Podniková ekonomika

efektivnosti je rentabilita vlastního kapitálu (ROE), efektivně hospodaří ty podniky, které zvětšují bohatství svých vlastníků.
manažeři rozhodují na základě ekonomických nákladů a zisku
zákl. nástroji řízení N jsou normy, limity, kalkulace a rozpočty
výsledkem činnosti podniku jsou výkony, jejichž oceněním jsou výnosy
Cíle podniku a jeho funkce
Primární cíl podniku – max. zisku a tržní ceny akcií
primárním cílem podniku je maximalizace zisku
zákl. ukazatelem byl v minulosti celkový Z, později ROI (výnosnost investic), ROE (výnosnost vlastního jmění)
manažeři by se spíše měli zajímat o výši zisku připadající na 1 akcii, než na celkovém zisku podniku ->
měli by se zaměřit nejen na podíl zisku připadající na 1 akcii, ale na růst „bohatství v čase“ vyjádřený růstem ceny jedné akcie
další činitel, který ovlivní rozhodování manažerů je vliv rizika
čím vyšší je riziko, tím vyšší je požadovaný výnos – riziko podniku je závislé i na způsobu financování
vlastním kapitálem
cizím kapitálem, dluhem -> čím vyšší dluh, tím vyšší i riziko podnikání
zisk patřící akcionářům může být vyplacen:
ve formě peněz = dividenda
nebo zadržen a použit na investice = reinvestice (zvyšuje hodnotu akcií)
akcionáři chtějí jak trvalý proud dividend, tak i růst tržní ceny svých akcií
dividendová politika
rozhodnutí o tom, kolik z běžných výnosů bude vyplaceno ve formě dividend a kolik bude zadrženo a reinvestováno
měla by být taková, aby plnila primární cíl podniku -> růst ceny akcií
růst ceny akcií závisí na těchto faktorech:
projektovaném výnosu /zisku/ na akcii
časovém rozložení toku výnosů
rizikovosti projektovaných výnosů
míře použití dluhů
dividendové politice
protože došlo k rozporu mezi teoretiky a praktiky ohledně ROE -> řešení ukazatele MVA a EVA
SHRNUTÍ – od statické max. celkového Z se postupně přecházelo k poměrným ukazatelům, k max. zisku na jednu akcii, k tržní ceně akcie, k zahrnutí rizika do rozhodování a k určité dynamizaci, dynamizace se projevila především v hodnocení investičních projektů (metoda ČSH) nebo při stanovení hodnoty firmy (metoda diskontovaného volného cash flax – DFCF)
dnes převládá v teorii i v praxi ( cíl podnikání ( maximalizace hodnoty pro akcionáře, tzv. shareholder value
Primární cíl – max. hodnoty podniku a tzv. shareholder value
hodnota podniku – v souvislosti s cílem podniku rozumíme jako hodnotou současnou hodnotu očekávaných budoucích čistých cash flow
když CF = zisk, potom současná hodnota PV je hodnota očekávaných budoucích zisků diskontovaných k současnosti pomocí vhodné diskontní míry
diskontování = přepočet budoucích hodnot na hodnoty současné
Z1 Z2 Zn n Zt
PV = ---------- + --------- + ---------- = ∑ --------------
(1+i)1 (1+i)2 (1+i)n t=1 (1+i)t
Z je očekávaný budoucí zisk v roce t
takto vyjádřený primární cíl podniku je možno považovat za obecný cíl podnikání
konkrétní podobu takto stanovený cíl podniku získat v tzv. metodě diskontovaných CFs
Odlišnosti cílů velké společnosti a malého podniku
Velká společnost (korporaci)
vlastní akcionáři, neřídí ji, ale její řízení svěřují placeným manažerům
akcionáři volí na valné hromadě představenstvo, a to jmenuje top manažery – ředitele
dochází k oddělení vlastnictví od řízení a vzniká tak problém řešení vztahů mezi vlastníky, statutárními orgány, TOP managementem a ostatními zájmovými skupinami
řešením těchto vztahů se zabývá corporate governance (správa a řízení společnosti)
rozhodovací pravomoc mají v rukou manažeři
dva hlavní důvody, proč by měli manažeři sledovat obecný cíl podniku:
je-li zisk malý nebo klesá, je nízká nebo klesá cena akcií (( nebezpečí, že jiná společnost akcie skoupí)
akcionáři přidávají část svých akcií manažerům, kteří se tím stávají akcionáři, a primární cíl vlastníků = zvyšování hodnoty firmy – se stává i jejich bezprostředním cílem
manažeři jsou zodpovědni i za blaho a prospěch svých zamců, obce... -> mají tedy odpovědnost i sociální – ta vyžaduje zvýšené N (nebezpečí ztráty konkurenční schopnosti)
manažeři musí vzít v úvahu i cíle ostatních skupin tzv. zájmových skupin (stakeholders) – zaměstnanci, zákazníci, dodavateli, …
výjimečné postavení mezi stakeholdery má vlastník ( ten vytvořil podnikatelský záměr a realizoval jej, do podniku vložil kapitál a chce jej zvětšit - z výsledků hospodaření musí nejprve uspokojit ostatní stakeholdery ( teprve to, co zbude = zisk – mu patří
Výnos < zisk, který získá jinde ( nepodařilo se mi zhodnotit dostatečně kapitál
Výnos > zisk, který získá jinde ( vyšší hodnocení přínosů stakeholderů
základem je tedy maximalizace hodnoty pro vlastníky, tj. maximalizace shareholder value ( tento cíl je nejvýstižněji vyjádření v ukazatelích MVA a EVA
Závěr: manažeři uskutečňují primární cíl podnikání – maximalizaci hodnoty podniku - za existence řady sociálních a jiných vedlejších omezení a za existence cílů dalších zájmových skupin (shareholderů) -> tento cíl je shodný s maximalizací shareholder valut (hodnoty majetku vlastníků (akcionářů), vyjádřenou ukazateli MVA a EVA.
Malá firma:
liší se od velkých firem formou vlastnictví, způsobem a úrovní svého řízení, možností přístupu ke kapitálovým zdrojům
malé firmy zpravidla vlastní jednotlivci (vlastník malé firmy je mnohem těsněji spjat se svou firmou) -> veškerý svůj kapitál investuje do své fy a na své firmě je obvykle s celou svou rodinou životně závislý
Vlastník malé firmy
uskutečňuje obvykle jeden investiční projekt
má ztížený přístup k úvěrům a na kapitálové trhy
hlavním způsobem financování jejich růstu je zadržování zisků
- v malé firmě je vlastnictví spojeno s řízením
- vlastník malé firmy je plně zainteresován na růstu její hodnoty
- převládají jiné cíle : „být svým pánem“, mít trvalou práci, udržet a pokračovat v rodinné tradici
PRIMÁRNÍ CÍL – MAXIMÁLNÍ SHAREHOLDER VALUE
(ukazatele MVA a EVA)
S globalizací vzrostl význam mezinárodních investorů – jsou vystaveni většímu tlaku a to se projevilo i posílením tlaku na shareholder value, tj. na zvyšování hodnoty pro akcionáře, jehož výsledkem byl vznik nových ukazatelů – MVA a EVA
MVA a EVA vznikl v konzultační firmě STERN STEWART MANAGEMENT SERVIS v NY v roce 1993
jsou založeny na tom, že skutečnými náklady podniku jsou ekonomické náklady, nikoli náklady účetní, jež předpokládají, že akcionáři poskytují svůj kapitál bezplatně
UKAZATEL MVA ( Market Value Added – tržní přidaná hodnota)
je rozdíl mezi tržní hodnotou a invest. kapitálem(rozdíl mezi částkou, která by akcionáři a ost. investoři získali prodejnu svých akcií a dluhopisů a hodnotou,kterou do fy vložili
MVA = tržní hodnota podniku – obchodní kapitál
je-li kladná, pracují manažeři dobře, je-li záporná, špatné, investovanou hodnotu snižují
Ukazuje kolik peněz investorovi do podniku vložili a kolik peněz mohou získat zpět prodejem svých akcií na burze
Používá se pro meziroční měření změny hodnoty
MVA = (Ps – Pp) * n
Ps = prodejní cena akcie
Pp = nákupní cena akcie
n = počet akcií
- nevýhoda: dá se zjistit jen u podniků, jejíž akcie jsou obchodovány na burze
podobným ukazatelem TSR (celková výnosnost pro akcionáře) – bere v úvahu i trvalý tok peněz (divident) plynoucí z vlastnictví akcií
TSR = (Ps – Pp) * n + d (i – j)
d (i – j) – suma divident vyplacených v období i – j
UKAZATEL EVA (Economic Value Added – ekonomická přidaná hodnota)
rozdíl mezi provoz. HV (ziskem) podniku po zdanění (tzv. NOPAT) a jeho N na kapitál
EVA = EBIT * (1 – t) – C * WACC
EVA = NOPAT – C * WACC
EBIT – provozní zisk před úroky a zdaněním, t – míra zdanění zisku
C – dlouhodobě investovaný kapitál, NOPAT – čistý provozní zisk po zdanění
WACC – náklady na kapitál vyjádřené diskontní mírou
provozní zisk po zdanění musí být vyšší, než jsou náklady na kapitál
CÍLEM PODNIKÁNÍ JE TEDY VYTVÁŘENÍ EVA
DRUHY CÍLŮ
Třídění cílů podniku podle:
Pořadí jejich významů (hierarchie)
Velikosti (rozsahu) cíle
Časového hlediska
Vztahu mezi cíli
Podle obsahu cíle
1/ PODLE VÝZNAMU
Vrcholové (primární)
Podřazené (dílčí)
Wöhe mezi obě skupiny zařazuje ještě tzv. mezicíle – ty jsou prostředkem k dosažení primárního cíle, k dosažení mezicílů pak slouží cíle podřazené
za plnění všech cílů by měli být odpovědni konkrétní pracovníci a stupně jejich dosahování by měl být měřitelný
mezicíle, resp.podřazenými cíli mohou být např. zvýšení obrathu prodejem nového výrobku, proniknutím na nové trhy, provedení reengineeringu
pro stanovení podřadných cílů můžeme využít i matematického rozkladu vrcholového ukazatele Z = V – N ; V = p*q
2/ PODLE VELIKOSTI CÍLE
Omezené – jde o dosažení hodnoty předem dané (uspokojující)
Neomezené – jde o dosažení maximální hodnoty
3/ PODLE ČASOVÉHO HLEDISKA
Dlouhodobé
delší než 1, respektive 3 roky
jsou komplexnější a za jejich dosažení jsou odpovědni top manažeři
Krátkodobé
do 1, někdy do 3 roků
by měly zajistit dosažení dlouhodobých
jsou více operativní
za jejich dosažení odpovědni i manažeři nižších stupňů řízení
Wöhe ještě rozlišuje cíle:
Vztažené k určitému okamžiku ( stavové cíle
Vztažené k určitému období ( intervalové cíle
Statické podle toho, zda berou v úvahu průběh ukazatele v čase
Dynamické
Trvalé = primární cíl podniku
Přechodné – např. zvýšení pokladní hotovosti
4/ PODLE VZTAHŮ MEZI CÍLI
komplementární – dosahování 1 cíle vede k dosahování cíle druhého (např. snižování nákladů obvykle vede k zvyšování zisku)
konkurenční – vyšší plnění jednoho cíle vede k nižšímu plnění druhého cíle (intenzivnější reklama zvyšuje náklady)
protikladné cíle – dosažení jednoho cíle vylučuje dosažení druhého cíle
indiferentní cíle – plnění jednoho cíle nemá vliv na plnění ostatních cílů
5/ PODLE JEJICH OBSAHU
podle toho, čeho se týkají
a. ekonomické
výkonné – obrat, podíl na trhu
finanční – celkový kapitál, vlastní kapitál, cizí kapitál, finanční investice
výsledkové – výnosy, náklady, zisk, cash flow
b.technické
se zaměřují na vývoj a zavedení nových výrobků, na technickou stránku vyráběných výrobků, na rozvoj technologií
c.sociální
jsou orientovány na okolí podniku(vytváření pracovních příležitostí v obci a regionu, ochrana ŽP, placení daní)
cíle v podniku tvoří soustavu, která má podobu hierarchické pyramidy: na jejím topu je primární cíl podniku, za jehož prosazení a plnění je odpovědno vedení podniku
primární cíl je konkretizován v podřazených cílech nebo i mezicílech, v podnicích organizovaných podle funkcí v CÍLECH FUNKČNÍCH OBLASTÍ, v podnicích organizovaných podle výrobkových divizí v CÍLECH DIVIZÍ
dílčí cíle nesmí být v rozporu s cíli nadřazenými
takovýto systém řízení podniku ( MANGEMENT PODLE CÍLŮ (MBO) -> zahrnuje stanovení cílů na top úrovni a určení manažerů, kteří jsou za jejich splnění odpovědni, postupné rozpracování cílů pro liniové manažery, podněcování pracníků ke ztotožnění s cíli --> cílem je zvyšování výkonnosti a efektivnosti fy
FUNKCE (ČINNOSTI) PODNIKU
Činnost se liší podle:
charakter podniku
odvětví
velikostí
podle vlastnictví
podle právní formy
-základní funkcí podniku je přeměnit vstupy na výstupy (u výrob. podniku přeměnit suroviny, energii, práci za pomocí strojů na výrobky, u banky přeměnit volné peníze v kapitál)
Výrobní podniky zajišťují tyto podnikové funkce:
prodejní (odbytová)
zásobovací PRIMÁRNÍ fce
výrobní (provozní)
personální
investiční
finanční PODPŮRNÉ fce
vědeckotechnickou
správu
PRODEJNÍ FUNKCE
Úkolem je realizace na trhu výrobky
Zahrnuje řadu činností ( výzkum trhu, stanovení nabízeného sortimentu výrobků, stanovení cen, slev, vlastní prodej, propagace a reklama -> někdy označujeme jako mg
VÝROBNÍ FUNKCE
Zahrnují se do ní všechny podnikové funkce – zásobování včetně obstarání personálu, hmotného majetku, kapitálu, odbyt, správa (( nejširší pojetí)
Nejužší pojetí ( výroba zahrnuje pouze zhotovování výrobků
u nevýrobních podniků označujeme jako provozní fce
ZÁSOBOVACÍ FUNKCE
V širším pojetí do zásobování zahrnujeme pořízení surovin, materiálů, dlouhodobého hmotného majetku, peněžního kapitálu, pracovních sil, služeb
V užším pojetí do zásobování zahrnujeme pouze pořízení surovin, materiálů, součástí včetně jejich dopravy, příjmů, skladování a předávání do výroby
PERSONÁLNÍ FCE
úkolem je zajistit pracníky – VF
zahrnuje:nábor,výběr pracníků,zvyšování kvalifikace, vytváření systému zainteresovatnosti
INVESTIČNÍ FUNKCE
Úkolem je zajistit pro podnik všechen potřebný dlouhodobý majetek – tj. pozemek, budovy, stroje a zařízení, dopravní prostředky, nedlouhodobý hmotný majetek
FINANČNÍ FUNKCE
Úkolem je obstarávání finančních prostředků
má zajistit finanční rovnováhu podniku vč. optimální kapitálové struktury
VĚDECKOTECHNICKÁ FUNKCE
Zaměřena především na aplikovaný výzkum, vývoj a realizaci nových nebo inovovaných výrobků a technologií
Ve strojírenství je hlavním představitelem vědecko-technické funkce, technická příprava výroba, zahrnující konstrukční, technologickou a organizační přípravu výroby
SPRÁVA (někdy nazývána všeobecná správa či všeob. administrativa)
Zahrnuje činnosti převážné administrativní, které zajišťují chod celého podniku
Organizace, plánování, statistika, účetnictví, právní oddělení, controlling, vnitřní audit
Typologie podniků
Členění podniků - lze vysledovat mnoho hledisek (vlastnictví, velikost, činnost, právní forma, struktura S, D ...)
Členění podniků v ČR podle hlediska právní formy
vlastnicke podniky – podnik jednotlivce a osobní spol.(není odtržení vlastnictví od řízení)
manazerske podniky – a.s. (oddělení řízení a vlastnictví)
podniky jednotlivce
je vlastněn 1 osobou
výhody: k jeho založení stačí i menší kapitál a jeho regulace ze strany státu je minimální
nevýhody: obtížný přístup ke kapitálu, neomezené ručení za dluhy, omezená životnost podniku životem majitele
obvykle mají podniky jednotlivce formu živnosti = soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
živnost může provozovat FO nebo PO, kt. splňuje všeobecné podmínky pro založení živnosti (plnoletost, způsobilost k práv.úkonům, bezúhonnost, bezdušnost, odbornost)
z hlediska odborné způsobilosti jsou živnosti děleny na:
koncesované – se mohou vykonávat jen na základě koncese (stát.přivolení) (taxikář)
ohlašovací – živnost je třeba jen ohlásit na ŽÚ, není třeba povolení
řemeslné – vyučení v oboru a praxí (autoopravář, hodinářství)
vázané – odborná způsobilost je stanovena pro každou živnost samostatně (elektrikář)
volné – odborná způsobilost není stanovena
podle předmětu podnikání jsou živnosti děleny na :
obchodní
výrobní
poskytující služby
osobní společnosti
vytvořeny a vlastněny 2 a více osobami, které se děli o zisky a společně jsou odpovědné za ztráty
osobně se zúčastňují podnikání
překonávají kapitálovou nedostatečnost podniku jednotlivce i jeho omezenost kvalifikační
veřejná obchodní společnost
je společnost, ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem
firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“ i ve zkratkách
ručí společně a nerozdílně veškerým svým majetkem (osobní společnost)
vkládají ne/peněžité vklady a zapisuje se do OR
komanditní společnost
je společnost, v níž 1 nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v OR (komanditisté) a 1 nebo více společníků ručí celým svým majetkem (komplementáři)
postavení komplementářů se blíží v.o.s., postavení komanditistů se blíží společníků s.r.o.
komplementářem může být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti
je-li komplementářem PO, vykonává práva a povinnosti její statutární orgán
komanditní společnost je přechodnou formou ke s.r.o.
kapitálové společnosti
kapitálová účast společníků, nikoli jejich osobní účast na podnikání nebo řízení společnosti
ručí za závazky společnosti jen do výše svého vkladu
společnost s ručením omezeným = je spol. jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti
spol. odpovídá za své závazky veškerým svým majetkem, společníci jen do výše svého vkladu
všechny peněžité vklady se musejí splatit do 5 let!!!
minimální vklad činí 20.000,- min.výše základ.kapitálu 200.000,-
společnost může založit 1-50 společníků
nejvyšší orgán: VH. statutární orgán: jednatel/é, volena případně dozorčí rada
akciová společnost = společnost, v níž je zákl. kapitál rozdělen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě a společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem
akcionáři neručí
výhody: snadné přesuny vlastnictví (obchod s akciemi)
nevýhody: obtížnější založení, kontrola ze strany státu, dvojí zdanění příjmů
akcie: CP s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka:
podílet se na řízení společnosti
podílet se na jejím zisku
podílet se na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti
akcie se dělí na: akcie s jmenovitou hodnotou a podílové akcie (u nás neexistují)
akcie se dělí podle rozsahu práv na:
kmenové /společné/ akcie
prioritní (přednostní) akcie – přednostní nárok na dividendu
zaměstnanecké – mají zainteresovat zamce na prosperitě společnosti
akce se dělí podle převoditelnosti práv:
akcie na jméno
akcie na majitele
akcie se obchodují na burze za tržní cenu

družstva = organizace vlastněná a provozovaná společností osob, jejímž cílem není vytvářet zisk, ale dávat užitek svým členům
družstva spotřební, nákupní, úvěrová, výrobní, záložny …
společenstvo neuzavřeného (nejméně 5 anebo 2 PO) počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů
základní jmění tvoří vklady členů, členové neručí za závazky družstva
orgány družstva: členská schůze, představenstvo, kontrolní komise
veřejné (státní) podniky
organizace, kt. zajišťují některé důležité služby (např. železniční, vodní doprava, správa silnic,pošta,TV) nebo zajišťují výrobu a těžbu některých důležitých statků (uhlí, elektřina)
tato sféra může být – a v některých státech skutečně je – zcela zajištěna soukromými podniky
tyto činnosti jsou zajišťovány neziskovými organizacemi
rozpočtové org.- školy, soudy, financovány přes rozpočet
příspěvkové org. – divadla, knihovny, financovány vl. činností, dofinancování SR
občanská sdružení – spolky, hnutí, financovány dary, čl. příspěvky
nadace – zakládány pro účelově pro dosahování a podporu obecně prospěšných cílů
cílem není zpravidla maximalizace zisku, ale jenom úhrada provozních nákladů
Podniky podle sektorů
sektor = část národního hospodářství, do níž je národní hospodářství podle určitého hlediska rozčleněno
sektory: veřejný, soukromý, smíšený nebo primární, sekundární, terciální
3 hlavní sektory:
zemědělství – zemědělství, rybolov, lesní hospodářství
průmyslu – těžební a zprac., výrobu a distribuci el. energie, plny, vody, stavebnictví
služeb – obchod, peněžnictví, doprava, skladování, školství
Podniky podle velikosti
kritériem třídění je: počet zamců, velikost obratu, velikost kapitálu nebo zisku
dělí se na mikropodniky, malé, střední, velké
v ČR se používá kombinované kritérium: počet zamců + výše obratu
Podniky podle typu výroby
týká se jen podniků výrobních
klasifikace podle Zwacha, hl. typy produkčních forem:
výroba hromadná – po dlouhou dobu pouze jeden druh výrobku (elektrárna, lihovar)
v. vázaná – kromě hlavního vyrábí i sdružené či vedlejší výrobky (plyn a koks)
v. druhová – 1 druh výrobku ale v různých rozměrech, váze (cihelny)
v. sériová – ve skupinách výrobků, kt. najednou procházejí výrob. procesem (konfekce)
v. plynulá – nepřetržitý sled ča