Vývojová psychologie

ZP. Rizika – díky ICSI zamezíme přiložené selekci spermií – vyšetření párů.
► náhradní matka – u nás není poskytováno, provádí se v USA. Dohoda mezi párem a náhradní matkou o početí, donošení a porození dítěte páru. Žena, jež je plodná, ale nemůže dítě donosit se domluví s jinou, která dítě donosí za ni, porodí a pak jí ho předá do osvojení. Rodit cizí děti za peníze je u nás zakázáno.
Problematika nedonošených dětí
nedonošené děti mají ze všech novorozenců nejproblematičtější prognózy
v ČR je dobrá tradice v péči o tyto děti
předčasný porod je jedním z nejčastějších rizikových faktorů, které ohrožují život a zdravý vývoj novorozence bezprostředně po porodu, ale i v dalších etapách
rizika jsou trvalá či dočasná
nedonošené děti – rodí se před 37.týdnem; případně děti, které jsou narozeny v termínu, ale s nízkou porodní váhou
k předčasným porodům dochází díky:
► stresu matky
► pokud je v anamnéze rodičky diagnóza již jeden a více předčasných porodů
► v případě mnohočetných těhotenství
► faktor věku – mladé matky (do 17 let) a matky nad 35 let (prvorodičky)
► nízký sociokontrolní statut matky
► špatná výživa v těhotenství
► žádná či nedostatečná těhotenská péče
► matky kuřačky
v ČR nejlepší výsledky – novorozenecká úmrtnost
nejmenší dítě v ČR – 350 g
revolucí v péči o předčasně narozené děti se stal inkubátor
v ČR vzniklo v 90. letech specializované perinatologické pracoviště – pomáhají dětem před narozením, v případě začátku porodní činnosti či při odtoku plodové vody se zahajuje terapie, která se pokouší porod oddálit; používají se k tomu kortikosteroidy – pomoc vyzrávání plicní tkáně, aby byl novorozenec nejvíce připraven na spontánní dýchání; plod také ohrožen průnikem infekce
nezralý novorozenec je svěřen do péče neonatologa
nezralost představuje pro dítě mnoho rizik
nedonošený novorozenec má minimální vrstvu podkožního tuku – malou schopnost udržovat stabilní tělesnou teplotu
děti jsou ohroženy respiračními obtížemi
po narození jde o syndrom respirační tísně RDS, později o chronické postižení plic
dalšími rizikovými stavy novorozence jsou poruchy krevní cirkulace, postižení mozku
nedonošenec nemá obranyschopnost
24. týden je v ČR považován za hranici životaschopnosti
dnes jsou běžné případy zachráněných dětí s porodní váhou po 600 g
porod pro nedonošence je náročnější
pro vývojovou prognózu nezralých dětí je důležitější stanovení příčiny předčasného porodu, než porodní váha
děti, které jsou narozeny „by accident“ po přirozeném těhotenství se vyvíjí bez větších komplikací a po 1.roce života většinou doženou zdravé děti
horší prognózy lze vystopovat u rizikových těhotenství
obecné rady rodičům: lidský faktor je důležitý; je nutné porozumět dítěti a přijmout ho; instuuje se jakým způsobem dítě brát, důležitost mluvení
v dnešní době se až 90 % dětí uzdraví a dožene děti narozené včas; zaostávají v kognitivním vývoji a po komunikativní stránce – vina hypoxie (ovlivňuje mozek)
Prenatální vývoj
oplození – narození
vyvíjí se vztah mezi rodiči a dítětem
vznik života a jeho přivedení na svět bývá považováno za něco mimořádného a záhadného
jednotlivé fáze prenatálního období:
1. fáze blastemová (2 – 3 týden po oplodnění = dělení buněk) – začíná početím a končí nidací (uhnízdění vajíčka) a prvním srdečním ozvem
2. fáze embrya (4 týdny – konec 4 měsíce) – diferenciace základních soustav orgánů (organogeneze); koncem 4 týdne lze rozeznat hlavičku, koncem 2 měsíce je plod zevním pohledem již podobné člověku; ve 3 měsíci v celkovém tělesném schématu převládá hlava tvořící 1/3 celého organismu; toto období je pro vývoj plodu kritické a velmi citlivé na škodlivé vlivy (zarděnky); poškození (malformace), noxa (škodlivý činitel); rozštěp se vytváří v 5 – 6 týdnu; malformace patra v 10 – 12 týdnu a očí ve 3 – 7 týdnu; mozek – vyvíjí se od 2 týdne do porodu, ukončen vývoj srdce, vytváří se oční a ušní váčky
3. fáze fetální (fetus – plod; od 5 měsíce) – hypertrofické období – růst plodu; zřetelná hlava, končetiny, nehty, prsty, dokončen vývoj vnitřních orgánů; ke konci 4 měsíce dokončen vývoj CNS; ve 30 týdnu je plod schopen samostatného života; na začátku těhotenství asi 1, 5 l plodové vody – na konci je 0, 3 – 0, 5 l; v 7 měsíci vypije plod asi 1 l plodové vody denně; placenta plní funkce – vyživovací, dýchací, vylučovací, obrannou, ale nezachytí drogy a alkohol
teratogenní účinky – poškozují plod; zarděnky, toxoplazmóza, farmaka, záření, hořečnatí onemocnění
FAS – fetální alkoholový syndrom – výzkum Růžena Tichá, syndrom se projevuje typickými rysy obličeje, poruchami chování, nízkou porodní váhou, růstovým postižením
množství alkoholu majícího teratogenní účinek bylo stanoveno na denní požívání 30 g čistého alkoholu
vliv nikotinu – nízká porodní váha, předčasné porody, riziko potratu, nezralost dětí, riziko alergií, děti kuřaček – náhlé úmrtí novorozence a dýchací potíže
v dřívějších dobách byly poznatky o nejranějším období získávány nepřímo, z pozorování chování nezralých dětí, dětí ošetřovaných v inkubátorech
nevýhodu je, že předčasně narozené dítě žije už v jiném prostředí a je vystaveno jiným podnětům
v současnosti se využívají moderní technologie jako EEG, ultrazvuk, termografie
doba prožitá v děloze matky je nejdynamičtějším vývojovým obdobím z celého lidského života
nikdy v dalším životě už nedojde za tak krátkou dobu k tolika převratným událostem
syndrom XXX – superžena
syndrom XXY – Klinefanterův, muž, který vypadá jako žena, ženský způsob chování, mužský intelekt, málo vyvinutá varlata
Y0 – neslučitelné se životem
X0 – Turnerův syndrom – ženské pohlaví, odhaleno v pozdějším věku, kolem 5 roku porucha růstu – hranice 145 cm

Interakce matky a plodu
interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství
během prenatálního období je plod schopen reagovat na podněty působící uvnitř nitroděložního prostředí
je schopen nejjednodušších forem učení, vytváří si zkušenost
plod spojený placentou s tělem matky zachycuje všechny matčiny změny a reakce
vazba matky a dítěte po narození je jen pokračování vztahu vytvořeného v prenatálním obdobím
fyziologicky – komunikace díky krve, emoční stavy matky
smysly
postojem emocí či racionálně
Chování dítěte v prenatálním období
plod je brzy připraven pro činnost, které budou nutné pro jeho přežití a interakce se zevním světem po narození
na konci 2 měsíce lze pozorovat reakce ve formě drobných záškubů
na počátku fetálního vývoje plod již spontánně hýbe končetinami, otáčí hlavičku a objevují se známky úchopových pohybů
od 5 měsíce lze na EEG pozorovat rytmus spánku a bdění
ve věku 6 měsíců plod rozlišuje hlas matky
plod v průběhu těhotenství zažívá nepříjemné pocity (hlučné prostředí)
reaguje na změny polohy matky tím, že vyhledává svou nejpohodlnější polohu, určuje robu porodu a aktivně při něm pomáhá
je schopen sociální interakce s matkou
na jeho spontánní pohyby matka emocionálně reaguje a její emoce ovlivňují dítě – na to navazuje komunikace po porodu
Perinatální období
porod nastává normálně v 38. - 42. týdnu
porod a období kolem něho je obdobím zvýšené zranitelnosti dítěte
porod je zátěžovou situací pro matku i dítě
zátěž může být zvětšována či snižována vedením porodu
v dnešní době se doporučuje nenásilný (přirozený) porod, šetrný k matce o k dítěti
vyzdvihuje se psychologický aspekt porodu a zdůrazňuje se větší kontrola matky nad celým průběhem porodu
apgar skóre – v 1 minutě po narození je každý novorozenec pečlivě sledován a jeho první reakce po narození jsou zaznamenávány pomocí tzv. apgar skóre; hodnotí se dýchání, akce srdeční, svalové napětí, barva kůže, reakce na podráždění a to v 1., 5. a 10. minutě po narození → 10 – 8 b = normální novorozenec, 7 – 4 b = nutná krátkodobá lékařská péče, 3 – 2 b = nutný rychlý nástup léčby, 0 b = dítě je mrtvé
syndrom náhlého úmrtí novorozence (SIDS) – k novorozeneckému období; pokud dítě zemře v novorozeneckém období bez zjevné příčiny do 6 minut → nedonošené děti, děti s nízkou porodní váhou, děti s vrozenou vadou, dvojčat a vícerčata, děti jejichž sourozenec na tento syndrom zemřel, děti kuřaček, závislých na drogách; více u chlapců; poruchy dýchacího ústrojí (zadušení), srdeční selhání, nezralost CNS; jak zabránit: nespat v poloze na břiše, nekouřit v době těhotenství ani poté, nezakrývat dítěti ničím hlavu, spát v blízkost dítěte
Porod klasický X alternativní
klasický – vede lékař, matka není aktivní účastník
alternativní – matka je aktivní účastník, má u sebe porodní asistentku
císařský řez – Grof a spol. jsou přesvědčeni, že každý by měl prožít klasický porod; lidé jsou neklidní, plaší
rooming-in – matka je s dítětem na pokoji, aby si co nejvíce porozuměli
Novorozenec
narození – 6 týdnů
přizpůsobení se novým životním podmínkám
někdy doznívá embryonální fáze (nedonošení děti)
začínají fungovat fyziologické funkce
převládá senzomotorické chování (na podnět reaguje pohybem)
typy reflexů:
→ potravní – plazivý, hledací, úchopový, sací, polykací
→ orgánové – vylučovací (moč, stolice)
→ obranné – Pavlovův reflex (reflex svobody) – dítě reaguje na omezený podnět – zavinovačka; Moroův reflex (objímací) – reakce na úlek
→ reflex Babinského – vymizí kolem 12 – 16 měsíce, přejetí plosky nohy od paty – pokud je vývoj normální, roztáhne prsty
vývoj motoriky:
směrem cefalokaudálním = od hlavy ke kostrči, od osy k periferii
vývoj pohybu
nejdříve pohyby očí a úst, rameno, loket, zápěstí, prsty
první pohyby pomalé, celkové, jsou náhodilé
motorika je dána nezralostí CNS
ležící na zádech je možné pozorovat tonicko-šíjový reflex
vložení prstu do dlaně – úchopový reflex (Robinsonův reflex)
reflex chůze = chůzový automatismus
vývoj poznávacích procesů:
zrakové vnímání
→ po porodu hned vidí
→ nejvíc přitahován pohybem
→ rozlišuje základní barvy a tvary
→ ideální vzdálenost 25 – 30 cm
→ přednost ostrým kontrastům, složitým tvarům
→ je pro něj zajímavý lidský obličej
→ pozornost dává najevo očním sledováním, pootočením hlavy
→ kvalitě zraku dospělého člověka dosahuje v 1 roku
sluchové vnímání
→ rodí se s mechanismy vnímání, které jsou naladěny na lidskou řeč
→ komunikace matky s dítětem probíhá vyšším hlasem, rytmizovaným tempem, opakováním slov
emoční vývoj, socializace
→ 2 hlavní pocity – libost, nelibost – vázány na oblast uspokojování biologických potřeb
→ dobré pocity – uvolněné tělo, hrdelní zvuky
→ špatné pocity – křik, sevření končetin, prudké pohyby, zrudnutí obličeje
→ základy pro vývoj osobnosti – nutná kvalitní vazba matky a dítěte = dyadický vztah (kožní dotyk, emoční připoutání)
→ stálé, vřelé prostředí, pravidelný režim (dítě má jistotu, ví co nastane)
novorozenec prospí 20 hodin denně – rozdroben do úseků
6 základních stavů chování:
1. hluboký spánek – pravidelný dech, zavřené oči, žádné spontánní pohyby, svalový tonus (napětí) je nízký
2. lehký spánek = remfáze – zavřené nebo pootevřené oči, pod víčky pozorujeme remfázi, nepravidelný dech, lehké záškuby, změny mimického výrazu
3. dřímota – přechodný stav mezi spánkem a bděním; oči můžou být otevřené, nízké svaloví napětí, úroveň aktivity proměnlivá
4. klidný bdělý stav – jasný pohled, pozoruje, nízká aktivita, střední svalové napětí
5.aktivní bdělá stav – otevřené oči, značná pohybová aktivita, neklidné, hlasové projevy
6. pláč – otevřené nebo zavřené oči, velká pohybová aktivita, velké svalové napětí, nepravidelný dech
sledováním stavů je pro sledování dítěte důležité, závisí na další reakci
Kojenec
6 týdnů – 12 (15) měsíc
na konci si osvojí typicky lidské vlastnosti (chůze, řeč)
pohybově aktivnější
dovede aktivně měnit polohu = posturální pohyby
průměrná výška na konci období – 75 cm, váha – 10 – 11 kg
problematika specifických potřeb (Matějček)
1. potřeba vnější stimulace
při nedostatku stimulu – psychická deprivace, přemíra podnětů – psychické přesycení
2. potřeba vnější struktury (potřeba učení)
navazuje na předchozí
vyjadřuje touhu po nových poznatcích
3. potřeba specifického sociálního objektu
potřebuje matku
interakce se světem (matka představuje pro dítě celý svět) – potřeba připoutání se = attachemed
4. potřeba osobně-sociálního významu
potřeba sebenaplnění a osobní integrity
vnější organizátorem je matka – začíná být postupně navazován vnitřním – samotné dítě
dítě odmítá zásahy od své vlastní autonomní oblasti
je hrdé na své výkony
v batolecím věku dochází ke kritickému období – 1.vzdor
5. potřeba otevřené budoucnosti
potřeba naděje, životní perspektiva (ztráta – budoucnost uzavřená – zoufalství)
Pravidla Arnolda Gessella
princip vývojové směru (gradietum)
- postupy ovládání těla:
a) cefalokaudální – ovládání těla od hlavy k patě
b) proximodistální – od centra těla k periferii
c) ulnoradiální – týká se ruky, od malíčku k palci
princip střídavého proplétaní – vývoj podle spirály
- když dítě dosáhne určitého stupně dokonalosti, jakoby se vrátilo zpátky (aby nabral další energii)
princip funkční asimetrie
- tendence k postupné specializovanosti pravé a levé strany těla
- kolem 1.měsíce dochází k asimetrii
princip individualizace
- každé dítě se rodí jako individualita
princip autoregulace
- vývoj je spojitý proces (jednoho člověka po nějaké křivce)
- k pokrokům v jednotlivých oblastí nedochází vyrovnaně
- kojenecký věk je rozdělen do věkových pásem – 3, 6, 9, 12 měsíc
-12. měsíc – hodně specifický, přelom, symbolické spíše pro rodiče, výrazné vývojové změny před nebo po prvním roce
-je to přípravné období pro vývoj artikulované řeči
-ve 3.měsících se dítě začíná hlasitě smát a broukat (souvisí to s řečí)
-obecně vývoj řeči je podmíněn geneticky (broukání), výzkumy: více broukají děti, které mají kvalitnější vztah s matkou
-6. měsíc – spojen se žvatláním – vyslovování prvních slabik, dítě napodobuje slova a chápe význam slov – pasivní řeč
-9. měsíc – dítě rozumí jednoduchým výzvám, objevují se první slůvka, období domácích hříček
-Matějček – o tomto období mluví jako o univerzitě dětského věku
Socializace
1.stádium - preobjektální – do 3. měsíců
- dítě nerozlišuje žádné objekty, pouze vztah s matkou
2. stádium – předběžného objektu – 3. – 6. (8.) měsíců
- dítě reaguje na spatření obličeje úsměvem, je schopen odlišit obličej od ostatních věcí
3. stádium objektu – 6. (8.) měsíc – dále
- dítě je schopno rozlišit známou tvář od neznámé
- reaguje úzkostně při odloučení známé osoby
- v 7. měsíci je dítě schopno navázat užší vztah
- separační úzkost – dítě prožívá strach když mu odejde blízká osoba (nejde o velkou vzdálenost)
Batole
= útlý věk
2 – 3 roky
povyroste o 17 – 18 cm, přibere o 4 kg
tempo tělesného rozvoje (váha) se zpomaluje
roste výkonnost CNS (na konci období mozek váží až 1000 g) – dítě potřebuje více spát (12 – 13 hodin denně)
počátky osobní hygieny a sebeobsluhy
ve 2 letech schopno hlásit potřebu
koncem 3 roku potřeba vyprazdňování se dostává po psychickou kontrolu, můžou se vyskytnout selhání (strach, při hře,...)
vývoj motoriky:
1. fáze – hrubá motorika – patrný na první pohled, dítě se snaží udržet rovnováhu, chůze, běh, chůze do schodů, je to velký zisk
2. fáze – jemná motorika – ve 2 roce – vzrůstá zrakově pohybová souhra (hraní s kostkami), vyhraněná lateralita – v 1 roce – používá obě ruce
vývoj poznávacích procesů:
oblast smyslové zkušenosti se rozšiřuje (dítě se může pohybovat)
prohlubování zraku