Podoby vzájemného vztahu státu a společnosti

olitiky (keynesiánství) – představy o možném způsobu řešení vztahu mezi státem a politikou (zásahy do určitých oblastí ekonomiky za účelem rozvoje – tehdy doprava, komunikace, vojenský průmysl) – rozvoj terciárního sektoru.Poz. Dobře připravilo USA na válkuBig society (L.B.Johnson) – cílem podpořit vzdělanost a kulturní rozvoj diskriminovaných částí obyvatelstvaB. Koncept sociálně právního státuPo 2.sv.válce – důsledky války nahrávají akceptaci těchto konceptů, zároveň sílí leviceZásahy státu do ekonomikyVlastnické – stát výrazně zestátňuje průmysl a finanční sektorInstitucionální – roste význam státních institucí, které se zabývají ekonomikouProcesníStát vystupuje jako subjekt plánování v makroprostoruFinanční politika – státní rozpočet má funkci rozdělovací i přerozdělovací (přerozděluje se z hlediska cílů státu a kvůli vyrovnání rozdílů v sociální oblastiPolitiky státuProexportní – finančně i politicky se vytvářejí podmínky pro exportRozvoj infrastruktury – doprava, komunikaceVzdělávacíKulturníSociální oblast – právní nárokL.Erhard – „otec německého hospodářského zázraku“ – výrazně ovlivnil německý poválečný vývoj v oblasti hospodářství a později byl i kancléřemProblémy sociálně právního státu a jejich příčiny:Přelom 60. a 70. LetFinanční příčiny:Důsledky daňové politiky - vysoké daňové nároky měly za následek únik kapitáluDůsledky náročné státní politiky – náklady státu na zajištění státního aparátu a státní politiky (včetně fenoménu byrokracie)Hospodářské:Skokový nárůst cen energetických zdrojů (prudké zdražení ropy a jiných komodit, včetně finančních nároků na jejich zpracování)Kompenzace – stát se snaží udržet rozvoj, což přináší vyšší finanční nárokyEkologické – společnost si výrazněji uvědomuje potřebu chránit životní prostředí, což přináší státům další výdajeSpolečenské – vytváří se dvoutřetinová společnost – dvě třetiny jsou produktivní a třetina neproduktivní (třetina žije z výdobytků sociálního státu, dvě třetiny začínají trošku pochybovat)Postindustriální státPostupná změna náhledu na sociální stát počátkem 80. až v devadesátých letech. Reflektuje přicházející problémyA. učení o neoliberálním státu – přichází jako důsledek neoliberalismu (případně krajně libertariánství) – více či méně radikální návrat k liberalismu (ale dvakrát nevstoupíš do téže řeky)2.pol. 70.letRobert NozickMinimální stát: ochrana života, právo na vlastnictví a svoboduZásady: spravedlivého nabytí a převodu majetku (v počáteční fázi), nápravy nespravedlnosti (regulace v souvislosti s prvními dvěma zásadami)Zajištění dodržování smluv a obranyJames BuchananTeorie ústavní smlouvy (konstitucionální kontrakt) – stát:V ústavním obdobíV poústavním obdobíKoncept politiky – M.Thatcherová, R.ReaganZměna úlohy a politiky státu:Zásahy státu do politiky (chicagská škola – Milton Friedman)Státní monetární politika (množství peněz v oběhu)Zásahy do vlastnictví – privatizaceInstitucionální – představa o zúžení organizační základny státuTendence k omezování politik státuZměna daňové politiky (uvolnění zatížení nebo zavedení volnosti pro samosprávy)Prvky privatizace státních činností – vězeňské správy apod.B. politika asistenčního státu90.léta až dodnesSpojeno se jménem nástupce Thatcherové Johna MajoraHledání kompromisu (sociálně právní stát x neoliberální stát)Status a odpovědnost jednotlivce – odpovědnost jednotlivce sama za sebeStát jako asistent – zasahuje, pokud si občan není schopen sám pomociStát jako inspirátor určitých politik (politika T.Blaira) – stát se snaží poskytnout společnost určité impulzy pro rozvojPrivatizace dalších státních funkcíPoslední obdobíGlobalizují se ekonomické a finanční trendy přesahují vlastní – relativně samostatné – prostředí a prostorGlobální se stává stále významnějším a stát pomalu ztrácí vlivPříčiny:Plynou z postupné ekonomické, finanční, politické a sociální nesouměřitelnosti (včetně deindustrializace a problémy s konkurenceschopností)Jinak: dosavadní stát a jeho instituce se v makroprostředí obtížněji prosazují jako nositelé mocenských a regulativní funkcíDůsledky:Ve veřejném prostoru jakoby úbytek emancipované (legitimně mocenské) autonomie – projevy:V oblasti politik investičních pobídekV oblasti rozpočtové a finanční politiky (globální ekonomický růst a problémy – bubliny) – nástroje státu v této oblasti ztrácejí vlivV oblasti demografického deficitu (včetně vztahu mezi veřejnými a soukromými institucemi)V oblasti psychologické (víra v instituce, politiky, morálku apod.)Recept:Legitimita a právo v autonomním veřejném prostorurealismus