VIII silikaty

stébelnaté, je kusový, tvoří oblázky. Význačná je dokonalá štěpnost. Lom nepravidelný, křehký.
Je bezbarvý, bílý, šedý, modrý zelenavý, světle žlutý, žlutohnědý až oranžový, růžový, vzácně červený. Průsvitný a průhledný, lesk skelný. Celistvý je vzhledově značně podobný křemenu. Nerozpustný, obtížně tavitelný.
tvrdost: 8
hustota: 3,6 g . cm-3
Výskyt
Topaz je typickým pozdně magmatickým produktem kyselých magmatitů, kde dochází k současné migraci Al a F (či OH) v silikátových podmínkách. Vyskytuje se v žulách, žulových pegmatitech, cínovcové paragenezi, méně v rulách a granulitech. Hojně v náplavech.
U nás Horní Slavkov, Cínovec, Krupka, Bohosudov, také v pegmatitech u Jihlavy, Rožné a Dobré Vody u Velkého Meziříčí. Dále SRN, Ukrajina, Ural, Japonsko, Brazílie, Mexiko, USA, Srí Lanka, Austrálie. Nejlepší sbírka broušených drahokamových topazů je v Das Grüne Gewölbe v Drážďanech.
Význam
V klenotnictví jako drahé kameny (žluté brazilské, modré uralské a zabajkalské).
Andaluzit   ::  Al2[O|SiO4]
Obsahuje v příměsích Fe i Mn. Kosočtverečný (rombický). Máloploché, nedokonale vyvinuté, sloupcovité krystaly. Agregáty zrnité.
Barva červenohnědá, červená, růžová, zelenavá, fialová. Lesk skelný, vryp bílý. Průsvitný až neprůhledný, drahokamová odrůda je čirá. Dobrá štěpnost. Nerozpustný, bod tání 1 380 °C
Je bezbarvý, bílý, šedý, modrý zelenavý, světle žlutý, žlutohnědý až oranžový, růžový, vzácně červený. Průsvitný a průhledný, lesk skelný. Celistvý je vzhledově značně podobný křemenu. Nerozpustný, obtížně tavitelný.
tvrdost: 6,5 - 7,5
hustota: 3,2 g . cm-3
Výskyt
V žulách, pegmatitech. Je epizonálním a mezozonálním minerálem kontaktních rohovců, kde se objevuje jako tzv. chiastolit. Za vyšší metamorfózy se andaluzit mění na sillimanit a kyanit.
U nás u Písku, Protivína, Humpolce, Dolních Borů, v Hrubém Jeseníku např. u Sobotína, Hanušovic, Ostružné. Na Slovensku v Liptovských Tatrách. Dále v rakouském Tyrolsku, Francii, Španělsku, USA. V drahokamových rýžoviskách je znám ve Srí Lance a Brazílii.
Význam
V klenotnictví, pro žáruvzdornost k výrobě speciální keramiky.
Kyanit   ::  Al2[O|SiO4]
Starší název disten (z řečtiny di-sthenos = dvě tvrdosti). Trimorfní s andaluzitem a sillimanitem. Obsahuje příměsi Fe i Cr. Trojklonný (triklinický). Krystaly dlouze sloupcovité, agregáty stébelnaté nebo lupenité.
Modrý, šedobílý i zelenavý. Barva se mění i na jednom individuu, i skvrnitě nebo je jádro tmavší. Průsvitný. Lesk skelný až perleťový. Dokonale štěpný. Typicky anizotropní minerál.
tvrdost: 5 (kolmo na směr krystalu až 7)
hustota: 3,6 g . cm-3
Výskyt
Hlavně za podmínek regionální metamorfózy pelitů bohatých na Al ve svorech, rulách, granulitech a eklogitech, rovněž v pegmatitech. Zonální minerál progresivní metamorfózy.
U nás u Kutné Hory, Podsedic, Bečova u Karlových Var, Vrtěříže na Nedvědicku, na Domažlicku, hojný je na pyropových rýžoviskách u Měrunic a Třebenic. Na Slovensku ve Vysokých Tatrách. Významné lokality jsou ve Švýcarsku, Rumunsku, SRN, na Urale, v Brazílii a Srí Lance.
Význam
Těží se jako vysoce žáruvzdorný a chemicky velmi odolný minerál pro výrobu chemického náčiní, izolátorů, zapalovacích svíček, nádob na lití oceli ap.
Staurolit   ::  Fe2+Al4[O|OH|SiO4]2
Obsahuje příměs Co, Mg, Mn, Zn. Jednoklonný (monoklinický). Krystaly krátce sloupcovité, často zdvojčatělé do podoby kříže. Většinou jen izolovaná protáhlá zrna.
Barva červenohnědá až hnědočerná. Vryp šedobílý. Zřetelně štěpný. Lesk smolný nebo matný, lom nerovný, tříšťnatý. Netavitelný, v kyselinách stálý.
tvrdost: 7 - 7,5
hustota: 3,6 - 3,8 g . cm-3
Výskyt
Jako vysokoteplotní minerál je typický pro některé metamorfované horniny, které vznikly regionální, méně často i kontaktní metamorfózou. Je velmi charakteristický pro svory, vzniká i ve facii amfibolitových rohovců a může se hromadit v aluviích.
U nás je nejvýznamněji vyvinut ve svorech Hrubého Jeseníku (Červenohorské sedlo, Keprník, Kouty a Petrov nad Desnou, Ramzová, Ostružná aj.), mezi Horšovským Týnem a Domažlicemi, u Hlinska, u Toužimi aj. Dále Švýcarsko, Francie, Pobřeží slonoviny, USA.
Význam
Jen mineralogický, sběratelský.
Vesuvian   ::  Ca10(Mg,Fe)2Al4[(OH)4|(SiO4)5|(Si2O)7]
V izomorfních příměsích obsahuje F, K, Mn, Na, Ti aj. Tetragonální. Krystaly krátce sloupcovité a pyramidální, agregáty stébelnaté, celistvé nebo zrnité.
Je hnědý, zelený, méně často žlutý, bílý, červený, vzácně i modrý. Průsvitný, skelně a mírně mastně lesklý. Vryp bílý. Křehký. Nezřetelně štěpný.
tvrdost: 6,5 - 7
hustota: 3,4 g . cm-3
Výskyt
Charakteristický kontaktní minerál, vznikající v kalcitem bohatých mramorech, erlanech a skarnech na kontaktu s intruzivy a pegmatity, někdy i při asimilaci karbonátových hornin vyvřelinami. Může tvořit i monominerální horninu vesuvianitit.
U nás u Žulové, Vápenné a Bludově v Hrubém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině u Nedvědice a Strážku a v Hazlově u Chebu. Cizí lokality jsou hlavně v Norsku, Rumunsku, Itálii na Vesuvu, na sibiřské řece Viljuj, v Maroku, Mexiku, USA a Kanadě.
Význam
Jen mineralogický, sběratelský.
Sorosilikáty
Hemimorfit   ::  Zn4[(OH)2|Si2O7] . H2O
V příměsích obsahuje minimum Fe a Cu. Kosočtverečný (rombický). Krystaly drobné tabulkovité, agregáty zemité nebo celistvé, tvoří krusty, krápníčky, povlaky. Krystaly jsou většinou bezbarvé, různě zbarvené jsou kompaktní agregáty. Lesk skelný až perleťový. Štěpný. Pyroelektrický. Netavitelný. Vryp bílý, někdy od příměsi limonitu světle hnědý. Lom nerovný nebo lasturnatý.
tvrdost: 5
hustota: 3,3 - 3,5 g . cm-3
Výskyt
Významný sekundární minerál zinkových ložisek, vznikající přeměnou primárních Zn-rud (sfaleritu) v oxidační zóně.
U nás je poměrně vzácný, jen u Merklína, Příbrami, Jáchymova, Rýmařova a Rokytnice nad Jizerou. Na Slovensku je hlavně u Jelšavy a Plešivce v Slovenském rudohoří. Dále v SRN, polském Horním Slezsku, Belgii, na Sardínii, v Zabajkalí, Íránu, Vietnamu, Zairu, Mexiku a USA.
Význam
Při větším výskytu je spolu se smithsonitem významnou Zn-rudou.
Epidot   ::  Ca2(Fe3+,Al)Al2[O|OH|SiO4|Si2O7]
V příměsích obsahuje Fe2+, K, Mg, Mn, Na, Ti. Jednoklonný (monoklinický). Krystaly sloupcovité, často hluboce rýhované. Často dvojčatí. Agregáty celistvé a zrnité. Barva krystalů tmavě zelená, agregáty žlutozelené a šedé. Vryp šedobílý. Dokonale štěpný. Lesk skelný.
tvrdost: 6,5
hustota: 3,3 - 3,5 g . cm-3
Výskyt
Vzniká při hydrotermálním rozkladu živců a jiných silikátů bohatých na Ca, Al a Fe.
Častý v metamorfovaných horninách (erlanech, amfibolitech, zelených břidlicích). Společně s grosularem (hessonitem), vesuvianem, titanitem a wollastonitem je běžným produktem kontaktní metamorfózy vápenců a žul (Žulová, Vápenná aj. v Hrubém Jeseníku). Nejlepší krystaly u nás pocházejí ze Sobotína a z čáslavských amfibolitů. Dále u nás v liberecké žule, brněnské vyvřelině (Blansko), u Telče aj. Na Slovensku v Harmónii v Malých Karpatech. Dále Rakousko, Rumunsko, Bulharsko, Itálie, Norsko, Finsko, Barma, Mexiko.
Význam
Většinou jen mineralogický, sběratelský.
Cyklosilikáty
Beryl   ::  Be3Al2[Si6O18]
Šesterečný (hexagonální). Krystaly jsou dlouhé, kónické hexagonální sloupce, často svisle rýhované. Agregáty stébelnaté. Štěpnost nedokonalá, proto lom vždy nerovný. Vryp bílý, lesk skelný. Taví se jen na hranách. Nesnadno zvětrává, odolný proti kyselinám, rozpustný pouze v HF. Obecný beryl je slabě žlutozelený, ve větších kusech neprůhledný.
Podle barvy se rozlišují drahokamové odrůdy
smaragd - jasně světle zelený
vorobjevit čili morganit - růžový
akvamarín – světle modrý až modravě zelený
heliodor čili zlatý beryl - žlutý
tvrdost: 7,5 - 8
hustota: 2,6 - 2,9 g . cm-3
bod tání: 1 500 °C
Výskyt
Beryl se převážně hromadí v produktech kyselého žulového magmatizmu – pegmatitech, greisenech, aplitech ap.
U nás u Písku, od Poběžovic, u Jihlavy, Horního Slavkova, Cínovce, Maršíkova a Sobotína v Hrubém Jeseníku. Hlavním zdrojem smaragdu jsou vzácné lokality ve svorech v sousedství kyselých intruziv - v Rakousku Habachtal u Salzburgu, na Urale, Zimbabwe, JAR, Egypt, Brazílie a nejvýznamněji v Kolumbii. Akvamarín pochází z Uralu, Indie, Madagaskaru, USA a nejproslulejší jsou z Brazílie. Heliodor se těží v Brazílii a USA. Vorobjevit má hlavní naleziště na Madagaskaru a v Brazílii, dále v USA, Mozambiku a Namíbii.
Význam
Obecný beryl se těží pro výrobu beryliových slitin kovů pro letecký průmysl, pro výrobu berylových solí využívaných v průmyslu a lékařství. Drahokamové odrůdy se využívají v klenotnictví pro svou barvu, průhlednost, tvrdost a stálost. Zejména smaragdy se vyrábějí synteticky. Téměř všechny přírodní akvamaríny se před vsazením do šperků "vylepšují" do stálé barvy žíháním do teplot 400 - 500 °C.
Turmalíny
Jsou řada klencových (trigonálních) borocyklosilikátů s obecným vzorcem XY3Z6(BO3)3Si6O18(OH,F)4
X = Ca2+, K+, Na+Y = Al3+, Fe2+, Fe3+, Li+, Mg2+, Mn2+Z = Al3+, Cr3+, Fe3+, V3+
Obecný název je turmalín. Zpravidla bývá turmalín izomorfní směsí několika složek, z nichž nejvýznamnější jsou:
skoryl - NaFe2+3Al6(OH)4(BO3)3Si6O18
dravit - NaMg3Al6(OH)4(BO3)3Si6O18
elbait - Na(Li,Al)3Al6(OH)4(BO3)3Si6O18
Krystaly turmalínu jsou dlouze sloupcovité s typickým vertikálním rýhováním. Agregáty sloupcovité, radiálně paprsčité (tzv. turmalínové slunce), jehličkovité nebo vláknité. Barva závisí na chemizmu - skoryl je černý, dravit je hnědý, elbait bývá různými příměsemi různě zbarvený a jeho barevně odlišené variety se označují jako rubelit (růžový elbait), indigolit (sytě modrý elbait), verdelit (zelený elbait) a achroit (bezbarvý elbait). Některé odrůdy bývají krystalově zonálně zbarvené, nejvýrazněji u elbaitu. Vryp bílý, nebo slabě zbarvený podle odrůdy. Lesk skelný. Nezřetelná štěpnost. Pyroelektrický a piezoelektrický. Křehký.
tvrdost: 7 - 7,5
hustota: 2,9 - 3,3 g . cm-3
Výskyt
V pegmatitech, hydrotermálních rudních ložiskách, v rulách, fylitech, v žulách, v aluviích a mnohých sedimentech. Vyskytuje se v ohromném počtu různých nalezišť.
U nás např. Dolní Bory a Rožná, okolí Jihlavy, Cyrilov, Dobrá Voda aj. na Českomoravské vrchovině, u Písku, na Blaníku, u Sušic, Kutné Hory, Cínovce aj. Na Slovensku nejvíce ve Slovenském rudohoří. Ze světoznámých ložisek např. Ural, Zabajkalsko, Madagaskar, Kalifornie, Srí Lanka (indigolity), ostrov Elba (čiré s černou špičkou, tzv. mouřenínské hlavy), Brazílie a Zimbabwe.
Význam
Pěkně zbarvené, průzračné turmalíny se používají v klenotnictví (nejvíce se cení rubelity). Velké krystaly s piezoelektrickými vlastnostmi se využívají v elektrotechnice ke stabilizaci rádiových vln. Turmalín je potenciálním zdrojem bóru, elbait též lithia.
Inosilikáty
Diopsid   ::  CaMg[Si2O6]
Jednoklonný (monoklinický). Krystaly dlouze i krátce sloupcovité, drůzy, agregáty radiálně paprsčité, snopkovité a zrnité. Je bílý, růžový, šedofialový, světle zelený se zonálním zbarvením. Vryp bílý nebo nazelenalý. Lesk skelný. Dokonale štěpný.
tvrdost: 6
hustota: 3,3 g . cm-3
Výskyt
Produkt kontaktní metamorfózy karbonatických hornin a regionální metamorfózy ve facii granátických amfibolitů. Vyskytuje se v bazických a ultrabazických magmatitech a v erlanech.
U nás Hazlov u Chebu, Sklené nad Oslavou, Nové Dvory u Rouchovan, Žulová a Vápenná u Jeseníku. Na Slovensku Harmónia v Malých Karpatech. Dále Itálie, Ural, Kanada, USA.
Význam
Horninotvorný minerál.
Augit   ::  Ca(Mg,Al,Fe)[(Si,Al)2O6]
Jednoklonný (monoklinický). Krystaly dlouze i krátce sloupcovité, drůzy, agregáty radiálně paprsčité, snopkovité a zrnité. Je bílý, růžový, šedofialový, světle zelený se zonálním zbarvením. Vryp bílý nebo nazelenalý. Lesk skelný. Dokonale štěpný.
tvrdost: 5,5 - 6
hustota: 3,2 - 3,3 g . cm-3
Výskyt
Velmi častý minerál v některých magmatických bazických efuzívech (andezitech, znělcích, čedičích, tufech). V postmagmatickém stádiu bývá augit a jiné pyroxeny nahrazován amfiboly.
U nás v čedičových tufech Českého středohoří, u Žatce, Kadaně, Děčíně aj. Na Slovensku v Kremnicko-Štiavnických vrších a Velké Fatře. Dále na italských sopkách, v SRN, Francii, na Urale a v Brazílii.
Význam
Horninotvorný minerál.
Tremolit   ::  Ca2Mg5[(OH,F)|Si4O11]2
Jednoklonný (monoklinický). Odrůda je tremolitový azbest. Krystaly dlouze sloupcovité, agregáty vláknité zrnité a jehlicovité.
Je bezbarvý, šedý se zeleným či fialovým odstínem, zelený. Lesk skelný, u tremolitového azbestu hedvábný. Průsvitný až poloprůsvitný. Dokonale štěpný. Křehký.
tvrdost: 5 - 6
hustota: 3,0 g . cm-3
Výskyt
Produkt regionální metamorfózy, kde vzniká z olivínu a pyroxenů, je znám i z desilikovaných pegmatitů, mramorů a rohovců.
U nás u Písku a na více místech Českomoravské vrchoviny. Dále Itálie, Švýcarsko, Finsko, Sibiř, Kanada, USA.
Význam
Horninotvorný minerál.
Aktinolit   ::  Ca2Fe52+[(OH,F)|Si4O11]2
Jednoklonný (monoklinický). Odrůda je nefrit a amfibolový azbest. Krystaly sloupcovité; agregáty paprsčitě jehlicovité, u amfibolového azbestu paralelně vláknité a propletené. Barva lahvově zelená až bezbarvý. Lesk skelný, hedvábný. Dokonale štěpný, křehký.
tvrdost: 5 - 6
hustota: 3,1 - 3,2 g . cm-3
Výskyt
V krystalických břidlicích i bazických magmatitech a desilikovaných pegmatitech.
U nás drobné výskyty na více místech Českomoravské vrchoviny a Hrubého Jeseníku. Dále v rakouském Tyrolsku, Švýcarsku, Norsku, na Urale. Nefrit má primární ložiska v aktinolitových břidlicích, např. v Číně, u Bajkalu, na Novém Zélandu, na ostrovech Polynézie aj.
Význam
Horninotvorný minerál, nefrit se opracovává na výrobu dekoračních předmětů.
Hornblenda(Ca,Na,K)2-3(Mg,Fe2+,Fe3+,Al)5[(OH,F)|(Si,Al)Si3O11]2
Jednoklonná (monoklinická). Odrůdy jsou čedičový amfibol a uralit (uralit je pseudomorfóza hornblendy po pyroxenu). Krystaly sloupcovité až jehlicovité, s šestibokým příčným průřezem, zarostlé. Agregáty zrnité, stébelnaté až vláknité.
Barva v různých odstínech zelené nebo hnědé do černa. Průsvitná. Vryp bílý se zeleným odstínem, lesk skelný. Křehký, lom nerovný. Nerozpustný.
tvrdost: 5,5 - 6
hustota: 3,1 - 3,3 g . cm-3
Výskyt
Běžný minerál. Typický v intruzívech magmatických hornin střední zásaditosti - syenitech, dioritech, granodioritech aj., hojný i v metamorfitech - rulách, amfibolitech aj. Hydrotermálními pochody se hornblenda mění na serpentin, chlorit, epidot s kalcitem a křemenem. Větráním podléhá rozkladu a mění se na nontronit, karbonáty a při povrchu na limonit s opálem.
Makroskopické krystaly a agregáty se u nás vyskytují v Českém středohoří, v Bánově a Bojkovicích v Bílých Karpatech, největší krystaly jsou z Vlčí hory u Černošína nedaleko Stříbra aj. Na Slovensku v Kremnicko-Štiavnických vrších.
Význam
Horninotvorný minerál. Přídavek do vysokých pecí jako struskotvorná přísada, která usnadňuje tavení Fe-rud.
Antofylit   ::  (Mg,Fe2+)7[(OH)|Si4O11]2
Kosočtverečný (rombický). Krystaly dlouze sloupcovité až jehlicovité, agregáty paprsčité a paralelně vláknité (azbesty).
Bezbarvý, šedý, zelený, hnědý, červenohnědý. Průsvitný. Vryp bílý, lesk skelný až hedvábný. Velmi dobře štěpný, lom lasturnatý, velmi křehký. Nerozpustný, těžko tavitelný. Při zahřátí na 100 °C se mění na enstatit (tj. po ztrátě OH se mění dvojité řetězce tetraedrů na jednoduché).
tvrdost: 5,5 - 6
hustota: 3,1 - 3,2 g . cm-3
Výskyt
Většinou druhotný v některých krystalických břidlicích, v hadcích, amfibolitech, diabasech a pegmatitech.
U nás v hadcích Stříbrné hory u Přibyslavi, v pegmatitech u Dolních Borů a Heřmanova u Velkého Meziříčí (tzv. "heřmanovské koule" jsou uvolněné pegmatitové konkrece, tvořené agregáty biotitu (flogopitu) s vnějšími radiálními vlákny antofylitu) aj. Dále Norsko, Finsko, Ural a hlavně JAR.
Význam
Při větších výskytech dobýván jako azbest na výrobu izolačních hmot.
Wollastonit   ::  Ca3[Si3O9]
V příměsích obsahuje Fe, Mn, méně Al, Mg a Na. Trojklonný (triklinický). Vzácné krystaly tlustě tabulkovité, agregáty stébelnaté až jemně vláknité, někdy lupenité nebo zrnité.
Barva bílá, se šedým nebo růžovým odstínem. Vryp bílý. Krystaly jsou skelně lesklé, na štěpných plochách perleťové, lesk vláknitých agregátů je hedvábný. Dokonale štěpný. Těžko tavitelný, rozpustný v HCl.
tvrdost: 4,5 - 5
hustota: 2,9 g . cm-3
Výskyt
Wollastonit je podobně jako vesuvián a epidot typickým kontaktním minerálem mramorů, erlanů i skarnů.
Obecně vzniká při reakci: kalcit + křemen = wollastonit + CO2.
U nás např. u Stříbrné Skalice, Humpolce, Nedvědice a v Hrubém Jeseníku u Žulové, Vápenné a Bludova. Na Slovensku v Harmónii v Malých Karpatech. Dále Rumunsko, Finsko, Itálie, Mexiko.
Význam
Používá se na výrobu speciální keramiky, glazur, minerální vlny, barviv a jako tmel brusných kotoučů. Taví se v elektrických pecích.
Fylosilikáty
Mastek   ::  Mg3[(OH)2|Si4O10]
Trojklonný (triklinický). Krystaly tence tabulkovité, agregáty jemnozrnné až celistvé, někdy i radiálně paprsčité. Lamely jsou ohebné, neelastické. Je světle zelený až tmavozelený, též bílý, stříbřitě bílý, šedý. Vryp bílý. Lesk perleťový či mastný. Dokonale štěpný. V kyselinách nerozpustný. Na omak je mastný. Nevede teplo a elektřinu, ohnivzdorný (bod tání 1 300 °C).
tvrdost: 1
hustota: 2,6 - 2,8 g . cm-3
Výskyt
Je to produkt hydrotermální metamorfózy ultrabazik bohatých na Mg. Je hlavní složkou mastkových břidlic. Ložiska mastku jsou vázána na kontaktně metasomatické pochody, kdy vzniká v hydrotermálním stádiu na hranici dolomitů s hlubinnými horninami. Vzniká podle schématu:
3 CaMg(CO3)2 + 4 SiO2 + H2O = Mg3[(OH)2|Si4O10] + 3 CaCO3 + 3 CO2
Dolomit / mastek / kalcit
U nás v desilikovaných pegmatitech v Drahoníně na Českomoravské vrchovině a v Hvožďanech a v mastkových břidlicích u Sobotína v Hrubém Jeseníku. Na Slovensku v Slovenském rudohoří a v Nízkých Tatrách. Dále Itálie, rakouské Tyrolsko (tzv. drahý mastek světle zelené barvy), Ural, Sasko, Norsko, USA.
Význam
Mastek kusový i práškový má široké průmyslové využití. Jemně mletý (tzv. klouzek) se používá jako plnidlo v papírenství a gumárenství, k bílení bavlny a odstraňování mastných skvrn. Z prášku se vyrábí elektroizolátory vysokého napětí, glazury, keramické nádoby pro chemii a vyzdívka vysokých pecí. Přibarvuje se jako tzv. krejčovská křída.
Slídy
Jsou velmi rozšířené a často bývají horninotvornými minerály. Jejich celkové množství v zemské kůře je cca 3,8 %. Vyskytují se převážně v kyselých intruzivních horninách a v krystalických slídových břidlicích. Chemicky je to zvláštní skupina alumosilikátů. Slídy vytvářejí široké izomorfní směsi, ve kterých se nahrazuje Mg2+ - Fe2+ za Al3+ - Fe3+. Slídy mají typické vrstevnaté krystalové mřížky a krystalizují v soustavě jednoklonné (monoklinické). Zvláštní jsou podmínky jejich vzniku. Ve vysokoteplotních výlevných horninách nikdy nevznikají jako primární minerály přímo z lávy. V hlubinných kyselých magmatitech vznikají jako pozdní a postmagmatické. Velké krystaly slíd se nacházejí v pegmatitech a mnohých krystalických břidlicích (rulách, svorech aj.).
Slídy dělíme podle chemizmu na
hořečnato-železnaté (biotit)
hliníkaté (muskovit)
lithné (lepidolit)
Biotit   ::  K(Mg,Fe2+)3[(OH,F)2|(Al,Fe3+)Si3O10]
Jednoklonný (monoklinický). Krystaly tabulkovité, pseudohexagonální, často se zonální stavbou. Agregáty kompaktní lupenité.
Je černý, tmavohnědý, červenohnědý (odrůda rubelan) či zelený, vzácně bezbarvý. Větráním se barva mění ve žlutou až bílou (tzv. kočičí zlato na povrchu plavených sedimentů). Lesk skelný, na štěpných plochách perleťový. Štěpnost velmi dokonalá. Tenké lupínky jsou ohebné až křehké. Průsvitný. Těžko tavitelný, elektricky nevodivý.
tvrdost: 2,5 - 3
hustota: 2,7 - 3,4 g . cm-3
Výskyt
Je to základní minerál vyvřelých hornin, na jejichž složení se podílí cca 3,8 % a proto je podstatnou složkou granitoidů i bezkřemenných intruziv a méně efuziv. Nejhojnější je v biotitických, dvojslídných a amfibol-biotitických typech žul.
U nás např.v liberecké žule, granodioritu v Horním Dvořišti, v granodioritech brněnského masivu v Brně (např. měst. části Líšeň, Ma