EC

nativa k rozdilnyrn
pravidllim pla.tnym v riiznych Clenskqch stjtech a mohla 'by je
nakonec nahrazovat. Tato technickjl pravidla jsou znsma jako
"Eurokbdy pro stavebni konstrukce".
V roce 1990 pfenesla CEC, po konzultac:Cch s Elenskymi st&-
ty, pr?ici na dalSrim rozvo ji, vydAv5ni a modernizovhi Euro-
krid.li na CEN a Sekretari5-L EFTA souhlasil, Ze podpofi praci
CEN.
Za v5echny Eurok6dy pro stavebni konst~ukce zodpovidA
Technickg kornj.se CEN/TC 250.
Pracuje se na nasledujicich Eurok6dech, z nichZ kaZdy obec-
n6 nbsah~ije nPkolik easti:
EN 1991 Eurokbd 1 Z6sady navrbovdni a zatiZeni staveb
EN 1992 Eurok~d 2 Navrhov6ni betonovych konstrubci
EN 1993 Eurok6d 3 Navrhovhi ocelovych konstrukci
EN 1994 Eurokhd 4 Navrhovani spfagenych acelobetonovych
kanstrukci
EN 1995 Eurok6d 5 Navrhov5ni dfevhych konstrukci
EN 1996 Eurok6d 6 Navrhovani zdPnych konstrukci
EN 1997 Eurok6d 7 Gentechnicke navrhovhi
EN 1998 Eurok6d 8 Navrhovani konstrukci na uEinky
zemGtfeseni
Dodatetnr? mGZe hyt do prograrnu zalazen:
EN 1999 Eurok6d 9 Navrhovani konstrukci z hliniku
Pro Eurok6dy uvedene vy3e byly v CEN/TC 250 zformov6ny
zvlA8 tni subkomise.
Tato t6s t EurokEdu pro navrhov6ni ocelovych konstrukci,
kterA hyla dokontena a yotvrzena pro publikov5ni pod vede-
nii CEC, je vydAna CEN jako pFedb@Pnb E.vrapsk6 nornia (ENV)
s poC9-teen1 Zivo-tnosti 3 roky.
Ta to pi- ed b6'i.n;i noroia j e u.rCena pro exper irnen t.5.l.ni pr ak ticke
pouZi.ti pfi n5vrhm pommnich a inZenqr.skqch staveb v rozsa-
hu, jen2 je spec5fikov5n v Cl5nku 1.1.2 a pro vyvo:lbni pfi-
pornfnek.
i7, h1ed:iska. z.~dpclvGrlnos t L ijf adi~ tlex1::;k yrI1 s.tA tii za bezpet-
nost, zdrclvi ;I d;11 3-i zii.1 e2.i tos ti Irry tk z.isadn-ini:i poEadavky
CPD, byly uxi!:itP bczpePnostni prvky v tPto ENV vyj6dfeny
smErnymi hod-notanli, k ter.6 j sou ozna ileny rr-rr:r] . OtehAv5
PfedpukTjdA se, 2c txto pf edbPZn6 norma bude pouZiv5na spo-
lu s NAD p1,atnym v zcmi, kde bude prajektovand pozemni nebo
inZen3rska stavba urnkstPna.
0.5 sPECIF'ZCK~ PROBLEMY TETO PREDBEZNR NORMY
(1) Kozsah platnosti. Eurok6du 3 je defri.nov&n v 1.1. 1 a rozsah
plat.nosti tPto cI.5'lst.i Eurokbdu 3 je clefinov~n v 1. 1. 2. Dnl3i
plAnnvan6 ?as-ti Eux-okfitiu 3 jsou uvedeny v 1.1.3; to pokry je
i. dal8i I c?cln-lr,i.oyi.e elm aplikace. Buduu - dop.l.nkem a dodat-
kem Veto Pasti..
(2) Pfi. uiiv5ni tP%o pfedbPZnP normy v praxi by mela byt vho-
vAna zvla5 tni poznrrmst pfedpokladlim s podmink2rn danym v
1.. 3.
Nr?rn~at ivni pfilohy nla j i stc jny s tatuk jako kapitoly, kte-
rych sc tykaji. VGtBinou vznrikly jako de-tailnej8i aplikaEni
rid, platn6 pouze ve zvla9tnich pfipadech, a byla z
iihvodu jasnosti pfernis tha z hlavniho tex tu do pfiloh.
Koncepce odkazu na nurmy
Pfi - u2lv;ini t6to pfedbeine rlorlny jsou nezbytne odkazy na
riizne CEN a IS0 normy. Ty se pouZivaji pro ureeni charakte-
risti.k vyrohkil a procesfi, ktere se uplatni pfi formulaci
ufivrhovych pravidel.
Tato pfedbeZnii norma uvaiuje 10 "Souvisicich norem", ktere
-jsou detai1nP u-vedeny v normativni pfiloze B. KaZd5 souvi-
sic% norina se vztahuj'e k celk norm6 nebo k e6sti normy CEN
ancbo 160. Pokud riejsuu souvisici 'CEN neba IS0 normy v
platnosti, me1 by NAD uvest normu, kterZi by mela byt u2ita
namisto toho. FtedpoklAila se, Ze pro pozemxli a inZenyrsk6
stavby projektovan6 dle t6to pfedbP5ne normy budou pouiiv6-
ny pmuze ty tfidy a jakosti dane v normativni pfiloze 3.
Svai-i teln6 konstrukhi ocel
DGleEi-tB souvisici vyrobkova norma pro svafitelne kon-
strukfni oceli je EN 10025, ze kterg se uva2uji tfidy Fe
360, Fe 430 n Fe 510.
EN 10025 vgak obsahuje je5te jing oceli krome techto 3 sva-
Fitel.nyc11 stupfif~. Bylo ale pozorovAno, Ze i tyto tfi druhy,
o nichZ minula zkugenost ukazala, Ze jsou svafitelne, mohou
byt uvnitf tolerantnich limitfi chemickPho sloZeni dod5ny
takove, Ze jsou tPZko svafitelne. Proto v odkazu na EN
ENV 1993-1-1: 1992
10025 v normativni pfiloze B jsou jegti! doda-teen& poZadavky.
v odst. B. 2. 1. (61, obsahujici miiroky na svafitelnost, kterd
by mely byt poZadovar~y, jsou-li. pouZity ocel-i podle EN
10025.
3 Pros tfedky pro dosaZeni adekv;il:ni svafi. telnos ti nebyly
v t6tu pf~dbPZne nnrme specifikovany. Av5ak EN 10025 uabizi
def inici uhlikovPho ekvivalentu (cEV), k-tery mii2.e byt dis-
kutovdn s vyrobci, a.by h-yla zajist-Pna odpovi.dajici svafi-
telnost.
0.5.5 Parcialni souCinitel6 hnosnosti
(1) Tat0 pfe4.1,eZna norlna ubsahuje obecnA pravidla prc) navrhovA-
nri ocelovykh koxls trukci, k.terd se vztahu j i k mcznlirn s tavila~
prvkfi, jako jsou poru8eni v tlahu-, s-Labi.lil-.ni poru8enT nebo
prashnuti spo ji~.
Takk jsou dana zvl65tng pravidla, vztahujici se k navrhov6-
a1 budov, jnko jsvu pravidla pro rhy, nosniky, pfihradnve
rlosriiky a pf ipa j e nosxlikd k~? sloupfim.
Ve t5ina pravidel byf n kalibrovha viiei v$sledkGm zkouSek,
aby hyly ziskdny pfislugne hodnoty psrcri.Ainich . souCini.tc1~
synlehlivosti- mater%21u T .
M
Ahy se piedp2l.o vclke variabilitg sou?initelil 3
n
by1.y vy--
hrany dvP kategorie:
TH = 1, 1 prc~ ap1i.kac-.i v pfipadech, kdy se Unosnos t
stanovi r, meze kluzu f (napf. p~o v8echriy jevy
Y
nestability),
= 1,25 pro ap1:ikaci v yfipadech, hdy se unosnost s-ta-
'%I ,
novi z meze pevnosti. f (napf. prtvnost osla-
benehn prcfezu v lahu nebo tmosnosti Sroubb ne-
bo svarli),
Avgak pro zvl.AG-tni pf iparly za tepla v 31 rrovanych nosnikit s
prilFezp tfidy 1, kter@ jsou uhyb5ny clkolo osy vet5 i tuhcwt-i
a ncjsou ohroZeny s tlabili.tnIm poruSenim, a t:&Z pro prvky
ta2enc?, krle post~uzerli vych6zi z nteze kluzn, by10 z kalib-
r a2nic:h s ti~dii (vy uZ iva j icich tIa La posky t:nuta cvropsky~ni
vyrnbci 1 shledano, Ze statisticke rozclPleni geome trickych
toleranci a mezi kluzu by dovolilo rcduknvat souCinite1 r
H 1.
z hr~c-lnoty '1 , 1 na 1, 0. Z tohoto hlerliska byla pro to zavedena
jest6 tfeti kategorie r aby bylo rnoirlu v Clenskyrh ze-
N C) '
~nich vybrat rH,, = 1, 1 neb0 a = 1,O.
n n
0.5.6 Vyroba a mont65
(1) V Rapitole 7 tbto pFedbPZn& normy jsou uvedeny nGkt.er& mi-
nirnalni pogadavky noreni na vyrobu a obvykle tolerance, z
nichZ se vychazelo pfi odvo-zovani navrhovych pravidel tPto
pf &bein& normy.
ENV 1993-1-1: 1992
-Take se uvAd6 j i inf ormace prn pro jek tarlta, vztahu j icl se k
11rEitF'. konstrukci, kter6 ma byt dodha, aby rnohly byt urfe-
ny poiadavky ria vqrobu.
Navi rr se d.e:f inuj i nor.m;i.l.ni dchylky a j in0 prakticke po-
drobl-ins-ti, ktert? p~ojektant: putfebuje uZit pfi vypoetech.
Kapi. tola 8 neni potfebna pfi. beZn&n projektovani, ale je
zafazeria pro pouZiti ve zvl58tn:ich pfipadech, pro ktere
rli~ie by.t vhodria .
Odul nost pC i unav6
PfedpoklAd5 se, 2e hlavni i3Xnhou kapitoly 9 Lude stanovit
v3eol>ecna prav 'idla, na k teri. SF budou odvo1.ava t nasledu jici
E6sti tohoto Eur.ok6rlll.
1.1.1 Rozsah pauZiti Eurok6du 3
( 1.1 Eurokcjd 3 se pou2iv;i pro navrhov6.ni ocelovyuh konstrukcf
pozenmiho a inZenyrskeho stavi-te3.s-tvi. Deli se do n6kolika
samostatnych Eitsti, viz 1.1.2 a 1.1.3.
(2) Tento Eurokod SF: zab3v6 pou.ze poZaclavky imosnosti, pouZi-
te.lnosti a trvanl ivosti konstruktri. 0s-tatni pokadavky, na-
pP iklnd tykajici sc tepelne nebo zvulrov6 i.zcllace, ne jsou
zohlednPny.
(31 ~roviidgni" je pokrpta, jen pokud je to nut& pro stanoveni
jakosti stavehnich materi.6l.u a v$robk.fi, kt~rP se maj:i po-
uZit, a stnnoveni standardu praci nn stavbe, nutnych pro
sp ln@ni pf edpokladh pravidel nxvrhov~r1.i. ObecnP jsou prra-
vidla spojena s provddenirn a urovni praci uvadPna jako mi-
n imalni poZadavky, kter6 se rnohou dale zpfesn3-t pro jednot-
1)
1 iv6 druhy pozernnich nebo inkenyrskych ob jektfl a staveb-
( 4) Enr ok6d 3 neuvadi zvlA8 tni. pohdavky pro pro jektovani ob-
.-j e k t~ vys tavenych seismkckym fl?.inkrjm. Us tanovcn:i vz t.ahu j:ici
sf? k. tPn1t.n pokadavkfim ohsahuje ENV 1998 E~irokhd 8 "Navrho-
vdni stavebnich konstrukci v sei.snickfcb ohlastec11"~j kterq
doplhuje nebo upravuje pravidla Hurokhdu 3 pro tento oecl.
(5) cis e lnP hodnoty zatiZerli konstrukczl pozenmiho a inZeuyrsk6-
110 stavitelstvi, kt-ere se maj.i uva5ovat pfi navrhovhi,
Eurok6tl 3 neudava. Jsou uvedeny v ENV 1991 Eurok6d 1 "Za-
klady navrhovhi a zatidcni" stavebnich kons trukci", kterq
se prlutivl pro v5echny druhy koustr~rkci' .
1.1.2 Rozsah pouZiti t56sti 1.1 Hurokodu 3
(11 ca,s t 1. 1 Eurokrjdu udavg obecne zasad.y pro na.vrhov2n.i ocelo-
vych konstrukci pazeinniho a in2enyrskGhn stavitelstvi.
(2) Kr erne toho East: 1.1 udava yodrubna pravidla navrhu, ktera
j s oU platna pf edev9im pro. kons t rukr:e bc!%riych pozemnich st a-
ve h. Pou5itelnost techto pravidel mil% byt omezena praktic-
By mi di~vody nebo kvir1.i zjednodrr5cn:i; je j ich pollzit% a pfi-
padnfi omezeni jeji.ch y3.atnqsti jc v nu-tnqch pfripadech vy-
svetleno v textu.
1) Vy.znam nazvu je uveden v 1. 4. l(2)
2 1 V souEasn6 dnb& se zpracovAv6.
(3) V teto prvotnl verzi Eurok6du 3 E6sti 1.1 je pojedn6vSno o
n5sledujicich oblastech:
Uvod
ZAsady navrhov6ni
Materi.61~
Meznli sta.vy pou2itelnost-i
Mezni stavy unosnosti
Staticky zatiZen6 spoje
Vyruhn a manta2
Mavrh podluZeny zkau3kami
Onava
Souvi.se:j ici normy ( noralativni)
NAvrh pr0t.i kPe11kPlrtu 1.0111~ (informativnl)
Vzpgrng delka tlaeeneko prutu
(inforrnativni)
Yiitna a torzni atabilita (klopeni)
(inf ormativni)
Pf 3pp-j c nosnlku nn s l.oup (normativni)
Pf .ipqje -t.rlrl>kovych prcf ezG
pfil~r adovych nosnikii (norma tivni)
Navrhovani pntek sloupC1 (narmativni)
A1 1-erna t.ivn:i me toda pro koutove svary
(nor~~iativni)
Sr!tPrni.ce pro za L~Znvaci zkousky
(informativni)
(4) DalBi pfilol-~y jsmz jiZ pfipravmy nebo se pfipravuji pro
ESst 1.1. Pu provefen1 jejich ubsahu to budou:
- I? 1 I : Pou.2:i.t-i orre1.i tf idy Ee E 460
- Pfi.lr>ha K : Sty-Eniky pfl.l~radovych nosnikG z prufild
nzn-vfcni?ho priifezu - revidovanA verze
vEetnP prostorovqch styEnikG
- lla 'L : S tarioveni vyyoEtove unosnosti ze zkousek
(5) Pro zafazenl do EAs ti 1.1
f soil ylhov5n-y n6sledujici pfilohy:
- Pfi.lo.l~a C: : Niivch na unosnost pf i krouceni
- .Pi- -il.oha H : Vyyoet:ov@ modt?ly s tavebnich kons-trukci
- PFiloha 3 : Pfipoje nosnikfl ke sloupu - rozAIfen6
vctze
- Pf:-i.l.oha N : Ut..vory ve s-t.Pndch
- F i, lo S : PouZitri nerezavg j icT oceli
- cdol.nos-t. prok. i poZAru,
- zvl63 t:nu=;ti. nPkt.erqch drubli pozemnich objektfi (napf.
vysoB.y.ch budov ) ,
- zvl.3Atnosti nekterqch ciruhu inZenyrskych obj ektii
[nnpi?. mustil, s-toZ5x:il a vPZi, nwfskych plogin),
- pf:ipady, kde mohou byt nutna zvljBtni opatfeni k ome-
zen:i n6sledkfi nelmd.
ENV 1993-1-1: 1992
(1) Tato East I. 1 bude doplnha dali$%mi fastmi. 2, 3 atd. , ktere
budou doplhovat nebo upravovat zvl55t11osti nekterych druhfi
pozemnich a h2enyrskych s-taveb, zvl55tnich stave1m:ich pu-
stupli a take z nGkte.rPch dalgich h.l.edisek navrhovSni, ktera
rnajri viieobecny prakticky .vyznam.
(2) .Dalsi c;isat.i Eurokhdu 3, ktert! jsonv r;oufasnost:-i. pfipravo-
vany nebo pldnov6ny, zahrnu ji:
- €&st
- Cdst
- Cast
- Ciist
- €&st
- Cast
- Cdst
- &st
- C5st
1.2 -ROZLXSEH~ MEZI ~ASADAMI A APLIKA~N~MI FRAVIDLY
(1) V zavisl.os-ti. na povaze jednotllvycl~ ustanoveni se v tornto
Eurok6du rnzlii3ujf. z6sady a ap.li.katni pravidla.
(2) Z6sady obsahuj i:
- obecne forn~ul.ace a def inice, j e j ich2 znPni nema alter-
na tivu a tial e
- poZadavSy a vypo2etni rnodely, jejichZ meni nemk2e byt
upraveno, pokud neni stanoveno jinak.
1-31 Zgsady jsou vytisteny standardnirn typenl pisrna.
(4 1 AplilrarIqi pravidla jsou obecne uznAval~l pravidla, kterl
jsou ve shod6 se z5.sadami a splhuji jcjich yozadavky.
( 5) . novolu je se pouZivat: i alternativnZ. pravidla navrbovani,
odlihj od aplikaenich pravj.del uvedenTJch v BurukGdu za
pfadpokladu, Za se prok&Ze, Ze a1 ternativn'i pravidla sou-
hlasi s pFislu8nqmi zAsadami a jscn s ap'f..ikafnimi pravid1.y
tohoto Eurok6du alespofi ravnocenn5, pokud jde unosnost,
pouZitelnost a trvanlivost konstrukce.
(6) ~~1ika~n.l pravidla jsot~ vyti8tena pisntem it-alic. Tot je
apl ikaEni pravidlo.
- konstrukce jsou navrhovany pi-iaefene kvalifikovan-ymi a
zku5enymi osobami,
- je zaji8ten n6leZitq dohled a kontrola jakosti v z6vo-
dech, ve vyrobnach a na stavenigti,
- stavbu provadeji osoby s pfimefenou odbornosti a zku-
Benosti,
- stavebnf materidly a vqrobky se pougivaji podle usta-
noveni.tohoto Eurokddu nebo podle ustanoveni pfislu3-
nych pfedpisb pro matexiAly neb0 vyrobky;
- konstrukce se bude naleZitG udr5ovat,
- konstrukce bude uZiv6na v souladu s pfedpoklady pro-
jektu.
(2) Postupy navrhavani jsou piatne pouze pfi dodrZeni poZadavk~
na provAdPni a uroveh praci uvedenych v kapitole 7.
(3) Ciselne hodnoty veli5in uvedene v rdmeeku I] jsou smer-
nymi hodnotami. . Clenske s taty j e rnahou s tanovit j inak.
1.4 DEF-INICE
1.4.1 Nazvy spoleene v5em Eurokbdh
(1) Fokud neni d61e uvedeno jinak, pouZiva se n&zvoslovX zave-
deng v mezinkodni norm6 IS0 8930.
(2) Krolne toho se pouZlvajX ndzvy spolefrG pro vsechny Eurok6dy
s timto vyznamem:
-- Stavebni objekt: Vge, co je vysledkem stavebnich Ein-
nos ti3 ' . Nkzev zahrnujc j ak pozemni, tak inienqrske
objekty. Vztahuje se k celhu objektu, tj. zahrnuje
nosne i nenosne Egsti.
- Prov6d6ni: Cinnost pfi vytv5feni pozemniho nebo inZe-
nyrskPho objektu. Nazev zahrnuje px6ce na stavbg, mdZe
take oznaeovat vyrobu dilcd mimo stavenigte a jejich
mon-t d.2 na s tavenis ti .
- ~onstrukce: UspofadanA sestava spojenqch C&sti navrZe-
nA tak, aby mela jistou miru tuhosti4 I. Tento ndzev se
vztahuje k nosnym &istern.
- Druh pozemniho nebo inhnyrskiho objektu: Druh staveb-
nfho ob jektu oznaeu jicl- zamySlen9 We1 (napF. obytng
dfm, prfimyslov6 budova, silnieni most ).
- Typ konstrukce: Ozna5eni pro uspof6dani konstruk2n3ch
prvkfi (napf. nosnik, prostorova pfihradova soustava,
oblouk, visuty most ).
- Stavebni materigl: Materi61, ktery je pouZit ve sta-
vebnim ob jektu (napf . beton, . ocel, dfevo, zdivo).
3 1 Dafinlce odpovfd6 mezin6rodni norm* IS0 6707, East 1..
4 1 Mezin&rodnf norma IS0 6707, East 1 uv6di deflntci, avHak s
doplfikem "nebo obJekt, ktarg a& takovt uspofAddnfl'. V EC SO
tento doplnEk neufivi, aby se. vylouElly dvoJznaEn6 plLeklady.
ENV 1993-1-1: 1992
- Drub konstrukce: OznaCeni konstrukce podle hlavniho
konstrukeniho ma.teria1.u (napf. Zelezobetonov6 kon-
strukce, ocelov5 konstrukcer dFevPn3 konstrukce, zdh5
konstrukce).
- Stavebni postup: Zpilsob, jakyln se kons trukce bude pro-
v6de-t (napf . ~nonoliticky, rnonta-21 drilch, ,letmou. manta-
Zi).
- Nosna soustava: Nosn6 prvky pozemnich nebo inZenyr-
skych ob jektii a je jich pfedpok L5darly zpi~sob pfisobeni
(uplatni se pfi tvorbP vypoeetniho mod~lu).
(31 Ekvivalentni n5zvy v riiznych jazyuic?~~uvadi tabulka 1. I
,. , ,
Tabulka 1.1 Seznanl ekvivalentnich n5zvG v rfiznych jazycich
~~
An9 1 icky
- --
. -
~onst:ruetion
works
-- -...............--.
Execu t:i.oo
- -
Structure
- - ,-
Typ? uf hi].-
ding or crivil
.erigi.neer iny
works
Form of
structure
Cons txuc tiun
inateria2
- - -- -
Typo of
I cnnstruction
-
1-letlmd of
construction
-- - ~~ . --
Francouzsky
-- -
d ....... ..........
Cons truction
......... --
ExP cu t ion
-
Type cle
s t~ructuxe
.. ............
Mode rl~?
construction
--
ProcSirle
d' cxecu tion
- --
Systhe
structural
-
.... ---.
( Raw- )
Ausf iihr ung
..... ,----A..,----- .....
'l'r-agwerk
-
Art: des
Tragwerks
Baus tof f,
X)
Werkstof f
X 1 Xlll 1- 1111
5 t,a I1 111 3 11
Bauveise
I
Tr agsys f em
S tavebni
material
Dr tlh
kons trukce
Nosna
soustava
ENV 1993-1-1: 1992
Tabulka 1.1- Seznam ekvivalentnich nazvfi v ruznych jazycich
(List 2/2)
I ta 1 sky
--
- .. ,
Cos truzione
-
Ho landsky
. . -- -
Bouwwerk
Spanklsky
Cons trucci6n Stavehnri
objekt
--
Ui. tvoer ing
Uraag-
cons truc Lie
Konstrukce
---
Dr uh pozemiho
nebo in2enyr-
skeho ob jektu
Typ konstrukce
Tip0 dj.
cas truzione
Na-tur aleza
de la
cons t ruccibrl
- --.
Ti.po tli
s truttrrra
Materiale
da
cos truzione
Cons tructie
ma teriaa1
de
con:; trucci6n
Mudo de
cvns truccidn
Frocedincnto
dc ejecuci6n
-- -
Sisterna
estructural
-- A
Ilr uh
konstrukce
Prncedimento
esecu tivo
Stavebni
pustup
-
Nosng
sous tava
--. -
Cons tructief
sys teem
(1) Nasledujici nazvy uZ3van6i v Casti 1.1 Eurok6du 3 maji tento
vyznam:
- Konstrukcni soustava: Konstrukce nebo i-5s t konstrukce
ze vz2i j emn6 spo:j enych kons trukhich . prvkii navrienych
tak, aby spoleEne pfendgel y za t-.i.Zeni. Toto oznateni
plat:i jak pro r5my s tuhymi styfniky, tak pro pfihra-
dove soustavy. Zahrnuje rovinne i prostorove soustavy.
- Sub-soust.ava: Sous tava, k LerA tvof i F5s.L rozs6hle j8i
snnstavy, ale je vy3etfov;ina VF! st-a-tickem fe8eni samo-
statne.
- Druh soustavy: N5z-vy u~~variQ k rozl.i5eni jednotlivych
soustav jsou:
- ESsteEn6 spojit6, u ktere je nutnb v globalnim vy-
poet11 vyslovn6 uvakovat kons truk?n:i vlas tnos ti spo jG;
.
- spojit6, u kterf? je .nutne uvaiovat puuze kanstrukhi
vlastnosti jednotllvych prvkii;
- prost6, u ktere styky nepfenS8eji momenty.
- Glob6lni analyza: Stanoveni vni-tPnich sil a ohybovych
momentfi v konstrukci, ktere jsou v rovnov6ze s pfi-
slu9nyrn zatiZenim konstrukce.
Syst6movb d6Lka: Vzd6lenost mezi dvema sousednimi bo-
dy, ve kterych je prvek upevnh proti boenimu pfemis-
ten5 ze sledovan4 roviny nebo vzdiilenost mezi jednim
takovym bodem a koncem prvku.
- VzpernA dglka: Syst13nov6 dt5lka jinak shodneho prvku s
kloubovym uloienirn, ktery m6 stejnou kritickou silu
jako dany prvek .
- Projektant: PfimSfen6 kvalifikovana a zkusena osoba,
zodpovedn5 za n5vrh konstrukce.
JEDNOTKY SI
UZfvaji se jednotky SI v souladu s IS0 1000.
Pro vypoety se doporueuji tyto jednotky:
- sily a zatj.Zeni kN, kFJ/m, k~/m:
- objemov6 h~notnos t kg/m;
- objemov6 tiha k~/m:
2
- napeti a pevnosti N/nm2 (= MN/m nebo MPa),
- rno~nenty (ohybove) kNm .
SYMBOLY UZiVAN* V CASTI 1.1 EUROK~DU 3
mimoZddn6 zatigeni, plocha
sila ve Sroubu
kapaci ta, kons tanta, souCinite1
po8kozeni (pfi posouzeni na ilnavu)
modul pruZnosti, deinek zatiZenl
zatiZeni, sila
st616 zatiZeni, modul pruZnosti ve smyku
moment setrvatnosti
soueinitel tuhosti (I/L)
delka., rozpeti, systPmov6 delka
moment, ohybovy moment
norm6lov6 sila
nahodil6 zatiieni
unosnos t, reakce, pevnost
vnitfni sily a momenty (s. indexy d nebo k),
tuhast (smykov6, rotaEni . . . tuhost -s indexy v, j . . . )
kroutici moment, teplota
posouvajici sila, celkove svisle zatiZeni nebo reakce
prWezovg modul
hodnota vlastnosti materislu
ENV 1993-1-1: 1992
1.6.2 Reck6 pismena velka
d (delta): rozdll v ...(p Tedchdzejici hlavnl znatce)
1.6.3 Latinsk6 pismena ma16
vzd6lenost, yeometricka veliEina, uCinn6 tlougfka
svaru, pomer yloch
5ifka
vzdalenos t, pf esah
prfimPr, vyska, delka diagonaly
excentricita, posun neutriilnk osy, vzdAlenost
od okraje, vzd6lenost od konce
pevnos t (materj.2.l.u )
mezera, 5if ka tahovkho pdle
vy8ka
polorner setrvaenosti, ce1.e Cis10
soutinitel
(p0pF.t nebo L): dklka, rozpgti, vzpgrna delka I)
pomPr norm6lovych sil nebo normalovych napeti,
poi-et . . .
poloha, roz-tee
rovnomerne spojite zatikeni
polomer, polomer zaobleni
vystf i.dan5 rozteE, vzdslenos t
tlouBtka
hlavni osa
vedlejbi osa
yy, zz pravoQhl6 osy
1.6.4 Recka pisrnena ma16
(alfa): uhel, pomer, soueinitel, soueinitel linesmi
tepelne roztainosti
(beta.) : uhel, pomer, souCinite1
(qama) : parcidlni soueinitel spolehlivosti, pomer
(delta) : prbhyb, .pfetvofeni
(epsilon): pornern6 pfetvofeni,
(eta): soueinitel I$ pfiloze E)
I theta) : Ghel, sklon
(lambda): Stihlost.ni porner, pomer
(mi) : souEin.j.te1 tfeni, soutinitel
(ny ) : soueinitel pliEneho pf e tvof eni (Poissonovo
e1s10 )
(r6) : redukeni souc?initel, hust~ta
(sigma): normalove napeti
( tau) : smykove napGt1.i
( f i) : pootoeeni, sklon, pomPr
(chi): redukeni soueinitel (pfi vzperu)
(psi): pomgr napeti, redukeni soueinitel, sou2initel
reprezentativnich hodnot nahodilych zatSZeni
1 I ZnaEka 1 se ncifa pro urEit6 dClky nahradlt anaEkou L nebo
(psannu ruEn&) pro vy 1ouEenf zArn*ny s Jndrnl Ekou.
1.6.5 Indexy
C
c
c-om
cr
d
as t
E
E
eff
e
ee
ex t
E
g
G
mimnf adny, plocha
prfmerna (mez kl.uzu) -
. prvni, druh5 . . . alternativa
z5kladn:i (me2 klruzu), nosny, vzpi.rny, .';rouh, nnsnik,
vloZka
kapaci tn, riiisl.~dky
priifez, heton, slou-p
t 1.ak
hr-i. ticky
vypoCtovy, diag0nal.n-i
destabilizujici
silovy ueinek (s indexeni d nebo k)
Eu 1. e r
uEinny
Cleinny (s dalgim indexem)
yru2n;j
vnP j3i
-pasnice, spa jovaci pros tiedek
i:el.kovy
stdl6 zatiicni
h -vySk.a, vy531, vodoruvny
i vni t.fni
inf spodni, niigl
i., j, k indexy (nahrazujici Cisla)
j s ty?.nik
k char akteri.s-t icky
P spodni, do1.n-i
r, de I~.CIV~
LT botnP kroutj-ci
M materiA1, r-lhybc~vy mornent
nl - ohybovy, stf-edni
max maximum
min minimum
N osovii s:ila
n normilovy
net oslabeny
now jmenovi ty
o d ira., po?Ate?n.i, vn6 j 5 i, 1okAl.ni boulenl , bod nulov@ho
momentu,
ov pfeCnivajici
P plech, kloub, v.Loika, pfedpinaci (sila) , dilei.,
pro trZerli
p C p1as.t irk?
Q nnhodild zatiZeni
R unosnos t
' r ny t, vetknu ti
rep reprezenta tivni
S vnitfni sila, vnitfn:i. moment
s tahovi! nap@ ti ( pl-oct~i~) , prokluz, podlaSi , t-~hy,
vyz tuha
ser pouZitelnost
stb stabilizujici
sup .nejvySSi, horni
t
1)
(nebo ten ): tah, tahovp, (nebo tor" 1: kroutici
1) Kde to Je potPebnC pro Jasnost.
U
ult
v
v
vec
W
X
Y
z
a-
-c
1.
I1
hlavni osa prufezu, mezni (pevnost)
mezni (stavy unosnosti)
vliv smykove sfly
smykovy, svisly, vedlejgi osa prfifezu
vektorove dEinky
stgna, svar, deplanace
podelna osa prvku, protaieni
me