Kartografie

námořní mapy). V polštině a španělštině zdomácněl pojem „mapa" a někde, resp. v historických materiálech se setkáme s pojmem "tabula" (lat.), tj. deska. Pojmy jako „descriptio“, „delineatic“ nebo v češtině „obrys“ (z německého „Abriss“) v 17. a 18. století, nejpozději pak v průběhu 19. století vymizely. Měřítko Měřítko je poměr nezkreslené délky na mapě ke stejné vzdálenosti ve skutečnosti.
Druhy map podle způsobu vzniku,
podle měřítka,
podle kartografických vlastností
podle účelu, funkce a funkčního stylu
podle obsahu,
podle formy vyjádření (záznamu) skutečnosti,
podle územního rozsahu,
podle koncepce (metody) vyjádření skutečnosti,
podle časového hlediska.
podle materiálu, finálního zpracování aj. ... podle způsobu vzniku
mapy původní (originální) a
mapy odvozené. ... podle měřítka mapy velkých měřítek
mapy středních měřítek
mapy malých měřítek
za mapy středních měřítek pokládány mapy, jejichž měřítková čísla leží v rozsahu 10.000 - 200.000, tj. mapy, jež vznikly topografickým mapováním
... podle kartografických vlastností konformní (úhlojevné, stejnoúhlé), které zachovávají úhlové vzdálenosti zjištěné v terénu,
ekvidistantní (stejnodélné), které zachovávají buď ve směru poledníků, nebo rovnoběžek nebo v obecném předem definovaném směru délky přesně v poměru definovaném hlavním měřítkem mapy,
ekvivalentní (stejnoploché, plochojevné), které zachovávají výměry v poměru definovaném hlavním měřítkem mapy
vyrovnávací, které částečně eliminují zkreslení jednoho prvku na úkor zkreslení jiného prvku. Jsou z kartometrického hlediska málo použitelné, pokud nejsou známy ekvideformáty délkového, úhlového a plošného zkreslení v mapovém poli. ... podle účelu mapy pro vědecké a odborné účely
mapy pro osvětu, sport a kulturu, včetně map politických (orientační běh, orientační plány měst, automapy)
mapy pro vojenské účely (taktické, operační, strategické)
mapy pro výuku (školní, atlasové, nástěnné)
mapy propagační a reklamní
mapy pro technicko-hospodářské účely (katastrální mapy, technické mapy měst aj.) ... podle obsahu mapy obecně zeměpisné, které se vyznačují v podstatě stejnou úrovní generalizace jak fyzickogeografických, tak socioekonomických prvků
mapy speciální (tematické, účelové) ... podle formy vyjádření (záznamu) skutečnosti mapy analogové
mapy digitální
Prostorová kartografická díla tyflomapy (mapy pro nevidomé a krátkozraké)
mapy reliéfní (plastické)
globusy Kartografická interpretace Odborníci širokého spektra profesí získávají informace o krajině, které kartograf přetváří a vyjadřuje v kartografickém díle tak, aby toto dílo v jednotlivostech i vzájemné souvislosti poskytlo široké veřejnosti zpětně maximální informace o zobrazovaném prostředí.
Kartografický způsob vyjádření objektivní reality označujeme jako kartografickou interpretaci. Kartografická interpretace Zájmovou složku objektivní reality v něm vyjadřujeme pomocí smluvených symbolů převážně grafické povahy. K tomu, abychom se mohli kartograficky vyjádřit, máme k dispozici kartografické vyjadřovací prostředky (kartografické znaky, mapové znaky/značky). Kartografická interpretace Úlohou kartografických znaků je kartografická interpretace (zobrazení, repr