Podniková ekonomika

sově stejných prac. úkonů
výroba kusová – různé druhy v malém množství či jednotlivě, na zakázku
P. Drucker rozlišuje tyto základní typy výroby:
výroba na zakázku
vázaná (pevná) hromadná výroba
pružná (flexibilní) hromadná výroba
plynulá (proudováú výroba
Sdružení podniků
sdružení přichází v úvahu, je-li naplněna podstata zvýšení hodnoty podniku, musím posoudit riziko a jaká bude budoucí hodnota podniku
kooperace -> forma spolupráce, dobrovolné sdružení podniků právně samostatných a autonomních:
Zájmové sdružení a pracovní společenství
dobrovolná sdružení podniků nebo pracníků, které podporují a prosazují zájmy svých členů, organizují jejich spolupráci, poskytují jim různé služby
Konsorcium
dočasné nebo příležitostné sdruž. podnikatelů k uskutečnění urč. podnikatelského záměru, na kt. by jedn. podnikatel kapitálově nestačil či by byl pro něj příliš rizikový
společný podnik
sdružení dvou nebo více podnikatelů, z nichž žádný nemá rozhodující vliv. U nás je typický pro podniky se zahraniční kapitál. účastí. Představitelem je tzv. Joint Ventures – spojení k uskutečnění specifického cílu, podnik je řízen mngmt vytvořeným z mateřských podniků.
kartel
Zakázaná forma. Skupina výrobců nebo obchodníků stejného oboru, kteří vytvářejí spojenou prodejní organizaci, často nazývanou syndikát, jejímž cílem je odstranit vzájemnou konkurenci a zvýšit tak zisk. Obsahem může být stanovení cen, rozdělení teritorií, kvotace objemu výroby apod.
Trust
Zakázaná forma. Hanlivé označení pro velký podnik s monopolním postavením avšak také druh investiční společnosti
franchising
Poskytovatel franchisy (franchisor) poskytuje příjemci franchisy používat své obch. jméno, značku, logo nebo jinou charakteristiku. Příjemce franchisy přitom neztrácí svou samostatnost, podniká pod svým jménem a na vl.riziko. Přináší výhody oběma smluvním stranám. Příjemci franchisy umožňuje mnohem větší růst, než kdyby se o rozvoj pokoušel sám, mateřská org.mu poskytuje know-how a přitom příjemce zůstává svým pánem. Poskytovateli šetří počáteční kapitál, provozní N (mzdy, získává další příjmy např. vstupní poplatek atd.) Příkladem je McDonald’s, OBI, Family Frost, atd.
koncentrace -> Podnik ztrácí buď hospodářskou samostatnost nebo právní subjektivitu. Koncentrace výroby, koncentrace výrobní a věcná, koncentrace organizační. Fúze, koncern, holding. Výsledkem koncentrace je trvalé kapitálové spojení právně samost. podniků, nebo ztráta pr. subjektivity původních podniků a vznik nového právního subjektu.
koncern
Sdružení právně samostatných podniků (plná právní subjektivita) podřízené jednotnému velení na základě strategie. Sám koncern právní subjektivitu nemá.
holdingová společnost
Jde o firmu, která drží velký balík akcií jiných společností (plná pr.subjektivita) a tím je v podstatě ovládá. Holdingová spol. je často nazývaná mateřská spol., ovládané spol. se označují jako dceřiné spol. Optimalizace holdingu – synergický efekt.
fúze
- splynutí, dobrovolné spojení dvou nebo více podniků do podniku jediného. Splynutím buď všechny podniky zanikají a vzniká nový, nebo jeden podnik existuje dále a ostatní do něj vplynou. Nepřátelské převzetí – přes odpor mngmtu přebírané firmy.Úřad pro ochranu hospodářské soutěže schvaluje fúze, sleduje zejména to, jestli fúze nevede ke vzniku monopolu 30% podílu na trhu). Má smysl, když hodnota budoucí firmy je vyšší než součet hodnot fúzovaných firem snížený o náklady fúze.
horizontální fúze – 2 podniky stejné výrobní fáze a odvětví – efekt plynoucí z výroby ve velkém rozsahu
vertikální fúze – podniky různých výrobních fází na sebe navazujících – lepší koordinace a plánování výroby
konglomerátní fúze – podniky bez jakéhokoli vzájemného vztahu
důvody fúze: synergický efekt, existence volných peněz, přesun ztráty z přebíraného podniku do nové a tím daň. výhoda, rozšíření trhů
nadnárodní společnosti
výsledek mezinárodního obchodu, společného podnikání, atd.
tvoří provázaný systém operující v mnoha zemích
některé formy spojení označovány jako strategické aliance – mezinárodní spolupráce podniků s cílem využít specifických předností jedn. partnerů
Život podniku
podnikání: proces získávání kapitálu a jeho investování
životě podniku lze vysledovat následující základní fáze, které jsou odrazem vlivu okolí podniku (makrooekonomické prostředí, odvětví a obor podnikání) a využitím vlastních dispozic:
založení
růst
stabilizace
krize
zánik
ne každý podnik projde všemi etapami, tyto etapy jsou ovlivněny: makroekonomickým prostředím, příslušnosti k odvětví, konkurencí, státní regulací a výkonností podniku
Založení podniku
na počátku existence podniku je nutné rozhodnout co - jaké výrobky/služby budu vyrábět
k zahájení výroby nutno vytvořit předpoklady:
věcné předpoklady podnikatelské činnosti:
zajištění pracovních sil
vytvoření dostatečné majetkové báze
pořízení materiálu pro plynulost výroby
řídící předpoklady podnikatelské činnosti:
vytvoření top managementu
zajištění výkonu zákl. fcí mngmtu = vytyčení cílů, plánování, rozhodování, realizace, kontrola
vytvoření nástrojů řízení
vymezení dělby pravomoci a odpovědnosti
vytvoření adekvátní organizační struktury
kontrola
zakladatelský projekt = řeší komplexně co vyrábět, jaké jsou příležitosti na trhu, jak vyrábět, jaké zařízení, řeší otázky:
- reálnosti, dostupnosti zdrojů
- výsledkem je info pro podnikatele, zda daný projekt realizova
- zakladatelský projekt, jehož součástí je i zakladatelský rozpočet slouží nejen pro vlastníka,
ale tvoří také informační bázi k tomu, aby podnikatel získal další investory
úspěšný zakladatelský projekt by měl obsahovat:
vymezení cílů podniku
specifikace trhu, na kt. vstupujeme (velikost, podíl, konkurence, limity a bariéry)
výhody, kt. náš produkt přinese, čím se liší od konkurence
způsob založení podniku
dlouhodobější výhled a určit fin.cíle
rozpočet zdrojů a potřeb (rozvaha, výsledovka, výkaz cash flow, …)
daňové zatížení (DPH, spotřební daň, daň z příjmu, …)
pojištění podniku (majetkové, osob, …)
životní prostředí (vliv projektu na přírodu)
reference o osobě zakladatele
Rizika při přípravě podnikatelských projektů:
doba životnosti podnikatelského projetu (kratší doba životnosti, menší míra rizika)
zapojení cizího kapitálu do podnikání (čím víc, tím větší riziko)
pružnost projektu (čím vyšší stupeň specializace, tím vyšší riziko)
diverzifikace podnikatelského projektu (koncentrace na 1 výrobek, vyšší riziko)
citlivost projektu na změnu vnějších parametrů (čím vyšší míra citlivosti, vyšší riziko)
postupná realizace projektu: etapová příprava a realizace projektu snižuje riziko
součástí zakl.projektu je i zakladatelský rozpočet: pro jednorázové fin. zdroje potřebné při zakládání podniku a do doby než podnik obdrží první úhrady od svých zákazníků
= rozpočtová výsledovka + rozpočtová rozvaha + propočty výnosnosti a efektivnosti
1. rozpočtová výsledovka - vycházím z předpokl. objemu prodeje, nákladů
- hledají se způsoby snižování nákladů, zvyšování výnosů
- sledujeme oček. CF
2. rozpočtová rozvaha- zjišťujeme potřebnou výši majetku a zdrojů jeho krytí
- vychází se z ocenění majetku
- probíhá provázaně se sestavováním rozpočtové výsledovky
3. ukazatele výnosnosti a efektivnosti - výnosnost vlastního kapitálu
- výnosnost celkového kapitálu
Volba právní formy podniku
otázka, kt. z právních forem pro náš podnik vybrat, nevzniká jen při zakládání podniku, ale i při jeho transformaci (= změna právní formy z jedné formy na druhou)
kritéria pro rozhodování o právní formě podniku:
způsob a rozsah ručení
na způsobu ručení závisí riziko podnikatele
s ručením omezeným – podnikatel ručí jen do urč.hranice určené pro konkrétní právní formu (s.r.o.)
s ručením neomezeným – podnikatel ručí za závazky podniku celým svým (osobním) majetkem (v.o.s., k.s., podnik jednotlivce)
oprávnění k řízení
otázkou je, kdo je zmocněn vést podnik a zastupovat ho navenek, 2 přístupy:
volba ponechána na uvážení majitelů, společníků
zákon předepisuje, kt. orgány musí společnost mít a jaké jsou jejich kompetence
počet zakladatelů
s.r.o. – může založit i pouze 1 fyz.osoba
a.s. – může být založena i pouze 1 práv.osobou
osobní obchodní společnosti musí založit minimálně 2 fyz.osoby – v podstatě sdružení
nároky na počáteční kapitál
minimální počáteční kapitál potřebný pro založení podniku je ze zákona definován pouze pro kapitálové spol:
s.r.o. – 200 000 Kč
a.s. – bez veřejné nabídky akcií – 2 000 000 Kč
- s veřejnou nabídkou akcií – 20 000 000 Kč
u osobních obchodních společností není určen základní kapitál, ale předpokládá se osobní účast společníka na provozování společnosti
administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku
spojena s úpravou podmínek, za kt. podnik vzniká – nejnáročnější a.s. – nutno vyhotovit zaklad.listinu, stanovy, musí proběhnout ustavující valná hromada akcionářů, z níž je pořízen notářsky ověřený zápis potvrzující vznik společnosti
u osobních společností se jedná o jednorázové vydání na povolení (živnostenského)
účast na zisku/ztrátě
míra rizika podnikatele je úměrná jeho účasti na zisku/ztrátě
u osob.společností, není-li ve smlouvě určeno jinak, se zisk dělí rovným dílem
výjimkou je k.s. – ze zákona úprava mezi komanditisty a komplementáři, obdobně
pouze a.s. tvoří výjimku – podíl na zisku (dividenda) závisí na rozhodnutí VH
finanční možnosti
možnosti rozšíření, snížení VK, přístup k CK
daňové zatížení
přímé daně – daň z příjmu fyz. a práv.osob, daň z nemovitostí, daň z převodu nemovitostí
nepřímé daně – DPH, spotřební, silniční daň
významné i výdaje na sociální a zdravotní pojištění za zamce
zveřejňovací povinnost a ověření účetní závěrky auditorem
povinnost společnosti publikovat výsledky hospodaření
zveřejňování HV slouží hlavně pro investory, kt. vložili do podniku kapitál, i pro širší veřejnost (dodavatele)
tato povinnost upravena několika práv.normami
podnik se realizuje v určitém odvětví, ale ne všechna odvětví se rozvíjejí stejně
rozlišujeme odvětví:
cyklická – zcela kopírují hosp.cyklus ekonomiky jako celku, nejlepších výsledků dosahují podniky v cykl.odvětvích v období hosp. expanze, problémy naopak nastávají v období recese (stavebnictví, automobilový průmysl)
neutrální – všechna odvětví, jejichž vývoj bezprostředně nesouvisí s hosp.cyklem
- např. podniky vyrábějící potraviny, léky, alkohol, tabák
anticyklická – jsou opakem cykl.odvětví, podniky v období recese dosahují velmi dobrých výsledků (různé formy zábavy, odpočinku, …)
Růst podniku
= podnik v dané komoditě nebo segmentu trhu rozšiřuje objem prodeje
růst podniku = trh má zájem o danou produkci, mgmt je úspěšný a podnik ziskový
jevovou stránkou je růst tržeb (obratu)
růst znamená rozšiřování aktivit ale vyvolává i zvýšenou míru rizika
nutno zvolit správné tempo růstu – moc rychlý růst – potřeba příliš velkého kapitálu – problémy profinancování, moc pomalý růst – podnik nenalézá vhodné invest.příležitosti – co se zásobami
podnik usiluje o trvalý růst = takový růst tržeb, při kt. nevznikají další dodatečné nároky na externí financování firmy = růst z interních zdrojů – ze zisku, z odpisů
pro vyjádření tempa růstu (g) se užívá vzorce: g = P * R * A * T
g = tempo růstu firmy – trvale udržitelné
P = rentabilita tržeb (zisk/tržby)
R = aktivační poměr (I – dividenda/čistý zisk na akcii)
A = obrat aktiv (tržby/aktiva)
T = finanční páka (aktiva/vlastní kapitál)
růst z externích zdrojů – formou navýšení VK nebo formou cizího kapitálu
- emise obligací
jinou formou může být spojení nebo štěpení podniku:
fúze – forma sloučení nebo splynutí 2 podniků (horizontální, vertikální, konglomerátní-trust, holding, kartel)
rozštěpení – původního podniku na 2, kdy 1 zaniká a jeho aktiva jsou rozprodána
záměrem spojení 2 podniků může být získání dodatečných, nevyužitých kapacit, získání trhu, know-how, …
nutno vždy respektovat zákon o ochraně hospodářské soutěže – podnik vzniklý fúzí nesmí mít na trhu dominantní postavení, tzn. více jak 30% podíl na trhu – pokud by měl podíl vyšší, není možné fúzi realizovat
po fázi růstu u řady podniku dochází k zániku – zabránit tomu lze trvalou
péčí o inovace produkce
vhodnou cenovou strategií
podporou prodeje
Stabilizace podniku = období, kdy podnik dosáhl optimální velikosti s ohledem na příležitosti trhu
v období růstu investice rostou rychleji než odpisy, v období stabilizace se odpisy rovnají investicím
Krize podniku + sanace
Zde se setkáváme s pojmem reingeneering – management řízení změn -> řízení podle projektů, jejichž cílem je změna.
Krize je stádium života podniku, kdy po delší dobu dochází k nepříznivému vývoji jeho výkonnostního potenciálu, radikálnímu snížení objemu tržeb, poklesu čistého obchodního jmění, snížení likvidity, čímž je bezprostředně ohrožena jeho další existence v případě, že tento vývoj bude pokračovat
Musím analyzovat příčiny, povahu a vývojové stadium krize a zformuluji sanační strategii, jejímž ústředním cílem je obnova výkonnosti podniku.
sanací je soubor opatření přijímaných ze strany vedení podniku, jejichž smyslem je zásadní ozdravení a obnova finanční výkonnosti a prosperity firmy.
Zánik podniku
Zrušení a zánik
v některých podnicích není sanace úspěšná a podnik zanikne
podnik zaniká ke dni výmazu z OR (věcně a časově zániku předchází zrušení)
zrušení podniku:
zrušení s likvidací
zrušení bez likvidace – obchodní jmění přechází na nástupce
zrušení může být:
1. dobrovolné (uplynutí doby,transformace, dosaž. účelu , smrt společníka...)
2. nucené (rozhodnutí soudu, prohl. konkursu,)
Likvidace podniku
likvidace je zákonem řízený postup, při němž dochází k mimosoudnímu vyrovnání majetkových vztahů zanikající PO
vypořádání podílů společnosti po jejím zrušení, je předpokladem zániku podniku
upravena Obch.Z, vstup se zapisuje do OR
likvidátor je osoba, na kterou přechází působnost stat. orgánu v rozsahu omezeném na likvidaci fy
úkolem likv. je likvidovat majetek s cílem plnit závazky, uplatňovat pohledávky a přijímat plnění, zastupuje spol. před soudy, uzavírá dohody o smíru a dohody o změně a zániku práv a závazků, podá návrh na prohlášení konkursu, sestavuje účetní závěrku + zprávu o průběhu likvidace, výmaz z OR
Konkurs a vyrovnání
jestliže likvidátor zjistí, že podnik je předlužen, musí podat návrh na konkurzní řízení
zatímco likvidace si klade za cíl postupnou přeměnu majetkových částí v likvidní prostředky, z nichž budou v plném rozsahu uhrazeny veškeré závazky spol, a likvidační přebytek bude rozdělen mezi vlastníky
cílem konkurzu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z majetku úpadce (dlužníka)
konkurz je vyhlášen, je-li odhadovaná majetková základna min. velká na pokrytí nákladů konkurzního řízení
nucené vyrovnání – podává úpadce, který navrhuje svým věřitelům částečné uspokojení pohledávek, aby to soud uznal, musí souhlasit většina konkurzních věřitelů
návrh na vyrovnání – pouze v případě, že nedošlo k prohlášení konkurzu soudem
Majetková a kapitálová výstavba podniku
Majetek podniku a jeho finanční krytí, rozvaha podniku
aby podnik mohl zahájit svou činnost, potřebuje mít finanční zdroje – VK nebo CK
kromě pracovníků potřebuje dl. ne/hmotný majetek a materiál, ze kterých bude vyrábět => hospodářské prostředky
peněžní vyjádření hosp.prostředků značíme jako aktiva,jejich konkr.podobu jako majetek
majetek vyjadřuje, co podnik vlastní x finanční zdroje vyjadřují, komu to patří
rozvaha (bilance) podniku = statický přehled o majetku podniku a jeho fin.krytí k urč.datu
při zakládání podniku sestavujeme počáteční rozvahu, rozvaha sestavena na konci účet.období se označuje jako konečná (výroční) rozvaha, např. při fúzi -> mimořádná
Majetková struktura podniku
majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k jeho podnikání
dlouhodobý (investiční) majetek (stálá A) – slouží v podniku déle než 1 rok, tvoří podstatu majetkové struktury
druhy: ( hmotný - nespotřebovává se najednou, ale opotřebovává se a úměrně tomuto postupnému opotřebovávání přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku
nehmotný
finanční- co podnik nakoupil, jako dl. investice
oběžný majetek (oběžná A) - jeho forma přechází v jinou, snahou je o co nejrychlejší jeho oběh (zvyšuje obrat a zisk), často spojován s likviditou,
slouží k úhradě závazků
majetková struktura podniku je dána jednak odvětvím a typem podniku, jednak finanční politickou podniku
Kapitálová struktura
struktura zdrojů, z nichž majetek podniku vznikl
celková velikost podnikového kapitálu závisí na – velikosti podniku, stupni mechanizace, automatizace, rychlosti obratu kapitálu, organizaci odbytu
překapitalizování - podnik má více kapitálu, než může využít
odkapitalizování - má-li kapitálu méně a to způsobuje poruchy v chodu; k tomu často dochází při expanzi podniku (růst aktiv, ale nedostatek zdrojů- závazky u dodavatelů)
Vlastní kapitál
je hlavním nositelem podnikatelského rizika a jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty
VK v podniku jednotlivce je tvořen jeho peněžitými i nepeněžitými vklady
VK v obchod.společnosti je rozdělen na:
základní kapitál - tvoří jej peněžité i nepeněžité vklady společníků do společnosti
- v s.r.o., a.s. se vytváří povinně podle zákona a jeho výše je uvedena v OR
kapitálové fondy - hlavní část tvoří tzv. emisní ážio (příplatek) = kladný rozdíl mezi skutečnou prodejní cenou akcií a jejich nominální cenou při upisování nebo navyšování zákl.o kapitálu
fondy ze zisku – vytvářejí se přímo ze zákona nebo je jejich tvorba předepsána stanovami
- s.r.o. a a.s. – zákonný rezervní fond, družstvo – nedělitelný fond
- jsou pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání
nerozdělený výsledek hospodaření minulých let (zisk) = část zisku po odvodu daní, kt. se nerozděluje mezi majitele (akcionáře), ale slouží k dalšímu podnikání
výsledek hospodaření běžného účetního období
Cizí kapitál = dluh podniku, který musí v určité době splatit
krátkodobý – bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, zálohy odběratelů, půjčky, částky dosud nevyplacených mezd a platů, nezaplacené daně, výdaje příštích období
dlouhodobý – dl. bankovní úvěry, vydané podnikové obligace a dlužní úpisy nebo jiné dl. závazky
nákladem za použití CK je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho poskytnutím (provize,...)
většinou cizí kapitál je levnější než kapitál vlastní, kr. je levnější než dlouhodobý (neboť roste riziko s časovým horizontem)
zdrojem financování jsou i rezervy (vytvářeny na vrub nákladů)
Důvody pro použití CK:
l) podnikatel nemá dostatečný VK pro založení podniku
2) podnikatel přechodně nedisponuje potřebným VK v době, kdy jej potřebuje
3) použitím CK nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku (u dalších společníků ano)
4) CK je všeobecně levnější než VK a jeho použití tudíž zvyšuje rentabilitu podniku (daňový efekt)
Důvody proti použití CK:
l) CK zvyšuje zadluženost podniku a tím snižuje jeho finanční stabilitu
2) každý další dluh je dražší a je obtížnější jej získat, neboť potenciální věřitelé se obávají o svůj kapitál v případě likvidace
3) vysoký podíl CK omezuje jednání managementu, které musí být přizpůsobeno věřitelům
poměr mezi VK a CK se u různých podniků různí v závislosti na odvětví (obch. 50:50, peněžní podniky- hlavně cizí), na struktuře majetku ( čím více invest. majetku, tím více vlastního resp. dlouhodobého cizího kapitálu), na uvážení podnikatele, na % úroků, na výnosnosti podniku
z těchto důvodů by měl management usilovat o optimální finanční (kapitálovou) strukturu = optimální zadluženost
teoreticky ji lze stanovit