Patopsychologie-prednasky

žádoucího chování, přeučení, odučení; uplatňování odměn a trestů
- využívá speciální pedagogika
- př. dítě pláče, když nechce něco dělat, necháme plakat, aby se naučilo, že si neprosadí svou)
- chválení posiluje žádoucí chování, motivuje; trest: „toto již příště nedělej“ – tvrdé autokratické metody vychovávají neurotiky
systemický
- zakladatelem Američan Jay Haley
- poruchové chování (neúspěch, kázeňské problémy) může plnit udržovací funkci v narušeném rodinném systému
- př. žák je černá ovce rodiny
- náprava: příznak ztrácí svůj význam; techniky: paradoxní příkazy (narušují systém)
strukturální
- hranice mezi subsystémem rodičů a subsystémem dětí musí být polopropustná
- „nastavení pravidel hry“
Předpoklady predikce školního výzkumu
- známé vztahy mezi variabilitou školního výzkumu a variabilitou znaků osobnosti a prostředí, které determinují školní výkon (IQ, temperament)
- žáci se liší
- existují vztahy mezi variabilitou a IQ
Trendy vývoje rozumového
V.
IQ 95

II.
75
III.I.
6810let
– dosavadní vývoj byl ve všech složkách opožděný
– vzestupy a) opožděný vývoj řeči u dítěte
b) když dítě vyrůstalo v nepříznivých podmínkách, které se zlepšily
- mírně nepříznivý – když se zhorší prostředí; u somatického postižení
– výrazně negativní trend – u dětí se záchvatovým onemocněním, které není medikamenticky zvládnuto
– náhlý vzestup intelektové výkonnosti po 8. roce věku – děti se v 8 letech probudí k vysokému výkonu, děti s disharmonickým vývojem osobnosti astemického infantilního typu. Takových dětí je velice málo, rys temperamentu je konstantní (nemění se) – nároky školy se musí měnit
Modely determinantu školního výkonu
jednofaktorové modely – výsledek v testu inteligence vyjádřený na stupnici IQ označím s diagnózou a na základě 1 údaje fomuluji doporučení
vícefaktorové modely – K. Plotzek: Faktory ovlivňující školní výkon; Kurt A. Heller: Model determinantu (vysokého) akademického výkonu – odvozje se z více faktorů
- determinanta obsažená v modelu musí splňovat podmínky =( znak musí mít charakter proměnné; znát vztah mezi variabilitou znaku a výkonu, deficit v tomto u jednotlivého žíka implikuje specifické zacházení s tímto dítětem
K. Plotzek: Výchovně-vzdělávací proces – počet dětí ve třídě, výhled, stěhování, kognitivní předpoklady (poznávací schopnosti) = hledisko kvantitativní
- potencionální – všímáme si celkové úrovně rozumového nadání, celková mentální úroveň – vyjadřuje se písmem; testy skvrn, klinické obrazy; Alfred Binet – sestavil 1. intelekční test pro dítě -( zjistil mentální věk, výkon ve výkonové zkoušce, který odpovídá výkonu průměrného dítěte tohoto věku. W. Sternovi se to zdálo nepohodlné, tak mentální věk lomil fyzickým věkem a vynásobil 100.
Stupnice školních známek (vážené skóre) – umožňuje porovnat výkony žáků
Percentilová stupnice (percentil 5 = výkon jedince je lepší než 5% měřené skupiny)
Decilová (kvartylová) – vzorek rozdělený do 10 malých; 10 = jedinec je mezi 10ti nejlepšími)
Stupnice IQ (nejznámější) – průměrný výkon = 100 bodů = 100IQ
Směrodatná odchylka = 15
60%
populace
2%2%

7085100115130IQ

(David Wechsler – 1.IQ test pro dospělé)
- psychologie musí při zadávání testu kontrolovat zda mu dítě rozumí (dobře slyší, vidí apod.), všímat si struktury nadání – školsky významné nedostatky, jako je kognitivní porucha schopností (dyslexie) – psycholog se ptá, co je příčinou (diferenciální diagnostika) – Plotzek: 24 příčin (nízké IQ, dyslektik, neurotik, apod.)
úroveň grafomotoriky, zručnosti, výkony v subtestech inteligenčního testu sledujeme z hlediska jejich úrovně (subtest = reprezentant dílčího intelektového výkonu); průměrný výkon v 5ti subtestech = IQ100
DYSLEXIE – je tehdy když IQ je o víc než 25 bodů vyšší než ČQ (čtenářský kvocient)
neuropsychologická dyslexie – zkoumá s