přednášky

á step
Krátko-stébelnatá step
Poušť
Polopoušť
Trnitá polopoušť
Suchá poušť
Tundra
Arktická tundra (keříčková, mechová a lišejníková)
Horská tundra

5.1 Biom les
v rámci biomu les lze rozlišit 6 vegetačních formací:
deštný les nízkých šířek
monzunový les
subtropický vždyzelený les
listnatý les mírných šířek
jehličnatý (boreální) les
sklerofylní les
5.1.1 Deštný les nízkých šířek
Klima: vlhké rovníkové klima, monzunové a pasátové pobřežní klima
Geografické rozšíření:
rovníkové deštné lesy
J Amerika: povodí Amazonky; Afrika: Konžská pánev a pobřeží Guinejského zálivu; Indomalajská oblast: Indonésie od Sumatry až po západní ostrovy Tichomoří
tropické deštné lesy
Pasátové oblasti: Filipíny, V pobřeží střední Ameriky, Karibská oblast, V pobřeží Madagaskaru, SV pobřeží Austrálie, V pobřeží Brazílie
Monzunové oblasti: jihovýchodní Asie = Vietnam, Laos, JV Čína a Z pobřeží Indie a Myanmaru
Strahler&Strahler obr. 8.18 s. 212-213
Charakteristika:
vnitřní struktura deštného lesa – tři patra (Strahler&Strahler obr. 8.15 s. 210, Horník a kol. obr. 3.22 s. 275)
emergenty, chůdovité a deskovité kořeny
liány
epifyty
velká druhová diverzita → několika km2 = až 3000 druhů dřevin
silný zástin půdy a spodních pater lesa
obrovská produkce biomasy, rychlá mineralizace opadu a recyklace živin, nízký obsah organických látek v půdě
horský deštný les
vysokohorský mlžný les
fauna: největší diverzita druhů v korunách stromů, málo velkých savců
5.1.2 Monzunový les
Klima: střídavě vlhké a suché tropické klima (střídání delší deštivé sezóny se suchou a o něco chladnější sezónou)
Geografické rozšíření: asijské monzunové oblasti – Indie, Myanmar, Thajsko a Kambodža; střední část jižní Afriky; střední a jižní Amerika (lemují deštné lesy)
Strahler&Strahler obr. 8.20 s. 216
Charakteristika:
stromy shazují listí během období sucha
nemají spojitý zápoj stromů → více prosvětlené, lépe vyvinutá spodní patra než v deštném lese
stromy nižší než v deštném lese; druhová rozmanitost rovněž menší (cca 30 – 40 druhů dřevin/ha)
5.1.3 Subtropický vždyzelený les
Klima: vlhké subtropické klima (mírná zima a dostatek srážek po celý rok)
Geografické rozšíření: JV Spojených států, J Čína, J Korea a J Japonsko
Strahler&Strahler obr. 8.21 s. 216
Charakteristika:
tento typ lesa se objevuje ve dvou podobách:
Subtropický listnatý vždyzelený les
některé stromy mají kožovité listy, les je rozvolněný → dobře vyvinutá spodní patra
druhová skladba: neopadavé duby, vavříny (vavřínové lesy) a magnólie; ve spodních patrech = stromovité kapradiny, malé palmy, bambus, hojné liány a epifyty
dlouho zemědělsky využívané oblasti – přírodní vegetace většinou chybí
Subtropický jehličnatý vždyzelený les
výskyt pouze na JV Spojených států
písčité půdy + opakující se požáry
dominantním druhem dřevin = borovice
5.1.4 Listnatý les středních šířek
Klima: vlhké kontinentální klima
Geografické rozšíření: takřka výhradně na severní polokouli - V  část Severní Ameriky, Z Evropa, V Asie; malá oblast listnatého lesa rovněž v Patagonii
Strahler&Strahler obr. 8.23 s. 218-219
Charakteristika:
stromy kompletně shazují listí v zimě
silný zástin půdy → synuzie podrostu je poměrně slabě vyvinutá – jarní efeméry
druhová skladba: dub, buk, bříza, ořešák, líska, javor, jilm a jasan; listnáče obvykle doprovázeny i některými jehličnany (jedle, smrk)
fauna: nejoživenější je přízemní vrstva (příznivé vláhové a teplotní podmínky) – největší počet jedinců i druhů = hrabaví živočichové, větší býložraví savci, predátoři, hojná ptačí fauna, málo je omnivorů (medvěd)
5.1.5 Jehličnatý les
Klima: klima boreálního lesa
Geografické rozšíření: oblasti vysokých zeměpisných šířek – široký cirkumpolární pás v Eurasii a  Severní Americe; nejdále k jihu sestupuje v horských oblastech – v Evropě se jehličnaté lesy vyskytují ve všech pohořích, v Severní Americe sestupují k jihu podél Kordiller
Strahler&Strahler obr. 8.25 s. 220-221
Charakteristika:
malá druhová diverzita dřevin – velké plochy se skládají pouze z jednoho nebo dvou druhů stromů
boreální lesy Severní Ameriky, Evropy a západní Sibiře jsou tvořeny převážně smrkem a jedlí, ve středu severní Sibiře a ve východní Sibiři modřínem
tmavá (smrková) tajga
modřínová tajga
borová tajga
horská tajga
na severu přechod do lesotundry
pobřežní jehličnatý les: vyskytuje se pouze podél Z pobřeží Severní Ameriky v úzkém pásu od severní Kalifornie po jih Aljašky; klima se vyznačuje silnými orograficky zesílenými srážkami a mírnými teplotami → existence nejhustších jehličnatých lesů na světě s  největšími stromy světa
fauna: podobní zástupci živočišného světa v  Severní Americe i v Eurasii –medvěd hnědý, vlk, liška, kuna, norek, rosomák, los, jelen, bobr, v zimě sobi, celá řada ptačích druhů: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, jeřábek lesní, v létě tažné druhy
5.1.6 Sklerofytní les
Klima: středomořské klima
Geografické rozšíření: Středomoří, Kalifornie, Chile, Kapská oblast v jižní Africe, Austrálie
Strahler&Strahler obr. 8.28 s. 222
Charakteristika:
rozlišují se tři vegetační formace slerofytního lesa:
sklerofytní les – se zapojenou klenbou stromů
sklerofytní řídkolesí – stromy pokrývají pouze 25 – 60% plochy
sklerofytní křoviny – křoviny pokrývají zhruba 1/2 povrchu
stromy a keře jsou adaptovány na letní horka malými, tvrdými, kožovitými, tlustými listy bránícími ztrátě vody transpirací
Středomoří:korkový dub, dub cesmínový, borovice, olivy; dnes většinou náhradní křovinaté formace = macchie
Kalifornie: pobřežní horské hřbety – různé druhy dubů; jižněji se vyskytují přirozené sklerofytní křoviny = chaparral
5.2 Biom savana
Klima: tropické střídavě vlhké a suché klima; ostře vyhraněné období dešťů a sucha
Geografické rozšíření: často podél oblastí rovníkového deštného lesa; Afrika, Jižní Amerika, v menší míře Indický subkontin