- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiále a invariantnost
vzhIeden ke zpětnému chodu ěagu k odvození Stokegova vzta}ru
,2*tL.=| e Ť=-!,.
185. Svazek avětla dopařlá na rozhraní dvou ťlíelektrik pod rl}rlen P1.
Dokažte' že souěet energie odražené a 1onené je roven energ1i
dopadajícÍ.
t86. v optíckén příetroji proclrázÍ světlo šegti čoěLani za gebou.
ďoěLy joou vyrobeny ze skla o inťtenr lonr t,60. Urěete, jaká ěást
evětla projde příetrojen za předpokIaťtu, že úh\y dopadu gvětla na
ěoě\y jsou velmi nalé.
t87. Složer1ý objektiv ee ekláťtá ze dvou ěoěet, z nzcLtí jeťlna je vyrobe-.
na ze -okla o índexu J.onu n, = 1 ,52 a druhá ze skla o irróexu lonr
n2 = t,6o. ďoě}y jsou oIeper5t kanaťls\fu bal.záneu jehož inder Ionrje
n3 = 1,54. Určete ztrátu gvětla v objeh.ivu vzniklou odrazen
za předpok].adu' že úbly dopadu světIa ne povrch ěoěets jeou ualé.
'le 'Jqo
. ( l€ ..Iqo) TouBůI{ rt^o{Bl
ord npBdop TeWr 1olgBp1^odpo e1ag.m B ntroT nxaprrT oqa$ nloupoq
Iut9tuTuTu el?p|B}t .BT19Á8 oq?ua^ozT.re1od ?^oqnq ;ugtrs1z o.rd
,uaz'*az otre$ 1oueJq AgTeusa4tr aťn8uw ,t = f,? TÍ-ar . ? e epÍIlansod
Sl'ozgl daolleg . ?qos oJ uSrze.rpo uluTplol Blui^p e{ }zgr{copugJa?.{ ea .1oue.;rttr
ÁBTeusa{'í a1!npn1s 06l npBT{}*d $lpaTe{a 1conq6 . 151
= 1á"oo
í,ťp{ .uÍnuTÍBu FB ansod $lozg5,u^T1BToJ 9r .?{B1 9?íB{n
- ro{eoo ru. .:# =#e,} - la.q" Jul Ló,,eoc - l
TcTU^OJ
clnaoqÁa "? - o? - f .cl .'u[otr 9c?oT9 3{
'u?Qqouao.r
.Q7o1e
aneod $tozgg. etr 'alpeXg .oEt leqp npedop nouTAo.r B pJI^s le?olTunt
rI$af .,ftrTa 9uBAozTrIB1od guogeuTT ÍtzBJBo oqIutglo1 ped14d a1pn1ea1 .651
.npoÁouT^ otl?uBlo?BAn Tcuo^{eg }uzm eltuod{A (o)
ATUBUT^oir Eulqo e yr'^e eula npedoB T.ttF fief (q)
.pou Jua.rd o.rd npoaouTl o?tso? a fula 1so1qo.(a no^ozu elel.rn (B)
'!E ?t I eqae Bo 1u$elgpza
' luatrlaoa 1rryclf aSpJpo e1Buo{op B Ttn}uTeTBJadueld tu{trlauotreu
BBl^p Tzg!! }*IP ee ŽtI o0ol TouaÁ{gd] B u o.? 3ot?p ?AouTA o B1l![ .68l
.&?Ttssp tuoT xeEuT alelJg .rgt.reuc 9u
-T31?Á8 % z6 aT}?a's npedop qEto{ T*d }z9qco;d no11113ap nouucte*'.9gl
rgonpz^ TE[u Tz.ts t^913$r B
Árcdo1e nos|eu .Qlol ?qo Á!1 .uepud1gd 3 nlpllz o1n1 o1$euaorg
-99-
ÝYE J|^c'i.=L ;:a:4ě':.BgeYs:'.-' Y :'l]-'Br:ero3Cl'r:]' vall1 YzoartnýcB
hvězd.
l92. uějme skIeněnou destiěkrr o irrdenr louu n a tloušťce $, vloženor
mezi zdroj oonoebroroatického zářenÍ $ a pozorovate].e 9 (obr. 33).
(a) Ukažte, Že při zanedbání absorpce ve gkIeněné destÍěcc,
způsobí tato clestíěka zněrru fáze
co(n - 1) d
c
aníž ťlojde Le zrněně jeJí anplituóy E,.'.
(b) .'e-li féxový rozdíl na\ý (bri[ proto, že Ě je velni nalé nebo
že index lonu je b}íztý L jedné), ukažte , žc pozorovatel
vníná vlnu, která nůže být rozložena na původní, a anp}í'tu-
dou Eo' která by t něnu.dopadala bez vložené dectiě\Í, a m
dnuhou v].nr g anplituóou
Eoo(n - l) d
c
a s fázovýn rozdílen {.
(Tento příklad uLazujc vliv nateriálnÍbo pllostředlÍ na elebtro-
uagnetickou vhnr.)
ob. 33.
ř
r
I
!L
rtraor nos! eulreu
oqFrtgrlueo Bo jlgno.rd qo{tree$ TlsoueTgpzL. eV .et?ed1 .(fE .tqo)
nlllutls m .rt1?ol ot?l $rT^o.r gao{BTurlo a auefnrozod fr7nord
ru?rroúeJJelur .ÍEtQo1 noulodo eugp lBd Tu ez e gr4e.rdad qc1tu1pou^o.I
Be{zBAe ats'Tl?^so řtuTqJ?lgroÁp a? |uol a ga11ode Áu1q.rq190oap
po p1gnoad qa}u?ueJeJúeluT }u?Áolozod gqo4dz qo1fir7ou z uepof a66l
.uI oog i Ť eg uTq{?lg po B{1}u}13
18ou3T9PzÁ 9l!To{ B W! l.o = E a$ u1qrgrg Bpg*ls leouoT9Bz^2-l
.!nr 0o,. = ov &rpp ?^ouTÁ oll?^s ?ua^Jal o.rd e W 0O} = ,Y Ánpp
?^ouTA oTlQÁs ?^oTBTJ o.rd o1 e . nerqod E}u1uoJaJJaluT gaotuno21
1Ed eupxeu ol{}upa*ls po BuTxBE oq9acd loouaT9pza a1111odÁ^ .86 l
.BETTBIu oqJuTyJluac po ntrlno.rd
oqguee! oq?lpd e vqTno.rd oqgaBul oqylo*l lsoueTgpz^ ala?arn (q)
.ftrgno.rd Tufasut Tulupasnos BEgAp Tzau B
fr7no.rd p$leep Tut}uBagnos Bllg^p TzaE lsouaTgpzÁ eltpfB1 (B)
'uTq.r?lg po rE I TlsoueTgpzh, o^ n{t}u}ls au eue$nrozod
.Q7nold }u?uoJoJJeluJ .uM oE9 ocT?p 9ÁouTÁ o EaTli^B u$raa.rag
Ára11paso nos! .aqae po lm l 9uaTgpza Ár1qag19 9u?lqouAo.I ?Ác.16l
?u?ou o1Áq Áqe .e111u;1e -"*:$;::ilil:].],"ll"iT* ;::":i
uTqJ?lP 16ousT9pz^ TT-e! .n{t1u11s Eu Blrnoůd qoyugueteJJeluT
xBouaTgpza a1!e111odÁ11 .o41}u}1s oullg}trn e! u1qagtq po u g = Í'
TleousTppz^ e .S 8ZE9 = 6 acT9p ýaouT^ o (e$ - aE) lt.rssBT
oq9aouf1d BT1?Á6 uatrzeÁs u{tr7gqouaoJ BuaTlQaso ep BuTqJPlg gxTfoÁc .96 1
j'?poÁ aa 1uppg.;odsn
u9u!a1s aa erqod ag&rnotr TT-auaPeao.rd ceza.rqo
'u?ualaJJaluTT1'€IBZ a9 {BÍl ůl@ t = Ť o BuaT9pzA BuTxBu }uQua.IaJ.Ie1ut noep
E E TlEouaÍ?pa^ o^ n{1}u}1e Bu e tu 9.0 = E a! u1q.r919 lsoueT9pz^
?rtp{.nsn1od gao8trnotr ^ BTllÁs oq9117nod BdT9p g^ouT^ o[ p{B1l.E6t
.uru o0g .cT?p 9AouTÁ o uaTl?^s
ÁtTqaetp TT-aE}T1gAgo íÍq1Iu}18 Bu uollTuTu B}1e*1 B ueutxeu
uru^BTq Tzau leouaTgpz^ atgrgod{^ .rulau (.g u9ua19pzA řttrl}urls Bu
aue!ruozod aeť ru?ueJaJJoluT B oqae po utu 7.9 tlsoueTgpzl ?^
ÁrlTqaprn nos! nsrqod oq1ugua.IaJJaluT aaottrnotr 1ugpggodsn u91e1P
^
.t6l
á@ l leouaTgpz^ 99 ?TuTu TzaB ..rt11noad Tta*Jpqo uot{ofqe .o11;u;te
lTls}trÍt uTqJQls po 9tB}sÍI[ o{aTBp ler .8 Qo8n = u ooT9p ýÁouTA o
B9 Ár91 9Jpotr EaTl?Ag Ítra11gaeo noe! rm f Euawoza .Átr1qlgtF ?Ác .e6t
U'"'' ' ' ''-
-09-
-6t-
x! ' D t*l .a vzdáleaoatl. tlavýcb pnanžlů od centrílnÍbo na:iua
53ou rov$ i . (z" + l| { Ldc E je celé ěíalo, t je ohnickoYá
vzdálarroat použité čočIy a 9 jc vzdálcnost obou štěrb1a.
Ob. 34.
20o. Předatavtc ei, žc Íourrgův interferenění poh.re předvedeue pod vodou.
.Iats rc zoěď pozorované rozdě].eď intenzity na gtíníthr? Doložtr
cvé závěry přís1uš4ýu1 výpočty.
20|. Když Jedna ze štěrbin v loungově interfereněnín pokrrcu bude přelry-
ta terůou vrgtvou průbledného nateriáIu o irrdenr Iour I r4 poeuna
ge cgntrální interfcrenění uarinrn o 2,2 prouŽLu. tleot1iže jc
vlnová déltsa dopadajÍcí}ro evětla 5@ rrn, jaká je tloušřLa uvažo-
vané watvy?
202. Youngova tlvojštěnbina je ocvětlena gvětlen, ceatávajícín za dvou
dieLretních vlnovýcb déIek. tledna vlnová délLa je znána, je to
\ = ,,o nm. Urěete drubou vJ.novou délhr' jestliže by}o zjištěno,žc JcJí třetí interferenění neriuun splývá
rra gtÍnítkrr sc ětrrrtýn
nlninen vlnové déltý 2|.
2o3. Unělá dnrž1cc Koenoc 325 lrouží lolen Zeně ve výšce 4oo b a vyaílá
nepřetržitě radiové aignáry na vlnové délce |5 cu. Fozenní gtan1ce
aIedují jeJí let ponocí dvou epojer1ých parabolických antén, vzdáIe-
qých od gebc loo n. Při přeletu dnržice nad stanicí je zjištěno,
žc fluliluace intenzity přijínaného radiového signálu se opakujc
g frcLvencí o't g' zanedbejte zakřivení zeneLého povrchu v okolí
stanicc a wpoětětc ryc}rlost pot'yhl družice.
.í€ .{o
.ÁllTlsap ?^op'T6 ?ue1g Tupaz e 1upe.;d eu epo.rpz
oqguTelg^s uszBrpo e$orpz Bqo eqpTe;z nerqod oqtu?uoleJreluT
B^oTqqd .^z? oloqol 1uapa^o.rd rn91o11treud T*i[ .(EE .Jqo) E Tfeou
-eTgpz^ ea e! o{ttu}tg .yutt;utr1s el gETo{ 'aou;4d eu 1u$reaontTs
e E o p{trappza t ?S e ts Tgoapz TrE}utuaraqox lufxzlTq BE?^B
ut?u9T1l^6o .n:tl}u}ls Bu yo;fetr1uza .aef FupuaůeJúgluT 91a119aeÁ1 .9g7
.BllTxtlru olt}uTgJ1uoo n{*}9 noAoTltÍt e1911od{1 1q1
.Áu1xeu
TEJtrABtq Tulupasnos Brugap Tzeu lBoueTgpz^ noaoTrgr algp[e11 1e;.acu1Ed
9upať Bu qo}o}?e1 .gpo.rpz
qa{trl19pza pule1e zf ?^Blonos }ulueTo^T^tre fper eg B^Btsnos o1Bů
.tpu8Ts í\rpatgfa apnpa1e TatBÁoůozod a Áree1us nos! .1ueu91ua
pufaglloupaf puyuylT*d tf1gu81g .uo te acT?p ?aouT^ o uT^oTpB.r
uap}.Id ord eugpeTBu ee B uoJoltrg1;le.r ufro11oqa.red etrag1edo ať
Bu?luB pB?BX .eouygd gupef a qcfueToTzor B eqaa Bo u 1 qcgreTgpz^
.uglue z€
' 9p9TTe es JleuoJeJrIe1uToTpBrI froguouoa1ee {1e1p
.697
.í = " e7 .e1$epg1xodpe.16 .egee po E 11eou
-eT9Pz^ ea ecuTgd Bu qcIcI?e1 rlugula gfo.rpz qcfrc;1uepr trgd (e)
B }fi (e1 Bo Á11zue1uT ruaroTzo.I oq9AoTlTF úoqzoJ alPaAoJď .'oz
-?9-
_63_
20?. I)vě ve1mi úzké rovnoběžné štěrbiry jaou vyřezány v neprů}rJ'adnéugtínítku
] ve vzdálenosti !. StínítLo ge štěrbinan{ je osvět}eno
dlouhýn rovnýn evítícín Lovovýu pásLen l šířky g, položanýn Lolno
na gměr obou štěrbin ve vzdálenoetl !. St1eněqý filtr ! propouští
jen světl.o o vlnové dlélce x . &oš1é světlo ťlává vzniknout inter-
fereněnÍnu obazu' který pozorujeme na drubén gtíníth ggituova-
néu v dosti značné vzdálenosti od Ětěrbin (ob. 36). .Ieatliže
vzdáIenogt Bezí štěrbinani zvětšíne na hodnotu d = dor interfc.
renční jev znizí. Urěete šířhr a svítícíbo proužku.
A
f"
W'fl3
Obr. 36.
2o8. Boťlový zdroj avétla o vlnové dé}ce 55o rrn oavětIuje dvš evis].é
stejné štěrbirry, vzdálené od sebe 2 m. Interferenění jev Pozo-
rujeme na stínítku rovnoběžnén s rovinou obou štěrbin ve vzdále-
nosti ,l n. Každ.ý bod stínítka je jeťlnoznaěně popoán dvojicí
souřadnic (r, y) (oga y je rovnoběžná ee štěrbinani).
(a) Vypoětěte a znázornéLe grafic\y, jak se nění oevět]-enÍ etí-
nÍtka.
(b) Jak se znění rozložení oavět1eaí etínítka, nahradíne-].i
boťtový zdroj evět1a úzkou štěrbinou, rovnoběžnou s oběma
štěrbinani?(c)
Pro pozorování interferenčních proužků na gtínítku použijene
nísto neozbnojenébo oka terrkou ěočku s ohniskovou vzdáleností
2 ca, .Iaké dhoťly přináší použití ěoě$? Neznaěte po1ohu
ěoě\y a oka vzhleden ke stíníth' kdJ hrdou podnínty pro pozo-
rování proužků optinální.
(ť1) Určete vidite]-nost proužkrl, uníotíne-li před, jednr štěrbinrr
neutrální optický filtr optické bustoty ! = e. Předpokládejte,
že fi}tr nezpůsobí žáťlné tázové zněrry v goustavě.
-4
oBTpBoJz Átr1ao.r po eloapz leoua19Pza e1911odtť1
.u 1 a|ocpz oq?^opoq po otloT9pzl, e| ueacp u}ulueúeJůgluT s oxl'u
-ItS .w l o ř'ueT9pz^ eqos po noep ButTxElu e1 . o111et$z ae 8 oooE
eoT9p ?^ouT^ o ue1lllro es nentrod E}uQuoiI.J.Ie1uT gaoBÁo11
^
.,L?
J,tg.r{6Ap E 11-eu1gr?Lz t euBtB as oC (c)
ggufele oTBxsBz
E Áqa .1e1 m ? = E o nuTqJll* TT-alnaungod .auBls 99 oc (q)
Jn)ttluITE Bu Bl?nord qoyupueraJretuT tBoueTgpza e! glap 1ay.(lE .Jqo)
TapBoJz aclugaegad Bo
Ec OLU ouoTgpzl ep g.re1tr tnT11u'ls au auafn.rozod. ceza.lqo ;u?uaJ
-gJúelul .utl oo9 e[ e119as BtrT9p 9^ouT.lt .acTu9asBad po Eo ol = EBueTgpzÁ e!
1apec.rz }cTu?a63.rd e 9u?iqou^o.I (BTx^s fo.rpz 1c1pna
-B1ope*d) ilTqJ?lli .,Ot = 40 Teqn n1ode 1!e.r1ls BTpBcJz guuTAo.I ?Á(t "Elz
.E I TlsouaTgpz^ ea a! oll}u}ls 'ulu pagd uo g
'zpqoBu
ae (Eu 0oí = U ) gtuns or{9ueTaz loapz B oz a9 TuBu9ls
oqaf augqo Tzern TaqF t !' 1 nruol nxaBuT o BT{s az uaaoloqz XaTouBJt{
-lorrp TT-eg '^rQTnord TElu?uaJaJJaluT rzau ?soueTgpz^ e1g1podf1 '717
.qcaugTpa.r a ue4qu af
? fetfn B rutTouBrqpoap po afo.rpz ot{}ca^oTt?^so lsouaTgpz^ el E eplp
v (l . u) ? = B euao.z ať .t taq$ 1ť1eu 1rqea ;|a.:;as TlsF?
oqef gqo e ř ať ttIIoT xapuT ?oqap tra{TouBďt{ťolp ufaoTauseJg Tu
-fua.lorr1fir '1fo*pz TuFuTgn1.rT^ Bu?qo lzau E lsouaTgpz^ a? ' al?B{o6 'l tZ
.ua{ToueJqťoap qoftra.;ort1Íl . gfo.rpz qc}uTgnuTa noqo
leouaTgpz^ IurgauTT al?pfBg .BIlTuIts &tpp uru y'z Bu t{c}cI?aT 'S{
-gno.rd le Ea{Tac rqX}u}Ts Bu oTTTuz,r uu 009 ecT?p g^ouTl o BoTl?aB
n41ouentrpo&p FuaTlQÁso T*a .Ec 08 TxsouaTgpz^ eL n{x}u}18 Bu
fr1nold JuQuoJeJJa1u1 fttg1s1z Á1Áq rq1oue.rqfolp BAoTousaJ'Í }ootllod .o]z
Ee4TouBn{ponp lzau ;pa41so.rd
Bu 'V leqg faeu91 e E af
.oTeueaJ.{ qc$re4oa1Áa p17no.Id
.,u t.llroT xapuT 9u tra{}}u}ls e
o7111sa! .iÍ TlsouoTgBz^ aÁ rutl}u}ls
nrIroT xapuT ?oqar .uetr1oue.rqéoap u1ta
tsouaTgpza o.rd qBTza {Vcaqo al?pgBg '60Z
.(9T9Á^ rulTTJ z
BT1?ÁB f11zua1u1 B I1TTJ au oq;c1ťepedop BTl?Át Á11zua1u1 n.rguod
snn11.ratot frcTpe{ap o1eť Fug^ouTJap ef a1o19nq g{cTldo :a1u9uzo61
-19-
-6j-
Obr. 37.
2|5. Při poh'rsu s l,loyťlovýn zrcsdlem je osvětlená štěrbina, zastupující
zdroj cvět}a, opolu se svýn virt,uálnín obrazem ve vzdá].enogti
2o cn ocl levé hrarty zrcadla. Zncadlo je 30 cn d}ouhé a stínítko se
nachází u pravé }rrarv zrcad]'a kolno na ně. Vypoětěte, v jaké
vzdálenogti od hrarry zrcad].a leŽí první marimun, je-Ii štěrbina
oevětlená ěervenýn světlen o vlnové délce ?2oo Í přeaně 2 nn
nad zrcad1eD.
216. líikrovlnný dete}tor je oituovtn na břehu jezera ve výšce 50 cu
nad hladinou. Při sledování ponalé}ro výchoťtu gaIaktického zdroje
nilrovln (racliohvězdy) nad jezerem detektor zaznanenává gtřídavá
naxina a oiniua intenzity přijínaného eignálu. V jaké úhlové
vzdálenogti je zdroj naó obzorem v okanžikrr registrace prvního
intenzitního naxina? Radiov! hvězda vyeílá na vInové dé1ce
A o2l cE.
2|7. Tenká ploskovypuklá ěoěka ná průněr D, poIoněr křivosti t a índex
lomu n. ďoěka je lozí!'znuta ko1mo ke své rovinné ploše na dvě
atejné části. lýto ěásti jsou od aebe vzdálerly o d */2
l46. !.= 85,20; paprsck dopadající kolno hranolen neprojde;
ý = +,,"oi pří kolnén dopadu paprsck hranoleo prochází
I 4?. I 6160
| 48o Po totá1nín odrazu na přeponě prochází paprsek hranolem tak, Žc
wjde v bodě, který je 1,85 cn vzdálen od podstavy a pokraěujc
ve stcjném směru jako paprsek dopadající
1 50. 7 r5o
.l 51. Ano
152. n =
I 53o (a) n = tl I * "i"z fr (b) n aF
i
i
{
i
F
- t9{ -
154. lrSl
156r (a) asi l? É (b) 6?'40
|57. 4l r85o
ll8. R ) ltr36 D
I 19. or 57 nn
l 60o P1atÍ
l6t. (b) l13
I 62. 56r30i 33,?o
| 63. 35r30
| 64. (a) 58o (b) 32o (c ) 83r?o
165. 48160 a 53rlo1 34r8o a 601250
l6?o (a) 53rto (b) llrSo
l 68c Aziuut odraženého světla je 3030
169. Etípt'icky po1arizované svět].o
l?Oo (a) 36190 (b) v rovině Lolné k rovině dopadu
l?l n 54r7o
1'l2o (a) ro = OrOgzi tp = 01728 (b) r" = -Or303i ts = 01697
1,I5c ? = 1, ď,, = ll?oi 4s = 1360
|76. o,o95; Všechno světlo polarizované v rovině dopaťlu prochází
177. 0r979
l78o Podnínka spIněna pro úhly dopadu 6,40 a 44,650i Pravotočivá
179.
180,
l8l o
182.
1 83.
I 860
l87o
188.
polarizace
6r?5 16
(a) 17 |6 % (b) 01336
(a)R=or21 T=0rB
znění v případě (b)
0,976 pro p - složku a
r.t/n, = 5183
5t18 %
(b) R = -or2g T = lr2
1 'o01 pro s . složku
(e) Fáze se
Neprojde 9,4 % v případě J.epených ěoěek a l8 % v případě vzdu.
chové tuezery
n = 1r5l
I 89.
l9l .
l93o
194.
195.
I 96"
197.
I 98.
2000
- 195 -
(a) 57417 r! s-l (b) 33160 (c) 1r25 . .to8 Hz
n'í,, = l,5O; Y1. = 51,750
trO4 n
31125 m
48o nn - nodré světlo1 interferenční naxína budou vzdálena
o 26' = J IBt[
6t33 nn; or4 n
(a) 'O165 nn (b) t 1625 nB a 3 r25 ma
2'0 nm pro fia].ové světlo a 3l5 &B pro červené svět].o
štrxa interfereněních pro!.ržků v prostředí o indexu 1onu g se
zmenší, p1atÍ pro ni 9 = * 1o (9o - šířka interferenčních
proužků ve vzduchu)
201 . 2r75 ,um
2O2o 641 ,7 nro
203" 6 kn s-l
2o4. (a) ncistuje jedíné hlavní naxinun pro co = oo a jed'iné ninirnum
pro 0i = : 4l '8o (obr. 90) (b) Exístuje jediné hlavnÍ naxinr,n
pro 0o = oo, dvě ninina pro @; = + 23,6o " @i = l53,1o a tedy
i jedno vedlejší maxiroum nezi nimi (obr" 9l )
@í = 41,8 or
\.v
/
-
\
-Ž
\
Ai = -t l,3o
oo=oo
*
Obro 90.
-4ru.-
.
llt,il l,
- 196 -
oL = 53,1 o
8L= - 53,1 o
Obr" 91.
1r7zo (b) t 19 o to-3 rad ( = orto)
po1ouěr k-tého interferenčního proužku "k = D
LA
?do
Or275 nn (e)
= DA2b(n - n') A
Ve vzdálenogti l,9 cm (d) v
(b - vzdálenost štěrbírry od
%=0"
= -23,6 o
= AtZ
dvojhranolku)
8;
2O5. (a)
206. Pro
2O?. a =
208. (b)
2o9. 5
#
2toc 4r2O nn
?12. Or3 on
213. (a) 2,89 un (b) Střed interferenčního jevu se pootoěí o 5,4 eu
(c ) štrta proužků se zúží na po}ovinu
214. 0r25 nn
21r. Or135 m
2l 6c 6rO3o
217. r{ =D (n-irt 4
219. I r4O re
22O. (a)' 5O0 nn (b) 01867
221 o 2r5O u
t
^?
_ 197 -
12 R^22?. RÍ =+ =49,9nni 6proužků
' XR'+1-
223"
224 o
225.
226o
227.
2?9.
230 "
231 "
éJéq
?33.
234 c
23r.
236"
237,
242.
243.
244e
?46.
247 o
248o
ď= 2n d cos ý2i !22 - úhe1 1oou
(a) 32,70 (b) 2o,32o; v odraženém světle pozorujene
doplňkový obraz
9916 nn
(a) s,, ! o,5) vlrry (b) (l1: + 1)ýř
(a) 204 nn (u) 4oe nru (c) 1r35g ' 1o-4 rad 1x 28")
d = I 12r, n1i 1' = {!0 nrl
5OO nn
I,47 rur
2195,10-4rad(Pl')
36' 63 proužků,/cn
d = '159 nn
5O0 nn; 3, I oC
nl = {% pro tloušiku d.
^? = J-iJE-"nax I _ ,{n
(tzv. nevidite].né sk]-o)
A238. 113 o 10' nE
24,239. LA x ---= i B
= 11 2r .oc.relc
24O. (a) 4321 16 nn (b) 16l r 4 nrn
241. AX = 9r3 I
e2Bnin =;,"(ř.
D
1582 u
2t} = 15,94 cn tjo 24,76 " ]o4 vlnových dé1ek
2]6 o 10-7 rad
32 cn
?u = sínc(+ -€uqj-) = o,,'
- lgg -
249. 3rZ . lO-10 u2
Zfr. 0r l7
251 o KoherenčnÍ délka pro s1uneění kotouč vychází o,0? on > $ ^
252. "o = lrez t. O,
253. 14r38 nn
2 { r, r"-lit*ll254.v=#kdeI,lr.jsou!ntenzityobouinterferu.
tl *2
jících zdrojů
?55. 0145 nnl 0r9 nnl I r35 nn
256" 600 nn
2r7. 46O nn
2r8. f' = 0165 n
?r9. Or 56 na
?60. t = 400 nni A, = 500 nn
261 . (a) l6r60 (b) 3Oo
262. sin*=NX/a; y =f'sina,; oO =OrO24 rad; y = 28rBnn
265. (a) 0rZ860 (b) 3ro nm
267. (a) 0ro2 nu (b) 5r9 nrn
26a. Ť= (ztt')*i k=0, l' 2,.cc
269. (b) 1/3
271 c Viz obr. 92
272. 50 x 17 ntn
273o a=1164R
q.)Ť
óxcos.{(3f +4?,)
řujene v násobcícb v1nové délly
,1,o cos/ (+6 r t eos/)
závorkách se pro jednotlivé studované
ší středově synetrická ěást obrazu
nrcužků však zůstane zachována
2? 4. 1(P) =
kde sou
275. 1(P) =
Otvorov
případy
2,5 krá
2gť e o'i -^2
l04
5rX) vYjad'*
*o "\lt
. E ./_lkror
I---s- J
v hranatých
' že se zvětát
' hustota
1o sinc2
řa'inice (r-/
t I tt \-olL
á ťunkce
nění tak
ta50kr
- igg
0i= 90"
Obr. 92.
27'1. (b) 4rB x 2r4 on
278c (a) 0r@2 un (U) Or0Q7 nru
279" Zt = 6r67/kri Zz = tO/k.i kt, kz
2k2 É 3k1 (vzdálenosti jsou uvedeny
280o (a) y = 8/k - pro oaxina je k = t,
k = l/2, 3/?, ,/2, .c. (b) 4 n
2alo z = (a2 - v? az)/zvl
2B2. Maxinální fázový rozdí1 je !í, asi
283. 25oo Fresnelových zón
2B4. Intenzita se zvětší asi 4 krát
?85o \=# r". u"#*1 ,
286. Ak = Xr(ro + eE-iJ A) = 914 .
287. n* = {x-S'
288o (a) I,55 nn (b) 3ro98 nn
289c d=0145on
290. ro = cr/Go * Rt )2
= 1r 21 3, c..
v netrech)
2, 3r ooof pro ninina je
3,57 . lo5 Fresne1ových zón
5 = -^ť?-rk 9* to
t o-3 cn2
,,Ui;i
- il'li
-2@-
291. (a) Střea difrakčního obrazu bude svétIý
k otvoru)
292. nl=lE&
293. D=0122m
294. 2123 koi 8105 kn
295, Kolep 27 n
296. 9r7 kn
297. I 640 n
298. (a) 0rt4 n (b) B2r5 (c) 2rt8 cn
299. Br94 u
3OO. l4r0 em
301 . 4
3O2. 3Oo
3oJ. (a) tzrgo (b) 17
304. I(t) = fo
Ano, ál'i,, = o,o37 rrn
Án, = 10l9oi A*, = 28,4,0
l2rtlo
t7 1454:,- 36r8?o; 64, I 60
(a) 316 o ro{ cn (b) t2ooo (c) 4ooo
(a) t rl5 . to4 rad cn-l (b) 4ro'
5r a 10. díťrakění řád vynizí
(a) l0'6?0 (u) ilastane překrývání
n=k* (k=lrzr31 ...)
(b) 4,25 m (směren
d sinor,
(d) l r4 cn
(c) 846;6 nn
i ď=Ť
!
I
306.
307.
3O8.
309.
3l 2.
3l 3.
3l 4.
3l l.
3t 6.
31 7.
llSo
3l 9.
320o
49| vrypů na I cn
112 . 1O.4 rad (É 24,.,
982 vrypů;. o'l18 . lc{ rad (* 2,4..). ( - Rr-
-JI(*) = 'otsinc L**o *'z f"'* (ť- yaxo) + sine (?+ y*-"ry
- 20t
32l " (a) Po1oha tr]-avních naxin ge nemění, poěet vedlejších naxin
s rostoucín poětero štěrbín roste a jejich šířka se znenšuje
(b) Dojde k posuvu difrakěního obrazu jako ceJ'ku (c ) Relativní
zvětšení šířky naxirna *= 1 + N./10
.t
3??o 1 1155 o 104 cn-l
sín2 N.Ťď /323. I=Io_Nz-;;ÍF-('+a 'rr't)t t=* dsinoc
324" (a) 9r?9 . lo-ll n (u) eor30
32r. 11627 fl,i 1rr54o
326o I,61 fl
327. 4126 R
328. První' třetí a ětvrtá hodnota difrakěnÍho úhlu odpovídá difrakci
na jedné soustavě ueziatomorých rovin o vzdálenosti {, dru}gl a
pátý úhe:|. difrakci na jiné soustavě neziatomových rovin o vzdá-
t enosti {' (d'> d)
329. 1 t253o
330o (a) I nm a 1611 !m (b) l rlJ crn a 2131 cru
331 n f = 40 cn nebo 8517 cn
333. f = 40 en nebo 3715 cn
334. f=l0r5cn
33r. a=8cn; s=2t125
336. 4127 ui Or45 (a) 0r7l rn; 2r5 (b) -l ,3 n; -t,6
337. (a)or78rn; -0r55 (b)1r0!r; -t (c)1r33n; -l ,66
(d) a"; - (e) -0,75 rn; Zrj
338. t=4
1A)
339o (a) -7 t5 es
]40. (a) a = 11618 r (b) obraz je skutečný, převráceqý a znenšený
(c ) -0r03
34lo x = (d+r)/2
J43. Rd = 1 196 nni tok záření se zmenší 4 krát
)64. (a) 4i rB cru nebo 1lr1 eD (b) 4l ,B en nebo ilrt cD
(řešenÍ pro obě rnožné polohy je symetrícké)
$ :!i, I en
$
It
'l':
*i
*
t
- lllti"l
-202-
346. a. = 96 cts' převrácer1ý obraz bude veIký 4,5 cn
347. (a) 35 ero (b) 21 cln
348. (a) 0r?5 r (b) a' = n 7711 + 1)
349. (a) Použijene duté zrcad}o poloněru křívostí 19,35 cn
(b) obraz bude převrácer1ý o velikogti 1 5 cno
+35o. ý'ax = Rtn(2oo + p)/(oo
351. (a) at = -l 5 cni n = 6;
přÍEý a zvětšený
35?. (a) a' = -2O cni obraz leŽí ve stejnén nístě optické osy jakopřednět
(u) a' = 3o cn; obraz 1eŽí ve stejnén uístě jako
přednět
f-f'=3133cn=f
d = R(l.o - fF). (F.J 21) = or4o rnmR(10+lp)+eot
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 4,85 MB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


