Poznámky

zde mozaika rostlinných společenstev, v níž se porosty stepního chrakteru střídají s křovinami a vtroušenými stromy. Vhodná místa pro svou existenci zde nalezly především světlomilné a teplomilné druhy.
Botanická zahrada
Vodní režim oblasti
Brněnské řeky
Do své nynější podoby byla říční síť brněnské krajiny fixována během doby ledové. Jeho velké část o nízké úrovni se svažuje od severu k jihu a od východu k západu.
Dnešní brněnská krajina byla vymodelována v době čtvrtohorní. Říční proudy Svratky a Svitavy s Ponávkou se tehdy zařezávaly do hornin kopců, posunovaly se ve směru horizontálním hloubíce svá údolí vertikálně a ustavovaly spád svých toků. Přitom naplavovaly štěrky a písky v terasovitých stupních, z nichž zvláště typická je plošina tuřansko-slatinská na levém břehu Svratky, ve výši 30-40 m nad úrovní Ponávky.
Obr.1 Řeka Svitava Obr.2 Řeka Svratka
Největší množství vody přinášejí doposud na brněnské území řeky Svratka a Svitava se svými přítoky. Svratka z vysočiny Českomoravské od úpatí Žákovy hory. Vstupuje na brněnskou půdu u Bystrce. V oněch dobách se meandrovitě vinula v širokém údolí tektonického původu pod Komínem u Kamenného mlýna a dál rozšiřovala své údolí i koryto mezi Červeným kopcem, Petrovem a Špilberkem. Větvila se několikerá ramena s močály a na Starém Brně asi v místech dnešního mostu se rozšířila v mělký brod. Po cestě dlouhé asi 107 km se spojila nad Komárovem se Svitavou.
Svitava přichází z labsko-dunajského rozvodí někde severozápadně od Svitav. Její tok dnes přibližně o délce 84 km přinášel poměrně stálé množství vody ze spolehlivějších zdrojů než variabilní Svratka. Svitava vstoupila na brněnskou půdu u Obřan. Vytvořila maloměřický zákrut, rozvětvila se v několik ramen s četnými ostrůvky meandrovala mezi Husovicemi a Židenicemi k Zábrdovicím od nichž se vlnila v široké rovině ke konci nynější Křenové ulice, tekla krátce směrem podél ní a na Dornych, zde se spojila nad Komárovem se Svratkou.
Brněnská přehrada
Betonová hráz vysoká 34,5 m a v koruně dlouhá 120 km, budována v letech 1936-1940, přehradila řeku Svratku a dala vzniknout zajímavému jezeru. Vedle účelů vodohospodářských (zabránění povodním, zásobárna pitné a užitkové vody pro Brno) má významnou roli rekreační.
Vodní plocha měří 259 m, maximální hloubka je 19 m, stálý objem 7,6 milionů m3, zásobní 10,9 milionů m3, celkový 21 milionů m3, délka vzdutí je 10 km.
Dříve se nazývala podle zatopené oblasti Kníničská. Rozkládá se asi 8 km sz. od středu města na řece Svratce. Začíná hned za ohybem Svratky od západu směrem na jih, místy je sevřena stráněmi bývalého koryta řeky a postupuje v délce asi 17 km až k obci Bystrc. Posledních 5 km vytváří velkou vodní plochu pro vodní sporty.
Vodohospodářství
Vývoj vodního hospodářství po roce 1989 je výrazně poznamenán dynamickým nárůstem tržních cen vody, podmínil zásadní trendové změny ve spotřebě pitné i užitkové vody. Tyto změny přirozeně ovlivňují i rozvoj vodního hospodářství na území Brněnského kraje. Z krajského pohledu je rozhodující zásobování sídelního centra – Brna. Základním zdrojem pitné vody pro město je vodní zdroj Bžezová n. S. (o. Svitavy), na který jsou napojeny i město Kuřim a obce Česká a Lelekovice z okresu Brno – venkov. Doplňkovým resp. Záložním zdrojem je řeka Svratka s úpravnou vody v Brně – Pisárkách. Této vodě je ovšem přiznán pouze charakter vody užitkové, přičemž je udělena výjímka pro její dočasné používání k odstraňování deficitů pitné vody v systému vodovodu města Brna.
Vodovodní síť města Brna je rozčleněna na systém rozvodu pitné vody a systému rozvodu užitkové vody pro průmyslové účely. Na okrese Blansko se vyskytuje celá řada malých vodních zdrojů. Z větších zdrojů jde především o vodní nádrž Boskovice s vybudovanou úpravnou vody, s charakterem možného rezervního vodního zdroje s možností napojení na Březovský vodovod. Vyškov a Znojmo disponují většími povrchovými vodními zdroji – vodní nádrž Opatovice (Vyškov) a Vranovská přehrada (Znojmo).
Celkově lze konstatovat, že uspokojivý stav v zásobování obyvatelstva vodou z veřejných vodovodů vykazuje kromě Brna ještě okres Vyškov a Blansko. Naopak neuspokojivý stav je v okresech Znojmo a Brno – venkov. Pro zásobení pitnou vodou ve zdrojově deficitních oblastech Břeclavska, Hodonínska a Znojemska bude i v budoucnu nutno využívat zejména kvartérní vody niv řek Moravy, Dyje a Svratky. Ochrana těchto niv je proto prvořadým úkolem.
Výše uvedené vývojové trendy ve spotřebě pitné a užitkové vody logicky determinují vývoj v oblasti produkce odpadních vod. Situace v jejich čištění není zatím, i přes dosažený pokrok, uspokojivá. Tím se ovšem kraj nijak neodlišuje od všobecné situace v celé ČR. Největšími zdroji bodového znečištění jsou přirozeně větší města, nelze však ignorovat i obce v klíčových polohách pramenných oblastí. Významný plošný vliv zemědělské výroby na znečišťování vod se, podobně jako v předchozím případě, snížuje v souladu s celkovým ekonomickým vývojem.
Zátěž životního prostředí vlivem činnosti člověka
1.OVZDUŠÍ
Aktuální stav ovzduší je výsledkem působení řady přírodních faktorů a důsledků lidské činnosti.
Zdroje emitující škodliviny do ovzduší jsou evidovány v tzv. Registru zdrojů znečišťování ovzduší-REZZO.
Praktickým měřením i matematickým modelováním bylo zjištěno, že nejvíce problematickou škodlivinou na území města je škodlivina PM10 (suspendované prachové částice). Imisní limity pro tuto látku jsou překračovány na většině území města s velkým počtem obyvatel.
V okolí komunikací s vysokou intenzitou dopravy (př.Koliště, Heršpická apod.) dochází k překračování krátkodobých i dlouhodobých imisních limitů pro r.2010 u škodliviny NO2 a imis.limitů pro škodlivinu benzen. Ostatní měřené škodliviny na stanicích města Brna nedosahují ani 50% zákonného imisního limitu.
2.VODA
Pitná voda - město Brno má k dispozici dostatek zdrojů kvalitní pitné vody, celková délka vodovodního systému je 1297km. Kvalita vody byla sledována akontrolována podle paltných právních norem, kontroly provedly: laboratoř Brněnských vodáren a kanalizací, a.s. i Krajská hygienická stanic; laboratoří BVK bylo odebráno 2553 vorků, z nichž 99,4% bylo zcela bez závad a zbývající sporadická překročení hodnot ze stanovených limitů nebyla z hlediska zdravotního významná.
Odvádění odpadních vod - délka stokové sítě je 995km. Na brněnskou síť jsou napojeny kanalizace z obcí Lipůvka, Šlapanice, Podolí atd., od nichž bylo r.2005 převzato 660 tis.m3 odpadních vod.
Čištění odpadních vod - Čistírna odpadních vod Brno - Modřice, byla postavena 1961 jako dvoustupňová čistírna s anaerobní stabilizací kalu. V r.2005 bylo v ČOV Brno Modřice vyčištěno 36 609 580 m3 odpadních vod.
Kvalita vody v tocích Svratka a Svitava - zvýšené koncentrace fosforu a amonných látek,také zatížení organickým znečištěním. Vysoký obsah živin způsobuje rozvoj řas, sinic a vyšších rostlin,což má za následek výskyt tzv.vodního květu.
3.EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ A PODZEMNÍ VODY
V průmyslových areálech je ve významném množství nakládáno s  látkami, které mohou být potencionálními znečišťovateli horninového prostředí nebo podzemních vod. Dalšími takovými místy jsou skládky nebo oblasti, kde probíhají sanační práce, tj.čerpání podzemních znečištěných vod, půdního vzduchu, sběr volné fáze ropných látek z hladiny podzemní vody.
Chráněná ložisková území, ložiska, dobývací prostory - ložiska musí být účelně vytěžena (příslušný úřad - Báňský úřad), což má spojitost s povolováním staveb v CHLÚ. Území dobývacích porostů je většinou průmyslově využíváno a postupně rekultivováno.
4.HLUK
Dominantním zdrojem hluku je pozemní silniční doprava.
Zoo Brno – význam a vliv na životní prostředí
V poslední době se do popředí zájmu mnoha organizací i jednotlivců dostává snaha životní prostředí a živočichy chránit. Začínáme si uvědomovat skutečnost, že každý vyhynulý druh, byť sebenepatrnější a zdánlivě bezvýznamný, je součástí složitého koloběhu života. Zánik jediného druhu potom může znamenat nevratnou změnu nebo kolaps celého ekosystému.
Mezi instituce, kterým osud zvířat není lhostejný, patří zoologické zahrady. Spolu s mezinárodními ochranářskými organizacemi usilují o záchranu alespoň některých ohrožených druhů zvířat. Zoologické zahrady neslouží jen k pobavení lidí jako v minulosti, ale spíše k ochraně ohrožených zvířat. Můžeme v nich spatřit i takové druhy zvířat, které už ve volné přírodě neexistují.
Neméně důležitým posláním zoologických zahrad je popularizace poznatků o živé přírodě. Není proto divu, že dnešní zoologické zahrady mají ráz vědeckých a osvětových zařízení. Zoologové tu mohou studovat chování zvířat i v těch fázích vývoje, kdy pozorování v přírodě je velmi obtížné nebo zcela nemožné. Bývají také nazývány „zoologickými bankami“, které ochraňují unikáty přírody.
Výjimkou v tomto směru není ani brněnská zoologická zahrada. Plní obě dvě hlavní zmíněné funkce zoologické zahrady, tj. ochranu ohrožených zvířat i osvětovou popularizaci poznatků o živé přírodě.
Její aktivity lze rozdělit na několik úseků:
Záchranná stanice pro handicapované živočichy – cílem této stanice je péče o poraněná nebo nemocná zvířata, jejich léčba a návrat do volné přírody .
Stanice mladých přírodovědců – se stará o ekologickou výchovu mladé generace.
Záchytné centrum CITES - oficiální zkratka pro mezinárodní úmluvu o mezinárodním obchodu s volně žijícími ohroženými druhy rostlin a živočichů – putují zde zásilky zabavených, nelegálně obchodovaných zvířat.
Záchranné programy – na zachování ohrožených druhů cizokrajných i domácích. V jejich rámci dochází k výměnám zvířat mezi jednotlivými zoologickými zahradami, k množení ohrožených druhů a jejich uchování budoucím generacím.
Výzkumná činnost – živé přírody v rámci výzkumných programů a projektů výzkumných ústavů a vysokých škol (vypracovávají posudky na diplomní práce)
Kulturně propagační práce – přednášková činnost pro veřejnost, doplňková výuka pro všechny typy škol ( i pro handicapované ), řadu prázdninových akcí pro děti
Institut symbolické adopce a sponzorství
Členství v odborných seskupení – UCSZ, EARAZA, WAZA, IZE.

Živočichové
V Brně a okolí se setkáváme s druhově velice pestrou faunou. Ve zbytcích přirozených, listnatých a lesních porostů, můžeme najít zástupce původní středoevropské fauny. Jsou to například: mlok skvrnitý, čolek horský, skokan ostronosý, zmije obecná,
čáp černý, hrabošík podzemní nebo plh velký. Z hmyzu je to například: roháč obecný,
či krajník pižmový. Jsou to představitelé fauny, která obývala tuto krajinu před příchodem člověka. Mnohé její zástupce dnes počítáme mezi vyhynulé: rys ostrovid, zubr evropský,
bobr evropský, aj.
V údolních nivách řek se můžeme setkat s faunou, která je částečně původní,
Např.: ještěrka zelená, užovka podplanatá, skokan hnědý, pisík obecný, výr velký, kulík říční, ledňáček říční, nebo rejsec vodní a částečně již druhotná, např.: poštolka obecná, čejka chocholatá, hryzec vodní, nebo ondatra pižmová.
Lesní a lesostepní fauna není v našich oblastech původní a dostala se sem až působením člověka. K významným představitelům patří např.: ropucha zelená, skokan štíhlý, užovka hladká a široká paleta hmyzu, např. otakárek ovocný, nebo martináč hrušňový.
Rybníky představují umělé prvky v krajině a jsou tedy osídleny vesměs nepůvodní faunou, zejména obojživelníky, kteří se v rybnících rozmnožují: rosnička obecná, ropucha obecná a zelená, kuňka obecná, skokan zelený, nebo skokan skřehotavý, který patří k našim nejohroženějším živočichům.
Mezi ptactvo rybniční fauny zahrnujeme: pochop rákosní, strnad rákosní nebo labuť velká. Ze savců se můžeme u vody setkat s ondatrou, ježkem východním i západním a také netopýrem vodním.
Významnou součástí je také fauna lidských sídel. Např.: čáp bílý, rorýs obecný, vlaštovka obecná, jiřička obecná jsou druhy vázané svým hnízděním hlavně na lidská obydlí. Často i uprostřed měst, jako je Brno, se můžeme setkat i s mnoha druhy savců: netopýr hvízdavý, pozdní a velký, kuna skalní, plšík lískový, apod.
Uprostřed města žijí i úspěšně se rozmnožující mnohé druhy obojživelníků a plazů: ropucha obecná, zelená, ještěrka obecná, užovka hladká, apod.
Velice pozoruhodná je také oblast Hádů a okolí hlavně z pohledu ptactva.
V této oblasti lze vymezit tři základní biotopy s rozdílným druhovým složením ptačího osazenstva – interiér lesních porostů, teplomilné křoviny na jižních svazích a skaliska vápencového lomu.
Nejčastějšími představiteli ptačího společenstva lesních porostů jsou běžné druhy s širokou ekologickou valencí – pěnkava obecná, kos černý, sýkora koňadra, budníček menší, pěnice černohlavá a další. Ke specializovaným obyvatelům listnatých porostů na náhorní plošině patří lejsek bělokrký a budníček lesní. Zcela specifickým prostředím je vlastní prostor lomu, který má z větší části charakter velmi devastovaného, pro trvalý výskyt ptáků nevhodného území. Lze však předpokládat, že s probíhající rekultivací se bude rozloha pustých míst postupně zmenšovat. K jediným trvalým hnízdícím obyvatelům lomových etáží patří rehek domácí, poštolka obecná a ojediněle tu již hnízdil také výr velký.

Seznam použité literatury:

http://www.partnerstvi-jmk.cz/download.php?file=453.doc
http://www.kr-jihomoravsky.cz
http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/plochy_osevu_v_jihomoravskem_kraji_v_roce_k_31_5__2007
http://www2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/vysledky_strukturalniho_setreni_v_zemedelstvi_v_jihomoravskem_kraji_v_roce_2005
Geologie : Učební texty pro studenty kombinovaného a denního studia. Brno : Electronic publishing ústav geotechniky FAST VUT v Brně, [2005]. 120 s.
http://www.mendelu.cz, http://www.mendel-museum.org, sešit z gymnázia
z

Gerhardt, E.: Průvodce přírodou HOUBY. Česlice: Rebo productions. 2003.
http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/139613-moravsky-kras http://www.brno.cz/index.php?nav01=34&nav02=1985&nav03=1018&nav04=1024&nav05=1431
 HYPERLINK "http://www.brno.cz/download/ozp/generel_ovzdusi/bilancni_a_mapove_vystupy.html#" http://www.brno.cz/download/ozp/generel_ovzdusi/bilancni_a_mapove_vystupy.html#
 HYPERLINK "http://www.veronica.cz/?id=27" http://www.veronica.cz/?id=27
 HYPERLINK "http://www.a-brno.com/cz/pruvodce" http://www.a-brno.com/cz/pruvodce
 HYPERLINK "http://www.enviros.cz/" http://www.enviros.cz/
 HYPERLINK "http://www.palava.ochranaprirody.cz/" http://www.palava.ochranaprirody.cz/
Dr. Miroslav Vahala, Okolí Brna, vydavatelství Olympia 1976
 HYPERLINK http://cs.wikipedia.org/wiki http://cs.wikipedia.org/wiki
 HYPERLINK http://www.nesehnuti.cz/cz/index.html http://www.nesehnuti.cz/cz/index.html
 HYPERLINK http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222 http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222
 HYPERLINK http://www.veronica.cz http://www.veronica.cz
http://www.moravskykras.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=1328
http://www.brno-city.cz/main/brozura/hady_u_brna/index.php?kap13
 HYPERLINK "http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKHFE1ALYO/$FILE/11_Jihomorav_web.pdf" http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPKHFE1ALYO/$FILE/11_Jihomorav_web.pdf  HYPERLINK "http://www.brno.cz/index.php?nav01=112&nav02=1627" http://www.brno.cz/index.php?nav01=112&nav02=1627
 HYPERLINK "http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/prumyslova_vyroba_v_podnicich_se_100_a_vice_zamestnanci_se_sidlem_v_jihomoravskem_kraji_v_1_pololeti_roku_2007" http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/prumyslova_vyroba_v_podnicich_se_100_a_vice_zamestnanci_se_sidlem_v_jihomoravskem_kraji_v_1_pololeti_roku_2007
BÍNA, J. (2002): Úrovně konstrukčního georeliéfu na Moravě a ve Slezsku. Spisy ZS, 1, s. 1-4, Brno.DEMEK, J. (ed.): (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Academia, 584 s., Praha.DEMEK, J., NOVÁK, V. (ed.): (1992): Vlastivěda moravská. Neživá příroda. MVS, 242 s., Brno.KARÁSEK, J. (2001): Základy obecné geomorfologie. MU, 216 s., Brno.
Vahala,M: Okolí Brna. Praha: Olympia. 1976. ISBN nedohledáno
C. Hálová-Jahodová: Brno- Dílo přírody, člověka a dějin ISBN nedohledáno
Průvodce po Čechách, Moravě, Slezku- okolí Brna sv. 8 ISBN nedohledáno
Turistický průvodce sv. 40: Okolí Brna, Moravský Kras ISBN nedohledáno
Dr. Miroslav Vahala: Okolí Brna ISBN nedohledáno
Životní prostředí Brno 2004/2005, odbor životního prostředí Magistrátu města Brna,
Brno 2006
Pekárek, Milan, Průchová, Ivana a kol.: Péče o životní prostředí, MU, Brno 1994, 216s.,
ISBN 80-210-0715-X
Borovička, J. a kol.: Technický rozvoj a životní prostředí, Praha: Státní pedagogické
nakladatelství 1985, 66s., ISBN 17-078-85
http://www.brno.cz/index.php?nav01=2222
http://www.brno.cz/index.php?nav01=70
Dagmar a Marek Srbovi, Otakar Tučka, Emil Štiss, Říše zvířat (AV PRO v.o.s, Brno, 2000).
Zoologická zahrada města Brna – Výroční zpráva 2005.
Zoo report, magazín pro přátele Zoo Brno, číslo 1, březen 2007
://www.brno.cz/index.php?nav01=2222&nav02=4025&nav03=18
Turistický průvodce okolí Brna a Moravského krasu. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-022-8