5

olu s návrhovou rychlostí v závislosti na kategorijním typu komunikace a na druhu území. Příslušné hodnoty najdete v .
Druh území
S podélnými sklony také souvisí požadavek na maximální výsledný sklon komunikace, který je specifikován v článku 8.7 Příčný sklon v .
Minimální podélný sklon
Důležitý je pro návrh výškového řešení také požadavek na minimální výsledný sklon v . Minimální výsledný sklon nesmí klesnout pod udanou hodnotu 0,5% kvůli odvodnění povrchu komunikace. Tato podmínka musí být splněna v libovolném bodě povrchu komunikace. Kritickými jsou inflexní body směrového řešení, kde přechází příčný sklon z jednoho sklonu do druhého přes nulovou hodnotu, a vrcholy výškových zakružovacích oblouků, kde rovněž podélný sklon přechází přes nulové hodnoty. Podmínka pro minimální podélný sklon není nikde v normě explicitně vyjádřena, ale použití podélného sklonu menšího než 0,5% by neumožňovalo změnu dostředných příčných sklonů.
Tento požadavek lze také splnit použitím tak velkých poloměrů směrových oblouků, které nevyžadují dostředný sklon.
Zaoblení lomů nivelety
V ČSN 73 6101 jsou popsány obecné požadavky na lomy podélného sklonu v , zde jmenovitě ve článku 8.14.1 je jmenována parabola druhého stupně jako oblouk používaný pro zaoblení lomu nivelety. Teoreticky nejsou námitky proti jiným druhům oblouků. Parabola má výhodu ve snadném výpočtu. Estetickým a bezpečnostním kritériím vyhovuje. Do „tečen“ výškového oblouku se vkládá tak, aby plynule navazovala, tedy, jak bylo uvedeno, strany výškového polygonu jsou tečnami parabolického oblouku. Parabola je určena poloměrem oskulační kružnice paraboly, který je parametrem paraboly. Parabola má svislou osu. Největší křivosti dosahuje parabola ve vrcholu, je to křivost daná poloměrem oskulační kružnice:
        Mimo vrchol paraboly dosahuje křivost menších hodnot (poloměr křivosti je větší).
        Ve vrcholu parabolického oblouku je velikost podélného sklonu nulová.
        Poloha vrcholu paraboly není totožná s polohou vrcholu výškového polygonu (shodují se pouze v případě symetrických sklonů, tedy totožných v absolutní hodnotě ale s opačným znaménkem)
Výpočet zakružovacích oblouků
Tento jednoduchý výpočet popisuje norma ve své . Smyslem výpočtu je určení výškové kóty libovolného bodu nivelety zadaného staničením (hlavní body a podrobné body). Výpočet je rozdělený na výpočet polygonu a na výpočet oblouků (respektive výpočet svislých pořadnic jednotlivých bodů vzhledem k tečně).
je zadán sklony a délkami stran, nebo staničením vrcholů a výškovými kótami vrcholů. V každém případě jsou tyto hodnoty známé nebo spočitatelné. Libovolnou výškovou kótu lze snadno spočítat.
U zakružovacího se počítají tyto hlavní hodnoty, které se uvádějí ve výkresu podélného profilu (výpočet podle přílohy J):
        délka tečny zakružovacího oblouku. POZOR, ve skutečnosti se nejedná o délku, ale o průmět do vodorovné roviny, což koresponduje s měřením a udáváním rozměrů vztaženým ke staničení a k situaci. hodnota t je vzdálenost začátku nebo konce zakružovacího oblouku (bodu dotyku) od vrcholu výškového polygonu hodnota t je hodnota počítaná a vynášená ve vodorovném směru, v podélném profilu tedy přímo na délkové ose hodnota t je vždy stejná pro obě strany oblouku od průsečíku tečen; jinými slovy začátek a konec jednoho oblouku jsou od vrcholu polygonu stejně vzdáleny (pro vzdálenost měřenou ve vodorovném směru znaménko plus ve vzorci platí pro sklony a znaménko minus pro sklony, jak lze snadno a názorně rozmyslet
        maximální svi