Poznámky

ní trávníky (nepřeberné množství) a skalní stepi (Stránská skála), lesostepi (Velká Klajdovka), rozvolněné teplomilné doubravy (Kůlny), dubové a dubohabrové lesy (Bosonožský hájek) a dokonce i bučiny (Jelení žlíbek), které náleží spíše do podhorských a horských poloh. Jen na území města Brna bylo doposud vyhlášeno 28 zvláště chráněných území s celkovou rozlohou cca 345 ha.
Seznam zvláště chráněných území
kat
název
katastrální území
vyhlášeno
PP
Augšperský potok
Žebětín
NVmB 20.4.1989
PP
Bílá hora
Židenice
RMB 28.11.1991
PR
Bosonožský hájek
Bosonohy
NVmB 21.12.1985
PR
Brenčák
Kníničky
NVmB 10.12.1987
PR
Černovický hájek
Brněnské Ivanovice
NVmB 28.7.1977
NPP
Červený kopec
Štýřice
MVmB 24.11.1970
PP
Holásecká jezera
Holásky, Br.Ivanovice
NVmB
PP
Jelení žlíbek
Bystrc
NVmB 10.12.1987
PP
Junácká louka
Kníničky
NVmB 20.4.1989
PR
Kamenný vrch
Nový Lískovec
RMB 23.3.1978
 PP
 Kavky
 Maloměřice, Židenice
 MMB 22.6.2000
PR
Krnovec
Bystrc
NVmB 10.12.1987
PP
Kůlny
Kníničky
NVmB 20.4.1989
PP
Medlánecké kopce
Medlánky, Královo Pole
NVmB 10.12.1987
PP
Na skalách
Kníničky
RMB 28.11.1991
PP
Netopýrky
Komín
NVmB 10.12.1987
PP
Medlánecká skalka
Medlánky
RMB 1.10.1998
PP
Mniší Hora
Bystrc
MŠVU 11.2.1950
PP
Obřanská stráň
Obřany
NVmB 8.10.1987
PP
Pekárna
Žebětín
NVmB 20.4.1989
PP
Skalky u přehrady
Kníničky
MVmB 20.4.1989
PP
Soběšické rybníčky
Řečkovice
NVmB
NPP
Stránská skála
Slatina
RMB 23.3.1978
PP
Údolí Kohoutovic. potoka
Pisárky
NVmB 10.12.1987
PP
Žebětínský rybník
Žebětín
NVmB 21.12.1985
PR
Babí doly
Ořešín
RMB 27.3.1997
PP
Rájecká tůň
Brněnské Ivanovice
RMB 27.3.1997
PP
Velká Klajdovka
Maloměřice
NVmB 10.12.1987
Klimatické podmínky
Díky své poloze na rozmezí Českomoravské vysočiny a nížiny na jižní Moravě má město Brno rozsáhlé a rozmanité přírodní zázemí a příjemné klimatické podmínky pro rekreaci a bydlení.
V Brně nebyly dlouhodobě zaznamenány žádné klimatické kalamity.
Klimatologie města
Teplota vzduchu
Průměrná (roční)
+ 9,4° C
Absolut.max.teplota (1952, 1957)
+ 36,2° C
Absolut.min.teplota (1920)
- 26,4° C
Půměrné denní teploty v letním období ( v měsících červen - srpen ) dlouhodobý průměr
+ 17,8° C
Průměrné denní teploty v zimním období ( v měsících prosinec - únor) dlouhodobý průměr
- 1,0° C
Za poslední období (1992 - 1995)
+ 0,4° C
 
 
Průměrné množství srážek za rok
505 mm
Průměrný sluneční svit za rok
1 771 hod.
Průměrný počet dnů se srážkami
150 dnů
Stručný souhrn ovzduší statutárního města Brna
Statutární město Brno bylo na základě vyhodnocení údajů o kvalitě ovzduší zařazeno Ministerstvem životního prostředí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, a to vzhledem k tomu, že na části jeho území dochází k překračování imisních limitů
Obrázek – Vyznačení obcí se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví
aceni_obci.gif" \* MERGEFORMATINET
Krajové zvláštnosti
Brněnská vrchovina
Rozkládá se v Jihomoravském kraji. Největší plochu Brněnské vrchoviny vyplňuje Drahanská vrchovina. Je to velmi členitá převážně vápencová krajina s četnými krasovými jevy. Nejvyššími vrcholy této oblasti jsou Skalky (735 m), Paprč (721 m), Skály (734 m). Větší část tohoto regionu zabírají zemědělské plochy, které se střídají se zalesněnými svahy a plošinami. Lesy jsou smíšené, z jehličnatých stromů se vyskytuje nejvíce smrk, borovice i jedle, z listnatých stromů je hojně zastoupen buk, dub, javor a bříza. Brněnskou vrchovinou protéká od severu k jihu řeka Svitava, která se u Brna stéká se řekou Svratkou. Podnebně patří tento region mezi mírně teplé oblasti.
Stránská skála
Leží v nejsevernější části brněnské městské části Brno – Slatina. V geologickém vývoji Stránské skály se prolíná historie dvou velkých středoevropských geologických jednotek – Českého masivu. Starší jednotka, Český masiv, byla vyvrásněna kadomským vrásněním (přelom překambria a prvohor); k této etapě patří žula, na kterou většinou nasedají devonské slepence, vápence a břidlice. Na Stránské skále vystupuje přes 50 m mocný sled vápenců starých cca 156 miliónů let. Důležitou horninotvornou funkci sehrály vedle mikroskopických schránek rozsivek, dírkovců a jehlic i články lilijic (Crinoidea).
Moravský kras
Je největší a nejvýznamnější krasovou oblastí České republiky. V Moravském krasu najdete unikáty živé přírody, četné archeologické, paleontologické i kulturní památky. Krasové plošiny jsou rozřezány až 150 m hlubokými kaňony – žleby. Téměř 60 % území Moravského krasu pokrývají lesy. Známe zde více než 1000 jeskyní. Čtyři z nich jsou zpřístupněny pro veřejnost. Největší je systém Amatérské jeskyně o délce více než 40 km. Horské lesy rostou na suťových svazích ve žlebech. V Moravském krasu nalezneme také endemické druhy. Z území bylo pro vědu popsáno více než sto druhů bezobratlých živočichů. Pestrost Moravského krasu dokumentuje výskyt více než 2000 druhů motýlů. Skupinu netopýrů a vrápenců zastupuje dvacet jedna druhů. Nejcennější části území jsou chráněny v jedenácti přírodních rezervacích (PR), čtyřech národních přírodních rezervacích (NPR) a dvou národních přírodních památkách (NPP). Pro zcela výjimečné přírodní hodnoty byl téměř celý Moravský kras zařazen do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.
Pálava
Pálava se nachází v severozápadním výběžku Panonské nížiny v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, což umožňuje jak pěstování vinné révy, tak výskyt mnoha druhů rostlin, které u nás nikde jinde nerostou. Pestrá mozaika skalních suchých trávníků, lemových společenstev, suchomilných křovin a teplomilných doubrav na svazích Děvína, která vznikla z části pod vlivem pastvy, se označuje jako krasová lesostep. Na plošinách Milovického lesa převládají rozvolněné sprašové doubravy s druhově bohatým bylinným podrostem, na severně orientovaných svazích a v údolích je nahrazují panonské dubohabřiny. V okolí Křivého jezera v nivě Dyje zůstaly zachovány porosty tvrdého luhu s dubem letním a jasanem úzkolistým a nevelké plochy zaplavovaných luk. Na západním břehu rybníka Nesytu u Sedlece dosud přežívají zbytky slanomilné vegetace, která byla v minulosti na zasolených pastvinách jižní Moravy téměř běžná.
Lesnické hospodářství
,,Lesnictví je obor, jehož náplní je péče o les a hospodaření v něm. V průběhu doby se lesnictví vyvíjelo a měnil se důraz na jednotlivé složky lesa a jeho produkty, podle toho, jaké byly a jsou požadavky majitele nebo společnosti. Hlavním cílem lesnictví je dnes zajištění trvale udržitelného hospodaření v lese.“
Historie lesů města Brna se datuje již od 13. století, kdy tehdejší královské město Brno dostávalo majetek darem, zástavou nebo odměnou. Koupí začalo získávat lesy v 15. století od pánů v okolí města. V roce 1938 dosáhly brněnské městské lesy rozlohy 7514 ha. Neblahý poválečný zvrat těžce zasáhl i hospodaření městských lesů. Po velkém politickém nátlaku byla brněnská radnice v roce 1954 donucena nejvyššími státními orgány předat veškerý majetek státu. Až po roce 1989 došlo díky přijetí zákona, o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, k znovunabytí původního lesního majetku. Pro zajištění odborné správy v městských lesích byla v roce 1992 zřízena příspěvková organizace Lesy města Brna. Společnost Lesy města Brna s.r.o. vznikla v roce 1994 z původní příspěvkové organizace. Zakladatelem a jediným vlastníkem je město Brno a předmětem činnosti společnosti je odborná správa a rozvoj svěřeného lesního majetku, plnění veřejně prospěšných služeb s obecně prospěšným posláním. Dnešní majetek statutárního města Brna představuje více než 8100 ha plochy. O veškeré lesy, které se nacházejí v pěti okresech se stará 40 odborně vzdělaných lesníků a 130 dělníků, některé práce zajišťují i drobní živnostníci a podnikatelé. Kromě lesa pečuje město Brno ještě o 13 ha lesních školek. Ostatní lesy města Brna se nacházejí v okrese Brno – venkov, v okrese Blansko a na Žďársku.
Od 30. Září 2002 jsou Lesy města Brna certifikovány dle PFC (Pan European Forest Certification). Účelem certifikace je podpora trvale udržitelného hospodaření v lesích a spotřeby dřeva jako ekologicky obnovitelného zdroje a výrobků ze dřeva, ochrany přírody a trvale udržitelného rozvoje společnosti prostřednictvím realizace Českého systému certifikace lesů.
Brno jako většinu dněšních měst trápí nedostatek zeleně v jeho zastavěné části. Jedná se o parky, uliční aleje i sídlištní zeleň. Naopak příměstských lesů má více než jiná srovnatelná města, avšak jejich stav není příliš utěšený. Uliční stromořadí, park Lužánky, park Špilberk, Tyršův sad, Denisovy sady, park Koliště, Wilsonův les a Kapucínské zahrady má ve správě Veřejná zeleň města Brna.
Lesy v okolí Brněnské přehrady ani zdaleka neodpovídají původní druhové skladbě. Nepůvodní jehličnaté dřeviny zde byly povětšinou uměle vysazeny. Zdejší lesy však naštěstí nebyly zcela přeměněny v jehličnaté monokultury. Kromě dubu, buku a habru zde najdeme pestrou škálu dalších listnatých dřevin (lípa, javor, bříza) i celých lesních společenstev odpočinku v lesích blízkých přírodnímu stavu, což dnes bohužel nebývá všude pravidlem.
Nerostné suroviny
V minulosti těžba nerostných surovin a jejich zpracování patřily k prvním významným socioekonomickým aktivitám člověka na území Moravského krasu. Geologická rozmanitost území umožňovala již od pravěku intenzivní využívání nerostného bohatství.
Jednalo se zejména o těžbu železných rud, vápenců a slévárenských písků, která především v minulém století ovlivnila budování hutí sléváren a strojírenských závodů.
Významnou nerostnou surovinou Moravského krasu byly a ještě stále jsou vápence, které představují surovinovou základnu pro výrobu vápna, stavebního kamene a ušlechtilou kamenickou výrobu.
V současné době na území CHKO Moravský kras zůstávají v provozu poslední tři těžební provozy. V severní části se jedná o lom Malá dohoda u Holštejna, kde jsou těženy devonské vápence k výrobě vápna.
Ve střední části Moravského krasu se na ložisku Rudice-Seč sezónně těží žáruvzdorné písky a jíly (cca 6000 m3 ročně).
Další lom je v provozu u obce Ochoz. Zde se těží devonské vápence částečně využívané jako drcené kamenivo.
VRCH HÁDY
Tento mohutný výběžek devonských vápenců Moravského krasu je jednou z dominant města rozkládajícího se na jeho úpatí. Současnou nezaměnitelnou tvář mu ve dvacátém století vtiskla nejen zdaleka viditelná vysílací věž, ale zejména rozsáhlý vápencový lom na jeho jižních svazích.
Kopec Hády v minulosti představoval pro Brno a hlavně pro místní zástavbu odedávna důležitý zdroj stavebního kamene a dále výroba cementu v Maloměřicích, kde byl používán vápenec z lomu Džungle.
Pro vápnito-jílovité břidlice byl otevřen Růženin lom, pro vysokoprocentní vápenec zprvu lom Habeš u Velké Klajdovky a později také Lesní lom v katastru obce Líšeň.
K trvalému zastavení těžby v lomu došlo 31. prosinci 1997 a o rok později byla zcela ukončena také výroba cementu v maloměřické cementárně. V současnosti je dobývací prostor lomu šetrně rekultivován.
Průmysl – vliv na životní prostředí
Průmyslová výroba
V Jihomoravském kraji v prvním pololetí roku 2007 sídlilo celkem 277 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Téměř 95 % podniků působilo ve zpracovatelského průmyslu.
Ovzduší
V porovnání s předchozími roky dochází k postupnému snižování emisí u oxidů dusíku a oxidu uhelnatého, jakožto i k mírnému nárůstu celkových emisí u tuhých znečišťujících látek a oxidů síry. Současně se výrazně projevuje sekundární prašnost způsobená uvolňováním prachových částic ze zemědělských ploch.
Voda
Jakost podzemních vod
Ve státní síti jakosti podzemních vod bylo v tomto kraji v roce 2005 sledováno 42 objektů podzemních vod, na kterých bylo odebráno celkem 84 vzorků. Voda se kontroluje na koncentraci amonných iontů, dusitanů, chloridů. bor, cis-1,2-dichlorethenu a tretrachlorethenu.
Jakost povrchových vod
Nejznečištěnějšími řekami jsou jednoznačně Trkmanka a Litava, jen o málo lépe byla hodnocena Kyjovka. Na opačné straně hodnocení leží většina profilů na Dyji a hraniční profil Morava - Hohenau.
Příroda
Na území Jihomoravského kraje se v rámci soustavy NATURA 2000 vyskytuje 185 lokalit, které byly zařazeny do národního seznamu evropsky významných lokalit.
Lesy
Ke specifickým problémům v ochraně lesa na území Jihomoravského kraje patří především škody způsobené drobnými hlodavci na mladých lesních kulturách a škody způsobené listožravým hmyzem.
Prioritní problémy v ochraně životního prostředí
Emise z dopravy
Stav ovzduší ve městech je jednoznačně nejvíce ovlivněn emisemi z dopravy, zejména emisemi NO. Emise v této oblasti mají stoupající tendenci.
Další znečištění ovzduší
Na území okresů Břeclav a Znojmo jsou zvýšené emise NH3 vzhledem k intenzivní zemědělské výrobě, emisní strop však není dosahován. Velké zemědělské zdroje budou řešeny v rámci procesu integrované prevence a omezování znečištění (IPPC) a lze předpokládat i tendenci k poklesu v oblasti emisí NH3. Zemědělská výroba je také sekundárním zdrojem zvýšených emisí TZL, a to v důsledku sprašování orných ploch. Na emisích TZL, CO a SO2 se významně podílejí malé domovní kotle, ve kterých obyvatelé (zejména na venkově) spalují vzhledem k cenám plynu i méněhodnotné tuhé palivo.
Ochrana vod
Prioritním problémem na úseku ochrany vod je zajištění čištění odpadních vod ze zdrojů znečištění nad 2 000 ekvivalentních obyvatel, v souladu se směrnicemi EU.
Reliéf
1) Typy skupiny A – hlavní role činitelů aktivních morfostruktur
Na území Jihomoravského kraje jsou čtyři rámcové aktivní morfostruktury: České vysočiny konsolidovaný variským vrásněním, příkrovové vrásnozlomové struktury Vnějších Západních Karpat, Vněkarpatské sníženiny jako karpatská čelní hlubina a Dolnomoravský úval jako výběžek Vídeňské pánve.2) Typy skupiny B – hlavní role činitelů pasivních morfostruktur
Specifické vlastnosti hornin jsou někdy vyvinuty tak, že se mohou stát dominantním reliéfotvorným prvkem krajiny. Příznačné jsou zejména krasové oblasti. Dále jde o území, ve kterých došlo k vypreparování geomorfologicky odolnějších hornin z měkčích obalů.
3) Typy skupiny C – hlavní role činitelů morfoskulptury
Morfoskulptura, tj. soubor erozně denudačních a akumulačních povrchových tvarů vzniklých exogenními pochody, má funkci krajinně dominantního reliéfotvorného prvku všude tam, kde se bezprostředně neprojevuje ani aktivní, ani pasivní morfostruktura, tedy na většině území jižní Moravy. Z erozně denudačních tvarů jsou nejvíce rozšířeny zarovnané povrchy a silné fluviálně erozní rozčlenění reliéfu. V úvalových a nížinných oblastech převládají akumulační tvary (říční terasy, roviny údolních niv, sprašový pokryv, váté písky).
4) Smíšené typy
Závěr
Povrch Jihomoravského kraje je pestrý a rozmanitý. V reliéfu krajin jsou tu s hlavní výjimkou glaciální formace zastoupeny prakticky všechny typy vyskytující se na Moravě a ve Slezsku a většina z těch, které se projevují na území České republiky.
Rostliny
Brno leží na hranici termofytika, což je nejnižší poloha s teplomilnou květenou a mezofytika, což jsou střední polohy. Proto zde najdeme velké množství nejrůznějších biotopů: lužní lesy (Černovický hájek), vlhké kosené louky (Augšperský potok), suché stepní trávníky a skalní stepi (Stránská skála), lesostepi (Velká Klajdovka), rozvolněné teplomilné doubravy (Kůlny), dubové a dubohabrové lesy (Bosonožský hájek) a dokonce i bučiny (Jelení žlíbek), které náleží spíše do podhorských a horských poloh.
V okolí Brna se nachází Českomoravská vysočina, Boskovická brázda, Brněnský masív, Moravský kras a Drahanskou vrchovinou, s velkým výskytem zajímavých a charakteristických rostlin.
Přirozený rostlinný porost v krajině je výsledkem dlouhodobého působení mnoha faktorů. Rostlinné společenstvo stabilně a růstově nejvitálnější má ve svém vzhledu a struktuře zachyceny tisícileté vývojové vlivy, dlouhodobé vlivy klimatické, geologické podloží, typy a druhy půd a hydrologický režim oblasti. Nacházíme zde často plevele a rostliny pěstované pro okrasu,které často zplaňují,drasticky se šíří a vytlačují původní květenu. Vyskytují se zde rostliny ohrožené i chráněné např. hořec křižatý, střevíček pantoflíček, prstnatec bezový, stavač kukačka, jazýček jadranský nebo smrkovník plazivý.
Na příhodných místech zdobí lesní porost i bezesporu nejkrásnější květy mezi našimi orchideji a možná rostlinami vůbec, patřící střevíčníku pantoflíčku. Největší botanickou pozoruhodností je výskyt sklenobýlu bezlistého, který se kromě Brna vyskytuje možná ještě na jedné lokalitě v Bílých Karpatech a na Drahanské vrchovině.
Zajímavá místa v okolí Brna:
Hády u Brna
Většina území Hádů je lesnatá. Nejrozšířenějším lesním typem jsou dubohabřiny. Stromové patro tvoří především dub zimní , habr obecný ,hojné jsou také javor babyka,jasan ztepilý. Z keřů se vyskytuje ptačí zob obecný , brsleny evropský a bradavičnatý, svída krvavá, zimolez pýřitý a řada dalších. Vegetace jižních svahů Hádů je výrazně odlišná od vegetace lesní.Vyvinula se