přednášky

ent a Z část Madagaskaru
Strahler&Strahler obr. 8.20 s. 216-217
Charakteristika:
podstatu savany tvoří rostlinné skupiny s odlišnými ekologickými nároky – dřeviny a traviny
přírodní savany – pouze určité klimatické a edafické podmínky (1. půda: kamenitá nebo extrémně chudá na živiny, 2. klima: pouze 300 – 600 mm srážek, 3. stagnující podzemní nebo povrchová voda) – jinak se jedná o antropogenně podmíněnou savanu
důležitý faktor ekologie savany = požáry → zvýhodnění trav na úkor dřevin
galeriové lesy = lesy vázané na vyšší hladinu podzemní vody podél vodních toků
Afrika
Vlhká savana (člověkem podmíněná – mýcení + vypalování lesa)
Savanové řídkolesí (suchá savana)
Trnitá savana
Jižní Amerika
Zaplavovaná savana (pantanal)
Llanos
Campos
fauna: vzhledem k deštným lesům podstatně větší druhová diverzita (hlavně savci); optimální podmínky pro život herbivorů (schopnost rychlého běhu), predátoři, mravenci a termiti, plazi (ještěrky a hadi [jedovatí]), ptáci (běžci a kurovití, letci: supi a orli)
5.3 Biom step
Klima: suché kontinentální klima, vlhké subtropické klima (Jižní Amerika)
Geografické rozšíření: Eurasie, Severní Amerika, Jižní Amerika (Uruguay, Argentina), jižní Afrika (Vysoký Veld)
Strahler&Strahler obr. 8.33 s. 226-227
Charakteristika:
půdy = hluboké, humózní a velmi úrodné → stepi přeměněny na ornou půdu, světové obilnice
v rámci stepí se rozlišují dvě hlavní vegetační formace:
dlouho-stébelnaté stepi
krátko-stébelnaté stepi
Dlouho-stébelnaté stepi
sušší oblasti vlhkého kontinentálního klimatu (léto s dostatkem půdní vody)
především tráva s dlouhými stonky společně s širokolistými bylinami
Východoevropské stepi: dvě klidová období (zima a léto) + dvě období vegetačního rozvoje; trávy s xeromorfně stavěnými listy a mohutně vyvinutým kořenovým systémem (kavyly a kostřavy); na S na kontaktu s listnatým lesem se vyvinula přechodná lesostepní zóna; antropogenně podmíněná step = maďarská pusta (vznik z lesostepi); J Morava (Pavlovské vrchy) = stepní bezlesí.
Severoamerické stepi (prérie): obecně stepi S Americe – vnitrozemí USA a J Kanada; teploty ubývají od jihu k severu, srážky klesají od východu k západu → od východu k západu S – J protažené pásy: lesostep, dlouho-stébelnatá prérie, smíšená prérie a krátko-stébelnatá prérie
dlouho-stébelnaté prérie – od pobřeží Mexického až do kanadského Saskatchewanu = tzv. pravé prérie; srážkové úhrny vysoké (600 – 1000 mm) – důvodem absence stromů = vysoké traviny vítězí v konkurenčním boji s dřevinami + časté požáry + silné vypásání stády velkých kopytníků; tráva až 2 m vysoká (vousatka) a řada druhů širokolistých bylin; smíšené prérie – více se uplatňují nízké traviny na úkor vysokých travin a bylin.
Jihoamerické stepi (pampy): vlhké subtropické klima s mírnou zimou a  dostatečnými srážkami (800 – 1000 mm); bezlesost pampy nejasná: buď antropogenními vlivy (zakládání požárů) nebo přirozené faktory (opakující se sucha, fyziologicky suché jílovité půdy).
Krátko-stébelnaté stepi
dvě fáze vegetačního rozvoje a dvě fáze klidu
trávy s krátkými stonky rostoucí v ostrůvcích a trsech, vyskytují se holé plochy bez vegetace
Středoasijské stepi: extrémně kontinentální klima s dlouhým obdobím zimního klidu (září – květen); zima bez sněhu → suchá jara, rozvoj vegetace až v červnu až srpnu.
Severoamerické stepi: pás podél východního úpatí Skalnatých hor; silně suché klima (300 – 450 mm srážek); nízká „bizoní“ tráva a tráva „grama“.
fauna: dobře pohybliví, býložraví, stádoví kopytníci; hlodavci; šelmy a draví ptáci; stepní adaptace = schopnost rychlého běhu a skákání, hrabání nor
5.4 Biom poušť
Klima: suché tropické a subtropické klima, mírné kontinentální klima (střední Asie)
Geografické rozšíření: pás pouští S Afriky a JZ Asie, střední Asie, jižní Afrika, Severní Amerika, Jižní Amerika, Austrálie
Strahler&Strahler obr. 8.34 s. 226-227
Charakteristika:
vysoké letní teploty, velké výkyvy teplot (až 50°C během jednoho dne), silná insolace a malá vlhkost vzduchu
rostlinstvo zahrnuje dvě skupiny:
efemerní druhy (therofyty, geofyty)
xerofyty (sukulenty + sklerofyty)
rostliny adaptované na vysoké koncentrace solí v půdě = halofyty
dílčí vegetační formace:
polopoušť
trnitá polopoušť
suchá poušť
fauna: hmyz + různé druhy hmyzožravých netopýrů a ptáků, hlodavci, plazi (ještěrky)
5.5 Biom tundra
Klima: oblasti tundrového klimatu.
Geografické rozšíření: převážně na severní polokouli na sever od polární stromové hranice
Strahler&Strahler obr. 7.34 s. 190
Charakteristika:
chladné klima – nejteplejší měsíc nemá průměrnou teplotu vyšší než 10°C, krátké vegetační období (2 – 3 měsíce), v létě dlouhá fotoperioda → podporuje fosyntetickou aktivitu
trvale zmrzlá půda (permafrost) – v létě taje svrchní vrstva, hlubší partie půdy zůstávají zmrzlé, takže tavná voda se nemůže vsáknout → krajina má v létě bažinatý ráz
hromadění surové organické hmoty
silné působení mrazu na půdu + silné zimní větry → zakrslé dřeviny (vrby a břízy)
vegetační formace tundry:
arktická tundra (keříčková, mechová a lišejníková tundra)
horská tundra
lesotundra
fauna: diverzita druhů malá, ale velký počet jedinců v populaci; sob, pižmoň severní, zajíc bělák, polární liška (pesec), hranostaj, vlk, lední medvěd, ptáci: sovice sněžná, bělokur sněžný a rousný; adaptace tundry = ptáci i savci získávají v zimě bílé zbarvení; bodavý hmyz (komáři a muchničky)
5.6 Výšková stupňovitost vegetace
s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a rostou srážky → změny vegetace s nadmořskou výškou = výšková stupňovitost
Strahler&Strahler obr. 8.38 s. 231
5.7 Klimatické gradienty a charakter vegetace
se změnou zeměpisné šířky a délky se mění i klima → změny vegetace se zeměpisnou šířkou a délkou = horizontální zonalita vegetace (šířková pásmovitost, meridionální pásmovitost)
Strahler&Strahler obr. 8.39 s. 232
FG
- -