Optika_priklady

ící sč" po€pey g,na$Ící výctrylhr.g'jeJížsložky je9u.
'::.. ::iTo[,rr1.''l,. 'l...,.: ':
tL = u^ aln(k r - att) l- -P- í u^ cot(k r . alt)jl
r*.'ňo"ě polarizovaaÉ. tlrěctc+ "sE9 +Ět't'.'hové polarizaco
pro pozorovatelá., tÁc.lío{hď mt''s{{&ar qg* tlapirtg' v,ýiacri"pro
\, a Fz.'podobrré .Yl.lV'. e19 | 9pftF'J!ffiŤs-n!-.1fi.7a'"e9|i.ll.Ť:.. .. ,.'
" *ácra affi4B } ^'. ; . - ...l :]
86. Dokažte
na}rlížet
světla.
-31
88. Dokažte, že dvě llí4qár.pě polgriagv.ar}é sYětelné rovinné *lnyr.. jejichž
knitosněry j8otl.ťa''šeoe*-"-kólné;.řIg'bÓhbu. ltttéťťé.roÝať. ".' "'..'
89..Yťď"et1 rr3w.enEní i::'P,9h ,urr"cno, ;větrc
".
.*3au1.,
ěasová 3 pros!,olgv$. totr31en,91.l ,' . ' ,l..,..'.: ..i.
..;
jaká .i.e jebo
!
a: 1.4'.
90. SpektrálnÍ ěiatotg. zdro je naže být wjáclřena. veliěinoo Áiu, ,,,,' .
,.
ÍYekvenční atabilit!}; !fu.př'ÍkláCt pro nízkot1nlou. rtuťovou výbojhr
naprňěnbii.'n119'trrsls,'á."p"rt,rqroÍcará,.i+r;"Óftio;rrnr.
tooÓ. urrá. wb'óetete .pio'ni iohéreněni aopi., totrer,eae.at.d.Íl'Eii''.á..]. ... '
frekvenění etabiIitu.
: l'i,l, ] íi ."
91 . Wjádřete vztah prc kotrerenění .lé1hr v1'ny a použitín šíř\y spektr:ál'-
nÍ'€árý .uá,x oapovÍtla'jíc:í .5'ií. trbk1/ěnčhí."šÍřtď.*liý.. .. ..:...'..] ':- i ,
tohoto gvětla, je-3-i 2 *r 6ooo 8.
'.- . :, .t :.:
;*[,:)""':''
. ",." rl' l
93. tspotetický zdroj evět].a ďvr'il'no:abr"e 650 nn vysílá gvětelné
pulsy nepřerušovaně vždy pď"ťohr rof ". Vy'noětěte šÍřku euitované
spektrální ěáry a koherenunt i.prrrr.: ,,,,
,ť' '.i-i;".i.,' ','.{
94. v roce l963 dogáhli Jaseija, .Iavat ri.towneg brátkodobě frekvenění
etabílitu He.Ne laseru.pro.čúřu o 'ř.{'nové dá1oc .|l53 nn rovru
8 . to.l4; Vypoětěte odpovídající dburr a ťté].krr Loherence':r,
r,,
95. Sovětgký ÍVziL V. P. ďebotajev doé$rl v r. 1973 u uetanon gtabili-
zovaného He-Ng laseru frekvenění; gtebiutu záření o vlnové délcc
||53 rm rovnu 6 . |o.t6. nrto etLuilitu go tlu podařiIo udržet
po dobr |0o gekrrnd. Vypočtěte odpovídající dohr a délhr koherence
a grovnánín s výeJ.Edken příkladu č: ?a oi všinněte' jakého pokrohr
ťlogáhll na tonto oorí ÍYzikové o".j"9o: d::".í}:'1.- ..:,1'.'..
:',...- :{
-37-
96. Dokažte, že dráha gvětelného papnskrr, který vychází z bodu A a po
odrazu na rovínném zrcadle dopadá do boťlu B, je nenší než kterákc-
Iiv jiná dráha spojující bod A, zrcadlo a bod B.
97..Iak vysoké nusí být rovinné zrcadlo, které je nakJ.oněno ťlopřetlu
tak, že s ho..izontální rovinou svírá úhe]. e t aW osoba výšty brjejíŽ
oko je v ko1né vzdálenosti a oťl zrcaě].a' 8e v něn právě
celá uvíděla?
98. Ukažte, že při rovnoměrném posunutí rovírrného zrcadla o vzdálenost
1 podéJ. nornály, posunul se ob'raz o vz.dálenost 2x.
99. Dokažte ' že paprsek světla odražený od rovinné}ro zrcad1a se otoěí
o úhel 2ot., jestJ.iže se zrcadlo otoěí o úhe]' ot, kolern osy kolné
k rovině dopadu.
|@. Na rovinné zreadIo dopadá ze světelného zdroje koIrno světe}qý
paprsek tak, že po odrazu vytvoří na stínítkrr, vzdálenén od
zrcadla na vzdálenost { = 5 Ú a se zrcadlen rovnoběžnén, světelnou
stopu. Zrcad]'o uvedepe do rovnoběžné}ro otáěivého po}'yhr oko].o
gviglé osy tak, Že za kažťlou vteřirur vykoné t0 otáěek. Vypoěítejte
rych1ost ee kterou ee bude pobybovat světelná gtopa na stínítku
a také ryc}rlost světelné stopy v toB nístě stínítke, které leží
nejblíže k zrcadlu.
1ol. v jaké výšce nad povrchen Země se nachází upoutaný balón, vidíne-lí
z místa pozorování jeho odraz ve vodě poit depresním úh]-en a, a ba-
].ón sán pod elevačnÍn úh].ea l ? Pozorovací nísto je ve výšce g
nad hladinou.
ňešte nejprve obecně a pak pro }rodnoty w= 3go41,, f = 33o4t,
a g = l0 m.
I02. Určete úhel' který spolu evírají dvě rovirrná zrcadIa, je-li zjiště-
no' že světe}r1ý papraek rovnoběžný e jednín ze zrcad,el dopadá na
8ouatavu a po ětyřech odrazech na ní ge vrací po otejné dráze zpět.
|o3. D\rě navzájen koIná zrcadla tvoří stěrry nácloby, naplněné vodou,
jak je patrno z obr. I t. Světelr1ý paprsek dopadá ghora kolmo na
vodní h].adinu.
(a) Ukažte, áe paprsek, který po odrazech z nádoby vychází, je
rovnoběžný s paproken ilopadajícín a má opaěr1ý sněr (za předpo-
kledu dvou odrazů na porrrc}u zrcadel) .
-38-
(b) opakrrjte tento rozbor pro případ obecného úhlu ťlopadu paprsků
v rovině nálresu.(c)
Za pouŽLtí tří zrcadel proveďte třírozněrnou analogii této
ú1ohy a rozeberte pro ni případ obecnébo rÍh1u ťlopadu a tří
odrazů na zrcadlech.
l04. Ke koIi.ka odrazům dojťle
e vrchoIovýn úhlen ot, '
hrže1evnístěA(obr.
Obr. ll.
na dokonaIe lesklén clutén kovovém hrželi
jestliže paprsek dopadá rovnoběžně s ogou
12)?
Obr. 12.
l05. D\rě zrcedla svírají úhel ý. t{a zrcaťlIa dopadá paprsek, Kerý 1eží
v rovině kolné k hraně úhlu. Vtrryoětěte úhel ď o který ae odc\ýLí
papraek po odrazecb na obou zrcadlecb.
t06. Ko1ik vlastnícb obrazů uvidí pozorovatel v nístnosti, jejíŽ dvě
přilehlé atěny a strop jeou dokonale zrcadlícíni plocbani?
vysvět].ete.
1o7. Dokažtel že paprsek, který 6e pogtupné odrazí na třech zrcadlecb
na sebe kolných, postupuje opaě4ýn aněrem než přeťl odrazy. Na
tonto principu pracují i laeerové odražeěe, instalované na líěaíci.
L
-39-
|o8. llypoětěte tloušťhr vrgtw vzducbu (n = l'ooo3) ve které by bylo
obnaženo o jedru vlnovou dé1br ž1utébo světla (A, - 589 m) více,
než ve stejně tlusté vrgtvě vahlB.
|o9. Kťlyž }ráěí c}rodec po chodníhr, jdle rTcbloatí !,5 n s-|, kayž jde
po zoranérn poli je jebo rychlost pouze I n a-.. vyěel z bodu A,
který Leút 50 n zápaťlně od stěngr a níří do bodu B, ležícílro u etě-
ny 40 n Jižně od kraje pole (obr. t3).
(a) Fo jaké dráze Átr(B nrsí jít cbodec, abý do bodu B dorazíl za
nejbatší dobr?
(b) Jak dlouhou dohr půjde?
(c) .TaLou dohr by potřeboval' kdyby šeI po traB€ ACB nebo ADB,
když body C a D Leúí 3 u na západ a 3 n na výehod od bodu K,
Lde chodec odboěil v přípaóě (a)?
Obr. 13.
tto. Doka|íte, Úe optická drába gvětelného paprakrr, který rryehází
z bodu A a po lomr na rovínnén rozbraní dvou proatředí ťtopadá do
bodu B, je uenší, než optická drátra IibovoInébo jinébo papnckrr
spojujícíttobodyAaB.
llt. Dvé různá optická proetředí e irrdery lomr n, a n, Jeou oddělens
rovinnýn rozhranín. Urěete, kterýn gněrem ná poetupovat Bvěte].ÍtJl
papreek' aby z ťlaného boclu A v prvnín prostředí dospěl. clo bodu B
v ťlruhén proetředí za co nejbatší dobr.
t12. Ukažte, Ža ý"aa7= o (křivkový integrál po uzavřené křívce,
x je jednotkový vektor teěry k paprskrr, dT je elenent dé1ty
křiv\y). Fonocí této rovnice odvoďte Sne1lův zákon pro rovirrné
rozhraní (obr. |4). Rozbraní Leží v bodě x = Or Pro r í O je
index lonr n, r Pro x ) o je index lonu n,. Integraění cestu volte
-40-
podIe obnázhr a proveť[te linitní přeclrod € - 0.
Obr. 14.
tt3. Eistuje jeťlnoduchá geouetrl.cká konstrukce paprehr ]'oneného na
rozhraní vzduch ./ aietettrikun: v bodě dopadu narýsujene dvě
polokružnice - jednr o poIoměru I a ťlrubou o polouěnr g (v libo-
volqých jednotkáclr). Dopadající papreek prodloužÍne až protne
jednotkovqr bužnici (obr. |1) , z prrlseěíkrr spustíne kolrnicl.
k:rozhranÍ a urěíue jejÍ průeeěíL g kružnicí o poloněru n. Ionený
papraeL proclrází tínto boden.
(a) hověřte toto pravitl}o.
(b) použíJte pro případ k{y n = 7,5 a úhel dopadu je 6o0.
(c) opakujte pro n = 0,8o a úhlJ dopadu 3oo a 6o0.
Doeažené výaledky ověřte výpoěten ze Sne1lova zákona.
I
i
I
Obn. t5.
-41
l 14. l{a ekleněnou dea}nr e indexen lonr n = 1,5 dopadá evěte}r1ý pap:rsek.
Fod jakýn úhIen ťlopaťtI' jeetlíže loner1ý paprsek evírá s papreken
odraženýn na rozbraní úbe1 ť = 600?
ll5. Světe14ý papreek ťlopaťlá na rovinné rozhraní dvou prrl}rlednýeh
prostřetlí o irrdexech 1onrr t '60 a l '4o. Faprsek přecbází z prostře-
dí opticXy bustšího do prostřeťtí optic\y řidšího. Úhel dopadu
Ý1 = 30o. Vypoěítejte(a)
rttret lornu,
(b) ťleviaci paprshr.
l t 6. Světelr1ý papraek pogtupující nejprve vzduchen, prochází postupné
třeni různýni prostředíni, které jsou vzájeuně odděIer1y rovno-
běžDýni rovinqýni rozhraníní a po prrlc}rodu vystupuje znonr do
vzduehu. Dokežte, že paprael vystupující do vzductru po lomr brde
vztrleden k ťtopadajícínujen poeunutý a najděte ve].ikost to}roto
poeunutÍ. Indery lonrr jednotlivýcb proetředÍ jsor: n, = 1 ,5,
Q = t,3, n3 = 1,4 a tloušťky příolušnýcb planpara].einÍch rnngtevdt
= 2 cn, d2 = 3 cnt d, = 4 cm. Na první rozhraní dopadá
paprsek pod úhlen 6o'.
l l?. Fapreek avětla dopadá pod úhlen Ýt = 600 na skleněnou planpara-
lelní destiěku tloušťty d = 2o m. IrÉex lonrr akla n = t,5o. Po
obou stranách ilestiěky je vzduclr. Vypoětěte posurrutí nezi dopa-
ťtaJícín a vJrgtupujícíu paprsken.
ll8. l{a pJ.anparalelní gkleněnou deshr o irxlenr l.onr g (obn. 16) dopaťlá
evětel.r1ý paprsek pod úhlen !21' ěástečně se odráží jako paprsek
91 r ěásteéně vníká do des}y a po odrazlr na druhé gtěně vystupuje
rovnoběžně a paprsken g, jaLo paprsek !*. Při jakén úhlu v| je
vzdálenost g' a g. naxiná].ní?
Obr. t 6.
'42-
l l 9. Planpara1e}ní sk}eněná ťlestiěka (inder lonrr |,6) je 8 cn eilná.
Vypoětěte progtorové posunutí světelného paprskrr, H,erý na ni
ťlopadá poťt úhIen 45o. s použitín jednoductré grafické raetody(př.
113) narýsujte dráhu tohoto gvětelnébo paprehr při průchodtu
destiěkou.
t20. Světe).ný paprsek dopadá poťl úh].en 35o na skIeněnou destiěhr
o indexu ].ouu l,3 a t}oušťce 6 cu. Přímo L této destiěce přiléhájiná'
jej{Ž índex Ioutr je l,5.
(a) Ja\ý je úheI ťlopadu a lonu na rozhrarú nezi oběna destiěkani?
(u) oe-ri druhá destiěka 5 cn tlustá, urěete progtorové posunutí
paprskrr po průchoťlu oběna ťlegtiěkani.
12l. SvětLo ze zilroje S, nacházejícího se 1 n od stínítka, je gouetře-
ťlěno do úzkého svqzku rovnoběžr1ých paprsků a dopaťlá do bodu P
stínítka (obr. 17), l{dyŽ vložÍne do cesty světelnýn paprekr)n
skleněnou degtiěkrr (n = l,5) tIoušřqy o,e n tak, Že se v ní
světlo šíří ve směru' který svírá s původním sněrem šíření evě-
teJ.ných paprskrl ve vzduchu úhe]. 3oo, najděte :
(a) uoění posun paprsků PP,,
(b) o ko}ik se zvýš{ ěas, potřebný k uražení dráhy SP, vzhleden
k čaeu, potřebnént k uražení původnÍ drát5r SP.
P
,P
Obr. 17.
|??. Nechť je S - zdroj cvlltla a P - jeho obrez, vytvoře4ý
Yzd.á1enoet sc - CP = t n. ďoěka rná na o}rajích (ob.
A a B tloušřkrr J nn. rÍeetliže světelr1ý papnseL projde
ěoělou lCB.
18) v bodech
drá}nr ScP
za Btejnou dobu, jako
ěoělqy v jejÍtn gtředu
-43-
vzdá}enogt1 SAP a
(v bodě C)? Íadex
sBP' jaká
lonu skla
nrrsí být tIoušťka
ěoěly je | 16.
Obr. 18.
t23. Světelný paprsek e., prochází prootředín o indenr l.onr n' ' poton
jako s, pl.anparal.elní vrstvou tloušřtr g o irrťlenr lonr r2, z které
vystupuje do prostřeťlí o indenr 1omr n' ja|co e'. ila první rozhraní
dopaclá pap:rsek s, pod úblen (z . ho indexy lon.r platínt)t>n3.
(a) V jaké vzdá1enosti x oťl clruhého rozhraní ee protnou prodlou-
žené paprgl{r 9t a s,?
(u) urěete podnínkrr řešitenosti úlo}ty a vysvétl.ete ji za uvede-
ného předpoklaťlu \ ) 11 ) o3.
(c) K jaké hodnotě r' ee blíží vzťláIenogt 3' tdyž ee ú}rel
neonezeně znenšuje?
Řešte nejprve obecně, potom pro^bodnoty nt z 1,?5, t1 = 1''o'
13 = I rOO, d = lOrO cm, & = JOo.
124, Prl1vá1ec je ztrotoven ze gkla o indexu lomr n =r|Í. ila jeho rovín-
nou pJ.ocbu ťlopadají světe].né papre}y pod úh1en ťlopaťtu & = 45o.
Světelné paproky jeou v rovině ko].né ne oau vá].ce, Z ts.eté ěágti
vá].ce papre\y wgtupjí?
125. Světelr1ý paprsek dopadá ze vzduchu na vodní kapku hrlovitého
tveru,l.áne ge do ní a po odrazu v Lapce vyetupujc z ní Yen.
Vypoěítejte útrelr Pod kterýn nraí papreeL dopadnout' aby o nt a
o2 (..'.
136. Potápěč je ponořen v ěisté vodě a ťtívá se vztrůru. tletro oěi jsou
v hloubce E poO povrchem vody.
(a) Jak ae jeví potápěči prostor nad povrchen vody?
(u) .lat veliká ěást vodního prostoru je pro něj průhledná?
Index 1omu oka je přibližně stejný jako inťlex 1omu vody. ňešte
nejprve obecně, potom pro hodnotu h É l ,5 m. Index J.onu vody je
4o=j'
t3?. Pozorovetel stojÍ na obaji vodnířro bazénu, ve kterén je hloubka
vody ! = 2'8l m a pozoruje přednéI Ležtct na jeho dně. V jaké
hloubce h, "" vytvoří obraz pozorovaného předmětu, je-lí sněr
ve kterém pozorovatel viťIí obraz, odchý}en od kolnice na vodní
hladinu o úhe1 o {' o'o1 xapuT) Írourl 9T9IEn z ua1e1aod
u1t\n:e.rt1co s (su rrnoT xapuT) ou{gT^ gugueT{s 9{ual al LZ 'rqo B!( 'gEa
'9e'Jqo
' ( qcaJla[Eo1{B.rJieJ
qc4tt4ouu a g.t;7nod as nuoT ru(apuT }ua*?u nd1ou1.rd oxoqoů) .fpoa op
gua.;ouod ?u?ts 1uTop Bu BTll^B nzBrpo trnluTglol I epfop oEt npBdop
nTqr.r T*d a7111sa$ .(9z."rqo) B{lsotr 9uqueTtrs 9E nEoT xapuT f{ef .ýEt
-l It-
-0E-
-rl
l57.Optieké v1ákno, jehož jádro je z těžkého flíntu (n - t'66) a obal
z korunovébo skla (n = t,52) vede světelné paprsky bezztrátově.
Jaká je naxinální úhlovÁ apertura (poloviění wchoIový úhal hržele
světla, které ťlo vlákna vcLtází) gvětla, které vláknen proctrázÍ?
l58. Bovnoběžný gvazek paprsků vstupuje do optického vlákna o průněru
D. Urěete nejnenší poloněr B poa jakýn nůže být vlákno specifiko-
vané v příkladu l57 gtočeno. Všinněte si, že úhel ?.na otnr.28
urrsí být takový, abý zajišťoval totá].ní odraz avěte1r1ých paprsLrl.
Obr. 28.
l'9. s jawn nejnenšín poloněren nůže být avinuto optické v].ákno' jehož
jáťlro ná prr)něr 0,0l m, aniž by ťlocháze}o k poťlstatnějším avě-
te1nýn ztrátán? Index 1onrr jádra je t l52 a index lonrr pláště l '66.
16o. Ve válcovém optickén v1ákně' jehož koncové ploš\y jsou kolné k ose
vláhra' je úheJ', se kterýn světlo z vlákna vystupuje, roven úhIu
dopadu.
P]-atí to i pro příped konických světelných vláken, které se užívají
pro získání poněkrrd avětšených obrazů? Předpokládejte poěáteění
průněr v].ákna o,o5 nn' jeho délka 25 m a výsledné zvětšení
rovno 2.
| 6l . Svazek svět].a dopada jící z prostředÍ o irrdexu lonu 11 teěně na
Abbého hranol (obr. 29), vystoupí z hranolu pod' úhlen 1a .
(a) Jesttiže je index }onu gkla, ze kterého je hranoI rryroben,
roven n e vrcholovÍrlbg.} hrgnolu je c, , dokažt,e, Že pl"atí
vztatr \ = sina,'17@ * "o"*sing.
Na tonto principu ie zeloŽeno něření indexu lonu Lapal.in.
(b) Najděte rt*, když n = l.6, & = 45o a naněřený úhel
?=+ l5o-" -15o.
E
.&sap gu?uoT{E EaqcJ od 6
BuTpBTq Iupo^ grlAs rtaat{ ,Tar$ at?pFau .ugaozT.rBlod puldp ep
&sep ?uQuaT{6 nqc*aod po ftrape.rpo 4es.:da4 .(Oe ..!qo) traqcr^od
uatVglgalrta s (Et I = u) B{sap'guguaT{s aue4ouod a! gpoa a^ (q)
4npedoB TaWr ag {qaf ( B ).oug^oztJe1od
gu1dp ať o119as
?ua?Búpo a7 íue1qp u1ťao1a1 pod nu1paTl{ }upo^ eu gpadop oT1l^s .l9 l
('qoaJasBT A {ou?{o qcf.ro.relsr$a.{l 'Lzl }Il?nod ouaTolez
ep 11soupsln{s otgX BN) .B{srdBd poqo 4uredz o.rd 1 eugulds ep
eryr1upod Frrpers eg a íue1qg ufao.ra1e,ua.{I pod 1es.rdad {treuo1 gpedoB
TuBJtlzcJ ?qnlp Bu T a? 'nlzg.rqo Bu el?Bln a uallodfa el?oTo(t.uaTr{It
ultao.ralsina.q pod }uBJqzoJ 1ua.:d Bu nqcnpzn az gpedop
oTtQ^s e7 'npe11odpar1d Bz ZS' I ntroT nxapuT o no{sap nouiueT{g
tru1a1a;raduald e11gas gle.rded npoqc ;u?u;ozpuz 91c1;re.r8 alpa^oJd .991
.(gL, t = 6u) oT{s 9^oluTTf, / qcnpzÁ }uB.rqzoJ o;rd a (EE. t = fo)
apo^ / qcnpzÁ }uBčt'{zoJ o.rd 1arip ^$Jalsóa.€ B TaqF }uzau a1911od{4.g91
.6 uaaoJ a$ 1epo11q {VaaoTean
o.rd nuo1 xgpuT ?Tgé9.ÁBoa nuTBBTq eu gpedop BuTÁ gloeBTqzoJ (o)
.9. J rruoT uaxapuT s 6TTs ez y'zgt4cÍ'a oTl?^s (q)
t9t I tuoT rnaxaprT s oT{s au gpadop oT1?^B (B)
:tťped14d 1c1pnpe1sgu o.rd Tottyt AB.Ia1E[o.{J e1919odÁ11 .791
.Telm
^B.Ia18lu9.€ oqef
e19ppa11
.oE' rpg*1eo.rd B?1sT9 a a[ tras.rded íltargae o.rd Tg'{n ,uzan .€9l
.u9AozTJB1od a1ecz (oí. l = u) &QTtsap ?ueueT{e po {ha?
-BJPo 1aeuded TT-ar . rr1s.rded oq?uTe1?.0'6 nBoT e npedop TeqF 91e?ůn . z9l
'6a 'Jqo
-?9-
-53-
0b. 30.
t68. Světlo polerizovaaé v rovině'
o - 15o (topadá na povrch akla
rovlně jc polariaováno světlo
ekla je I,46.
Ll69. SvazeL truhově poIarizovaného gvětla dopaťlá na gkleněqý povrch
(o" = t,5) poct úhlen 45o. Foplšte přearĚ stav poIarizace odraže-
ného evětIa.
l7o. (a).lat vyaolo mrsí být Sluncg rrad obzoren, asl gvětlo oťlražené
od povrc}nr L1idné vodní hlaililv by].o úplně poJ.arizováno?
(b) v jaké rovině bitá veLtor e1ektrické intanzity B vlr1y v cdrs-
ženén avětle?
t?t. v otevřené rúťlobě se nacbází průzračrú Lapaliaa. $1o zjíštěno'
že při úb1u ttopadu svět1a rovnént .l5o (locbází k jeho totálnínr
odrazu. K{yž na tapal'ínr ngcháme dopadat avět].o ehora' hlde přijíatén
úblu dopadu odražeqý paprsek dobonalg llneárně polarízován.
IÍaJdětc' Přt Lterén úblu dopadu sc tak stane.
1?2. t,íneárně polarizované ovětlo dopadá pod ú}rl.en 45o na eLlcněnou
drct1ěLrr (1rrdcx tonr | '5). NuJdětr tocficienty odrezivogti a pro-
;nrctnoat|'1 1c[í-1l clektrÍ'c|ý vcttor dopadajícÍ vlny(a) v rovtrĚ
dopadu,
(u) v rovinř Lolaá k rovlně óopadu.
|?3. Bovinná l1ngáraě polgrlzovaná vlna dopadá ze vzduclnr na
proatřcdí o lrÉcrrr lonr g pod boretcrovýu úhlen. Elektrický
vclton dopadající vlry LaŽí v rovlrrě dopadu a Jeho anplituda jc Eo.
svírající g rovinou dopadu úbe1
pod úhleu 3oo. určet€' vo Lteré
odraŽEného paprsht. Index Ionr
'ool uaTqB Pod EZE' I nBoT
nIgPllT o BTIB t{cůAod Bu 9pBdop BTl?^s ot{'ua^ozTJetodau {azB^s .o8l
a,tuoJt{zo.r !ryul,.td Bu }?9.rpo os
Etll^e oq'o1f3pBdop 1sgp 9TBf 'ooÍ npadop rrouTAol B 9J,AB a1l?As
u;o1papcdoP ^ .ro?:lea ftrc1.r1{eTg'oo9 u.Tr{$ pod [l. l ÍraoT rtrapul o
,Heep tuluaTtrs qo.raod au gpedoB oTllas tuaaozTJBlod gurgauTT .6lt
óý^T?olo/taT oqau pa11o1ole.rd
.oBzT.n'Tod ole1 aBrql i,ou'lroz1.:e1od ?^oqruÍ otÁq
'uPuT^
?ue?BJpo
.f4a .FrluTA o?ot lBpedop 1snu u.Tqn uf1a| po4 .l8 = tr3 Ápoa
"1T^T1TEJad ;ua11aT.u 'nqcnpzA B Ápoa 1uecqzoJ Bu rzaJpo PuT9loTre
oíCl ÚalrÚTlB B ,uluTÁ 9{oT1euteuo.r11a16 ?u6^ozT.re1od euJFauTřI .Bll
.rqe.rdad oqgue?oJpo
.oB!.TrrrTod uadnle et?t?odfit .oog uatq$ pod BT?,1^B or{guB^ozT.relodau
oq?uozocr.;d 1as*ded gpedop og. l řttloT EopuT o n{sap nouguaTtre BN .lll
&}}Tqod npoqog.rd 14d ae nBadoP ?uTAoJ ^ 9uBÁozT.ra1od f{?oTs
Á11zuep1 1B'1 9{Te^ {B.e .ueTr{Ir rurtrroaaxsaaq pod oTxlAs 11-9pedop
.n1e.rded oqg1go.rd acBzTJBTod uednle ale?Jn .BT19ÁB oq9uazo.r1gd
1ee:ded nqcnpz^ az gpedop (96t t = ".) gcnpza / oTIB ;uBrr{zor BN '9Ll
.ÁIITA
'uo?BJpoÁt?ots ?u??qou^or E gutTo{ T}pzo.Í $aoz1e B lsoÁTzo"rpo e1fa1;podÍ1
.ooe Tar{B nBedop noutÁoJ s 9J}^s BlTuDt BuTAoI ?oqo9 . o119ae 7u
-B^ozTJBTod gucaauTÍ olL ueTqp pod gpadop qcnpz^ / epol. IuBJt{zoJ Bt\l .sLl
'?u < tt (o) 4r 2 t., 1.; a? 'ped;4d
-Brpo 'trc1$epadop oX?t A roltraa 1t1ol1au8eu.Ílotr?oTe
E s d 1zau aualnpTtzoJeu 1ped1.;d
7r*lu
-T"z
o.rd pula ?uauoT a ?ue?
e flcl.rqoTa aleTeaqBp
olrroT A o? '1s a1guurg11
.I B Í*l"=,vU-'U
Át1e1za I*PppÁÁ' gpad;gd
oluol Á o8 Tleou1sndo.rd B Tlso^TzB.IPo luoToTJao{ a1 . a17a11 'zu
ruoT traxepuT s ype4leo;rd po lu omol utaxaprrT I 1pa*leo.rd yoygnlgppo
.;ua.rqzo.r 9uuTloú au ouTo{ 9padop BuT^ 9{cT1au8euo.r1{ota prnrT^og .'lI
.eleTl?ÁsÁrr e 1a) B (B) gpad;4d &patsfa el.0euao.rs
.íu1a ?ueuot nlTzualuT (c)
.ÁtrTa ?uatroT t ..p'.rTtdue (a)
'Ilrga ycyfapedop nlrzuatuT (B): e1919odÍ1
-tg-
-55 -
(a) .ratá ěást dopadající}ro gvétla ge ottráží?
(u).raty je v odraženén evětle poněr slož\y Eo Le s1ožce
18t. (a) Světto ťlopaťtá ko].uo na gkleněnou destiěhr (n = l15).její
koeficient odrezivosti a propuatnosti.
(b) 0pakujte výpoěet pro přípaťl, že evětlo óopadá Lolno
d.o vzduchu.(c)
hovedÍte diskusi zněr5r ťáze v obou přÍpadech.
E"?
trajděte
ze skla
l82. Skleněná ťlegtiěka s ind'exem lonr n" je pobyta terůou \Zrgt.vorr
o inde:nr lonr ta. Když ozaaěíue index lomr vzduchu nor dokažtel
že pro ko}ný ťlopad tnrtle koeficient odrazu nezi vzduchen a vrrstvou
i nezi vrstvou a skIeněnou destičkou roven za přeČlpoklaťtu, že
\^= [/[g Do. l{ajděte poněr koeficientů odrazivogti pro úbel dopadu1O" a n"
= tr52.
|83. Najděte' kdy je pro kolroý dopad avět].a na rozh:raní dvou ťlielektrík
rovna intenzita světla odraženého a Iomenétro, tj. f = t = ot5.
l84. Na rovinné rozbraní dvou prostřeťlí dopadá kolno světelné zéření
tak' Že dopaclajÍcí vlrra e jeťlnotkovor anp}ituťlou se do prvního
prostředí oťlráží o anplituťlou 1 a do ťlrtrb'ého prostřeťtí vstupuje
s anplitudou t. !Ía totéž roz|rraní dopadá z druhébo prootředí
kolno vlna e ječlnotkovou anplitudou, odráŽí se zpět do druhébo
prostředí s anp3.itudou 1. a do prvního prostředí proclrází
s anp}itudou g,. využi;te prí.ncíp guperpozic