fyziokrate

oží a peněz. Ekonomická tabulka ukazovala, že společenské třídy jsou navzájem ekonomicky spojené a závislé jedna na druhé, tudíž jejich zájmy jsou harmonické tak jak je tomu i v případě harmonie v přírodě.
Podle fyziokratů existují tři společenské třídy:
Produktivní třída – zemědělci
Sterilní třída – lidé v průmyslu a obchodu
Nečinná třída – vlastníci půdy a státní úředníci a církev (lidé, kteří žijí z rent nebo z daní)
2.4 Jediná daň
Fyziokraté přišli s myšlenkou jediné daně. Tato teorie odpovídala jejich teorii čistého produktu. Fyziokraté byli názoru, že jen čistý produkt může být zdaněn a to buď přímo nebo nepřímo.
Přímé zdanění čistého produktu znamená zdanění rent.
Pokud se jedná o nepřímé zdanění, znamená to zdanění důchodů zemědělcům nebo zdanění důchodů sterilní třídě (odchodu a průmyslu). Pokud by se zdanily důchody zemědělcům, nebudou moci reprodukovat kapitál v původním rozsahu a povede to k poklesu čistého produktu a k poklesu renty. Pokud by se zdanily důchody sterilní třídě, nebude tato třída schopna reprodukovat svůj kapitál v původním rozsahu a to povede k poklesu nákupů zemědělců a to povede opět k poklesu čistého produktu zemědělství a renty.
Fyziokraté usuzovali, že jestliže zdanění zemědělců nebo sterilní třídy vede k poklesu rent, znamená to, že jsou nepřímo zdaňovány renty. Přišli tedy a myšlenkou zdanění rent přímo, což v konečném důsledku znamená daňové zatížení pouze u vlastníků půdy. Navrhovali tedy pouze jedinou daň – daň z pozemkové renty.

Fyziokraté považovali zdanění rent za zdanění luxusní potřeby. Ostatní důchody podle nich sloužily k reprodukci kapitálu. Ovšem nepočítali s tím, že i v průmyslu a obchodu existují důchody bohatších kapitalistů, kteří je vydávali právě na luxusní spotřebu. Proto by měli být zdaněny stejně jako renty.

Tato na tehdejší dobu velmi pokroková daňová reforma vyvolala u tehdejší francouzské šlechty velký odpor. Tu pobouřila a urážela myšlenka na to, že by měli přijít o své odvěké privilegium neplatit daně.
3. Závěr
Hlavním nedostatkem fyziokratů bylo nepochopení hodnoty – ceny. Na zemědělské renty pohlíželi jako na plod produktivní síly přírody.
Fyziokratismus ovšem sehrál svou dějinnou úlohu zejména při překonávání omylů merkantilismu.
S fyziokraty sympatizoval a snažil se zavázet na jejich ekonomické učení Anne Robert J. Turgot (1727-1781), od roku 1774 ministr financí Ludvíka XVI. Souhlasil s jejich myšlenkou přirozeného řádu. Nelze jej však přiřadit k fyziokratům, protože nesdílel jejich základní ideu – to, že bohatství vzniká pouze v zemědělství.
V době, kdy se stal Turgot ministrem financí se pokusil uskutečnit některé reformy, které navrhovali fyziokraté. Zrušil omezení ve vnitrostátním obchodu s obilím a zavedl jednotnou daň z půdy. Jeho odvolání z ministerského postu v roce 1776 učinilo konec jeho reformnímu úsilí.
Seznam literatury
1. Holman, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: vyd. C. H. Beck, 1999. 544 s. ISBN 80-7179- 238-1
2. Holman, Robert. Vývoj ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: vyd. H&H, 1994. 56 s. ISBN 80-85787-55-5
3. www.pedf.cuni.cz/~www_kov/texty/uvod_do_ekn.doc
Holman, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: vyd. C. H. Beck, 1999. 544 s.
ISBN 80-7179-238-1
Holman, Robert. Vývoj ekonomického myšlení. 1. vyd. Praha: vyd. H&H, 1994. 56 s. ISBN 80-85787-55-5