5

slá pořadnice zakružovacího oblouku v místě vrcholu výškového polygonu
Pro libovolný bod se počítá svislá pořadnice:
        svislá pořadnice libovolného bodu x je přitom vzdálenost počítaného bodu od začátku oblouku (bodu dotyku oblouku a výškového polygonu)
Vstupními hodnotami pro výpočet zakružovacího oblouku jsou tedy:
R poloměr zakružovacího oblouku (přesněji oskulační kružnice)
s1, s2 podélné sklony stran výškového polygonu přiléhající počítanému oblouku
 
Pro libovolný bod se počítá výšková kóta bodu z výškové kóty na polygonu a ze svislé pořadnice.
 
Pro ty, kdo mají rádi všechno detailně rozepsané, je výpočet podrobně uveden (KRA a kol.) včetně příkladů.
Poloměry zakružovacích oblouků
Velikost poloměru zakružovacího oblouku je odvozena z požadované rozhledové vzdálenosti. Podmínky se liší pro vypuklé a vyduté zakružovací oblouky.
Vypuklé (vrcholové) zakružovací oblouky vymezují rozhledovou vzdálenost tím, že vypuklý oblouk řidič nevidí. Vzdálenost, kam řidič dohlédne, pak závisí na výšce jeho oka a na výšce překážky nebo protijedoucího vozidla a na poloměru. Výpočet je popsán v  normy. Rozlišují se dva případy.
        Rozhled pro zastavení (musí být dodržen vždy) požaduje dohled na překážku ležící na vozovce. Uvažuje se s rychlostí vozidla, které musí před překážkou zastavit. Nutná vzdálenost je závislá rovněž na podélném sklonu.
        Rozhled pro předjíždění požaduje dohled naproti jedoucí vozidlo umožňující bezpečné předjetí. Přitom se do úvahy musí brát rychlosti protijedoucích vozidel a čas nezbytný pro předjíždění.
Vyduté (údolnicové) oblouky vymezují rozhledovou vzdáleností danou světelného kužele vozidla s potkávacími světly. Světelný kužel má předepsané omezení horní ohraničující rovinou. Potom ve vydutém oblouku vzdálenost dosvitu závisí na poloměru oblouku. Výpočet je popsán v  normy. Není nutné se zabývat rozhledem pro předjíždění, protijedoucí vozidlo samo svítí a je viditelné.
Výpočet místa s nulovým sklonem
V zakružovacím oblouku je místo s nulovým sklonem ve vrcholu paraboly ať už vyduté nebo vypuklé. Toto místo je důležité nejméně ze dvou důvodů:
        je to nejnižší nebo nejvyšší místo a je důležité pro posouzení průjezdných profilů
        je to kritické místo pro odvodnění a musíme v něm ověřovat výsledný sklon, když už podélný sklon je nulový
Výpočet je jednoduchý. Vychází ze vztahu pro výpočet tečen zakružovacího oblouku.
Do schématu výpočtu zakružovacího oblouku je přidána další tečna o sklonu
a získáme další pomocný vrchol V0
Pro takto získané tečny o „délce“ t0 platí stejné vztahy a zákonitosti jako pro kterékoli jiné tečny paraboly. Tedy začátek i konec takto vymezeného oblouku jsou stejně „vzdáleny“ ve vodorovném směru, který nás zajímá) od vrcholu V0. Platí vztah:
Dvojnásobek této tečny je hledaná vzdálenost bodu s nulovým sklonem od začátku (konce) oblouku.
Tím je úloha vyřešena.
Výpočet podélného sklonu v libovolném bodu
Je nezbytné, abychom byli schopni určit podélný sklon komunikace v libovolném bodu zakružovacího oblouku:
        kvůli posouzení odvodnění
        kvůli návrhu podélného sklonu mostu nebo jiného objektu
Výpočet je opět jednoduchý a vychází ze základního vztahu:
Do výpočtu zakružovacího oblouku je přidána další tečna ve zkoumaném bodě n, ve vzdálenosti xn. Ta se protíná s tečnou s sklonu s1% v pomocném vrcholu Vn. Pro tyto nově vzniklé tečny o shodné délce tn platí stejné zákonitosti jako pro kterékoli jiné tečny paraboly. Můžeme psát:
pak
a dále:
a pro hledaný sklon v bodě n platí: