Minerály, horniny

itová (světle šedá, narůžovělá) a bazaltová (černá)
horninové těleso tvořené utuhlou hlubinnou vyvřelinou = pluton
batolit = rozsáhlé těleso magmatických hornin, jehož šířka s hloubkou roste a jehož spodní hranice není známa; batolity mají často žulové složení
peň = výběžek batolitového tělesa kruhového nebo eliptického průřezu
sopouch = přívodní kanál sopky válcovitého tvaru
ložní žíla = přizpůsobuje se tvaru okolních hornin a leží souhlasně se souvrstvím
pravá žíla = proráží souvrství napříč
lakolit = utuhlé magmatické těleso houbovitého tvaru
odžilky = malé, nepravidelné útvary vybíhající do okolí z batolitů či lakolitů
horninová tělesa výlevných hornin:
lávový příkrov – vzniká erupcemi podél puklin
sopečný kužel – může být doprovázen menšími tzv. parazitickými krátery
lávový proud
2.3 Chemické změny vyvřelých hornin
minerální přeměna (chemické zvětrávání) = soubor pomalých chemických změn které porušují vnitřní strukturu minerálů
typy chemického zvětrávání:
oxidace = rozkladný pochod při kterém minerály reagují s kyslíkem rozpuštěným ve vodě → vznik stabilních oxidů (O + atomy kovových prvků Ca, Mg a Fe)
hydrolýza = rozkladný pochod při kterém silikáty reagují s vodou
působení kyseliny uhličité = kyselina uhličitá se tvoří ve vodě, kde je rozpuštěný CO2 – zvláště náchylný je uhličitan vápenatý (vápenec)
jedním z produktů minerální přeměny jsou sekundární minerály, např. jílové minerály – podstatná složka sedimentárních hornin
3. Sedimentární horniny
zdroje minerálních částic pro sedimentární horniny:
starší vyvřelé, metamorfované nebo i sedimentární horniny
organická hmota
minerální přeměna (zvětrávání) → eroze → transport → ukládání = vznik sedimentu
klasifikace sedimentárních hornin:
klastické (úlomkovité)
chemické
organické
sedimentární vrstva = deskovité nebo čočkovité těleso různé plošné rozlohy a mocnosti ohraničené vrstevními plochami
souvrství = soubor více vrstev, které spočívají na sobě
3.1 Klastické sedimentární horniny
Procesy geneze sedimentárních hornin:
vytřídění – těžké částice vyžadují větší unášecí schopnost vodního proudu než částice lehké → lehké částice jsou unášeny řekami dále než těžké; vytřídění způsobuje stejnozrnnost sedimentu; vytřídění určuje zrnitost sedimentu a tím typ sedimentární horniny
diageneze = proces při kterém dojde stlačením (kompakce) a stmelením (cementace) k přeměně nesoudržného sedimentu v  pevnou skalní horninu; nejčastějšími cementačními látkami jsou amorfní SiO2 a CaCO3
Hlavní skupiny klastických sedimentárních hornin se rozlišují podle zrnitosti částic, které je tvoří:
psefitické (> 2 mm)
psamitické (0,1 – 2 mm)
aleuritické (0,01 – 0,1 mm)
pelitické (< 0,01)
skupina
hornina
složení
psefity
štěrky
sypké, zrna o velikosti >2mm
slepence
stmelená, zaoblená, štěrková zrna
brekcie
stmelená ostrohranná štěrková zrna
psamity
písky
sypké, zrnitostní frakce písek
pískovce
stmelená písková zrna
křemence
silicifikované pískovce a prachovce
arkózy
vysoký obsah zrn živců
droby
jílovitý tmel, obsah jílu > 25%
aleurity
spraše
křemitý prach, obsah CaCO3
prachovce
stmelené prachové částice
pelity
jíly
nesoudržné, zrnitostní frakce jíl
jílovce
stmelený j