3. Vyznauje se rychlým prbhem
tuhnutí a tvrdnutí, vysokým hydrataním teplem, zvýšenou odolností v agre-
sivnĂ­m prost
edí ( SO42- , Cl- ). Hydratované slínkové minerály jsou metasta-
bilní, dochází k jejich konverzi, zvyšuje se dlouhodob pórovitost cementové-
ho kamene a tím dochází ke ztrát pevnosti betonu. Proces probíhá
adu let a
tak hlinitanové cementy se nesmí používat v konstrukních betonech. Pou-
žívají se do žárobeton nebo pro speciální práce, kde se od betonu neoekává
dlouhodobá stabilní pevnost.
2.3.2 Mineralogie cement
Chemické složení portlandského slinku se pohybuje v mezích: 61 - 68
% CaO, 20 - 24 % SiO2, 4 - 8 % Al2O3, 2 - 4 % Fe2O3, 0,1 - 0,3 % P2O5,
0,5 - 6 % MgO, 0,2 aĹľ 1 % SO3, 0,8 - 1,5 % Na2O + K2O, 0,1 - 0,5 % TiO2.
Celkový obsah aktivního CaO a SiO2 musí být vyšší jak 50 %. Obsah oxid
ovlivuje vlastnosti cement a nkteré oxidy psobí i nep
Ă­zniv a jsou limi-
továny: MgO max. 5 % ( objemové zmny p
i hydrataci ), alkálie p
i vyšším
obsahu jak 2 % ( zvlášt p
i výrob cementu suchým zpsobem ) mohou
zpsobit alkalické rozpínání betonu ve spojení s aktivním SiO2 obsaženým v
kamenivu. Chemizmus tvorby slinkových minerál je velmi složitý a vtši-
nou se zjednodušuje na popis základních slínkových minerál:
- alit - trikalciumsilikát - C3S, v prmru 63 %, v mezích od 45 do 80 %,
Název p
edmtu · Modul BJ04
- 28 (110) -
- belit - dikalciumsilikát - C2S, v prmru 20 % v mezích od 5 do 32 %,
- trikalciumaluminát - C3A, obvykle asi 8 %, v mezích 4 - 16 %,
- brownmillerit - kalciumaluminátferit - C2(AF) nebo C4AF, v prmru 7 %,
od 3 do 12 %,
- volné CaO - CV, v prmru 1 %, v mezích od 0,1 do 3 %,
- volné MgO ( periklas ) - MV, v prmru 1,5 % od 0,5 do 4,5 %.
Tab.6 Vlastnosti hydratovaných slinkových minerál.
Slinkový minerál C3S C2S C3A C4AF
Poátek reakce
po zamíchání s vodou
2 - 4
hodin
14- 16
dn
ihned 5-10
minut
Objemová stálost stálý stálý nestálý stálý
Smrštní st
ední malé výrazné malé
Chemická odolnost úmrná úmrná malá dobrá
HydratanĂ­ teplo kJ.kg-1 500 250 1350 420
Pevnost v tlaku v MPa za 28 dnĂ­ 50 10 5 3
za 180 dnĂ­ 65 50 8 5
Stupe hydratace v % za 3 dni 61 18 56 31
(BaĹľenov) za 7 dnĂ­ 69 30 62 44
za 28 dnĂ­ 73 48 82 66
za 180 dnĂ­ 74 66 96 91
2.3.3 Technologické požadavky
Technická norma ENV 197-1 definuje požadavky na normalizovanou
(28 dní) a poátení (2 a 7 dn) pevnost v tlaku, poátek tuhnutí a objemo-
vou stálost (tab.7.).
Tab. 7. Mechanické a fyzikální požadavky dle ENV 197-1
PevnostnĂ­
t
Ă­da
Poátení pev-
nost [MPa]
Normalizovaná
pevnost [MPa]
Poátek
tuhnutĂ­ v
minutách
objemová
stálost [mm]
22,5 .> 13 (7 dn) od 22.5 do 42.5 > 60 < 10
32.5 > 16 (7 dn) od 32.5 do 52.5 > 60 10 (2 dny) od 32.5 do 52.5 > 60 10 (2 dny) od 42.5 do 62.5 > 60 < 10
42.5 R > 20 (2 dny) od 42.5 do 62.5 > 60 < 10
52.5 > 20 (2 dny) > 52.5 > 45 < 10
52.5 R > 30 (2 dny) > 52.5 > 45 < 10
Název kap. . 2
- 29 (110) -

Poátek a doba tuhnutí cementu je konvenní veliinou zjišovanou
Vicatovým p
ístrojem. Poátek tuhnutí je minimáln 45 až 60 min a obvykle
bývá 3 až 5 hodin, doba tuhnutí maximáln 12 hodin ( bývá 4 až 6 hodin).
Doba tuhnutí se prodlužuje s rostoucím obsahem vody a zkracuje se zvýše-
nĂ­m teploty.
Objemová stálost se prokazuje za 24 hodin p
i 20 °C pomocí Le Cha-
telierovy objímky a její roztažení nesmí být vtší jak 10 mm, bývá asto
pouze 1 mm. Cementový kámen nesmí vykázat žádné nep
im
ené objemo-
vé zmny, trhlinky a odštpky. Rozpínání zpsobuje nadmrný obsah vol-
ného CaO, MgO a síranu vápenatého. Smrštní cementového kamene za 28
dnĂ­ je 0,5 aĹľ 0,8 mm.m-1.
Objemová a sypná hmotnost cement: portlandský cement má ob-
jemovou hmotnost 3050 až 3150 kg.m-3, pro betoná
ské výpoty se užívá
hodnota 3100 kg.m-3, cement obsahujĂ­cĂ­ vĂ­ce strusky pak 3000 kg.m-3. Syp-
ná hmotnost voln loženého cementu je 900 až 1300 kg.m-3, pytlovaného
cementu nebo uloženého v silech 1200 - 1700 kg.m-3.
Mrný povrch cementu. Souvisí s velikostí ástic (bývají od 1 do
250 mm) a zrnitostí. Bžný cement, obvyklého mrného povrchu 300 m2.kg-
1 má tuto zrnitost: 17 % zrn vtších 50 mm, 23 % zrn menších 10 mm, 27 %
zrn od 10 do 25 mm. Mrný povrch cement bývá 250 až 400 m2.kg-1, poža-
dovaná minimální hodnota je 225 a doporuená maximální jemnost mletí je
600 m2.kg-1. ím má cement vtší mrný povrch, tím rychleji a úplnji hyd-
ratuje, ale jeho výroba je energeticky náronjší. Cementový kámen má
však vtší smrštní a pro smáení zrn cementu je t
eba vtší množství vody.
Hydrataní teplo je tepelným projevem hydratace cementu, závisí na
obsahu jednotlivých slínkových minerál a tím na druhu cementu. V prb-
hu hydratace se vyvíjí teplo rozdílnou intenzitou, idealizovaný vývin tepla je
uveden na obr.4. a tab. 18. Portlandské cementy uvolní p
i hydrataci teplo
takto: 8 hod. - 35 aĹľ 100, za 24 hod. - 130 aĹľ 280, za 28 dnĂ­ 330 aĹľ 550
kJ.kg-1.
Hygienické vlastnosti. Cement reaguje s vodou velmi alkalicky a je oznaen
jako dráždivá látka Xi (Zákon . 356/2003 Sb.) a chromany obsažené
v cementu mohou p
i dlouhodobém psobení na pokožku vyvolat alergii. P
Ă­-
pustnĂ˝ expozinĂ­ limit pro cementovĂ˝ prach je 10 mg.m-3. Cement a p
Ă­pravky
obsahující cement se nesmí používat ani uvádt na trh, jestliže po smíchání
s vodou obsahují více než 0,0002 % šestimocného chrómu, vztaženo na celko-
vou hmotnost suchého cementu (vyhláška . 221/2004 Sb.). Toto ust