fyziokrate

koncoval s pˇredstavou, ˇze je lidsk´e
tˇelo agreg´atem, sloˇzen´ym z nez´avisl´ych ˇc´ast´ı a uk´azal, ˇze je to jednotn´y organis-
2
mus, v nˇemˇz jsou vˇsechny ˇc´asti vz´ajemˇe spojen´e a z´avisl´e. V Ekonomick´e tabulce
je zboˇz´ı ”krv´ı” a pen´ıze jsou ”krevn´ımi plavidly”. Tento pohled na spoleˇcnost
umoˇznil fyziokrat˚um vykreslit ekonomick´y proces jako samoreguluj´ıc´ı a samoob-
novuj´ıc´ı se, jako v´yraz pˇr´ırodn´ıho z´akona v ekonomice.
V teorii zdanˇen´ı pˇriˇsli fyziokrat´e s n´avrhem jedin´e danˇe, kter´a logicky vypl´yvala
z jejich teorie ˇcist´eho produktu. Jestliˇze d˚uchody produktivn´ı a steriln´ı tˇr´ıdy
dostaˇcuj´ı pr´avˇe jen na jejich reprodukci, plyne z toho, ˇze jen ˇcist´y produkt
m˚uˇze b´yt zdanˇen. Vˇzdy je zdanˇen jen ˇcist´y produkt, at’ uˇz pˇr´ımo nebo nepˇr´ımo.
Budou-li zdanˇeny renty, bude to pˇr´ım´e zdanˇen´ı ˇcist´eho produktu. Budou-li
zdanˇeny d˚uchody zemˇedˇelc˚u, nebudou zemˇedˇelci schopni reprodukovat kapit´al
v p˚uvodn´ım rozsahu, tud´ıˇs klesne ˇcist´y produkt a renty. Budou-li zdanˇeny
d˚uchody steriln´ı tˇr´ıdy, nebude steriln´ı sektor schopen reprodukovat sv˚uj kapit´al
v p˚uvodn´ım rozsahu, klesnou jeho n´akupy u produktivn´ı tˇr´ıdy a d´ıky tomu
opˇet klesne ˇcist´y produkkt zemˇedˇelstv´ı a renty. Jestliˇze zdanˇen´ı zemˇedˇelc˚u nebo
steriln´ı tˇr´ıdy vede v koneˇcn´em d˚usledku k poklesu rent, domn´ıvali se fyziokrat´e,
znamen´a to, ˇze jsou nepˇr´ımo zdaˇnov´any renty. Z´aroveˇn s t´ım vˇsak doch´az´ı k
poklesu ˇcist´eho produktu. Je proto rozumnˇejˇs´ı zdanit renty pouze pˇr´ımo, tj.
nezat´ıˇzit danˇemi nikoho jin´eho neˇz vlastn´ıky p˚udy. Navrhovali tedy jedinou daˇn
- daˇn z pozemkov´e renty.
Sv´ymi n´avrhy daˇnov´e reformy, kter´a byla na tehdejˇs´ı dobu pokrokov´a a
potˇrebn´a, proti sobˇe fyziokrat´e postavili francouzskouˇslechtu, kterou pˇredstava,
ˇze by mˇela pˇrij´ıt o odvˇek´e privilegium neplatit danˇe, ur´aˇzela.
Fyziokratismus znamenal d˚uleˇzitou kapitolu ve v´yvoji ekonomick´eho myˇslen´ı.
Fyziokrat´e uˇcinili velk´y krok k vydˇelen´ı ekonomie jako samostatn´e vˇedeck´e dis-
cipl´ıny. Jejich pˇredstava, ˇze ekonomick´y syst´em je samoobnovuj´ıc´ı a samoreg-
uluj´ıc´ı se kolobˇeh, navodila myˇslenku ekonomick´e rovnov´ahy, ikdyˇz ve velmi
agregovan´em, makroekonomick´em smyslu. Ekonomick´a tabulka ukazovala, ˇze
spoleˇcensk´e tˇr´ıdy jsou navz´ajem ekonomicky spojen´e a z´avisl´e jedna na druh´e,
tudiˇz jejich z´ajmy jsou harmonick´e. Fyziokrat´e se t´ım stali pˇredch˚udci pozdˇejˇs´ıho
francouzsk´eho harmonismu. Fyziokratismus tak´e sehr´al dˇejinnou ´ulohu pˇri pˇrekon´av´an´ı
omyl˚u merkantelismu. Pˇresto vˇsak nelze fyziokraty pˇriˇradit ke klasick´e eko-
nomice. To proto, ˇze povaˇzovali za produktivn´ı sektor pouze zemˇedˇelstv´ı. Je-
jich v´ıra, ˇze pr´ace je schopna tvoˇrit bohatst´ı jedinˇe v bezprostˇredn´ım spojen´ı s
pˇr´ırodou (p˚udou), se ale op´ırala pouze o fakt, ˇze v zemˇedˇelstv´ı existuj´ı renty.
Proˇc pˇrehl´edli existenci ˇcist´ych zisk˚u a ´urok˚u v pr˚umslu, to lze vysvˇetlit snad
jen t´ım, ˇze v porovn´an´ı s objemem zemˇedˇelsk´ych rent mˇely v t´e dobˇe ´uroky v
n´arodn´ım produktu nepomˇernˇe menˇs´ı v´ahu.
Specifick´ym pˇr´ınosem fyziokrat˚u ovˇsem byla Ekonomick´a tabulka. Zrodila se
t´ım nov´a metoda v ekonomii - metoda tabulky, popisuj´ıc´ı a analyzuj´ıc´ı meziodvˇetvov´e
vztahy. Naneˇstˇest´ı angliˇct´ı klasikov´e pˇrehl´edli jej´ı metodologick´y v´yznam. Adam
Smith s odm´ıtnut´ım fyziokratick´ehoˇcist´eho produktu odm´ıtl celou Ekonomickou
tabulku. Udˇelal chybu. KLasick´a ekonomie tak pˇriˇsla o cennou metodu, kter´a by
j´ı b´yvala umoˇznila vyvarovat se nˇekter´ych metodologick´ych chyb. Ekonomick´a
tabulka pak upadla na dlouh´a l´eta v zapomenut´ı, aˇz ji v polovinˇe 19. stolet´ı
znovu objevil Karel Marx, kter´eho inspirovala pˇri vytv´aˇren´ı jeho reprodukˇcn´ıch
sch´emat.
3