Občanskoprávní vztah

o vztahu, jeho obsah a předmět.
Co je to právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům? Může jich být osoba zbavena nebo v nich být omezena?
Způsobilost mít práva a povinnosti (pasivní stránka subjektivity) – nelze se jí zbavit ani ji omezit, nabývá se narozením nebo početím (podmíněná právní subjektivita nascitura – vznikají mu práva a povinnosti, musí se však zvážit, jestli se tak děje v jeho prospěch, nelze na něj převést jemu přitěžující povinnosti)
Způsobilost k právním úkonům (aktivní stránka subjektivity) – lze ji omezit/zbavit
deliktní způsobilost
Jak je vymezena způsobilost k právním úkonům nezletilců?
§ 9 - Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.
Posuďte, zda může být právnická osoba nositelem těchto práv:
a) práva na život; ne
b) práva na dobrou pověst; ano
c) práva na příznivé životní prostředí; ne (Pro námi sledovanou problematiku je významné usnesení (zejm. jeho odůvodnění) Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1998 (sp. zn. I.ÚS 282/97) ve věci ústavní stížnosti občanského sdružení Děti Země, lokální pobočky v L. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 24. 6. 1997 sp. zn. 15 Ca 69/97 o přezkoumání rozhodnutí správních orgánů. Ústavní soud návrh ústavní stížnosti usnesením odmítl, což odůvodnil tak, že návrh byl podán někým zjevně neoprávněným. Toto stanovisko vysvětlil tak, že čl. 35 Listiny zakotvující právo na příznivé životní prostředí a včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů na právnické osoby vztahovat nelze. "Je zřejmé, že práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze osobám fyzickým, jelikož se jedná o biologické organismy, které - na rozdíl od právnických osob - podléhají eventuálním negativním vlivům životního prostředí. Tomu ostatně odpovídá i charakteristika životního prostředí, jak ji provedl zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí" (viz výše). Ústavní soud se již v minulosti zabýval vztahem mezi základními lidskými právy a svobodami a právnickými osobami. V nálezu ze dne 19. ledna 1994 (sp. zn. PL. ÚS 15/93) dospěl k závěru, že lze dovodit poskytování ochrany i právnickým osobám, pokud jde o základní práva a svobody, nicméně na rozdíl od osoby fyzické se právnická osoba může domáhat ochrany jen takových práv chráněných Listinou, která odpovídají jejímu právnímu postavení, resp. pokud jsou svou povahou pro ni použitelná. Jak je tedy patrno, právnickým osobám nenáleží základní práva v čl. 35 Listiny a nemají ani aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti.)
d) práva na zaplacení pohledávky z kupní smlouvy; ano
e) práva nabýt dědictví
- na základě závěti; ano
- na základě zákona; ano (stát)
Příklady:
K. M. byl na palubě letadla, které v důsledku poruchy motoru havarovalo. Tuto havárii nepřežila žádná z osob nacházejících se na palubě; jejich mrtvoly však nebylo možno ohledat a smrt osvědčit úmrtním listem. Posuďte danou situaci.
Podle § 7 (2) z.č 40/1964 - Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije.
Je možné jinými důkazními prostředky prokázat, že osoba nemohla daný okamžik přežít.
Námořník D. S. byl na palubě lodi, jež ztroskotala v bouři uprostřed Tichého oceánu. Jeho tělo se nikdy nenašlo a od ztroskotání lodi uplynulo již více než pět let, přičemž o D. S. nebylo po celou dobu žádných zpráv. Posuďte situaci.
Soudy umí pohřešovanou osobu prohlásit tzv. za mrtvou. Je k tomu přesný proces. O takovéto prohlášení osoby za mrtvou může požádat prakticky každý, kdo soudu osvědčí, že má na tom nějaký právní zájem.
Příslušný soud, kde osoba byla naposledy viděna, učiní vyhlášku, kterou vyvěsí na soudě a na přesně určených místech, aby se osoba, která