Narušení dodávek léčiv a zdravotnických prostředků velkého rozsahu - typový plán

S bez hromadného ohrožení obyvatelstva na zdraví. V této oblasti se odehrává integrační proces i prostřednictvím NATO a WHO. Na mezinárodní úrovni tak nebude docházet k zásadnímu omezení.
  
4.3. Další vnitrostátní omezení
 
Do oblasti dalších vnitrostátních omezení patří nedostatečná připravenost personálu správních úřadů, zdravotnických zařízení, ale i dodavatelů léčiv a zdravotnických prostředků na plnění úkolů v souvislosti s krizovým řízením. Je proto naprosto nezbytné koncipovat vzdělávání pracovníků v působnosti resortu zdravotnictví v oblasti krizového řízení. K okamžité dispozici je vzdělávací kapacita obou resortních vzdělávacích institucí, Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví v Praze a Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů v Brně
 
5.Doporučené typové postupy, zásady a opatření pro řešení KS
 
Základními postupy pro řešení narušení dodávek léčiv a zdravotnických prostředků v rozsahu vyvolávajícím KS jsou standardizované postupy činnosti orgánů krizového řízení podle krizového zákona a souvisejících právních předpisů. Zásadním principem postupu orgánů krizového řízení při řešení krizových situací je nejprve územně příslušným orgánem krizového řízení vyčerpat všechny možnosti správního území a o koordinaci pomoci z úrovně ústředních správních úřadů žádat až po jejich vyčerpání.
 
5.1.Cílový stav a odpovědnost za řešení KS
 
MZ je orgánem krizového řízení, odpovědným v rámci odvětvové působnosti za připravenost zdravotnictví k zajištění poskytování zdravotní péče za KS, v návaznosti na krajské systémy, včetně zajištění léčiv a zdravotnických prostředků. Při řešení KS přitom MZ uplatňuje svou působnost v  součinnosti s ostatními ústředními správními úřady a dalšími organizacemi v rámci Ústředního krizového štábu - pracovního orgánu vlády ČR k řešení krizových situací.
Cílovým stavem činnosti orgánů krizového řízení při narušení dodávek léčiv a zdravotnických prostředků velkého rozsahu vždy bude obnovení dodávek k zajištění poskytování nezbytné zdravotní péče a obnovení plného rozsahu poskytování zdravotní péče.
Přijímaná krizová opatření přitom budou orientována na:
regulaci distribuce a spotřeby určených léčiv a zdravotnických prostředků
využití systému nouzového hospodářství podle zákona o HOPKS, s použitím vytvořených resortních pohotovostních zásob.
5.2.Preventivní opatření
 
Efektivita krizových opatření výrazně závisí na kvalitě preventivních opatření. Lhůta dodávky potřebných léčiv a zdravotnických prostředků je přitom limitována dobou, po kterou vystačí bez doplnění pohotovostní zásoba zdravotnického zařízení k poskytování zdravotní péče takovému počtu osob postižených na zdraví, který odpovídá analýze ohrožení na území.
Lhůta dodávek ale nesmí být delší než 72 hodin. Tento časový interval je časovým limitem stanoveným odbornou společností urgentní medicíny a je uplatněn i v Typovém plánu hromadné postižení osob mimo epidemií, včetně hygienických režimů. Lhůta 48 hodin od urgentní objednávky do dodávky, zaručovaná dodavateli léčiv, je za předpokladu sladění výše pohotovostních zásob ve zdravotnických zařízeních s výstupy z analýzy rizik území dostatečná, s rezervou 24 hodin.
Pro některá léčiva (viz 2. odrážka v části 3.1.), u kterých je doba potřebná k jejich získání v dostatečném objemu delší než doba jejich pravděpodobného vyčerpání na území rozsáhlého regionu nebo celém území státu a hrozí výrazné nebezpečí z prodlení se vznikem krizové situace, je nezbytné jako součást koncepční přípravy MZ na řešení mimořádných událostí a krizové situace vytvářet pohotovostní zásoby těchto léčiv a zdravotnických prostředků v režimu:
okamžitého použití v přímé dispozici MZ
systému nouzového hospodářství podle zákona o HOPKS.
Vytipování a stanovení výše zásob těchto léčiv a zdravotnických prostředků s rozložením po území je stěžejním preventivním opatřením MZ na úseku zajištění nouzového zásobování.
 
6. Podklady pro vypracování krizového plánu MZ v oblasti zajištění léčiv a zdravotnických prostředků
typové plány řešení KS Hromadné postižení osob mimo epidemií včetně hygienických režimů a KS Epidemie – hromadné nákazy osob,
výpisy z krizových plánů krajů, ústředních a dalších správních úřadů,
odborné podklady ke stanovení léčiv a zdravotnických prostředků vhodných k vytváření pohotovostních zásob ve zdravotnických zařízeních,
seznam subjektů logistického systému nouzového zásobování,
topografické podklady k  systému logistického zabezpečení,
seznamy léčiv a zdravotnických prostředků pro vytváření pohotovostních zásob resortu k poskytování nezbytné zdravotní péče, pro základní skupiny zdravotních postižení (viz část 3.2.) podle doporučených skupin, uvedených v příloze typového plánu.
 
7.Identifikační údaje o zpracovateli typového plánu
7.1.Název a adresa subjektu - zpracovatele typového plánu
 
Ministerstvo zdravotnictví
Palackého náměstí 4
128 01 Praha 2
 
7.2.Identifikační údaje fyzických osob, které se podílely na zpracování typového plánu.
Ing. Václav Fišer
odbor bezpečnosti a krizového řízení MZ
sestavení typového plánu - za použití připomínek a doporučení z krajů, odborů MZ a Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha.
tel.: 224 972 533fax: 224 972 536e-mail: vaclav.fiser@mzcr.cz
 
7.3.Podpisová doložka
 
datum zpracování:15. prosince 2004 
datum schválení:28. prosince 2004
   
Doc. MUDr. Milada EMMEROVÁ, CSc., v.r.
ministryně zdravotnictví
Aktualizace: listopad 2007 (č.j.: MZDR 36873/2007Příloha - Typový plán KS Narušení dodávek léčiv a zdravotnických prostředků
Počet listů: 1
Skupiny léčiv a zdravotnických prostředků,
doporučené pro vytváření pohotovostní zásoby
léčiv a zdravotnických prostředků
Léčiva:
analgetika-antipyretika,
anestetika (celková i lokální),
anodyna,
antidota (včetně léčivých přípravků používaných při léčbě osob ozářených při radiačních nehodách),
antiarytmika,
antidiaroika,
antiseptika,
dezinficiencia,
epitelizancia,
kortikosteroidy,
léčiva zajišťující parenterální výživu (včetně úpravy dysbalance vody a elektrolytů, úpravy pH krve, doplnění minerálů, stopových prvků, vitamínů),
protiinfekční léčiva (antibiotika, antivirotika, chemoterapeutika, specifické
imunoglobulíny),
psychofarmaka,
sympatomimetika,
transfusní přípravky a krevní deriváty,
vazodilatancia.
Zdravotnické prostředky:
zdravotnické prostředky pro diagnostiku a terapii zářením,
anestetické zdravotnické prostředky a zdravotnické prostředky pro resuscitaci (včetně zásobníků medicinálních plynů),
elektromechanické zdravotnické prostředky,
zdravotnické prostředky - nástroje pro opakované použití,
zdravotnické prostředky pro jednorázové použití.
) viz heslo „bezpečnostní situace“, Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení, plánování a obrany státu, přijat 2. schůzí BRS ze dne 16. listopadu 2004
[2]) ( § 15 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.
( čl. 7 odst. 4 „Metodiky zpracování krizových plánů dle § 15 a § 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb.“
 
 
vím že je běžná zkratka MZ. Ale dále používáš ále – neměla by být za prvním použitím v závorce?
místo vlivem dopadem
nevím, zda dáváte název do uvozovek, pokud ne - zruš
nechybí něco např. předložka … na MZ