GRAVIDITAS EXTRAUTERINA

krajův moč. m. – pokračují jako ligg. pubovesicalia
lig. teres uteri – od rohů děložních obloukovitě k lat. stěně malé pánve a dále dopředu – ing. kanál – do labia majora – udržuje anteflexi a anteverzi dělohy
podpůrný aparát tvoří svaly: m. pubococcygeus, m. pubovaginalis, m. transversus perinei profundus
endometrium – myometrium – parametrium – perimetrium seu tunica serosa
endometrium: v cervixu plicae palmatae – sliznice, tub. žlázy, endom. pevně spojeno s myometriem – důlež. pro pevné spojení placenty s děl. stěnou
sliznice: cyl. ep. s řas., čípek: mnohovrst. dlažd. epitel (prekancerózy!!)
myometrium: stratum supravasculare (podél i cirk), stratum vasculosum (corpus: podél, cervix: cirk) - cévy, stratum subvasculare (převáž. cirk)– zaškrcování cév při odloučení placenty
parametrium: spoj. myom. s periton. povlakem (perimetrium), parametriální vazy
perimetrium: při hranách děložních přechází v plica lata uteri – vpředu přechází na vesica urinaria, vzadu na rectum
Vagina
patří k organa genitalia feminina interna
GRAVIDITAS EXTRAUTERINA
k oplodnění dochází v tuba uterina (spermie se tam dostane 1 h po kopulaci, vajíčko je schopné oplodnění 12 h po ovulaci), při graviditas uterina dochází do 6-7 dnů po oplodnění k nidaci (zanoření do děložní sliznice – endometria)
plod. vejce je pokryto primárními klky, vznikají sekundární klky - spolu s vazivem do klků vrůstají cévy, ve 2. měsící gestace mizí klky – zůstávají je na uterinním pólu plodového vejce – z nich se vytváří placenta, z původního zárodečného stvolu vznikne funiculus umbilicalis – období placentace
Dojde-li k implantaci rýhujícího se oplozenéhoí vajíčka kdekoliv mimo děložní dutinu, hovoříme o ektopickém, mimoděložním těhotenství.
1 ektopické těhotenství připadá na 100 těhotenství, v posl. době incidience stoupá
většina ektopických těh. se diagnostikuje před 12. týdnem a postihuje zejm. ženy mezi 20 – 30. rokem věku, ale může k němu dojít v celém období fertilního věku ženy
Etiopatologie
- faktor tubární
nejčastější – patologické změny omezující nebo zabraňující norm. průchodu oplozeného vajíčka vejcovodem
stavy po zánětech vejcovodu (chronická salpingitida), po zánětech probíhajících v jeho okolí a vedoucích k zúžení jeho lumina
zúžení a oblenění průchodnosti vejcovodu mohou podmiňovat stavy nezánětlivé, jako jsou tumory malé pánve, endometrióua, vrozené vývojové vady vejcovodu (např. kongenitální divertikly, abnormálně dlouhý hypoplastický vejcovod, jeho částečná atrézie)
také anatomické změny jako následek mikrochirurgických nebo miniinvazivních laposkopických výkonů na vejcovodu, vč. konzervativních operací při předcházející tubární graviditě
nelze vyloučit ani funkční porudy peristaltiky vejcovodu (např. spasmy)
- faktor ovariální – příčinou ektop. gravidity při fertilizaci oocytu ještě ve folikulu, dále při opožděné ovulaci či při indukci ovulace
- faktor selhání kontracepce – po užívání preparátů obsahujících pouze progestiny nebo vysoké dávky estrogenu (postkoitální kontracepce) nebo při nitroděložním tělísku se zjišťuje signifikantně zvýšený výskyt GEU stejně jako po fertilizaci in vitro a embryotransferu
k implantaci plodového vejce došlo v nefyziol. podmínkách, kt. nezaručují další norm. vývoj
lytická a fermentativní aktivita trofoblastu je tak intenzivní, že se vynutí i na nenormálním místě nidace typickou těhotenskou reakcí – překrvení po dilatac