Kartografie

ezentace) přírodních a společenských jevů, jejich vývoje v prostoru a v čase.
Jejich význam je vysvětlen ve značkovém klíči, nebo v legendě (vysvětlivkách ke kartografickému dílu). Klasifikace mapových znaků
Značky bodové
Značky čárové (liniové)
Značky plošné (areálová metoda) Základní atributy kartografických znaků Interpretace výškopisu metoda výškového kótování
metoda vrstevnic
metoda barevné hypsometrie
metoda šrafování
metoda stínování
Matematická kartografie matematické a geometrické základy kartografických děl Matematická kartografie Zobrazovací rovnice - předpis pro převod souřadnic ze Země na kartografickou plochu.
Kartografické zkreslení je deformace způsobená rozdílnou křivostí referenční plochy a roviny zobrazení.
Klasifikace kartografických zobrazení podle zkreslení
podle zobrazovacích rovnic
tvaru geografické sítě (poledníků a rovnoběžek)
polohy kartografického pólu Typy kartografických zobrazení podle zkreslení Ekvidistantní (v některém směru)
Konformní
Ekvivalentní
Vyrovnávací Typy kartografických zobrazení podle zobrazovacích rovnic Zobrazení jednoduchá X = f(U), Y = g(V)
Zobrazení nepravá X = f(U), Y = g(U, V)
Zobrazení obecná X = f(U,V), Y = g(U, V) Zobrazení jednoduchá Kuželová - poledníky tvoří svazek přímek, rovnoběžky kruhové oblouky se společným středem. Křovákovo konformní kuželové
Válcová - poledníky jsou rovnoběžné, stejně odlehlé přímky. Rovnoběžky jsou rovnoběžné přímky. Mercatorovo (konformní válcové).
Azimutální - vlastnosti jako kuželové
Křovákovo zobrazení konformní kuželové zobrazení v obecné poloze.
Cassini-Soldnerovo zobrazení Ekvidistantní válcové zobrazení v příčné poloze
Mapy stabilního katastru. v ČR poledníkové pásy Gusterberg a Svatý Štěpán. Zkreslení na okrajích až 42 cm/km.
Osy v Gauss-Krügerově a v Cassini-Soldnerově zobrazení Situační plánek tábořiště lovců mamutů u řeky Dyje (28 000 - 24 000 let př.n.l.) Mikuláš Klaudyán (Kulha nebo Claudianus) v rukopise hotova v roce 1516 a vytištěna z dřevořezu v Norimberku v roce 1518
jediný původní otisk, ručně kolorovaný a nalepený na hrubé plátno je uložen v Litoměřicích Pavel Fabricius První Mapa Moravy s částí Rakouska na sever od Dunaje (včetně Vídně) vyšla v roce 1569 s latinským a německým názvem Mapa Moravy A.Ortelia podle P.Fabricia z roku 1573 Jan Ámos Komenský Vznikla na základě autorových cest v letech 1614 – 1622 a svědectví současníků se záměrem opravit polohové nepřesnosti Fabriciovy mapy a připojit ji k zamýšlenému dílu o moravských dějinách, a to roku 1626, přičemž podkladové materiály byly shromažďovány za Komenského pobytu v Přerově a Fulneku. Originál mapy není znám, a tak se veškeré znalosti o ní opírají o její dosud nejstarší známou kopii, pořízenou C.J.Vischerem (Piscatorem) v roce 1627. Müllerovy mapy Čech, Moravy a Slezska v roce 1720 vydal (je datována rokem vyhotovení rukopisu, přestože vyšla tiskem až v roce 1722) 25 sekčních listů z vlastního mapování Čech z let 1712 - 1717 v měřítku cca 1 : 132 000 ("Mappa geographica regni Bohemiae in duodecim circulos divisae cum comitatu Glacensi et districtu Egerano adiunctis ...”) Müllerova mapa Moravy Müllerova Mapa království českého