zápisky

; zcela nezralé
- dé lka trvá ní tě hotenství do 26 tý dnů
- porodní hmotnost do 1000g
- v tomto pří padě jsou dě ti vě tš inou ž ivota neschopné

2. Dí tě extremně nezralé

- do 30 tý dnů
- do 1500g
- ú mrtnost asi 70%, ty které př ež ijí , bý vají poš kozené

3. Dí tě stř edně nezralé
- od 31 – 34 tý dnů
- do 2000g (ně kdy 2150g)
- ú mrtnost cca 10 – 40%, pro dě ti které př ež ijí bý vá pomě rně dobrá prognoza

4. Dí tě lehce nezralé
- nad 2500g
- ú mrtnost cca 1 – 2 %, dlouhodobá prognoza je dobrá
PŘ ENOŠ ENÉ DÍ TĚ
13 Dě ti narozené po 42 tý dnu mají sníž enou toleranci na porodní zá těž a jsou rizikový mi novorozenci.
14 Na rozdí l od hypotrofický ch dě tí jsou tyto poš kozová n y až v době kolem porodu klesají cí funkcí placenty.
15 Dé lka novorozence zů stá vá v normě , ale klesá jeho hmotnost
16 Vyšší riziko infekce
HYPERTROFICKÉ DÍ TĚ
18 = opož dě ný rů st a vý voj – u matek narkomanek, kuř ač ek, dá le š patná výž iva nebo alkohol
19 = novorozenec s vyšší porodní hmotností
20 Matky diabetič ky mají velk é dě ti až kolem 6kg, vě tš inou je nemož né rodit př irozeně proto se volí cí sař ský ř ez

CUKROVKA
· Ovlivně ná rasou, ž ivotní m stylem, genetikou
· Neléč ený diabetes vede až ke smrti
· Vanting a Best (Kanaď ani) zkoumali cukrovku u psů
· Slinivka bř iš ní (pankreas) – po odejmutí slinivky vzniká cukrovka, můž e se transplantovat aby se jí zbará nilo; slinivka se dě lí na hlavu, tě lo (oblast pupku) a ocas(oblast sleziny); funkce endokrinní (vnitř ní se kretorická funkce) – dostá vá jí se pří mo do krve a roznáší je do celé ho tě la, exokrinní (vně sekretorická ) – trá ví cí šťá vy které se dostá vá jí do dvaná ctní ku; jsou v ní enzymy š tě pí cí tuky a cukry; obrá cení toku trá ví cí šťá vy způ sobuje trá vení slinivky zevnit ř – nutná okamž itá
· Inzulin, glukagol? – ří dí glyké mii= hladinu cukru v krvi

CUKR – glukoza

- Je zdrojem energie pro buň ky
- Energetic. Zdrojem buňě k jsou mytochondrie
- Glykemika se musí udrž ovat na stejné ú rovni
- Hypoglykemie – pří liš ní zká hladina cukra pod 3ml na litr – poruchy vě domí a orientace; buň ky „ trpí hladem“
- Hyperglykemie – pří liš vysoká hladina cukru, poruchy vě domí a metabolický rozvrat
- Di a poly sacharidy se musí nejprve rozlož it na jednodušší cukry které se teprve dokáží m etabolizovat
- zdrojem cukrů , kromě potravin, jsou také tuky které tě lo zpracová vá jako cukry
- glukogeogeneza – tvorba cukrů z aminokyselinový ch zbytků
- př i nedodá ní cukru tě lo využí vá zá soby glykogenu ze svalů a jater, potom tuky a nakonce bí lkoviny
- b uň ka můž e mí t dostatek glukozy ale nepř ijme ji bez inzulí nu

TYPY CUKROVKY
Idiopatická – cukrovka sama o sobě
Symptomatické – vznikají na zá kladě onemocně ní a jeho dů sledkem vzniká cukrovka, jeho léč ení m mizí i cukrovka

TYP jedna = DIABETEIS DĚ TSKÝ ; příč i na ve slinivce – neprodukuje inzulí n nebo ho produkuje má lo nebo produkuje inzulí n nesprá vné stavby; v krvni je hodně glukozy ale buň ky ho kvů li nedostatku inzulí nu nemohou vstř ebat proto je v krvi velké množ ství cukru a bez už itku odchá z í s močí (u zdrav é ho č lově ka je glukoza jen v primá rní mo č i a ve finá le není v moč i pří tomna); glykosurie = cukr v moč i; nemocný č lově k hodně pije, hodně močí a š patně se mu hojí ranky/rá ny č i kož ní onemocně ní
Kde se zí ská inzulin? – dří ve z prasečí slinivky; dnes se vyrá bí inž ený rsky
TYP dva= SENILIS – STAŘ ECKÁ CUKROVKA – avš ak se nevyluč uje u starší ho č lově ka např . typ jedna – problé m je v receptorech které jsou ve tká ni – není zde problé m v nedostatku inzulí nu takž e podá vá ní inzulí nu není ř eš ení m – ř eš ení m je Perorá lní di abetika (mají rů zné formy podá ní ) ty zlepš ují využ ití inzulí nu buně k;
Poruš ená glukó zová tolerance (tolerance 6ml //litre krve)

Hyp o – podaz cukr v roztoku pokud je př i vě domí / hyper – zde cukr nepomůž e-glyk emie – nezlez poznat bez glukometru, nesmí pí t ani jí st nic, poruchy vě domí , ž ivot ohrož ují cí , můž e se jevit jako opilí , musí me ho dostat mimo nebezpečí , volá me zá chranku,

Dlouhodobý m rizikem