Podnikovka zápisky

ifikace, vytváření optimálních pracovních podmínek, účinného systému zainteresovanosti, sociální a kulturní péče o pracovníky,…
Investiční funkce
jejím úkolem je zajistit pro podnik všechen potřebný DHM a KHM
v menší míře (průmyslové podniky) zajišťuje investování do finančního majetku nákupem akcií
Finanční funkce
jejím úkolem je obstarání finančních prostředků (kapitálu)
v širším pojetí zahrnuje i mimořádné financování při založení podniku, zvyšování kapitálu, fúzi, přeměně právní formy, sanaci a likvidaci podniku
finanční funkce má zajistit finanční rovnováhu podniku včetně optimální kapitálové struktury
Vědeckotechnická funkce
v průmyslových podnicích je zaměřena zejména na aplikovaný výzkum, vývoj a realizaci nových nebo inovovaných výrobků a technologií, zabývá se i běžným zdokonalováním výroby
Správa
neboli administrativa, zahrnuje činnosti zajišťující chod celého podniku
patří sem organizace, plánování, statistika, účetnictví, právní oddělení, controlling, vnitřní audit apod.
6. Typologie podniků
typologie = třídění podniků na základě určitých charakteristik, na jejichž základě se odlišují
od podniků ostatních
6.1 Podniky podle právní formy
- právní forma vlastnictví bývá v ek. teorii základním třídícím znakem podniků
Podniky jednotlivce
- podnik jednotlivce (FO) je vlastněn jednou osobou
- výhody:
- k jeho založení stačí i menší kapitál
- regulace ze strany státu je minimální (Živnostenský zákon)
- podnikatel je neomezeným vládcem podniku, proto může provádět rychle změny
- nevýhody:
- obtížný přístup ke kapitálu
- neomezené ručení za dluhy
- omezená životnost firmy daná délkou života majitele
- podniky jednotlivce mají většinou formu živnosti
živnost = pravidelná výdělečná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na
vlastní zodpovědnost a vlastní riziko za účelem dosažení zisku
- živnost může být provozována i PO
- podmínky udělení živnostenského oprávnění:
- základní - věk 18+ let
- způsobilost k právním úkonům
- čistý trestní rejstřík
- odborná způsobilost, ...
odborné
druhy živností
živnosti ohlašovací – mohou být po splnění podmínek provozovány na základě ohlášení
- živnosti volné
- odborná způsobilost není stanovena
- živnosti řemeslné
odborná způsobilost je získána vyučením v oboru (zámečnictví, opravy mot. vozidel,
hodinářství, truhlářství, řeznictví, zednictví, hostinská činnost) a praxí
- živnosti vázané
odborná způsobilost je stanovena pro každou živnost samostatně (např. práce s plynovými, tlakovými či elektrickými zařízeními); vyžaduje získání průkazu způsbilosti
- živnosti koncesované
mohou se vykonávat jen na základě tzv. koncese, kterou uděluje živnostenský úřad.
Udělení vyžaduje, aby uchazeč měl odpovídající vzdělání, absolvoval spec. kurzy apod. (př. výroba, prodej a opravy střeliva, hubení živočichů, taxislužba, pohřebnictví, soukr. detektivové apod.)
- dle předmětu podnikání se živnosti dělí na obchodní, výrobní a poskytování služeb
živnostenský úřad - vydává živnostenské listy a koncese, vede živnostenský rejstřík,
kam zapisuje podnikatele, kteří mají živnost v územním obvodu jeho působnosti
- provozovna - místnost (stánek, budova), kde je živnost provozována
- živnostenská společenstva - sdružení živnostníků
- co do počtu jednotek v zemích podniky jednotlivce převládají, jejich podíl na HDP je však malý
- osud podnikatele je úzce spjat s jeho živností, proto jí věnuje všemožnou péči a starost
je-li živnost úspěšná, ale její právní forma neumožňuje její další rozvoj, může se přeměnit
na společnost
Osobní společnosti
- jsou vytvořeny a vlastněny 2+ osobami, které se dělí o zisky a jsou odpovědné za všechny ztráty
- výhody:
- překonávají kapitálovou a kvalifikační omezenost jednotlivce
- nevýhody:
- stabilita společnosti závisí na vztahu společníků
- dále viz podniky jednotlivce
- 2 druhy: veřejná obchodní společnost a komanditní společnost
1) veřejná obchodní společnost
sdružení nejméně dvou podnikatelů, kteří podnikají pod společným jménem, jehož
součástí musí být označení „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“
- společnost je PO a zapisuje se tedy do obchodního rejstříku
společníci vkládají do spol. peněžité i nepeněžité vklady, které se stávají majetkem
společnosti
- za závazky ručí společníci veškerým svým majetkem
obchodní vedení je v rukou všech společníků (statutárním orgánem je každý z nich),
pokud se ve smlouvě nedohodli jinak
2) komanditní společnost
- zakládá 2+ společníků
- 2 druhy společníků:
- komanditisté
- ručí za závazky společnosti do výše svého vkladu
- jejich postavení se blíží postavení společníků ve společnosti s ručením omezeným
- mají pouze kontrolní pravomoc
- komplementáři
- ručí celým svým majetkem
- přísluší jim obchodní řízení firmy
- zisk se rozděluje dle společenské smlouvy
komanditní společnost je přechodnou formou ke společnosti s ručením omezeným, která
je kapitálovou společností
Kapitálové společnosti
- charakteristickým rysem je kapitálová účast společníků, nikoli jejich osobní účast na podnikání nebo
řízení společnosti (odtud název kapitálová společnost)
- společníci ručí za závazky jen do výše svého vkladu
- 2 druhy: společnost s ručením omezeným a akciová společnost
1) společnost s ručením omezeným
- může být založena FO nebo PO osobami (dokonce jen jednou osobou)
společnost za své závazky ručí veškerým svým majetkem, společník jen do výše svého
vkladu
nejvyšším orgánem je valná hromada, statutárním orgánem je jednatel nebo jednatelé,
pokud to určí smlouva, je na valné hromadě zvolena i dozorčí rada
- založení a správa je mnohem jednodušší než u a.s., proto je tato forma velmi oblíbená
2) akciová společnost
- základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité nominální hodnotě
- společnost může být založena 1+ PO a 2+ FO
- a.s. za své závazky odpovídá celým svým jměním, akcionář za závazky neručí
- výhody:
- akcionář za závazky společnosti neručí
- neomezená životnost společnosti (firma může pokračovat, i když její zakladatelé odejdou)
- umožňuje soustředění velkého množství kapitálu
- snadné přesuny vlastnictví (s akciemi se obchoduje)
- nevýhody:
- obtížnější založení
- kontrola ze strany státu (vedení účetnictví, výkaznictví)
- častý nezájem akcionářů o záležitosti společnosti
- dvojí zdanění příjmů (nejprve zisku společnosti, potom dividend akcionářů)
- struktura a.s. v ČR:
valná hromada volí statutární orgán - představenstvo a nejvyšší kontrolní orgán –
dozorčí radu. Představenstvo potom jmenuje generálního ředitele.
- akcie
cenný papír, s jehož vlastnictvím jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se
na řízení společnosti (přijímat stanovy společnosti, volit představenstvo a dozorčí radu,
rozhodovat o rozdělení zisku apod.)
- akcie s jmenovitou hodnotou x akcie podílové
akcie s j.h. znějí na určitou hodnotu (př. 1000,-), akcie podílové znějí na určitou část
jmění podniku (př. 1/1000) - u nás neexistují
- kmenové (společné) akcie x prioritní (přednostní) akcie
- dělení dle rozsahu práv akcionářů
- kmenové - jsou převládající formou
prioritní - poskytují určitá přednostní práva, obvykle přednostní nárok na výnos z akcie,
tzv. dividendu
- zaměstnanecké akcie - mají interesovat zaměstnance na prosperitě společnosti
- akcie na jméno x akcie na majitele
- dělení dle převoditelnosti
- na jméno - jméno uvedené na akcii je uvedeno i v seznamu majitelů akcií společnosti
- na majitele - akcionářská práva má její držitel
akcie se na trhu prodávají za tržní cenu - dána D a S, které jsou ovlivňovány očekáváním
investorů ohledně výnosů společnosti
aktuální cenu akcií zjistíme z kurzovního lístku burzy
v a.s. chybí osobní spojení akcionáře se společností (jak je tomu v podnicích pro jednotlivce a osobní společnosti, kde nedošlo k odtržení vlastnictví od řízení - tzv. vlastnické podniky) a dochází k oddělení vlastnictví od řízení - tzv. manažerské podniky)
- první a.s. - banka sv. Jiří založena 1407 v Janově, rozvoj o 200 let později v Nizozemí
Družstva
organizace vlastněná a provozovaná společností osob, jejímž cílem není vytvářet zisk, ale přinášet užitek svým členům
- zakládá jej min. 5 FO nebo 2 PO
- družstvo je PO, za své závazky ručí svým jměním, členové za závazky neručí
- obchodní jméno musí obsahovat slovo „družstvo“
orgány jsou členská schůze (narozdíl od a.s. má každý družstevník jeden hlas), statutárním orgánem je představenstvo a nakonec kontrolní komise
druhy družstev - spotřební, nákupní, úvěrová, výrobní (zemědělská, průmyslová, řemeslná)
Veřejné (státní) podniky
organizace zajišťující důležité služby jako železniční a vodní doprava, pošta, rozhlas, TV, radiokomunikace, nebo zajišťují výrobů důležitých statků jako elektřina, uhlí, zbraně
jsou buď zcela ve vlastnictví státu nebo jejich část patří soukromým vlastníkům (tzv. smíšené vlastnictví). V některých případech je tato sféra zajištěna soukromými podniky.
stát ovšem zajišťuje některé služby jako obrana státu, ochrana zdraví a životního prostředí, vzdělání, budování infrastruktury etc. Tyto služby jsou zajišťovány neziskovými organizacemi:
- rozpočtové organizace
- školy, soudy, státní zdravotnická zařízení etc.
- financovány z státního ropočtu nebo rozpočtů obcí, kam odvádějí i všechny své příjmy
pokud mohou vykonávat i podnikatelskou činnost, slouží potom rozdíl mezi příjmy a výdaji jako další zdroj financování jejich činnosti
- příspěvkové organizace
- kulturní zařízení - divadla, knihovny, muzea, galerie
jsou financovány z příjmů vl. činnosti, což obvykle nestačí, zbytek je financován z SR nebo rozpočtu obcí
- občanská sdružení
spolky (Spolek přátel výtvarných umělců Mánes), hnutí (Pražané Praze, Sdružení důchodců ČR), kluby (Klub českých turistů, Klub za starou Prahu), svazy (Agrární komora ČR)
- vznikají registrací na Ministerstvu vnitra ČR
- zdrojem příjmů jsou členské příspěvky, dary etc.
- nadace
- zakládány účelově pro dosahování a podporu obecně prospěšných cílů
jsou to PO, fin. příspěvky poskytl zakladatel (fond pro udílení Nobelových cen) nebo jsou tvořeny dary příspěvky apod.
6.2 Podniky podle sektorů a hospodářských odvětví
- sektor - část národního hospodářství
- sektor veřejný, soukromý a smíšený; sektor primární, sekundární a terciální
sektorová struktura hospodářství se mění vlivem změn S a D, věd-tech. rozvoje a produktivity práce
sektor zemědělství – zemědělství, rybolov, lesní hospodářství
sektor průmyslu – těžební a zpracovatelský důmysl, výroba a distribuce el. Energie, plynu a vody + stavebnictví
sektor služeb – obchod, peněžnictví a pojišťovnictví, doprava, skladování a spoje, školství, zdarvotnictví
podrobnější je třídění podniků vzhledem k jejich odvětvové příslušnosti; v ČR se klasifikují dle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) - zem. 3 odvětví, prům. 17 odvětví, služby 9 odvětví
6.3 Podniky podle velikosti
kritériem je počet zaměstnanců, velikost obratu, zisku, kapitálu
velikostní třídy:
malý podnik – méně než 100 zaměstnanců, obrat do 30 mil. Kč
střední podnik, obrat do 100 mil. Kč
velký podnik – nad 500 zaměstnanců, obrat nad 100 mil. Kč
6.4 Podniky podle typu výroby
- tento pohled se týká pouze podniků výrobních
- dělení dle Zwacha:
výroba hromadná - podnik po dlouhou dobu vyrábí pouze jeden druh výrobku ( př. elektrárny, cihelny, doly)
výroba vázaná - podnik kromě hlavního výrobku vyrábí ještě 1+ výrobků vedlejších (cukrovar - cukr + melasa, plynárna - plyn + koks etc.)
výroba druhová - jeden druh výrobku, ale v různém provedení (slévárny - odlitky, cihelny - různé druhy
cihel etc.)
- výroba sériová - výrobky v sériích (konfekce, porcelánové sady)
výroba kusová - na zakázku (těžké strojírenství, stavebnictví, spotřební prům. - nábytek, oděvy)
- dělení dle P. Druckera
- výroba na zakázku
- vázaná (pevná) hromadná výroba
- pružná (flexibilní) hromadná výroba
- plynulá (proudová) výroba
6.5 Sdružení podniků
specializace (dělba práce) - proces, v němž dochází k osamostatňování jednotlivých odvětví (oborů, podniků), které vyrábějí stejné nebo podobné výrobky/služby
specializace probíhá na úrovni vnitropodnikové, celostátní i mezinárodní (teorie komparativní výhody)
specializace je jednou z cest, jak zvětšovat objem výroby a hospodárnost
- v podniku rozlišujeme specializaci předmětnou (výrobkovou) a specializaci technologickou (členění podle technologií)
- společně se specializací probíhá i výrobní kooperace a koncentrace
- výrobní kooperace se dá chápat jako:
přímá výrobní spolupráce mezi podniky za účelem výroby finálního výrobku (př. automobilky spolupracují se stovkami subdodavatelů)
dobrovolné sdružení právně samostatných a autonomních podniků
- zájmová sdružení a pracovní společenství
dobrovolná sdružení podniků nebo pracovníků, která podporují a prosazují zájmy jejich členů, organizují jejich spolupráci, poskytují jim různé služby, spolupracují se zahraničními partnery etc.
př. Sdružení automobilového průmyslu, Asociace sklářského a keramického průmyslu apod.
- právní úprava sdružení je zakotvena v Občanském zákoníku
- konsorcium
dočasné nebo příležitostné sdružení podnikatelů vzniklé za účelem realizace určitého podnikatelského záměru, na které by jednotlivý podnikatel kapitálově nestačil nebo by pro něj byl příliš rizikový
- často jde o sdružení 2+ mezinárodních podniků
naše právní úprava tento výraz nezná, konsorcium lze založit jako sdružení na základě Obč. zákoníku
- společný podnik
- sdružení 2+ podnikatelů, z nichž žádný nemá rozhodující vliv
- u nás je typický pro podniky s účastí zahraničního kapitálu
představitelem je tzv. joint ventures, spojení 2+ podniků nebo jejich částí k tomu, aby uskutečnily určitý cíl
- podnik je řízen managementem vytvořeným z mateřských podniků
- kartel
skupina podniků ze stejného oboru, kteří vytvářejí spojenou prodejní organizaci, často nazývanou syndikát, jejímž cílem je odstranit vzájemnou konkurenci a tak zvýšit zisk
- obsahem kartelové smlouvy je stanovení cen, rozdělení teritorií, kvotace objemu etc.
na zač. 20. století ještě hojně rozšířeny, dnes zakázány, ale v neformální podobě stále existují
- trust
- původně monopolní spojení obchodních společností , vytvořené převodem akcií a jejich výměnou za trustové certifikáty
-dnes se tohoto označení užívá pro firmy poskytující různé služby (poradenské, investiční) - v Evropě tento
výraz víceméně hanlivě označuje velký podnik s monopolním postavením nebo také druh investiční společnosti
- v Československu existovaly do r. 1989 trusty coby sdružení podniků stejného zaměření
- franchising
- nová forma sdružování podniků, která znamená ústní nebo písemnou smlouvu, na jejímž základě jeden subjekt poskytuje jinému subjektu povolení užívat své obchodní jméno, značku, logo nebo jinou charakteristiku; příjemce franchisy přitom neztrácí svou samostatnost, podniká pod svým jménem a na vlastní riziko
- představuje dlouhodobou, smluvně uzavřenou vertikální spolupráci mezi nezávislými podnikateli
- přináší výhody oběha stranám – příjemci umožňuje větší růst, mateřská org. Mu poskytuje poradenské služby, školí jeho management, šetří počáteční kapitál, provozní náklady, získává další příjmy, jako je vstupní poplatek, běžný poplatek (určité % z tržeb)
- př. OBI, McDonald‘s, Coca-Cola,…
- 2 subjekty:
franchisor (poskytovatel franchisy)
franchisant - příjemce franchisy
koncentrace (koncentrace výroby)
soustřeďování určité výroby do určité oblasti, na určité místo, do určitého podniku
koncentrace výrobní nebo věcná = koncentrace v rámci místně vymezené jednotky
koncentrace organizační = sdružování místně odloučených jednotek
podniky mohou zcela ztratit svou hospodářskou samostatnost, protože jsou podřízeny jednotnému vedení, nemohou ale ztratit svou právní samostatnost – podnik je tedy finančně závislý, ale právně nezávislý
výsledkem koncentrace je trvalé kapitálové spojení právně samostatných podniků nebo ztráta právní subjektivity původních podniků a vznik nového právního subjektu
koncern
sdružení právně samostatných podniků podřízených jednotnému vedení, sám koncern právní subjektivitu nemá
ke sdružení dochází na základě smlouvy, nebo na základě kapitálové účasti
holdingová společnost
firma, která drží velký balík akcií jiných společností a tím je v podstatě ovládá
holdingová společnost = mateřská společnost; ovládané společnosti = dceřiné společnosti
výhody:
kontrolu nad dceřinou společností lze získat koupí malého počtu akcií
omezuje riziko (dceřinné společnosti jsou právně samostatné – případná ztráta jedné z nich se nepřenese na ostatní)
dceřinné společnost mají větší volnost v podnikání a lépe se mohou přizpůsobit různým podmínkám
významný podíl na trhu
možnost uskutečnění velkých investičních akcí
nevýhody:
dvojí zdanění
existuje mnoho typů holdingových společností
fúze
= dobrovolné splynutí 2+ podniků do podniku jediného
splynutím buď všechny podniky zanikají a vzniká jeden nový nebo jeden zůstává a ostatní do něj vplynou
k fúzi se podniky rozhodují, protože je to v jejich zájmu
nepřátelské převzetí – k fúzi dojde přes odpor managementu přebírané firmy
sledováno, zda fúze nevedou ke vzniku monopolu a tím k omezení hospodářské soutěže
typy fúze:
horizontální fúze – obvykle se spojují dva podniky stejné výrobní fáze a stejného odvětví (např. spojení dvou automobilek), důvodem je efekt plynoucí z výroby ve velkém rozsahu
vertikální fúze – spojují se podniky různých výrobních fází na sebe navazujících,důvodem je lepší koordinace a plánování výroby
konglomerátní fúze – spojení podniků bez vzájemného vztahu
důvody pro fúzi:
synergický efekt
existence volných peněz
získání daňové výhody při přesunutí ztráty přebíraného podniku do nové firmy
diverzifikace
snížení rizika
rozšíření trhů
nadnárodní společnosti (Multinational Corporations)
výsledek mezinárodního obchodu, společného podnikání, zakládání dceřiných podniků,…
ředitelství v mateřské zemi a pobočky v jiných zemích
např.:Geeńeral Motors, IBM, Toyota
7. Život podniku
podnik prochází za dobu své existence různými vývojovými fázemi
je třeba včas analyzovat poruchy a reagovat na ně
nové podmínky:
zesílená konkurence a turbulence prostředí
informatizace
restrukturalizace a revitalizace
globalizace světové ekonomiky
podnik musí získat kapitál k založení a dalšímu rozvoji podniku a také musí získaný kapitál vhodně investovat do potřebného majetku
důležité je směřovat k náležitému zhodnocení investovaného kapitálu (zisk), ale i k přiměřené likviditě podniku (cash flow), která je základem pro dlouhodobou existenci a další rozvoj podniku
životní cyklus podniku:
založení
růst
stabilizace
krize
zánik
životní cyklus je také ovlivňován příslušností k odvětví nebo sektoru i vlastní výkonností podniku
příslušnost podniku k určitému odvětví je spojena s různou mírou citlivosti na vývoj ekonomiky – spojeno s rozdílnou mírou zisku, bariér vstupu do odvětví i rozdílností perspektiv dalšího vývoje
odvětví vzhledem k hospodářskému cyklu:
cyklická odvětví – kopírují hospodářský cyklus ekonomiky jako celku (stavebnictví, automobilový průmysl)
neutrální odvětví – jejich vývoj bezprostředně nesouvisí s hospodářským cyklem (léky, potraviny)
anticyklická odvětví – v období recese dosahují dobrých výsledků (zábava)
regulace ze strany státu
7.1 Založení podniku
- na počátku – co, jak a pro koho se bude vyrábět
- nutno vytvořit určité předpoklady:
- věcné předpoklady:
- zajištění potřebného počtu pracovních sil s odpovídající kvalifikací
- vytvoření takové majetkové báze, která zajistí nezbytnou výrobní kapacitu
- pořízení materiálu pro zajištění plynulosti výroby
- řídící předpoklady
- vytvoření managementu podniku
- zajištění výkonu základních funkcí managementu
- vytvoření nástrojů řízení
- vym