fyziokrate

ena na myˇslence ekvivalence smˇeny: m´a-li zemˇe aktivn´ı
obchodn´ı bilanci, z´ısk´av´a zahraniˇcn´ı zlato, ale v´ymˇenou za sv´e zboˇz´ı. Protoˇze je
smˇena ekvivalentn´ı, je hodnota z´ıskan´eho zahraniˇcn´ıho zlata stejn´a jako hodnota
vyvezen´eho zboˇz´ı. Proto nen´ı moˇzn´e, aby zahraniˇcn´ı obchod zvyˇsoval bohatstv´ı
n´aroda, ˇr´ıkali.
Fyziokrat´e zˇc´asti nav´azali na Richarda Cantillona, zejm´ena na jeho pˇredstavu
o spoleˇcnosti a ekonomice jako organismu, v nˇemˇz jsou vˇsechny tˇr´ıdy vz´ajemˇe
spojen´e a na sobˇe z´avisl´e. A tak´e na Cantillonovo tvrzen´ı, ˇze bohatstv´ı poch´az´ı
zejm´ena z p˚udy. ˇSli vˇsak d´ale neˇz Cantillon a vˇeˇrili, ˇze bohatstv´ı poch´az´ı pouze
z pr´ace na p˚udˇe. Jejich ´ustˇredn´ı myˇslenkou bylo, ˇze zemˇedˇelstv´ı je jedin´ym
odvˇetv´ım, kter´e je produktivn´ı. Produktivn´ı v tom smyslu, ˇze vytv´aˇr´ı vˇetˇs´ı
hodnotu, neˇz jakou samo spotˇrebov´av´a. Pr˚umysl a obchod naz´yvali steriln´ım
sektorem. Ne proto, ˇze by tento sektor nevyr´abˇel uˇziteˇcn´e zboˇz´ı a neposkyto-
val uˇziteˇcn´e sluˇzby, n´ybrˇz proto, ˇze vytv´aˇrel stejnou hodnotu, jakou spotˇrebuje.
Tedy vytvoˇren´a hodnota je v tomto sektoru stejn´a jako n´aklady. Na prvn´ı pohled
je jasn´e, ˇze ˇcist´y produkt fyziokrat˚u mˇel jin´y v´yznam neˇz n´arodn´ı produkt v
naˇsem pojet´ı. N´aˇs n´arodn´ı produkt (vlastnˇe pˇridan´a hodnota) by fyziokrat˚um
ned´aval smysl, protoˇze obsahuje mzdy na reprodukci pr´ace a zisky na reprodukci
kapit´alu, coˇz jsou n´aklady. Oni vˇsak za tvorbu bohatstv´ı povaˇzovali jen vznik
hodnoty pˇrevyˇsuj´ıc´ı n´aklady. Proto pracovali s ”ˇcist´ym produktem”. V´aˇzn´ym
omylem fyziokrat˚u bylo, ˇze nahl´ıˇzeli na zemˇedˇelsk´e renty jako na plod jak´esi
hodnototvorn´e, produktivn´ı s´ıly pˇr´ırody. Nepochopili to, co pozdˇeji angliˇct´ı
klasikov´e, a to ˇze renty jsou d˚usledkem omezen´e nab´ıdky p˚udy. D˚uleˇzit´e bylo
fyziokratick´e pojet´ı kapit´alu. Pracovali s re´aln´ym kapit´alem, kter´y odliˇsovali
od penˇeˇzn´ıho kapit´alu. Uˇz to bylo v´yznamn´ym pˇr´ınosem oproti merkantilismu.
Ch´apali kapit´al jako z´alohy. Z t´eto pˇredstavy pak vych´azela cel´a klasick´a teorie
kapit´alu. Quesnay rozliˇsoval tˇri druhy kapit´alov´ych z´aloh do zemˇedˇelstv´ı: z´alohy
na p˚udu, fixn´ı z´alohy a roˇcn´ı z´alohy. N´aklady pak fyziokrat´e ch´apali jako repro-
dukci kapit´alu a zahrnovali do nich jednak opotˇreben´ı fixn´ıho kapit´alu a jednak
n´akupy surovin osiva a mezd, coˇz byly vlastnˇe roˇcn´ı z´alohy. ˇCist´y produkt byl
tedy v jejich pojet´ı pˇrebytkem hodnoty zemˇedˇelsk´eho produktu nad reprodukc´ı
zamˇedˇelsk´eho kapit´alu.
Nejvˇetˇs´ım vyn´alezem fyziokrat˚u byla ovˇsem Ekonomick´a tabulka Fran¸coise Ques-
naye z roku 1758. Byla v´yznamn´ym metodologick´ym pˇr´ınosem, protoˇze poprv´e
uk´azala ekonomiku jako proces reprodukce - jako neust´ale se opakuj´ıc´ı kruhov´y
tok zboˇz´ı a penˇez. Byla vlastnˇe sv´eho druhu prvn´ım ekonomick´ym modelem,
ikdyˇz znaˇcnˇe zjednoduˇsen´ym a velmi agregovan´ym, kter´y popisoval vazby mezi
sektory ekonomiky a mezi hlavn´ımi spoleˇcensko-ekonomick´ymi tˇr´ıdami lid´ı. Po-
dle fyziokrat˚u existuj´ı tˇri spoleˇcensk´e tˇr´ıdy: produktivn´ı (zemˇedˇelci), steriln´ı
(lid´e v pr˚umyslu a obchodˇe) a ”neˇcinn´a tˇr´ıda” (tedy vlastn´ıci p˚udy). Fakticky
je vˇsak nutno do neˇcinn´e tˇr´ıdy zahrnout tak´e st´atn´ı ´uˇredn´ıky a c´ırkev, tedy lidi,
kteˇr´ıˇzij´ı bud’ z rent nebo z dan´ı. V´yznam Ekonomick´e tabulky pˇresahuje pouhou
ekonomickou anal´yzu. M´a hlubok´y filozofick´y podtext: implikuje pˇredstavu, ˇze
spoleˇcnost a jej´ı ekonomika jsou v permanentn´ım a pˇrirozen´em kolobˇehu, kter´y
udrˇzuje s´am sebe a zajiˇst’uje tak rovnov´ahu a harmonii podobnou t´e, jakou
nal´ez´ame v pˇr´ırodˇe.
ˇR´ıkalo se, ˇze Quesnayova Ekonomick´a tabulka byla inspirov´ana Harveyov´ym
objevem krevn´ıho obˇehu v lidsk´em tˇele. Ten s