fyziokrate

tů byla idea přirozeného řádu. Na společenský a ekonomický systém nahlíželi jako na přirozený řád, jehož povahou je nezávislost na historii, na společenských institucích a především na vůli státu. Národní hospodářství viděli fyziokraté jako na koloběh hodnot velmi podobný koloběhu přírody.
Fyziokraté byli stoupenci ekonomického liberalismu včetně svobody obchodu, kteří razili krédo: “Laissez faire, laissez passer!”, což znamená: “nechte být, nechte plynout” . Co nejdůrazněji odmítali merkantilistické názory, které spočívaly v potlačování fungování přirozených sil. Fyziokraté argumentovali proti těmto názorům principem ekvivalence směny – obchod nemůže zvětšit bohatství země, neboť v něm dochází pouze k výměně jedné formy hodnoty za jinou, ale stejně velkou; získá-li země z obchodu peníze na určité hodnoty, ztrácí tím současně zboží stejné hodnoty, které vyvezla. Fyziokraté tedy říkali, že není možné, aby zahraniční obchod zvyšoval bohatství národa.
Snahou fyziokratů bylo oddělení ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Tvrdili, že politik má hledat zdůvodnění každé své ekonomické politiky v ekonomické teorii. Proto se také snažili o vytvoření teoretického systému, který měl být základem pro hospodářskou politiku státu. Díky této snaze se Francie stala centrem, jakousi kolébkou, ekonomické teorie.
2.2 Čistý produkt
Fyziokraté věřili, že bohatství pochází pouze z práce na půdě. Hlavní myšlenkou fyziokratismu bylo, že zemědělství je jediným odvětvím, které je produktivní. Produktivní ve smyslu přebytku zemědělského produktu nad jeho výrobními náklady. Produktivnost zemědělství odvozovali z toho, že pouze zemědělství je zdrojem renty, z níž můžou žít vlastníci půdy a která v průmyslu a obchodu neexistuje. Domnívali se, že pouze práce ve spojení s půdou dokáže vytvářet čistý produkt, tj. hodnotu převyšující náklady. Právě tento čistý produkt v podobě rent vyplácených vlastníků půdy považovali fyziokraté za bohatství.
Proto považovali zemědělství za produktivní sektor na rozdíl od obchodu a průmyslu, který pojmenovali sterilním sektorem. Sterilní sektor proto, že vytvořená hodnota je stejná jako náklady.
Čistý produkt v pojetí fyziokratů měl jiný význam než náš dnešní národní produkt. Dnes obsahuje národní produkt navíc i mzdy na reprodukci práce a zisky na reprodukci kapitálu, neboli náklady. Oni ovšem považovali za tvorbu bohatství pouze vznik hodnoty převyšující náklady, proto pracovali s čistým produktem.
Důležité bylo pro fyziokraty pojetí kapitálu. Fyziokraté chápali kapitál jako zálohy. Rozlišovali tři druhy kapitálových záloh do zemědělství:
Zálohy do půdy – což byly původní vklady kapitálu uskutečněné skutečnými vlastníky, např. mýcení lesů, oplocení pozemků apod.
Fixní zálohy – např. zemědělské stroje, dobytek, budovy
Roční zálohy – roční zálohy na mzdy, suroviny a osivo.
Náklady pojali jako obnovu kapitálu a zahrnovali do nich opotřebení fixního kapitálu, nákupy surovin, osiva a mzdy. Čistý produkt neboli rentu pojímali jako přebytek hodnoty zemědělského produktu nad reprodukcí zemědělského kapitálu (obnovou fixních a ročních kapitálových záloh).
2.3 Ekonomická tabulka
Největším vynálezem fyziokratů byla Ekonomická tabulka (Tableau économique) od F. Quesnaye z roku 1758. Jednalo se v té době o jakýsi první ekonomický model, který ukazoval ekonomiku jako neustále se opakující kruhový tok zb