Podoby vzájemného vztahu státu a společnosti

orušení základních práv jednotlivce, jinak se stahuje zpět – koncepce liberálního státu)Stát = LeviathanSmlouvy o ústavní vládě:Otázky:Legitimity – je legitimita dána jednou provždy nebo se má prověřovat?Koncentrace/dekoncentrace moci – má být subjektem moci jen jeden orgán nebo více?Katalogu základních práv a svobod a jejich záruk – jaká mají být základní práva, kde má být jejich základ (rozhodne stát nebo tradice?)?Charles Louis MontesquieuVztah zásad ústavy konkrétní společnosti a charakteru jejích zákonůdělba moci – není tvůrcem tohoto konceptu, ale obohatil ho o třetí prvekstátní moc je pouze jediná, ale vykonávají ji různé typy státních orgánů (u nich pak hovoříme o pravomoci, ne o moci) – platí i dnes!!!Tři základní funkce státu – zákonodárství, výkon moci a soudnictvíInkompatibilita – zásada neslučitelnosti výkonných funkcí – osoba z jednoho druhu orgánu nesmí vykonávat funkci v jiném - nemusí ve všech ústavních systémech platit absolutněKontrola – tři druhy moci jsou nezávislé, ale vzájemně se kontrolujíTři odvětví moci jsou od této doby považovány za základní funkce státuJohn LockeVznik, podstata a zásady občanské vládyTři fáze společenské smlouvyPactum unionis (společnost se dohodne na tom, že se sdruží), pactum subjectionis (smlouva o podřízení se – společnost uzavírá se státem) – vytvářejí civitas (společnost a podmínky pro občanskou vládu)Ustavení institucí (důležitá většina; právo trestat, konat spravedlnost)Souhlas se zdaněním majetných členů civitasNezcizitelná individuální práva Právo politické společnosti na revoluciImmanuel KantImperativ pro zákonodárceZákon je jakoby sjednocená a vyjádřená vůle lidu – minimální vůle lidu, která získala legitimitu ve volbáchLze předpokládat akceptaci lidu = vláda zákona – legalitaStát = ústavněprávní společenství – vláda zákona, která je ve společnosti akceptovánaVláda práva nad politikou – právo nemá být služkou politikyJean-Jacques Rousseau (O společenské smlouvě)Nezabývá se vztahem menšiny a většiny, ale spíše principem ustavení vládyPřímá účast – delegátský principSuverénní kolektivní obecná vůle (volonté générale) – subjektem je vždy lidNižší úroveň posílá své zástupce do vyšší úrovně, kde tito zástupci prezentují většinovou vůli nižší úrovně (lidu)Představitel monistické teorie – zastupitelský orgán (parlament) je jediným nejvyšším státním orgánem – moc je vykonávána jedině tímto orgánem (žádná dělba moci, jen dělba práce)Menšina se musí podrobitTento princip se stal základem tzv. formy vlády shromážděníS tímto konceptem se setkáváme ve francouzské porevoluční ústavě, při vládě komuny nebo u nás za komunismu. V současnosti se uplatňuje třeba ve ŠvýcarskuObdobí liberálního státuDlouhodobý proces završující se v 19., případně počátkem 20.století. Jedná se o praktickou realizaci konceptů a myšlenek. Od této doby se zkoumá vztah mezi faktickou podobou státu a jeho myšlenkovým základem.Oddělení státu a společnostiHistorická zkušenost – předtím se obtížně rozlišovalo mezi státním a společenským („stát jsem já“)Svoboda – kritérium, které společnosti osvobozuje z područí státu, stává se samostatným fenoménemFormální rovnost – zákon – stát může jen to, co mu svěřuje zákonStát ústavní a právní – vše by mělo být zakotveno v ústavě (včetně způsobu ustavení moci a specifikace nejvyšších orgán. Které se na moci podílejí)Stát minimální, noční hlídač, stát elitZasahuje jen do několika oblastí – vnitřní věci státu, obrana, finance, zahraniční věci, kultura, vzděláváníV těchto oblastech působí minimálně – nemá jít moc vidět, ale přesto hlídatUstavená moc není mocí, která by byla ustavená všemi (jen těmi, kteří mají aktivní volební právo – které kdysi nemělo mnoho lidí)Období industriálního státuPřibližně devatenácté století, o konci je však obtížné mluvit (prvky jsou stále přítomny).PrůmyslModerní společnostOtevřená pluralitní – rozrůzňují se zájmy a vyvíjí se tlak na jejich reprezentaci – pluralita politické reprezentace Rozšiřování politických (volebních) práv cestou reforem nebo revolucíDemokratický státPolitická práva a svobodyStát sociální – počátky politikyBenjamin Disraeli (1804-1881) - konzervativec1875 – zakotveno právo na stávku ve VBOtto von Bismarck (1815-1898)Tvůrcem politiky biče a cukru1881 – zaveden systém povinného pojištění v případě nemoci, stáří, nezaměstnanosti atd. – chtěl vytvořit lepší podmínky pro německé podnikatele a chce hrát prim v sociální politiceA. Koncept státu blahobytu (welfare state)USA: období strukturálních reforemF.D.Roosevelt – New Deal – myšlenky nové ekonomické p