Metodologie

í. Anketa má charakter orientační.
Rozhovor
- tazatel pokládá otázky respondentovi – je to tedy technika založená na verbální komunikaci. Je časově velmi náročnou technikou – jak na přípravu tak na realizaci rozhovoru.
- je technikou explorační – (výzkumník vytěží nějaké informace), přinese objektivně nejvíce informací, je technikou velmi náročnou na čas a to jak tazatelův, tak i respondentův, je také nutné vybrat vhodné prostředí, kde se bude rozhovor realizovat.
3 typy rozhovorů:
1. rozhovor připravený (standardizovaný) – tazatel si rozhovor připraví, má záznamový arch, kde má otázky připraveny a odpovědi si do záznamového archu zaznamenává. Praxe ukazuje, že pokud si tazatel získané informace ihned nezapíše, na konci rozhovoru si už nepamatuje všechno. Ale na druhé straně může zapisování každého slova na papír vyvolat u respondenta psychický blok. Proto je dobré zaznamenávat si třeba jen poznámky s tím, že zbytek dopíšu. Je také možné rozhovor nahrávat, ale musí být povolení respondenta a opět se může objevit psychický blok (cokoli řekne bude zaznamenáno).
2. rozhovor nepřipravený (nestandardizovaný) – používá se velmi málo, protože znamená, že tazatel realizuje rozhovor absolutně nepřipravený. Takový rozhovor je neefektivní.
3. rozhovor polostandardizovaný – je velmi častou variantou rozhovoru. Spojuje rozhovor připravený a jistou improvizaci podle situace.
Sociometrie
- výzkumná technika určená pro malé sociální skupiny (asi tak 20 členů).
- v rámci skupiny má charakter kvalitativní.
- zkoumá vztahy v malé sociální skupině.
Výzkumník zadá několik otevřených otázek, které jsou postaveny tak, že mají charakter preferenční (preferují členy skupiny). Výzkumník tedy nesmí být z výzkumné skupiny, musí stát jako by nad ní.
Není anonymní. Výzkumník si odpovědi vybírá a hodnotí je.
Tato technika se často používá v personálním managementu – např. vytvořit co nejlepší pracovní tým. Nebo se např. ve školní praxi může využít k vyzkoumání šikany.
Získané údaje se zapisují do schématu – sociometrická matice:
A
B
C
D
E
A
x
0
1
3
2
B
0
x
2
1
3
C
2
1
x
0
3
D
2
3
0
x
1
E
1
0
3
2
x
Je vhodné opakovat test po nějaké době. Preference je dosti subjektivní.
Obsahová analýza
Analýza dokumentů
- 2 techniky, které často používáme. Pokud skutečně zkoumáme dokumenty, jedná se o analýzu dokumentů – pedagogické dokumenty, zdravotní karty...
- obsahová analýza je širší označení pro analýzu obsahů (např. odborné literatury, jiných zdrojů – internet, analýza výtvorů – výtvarné práce). Je třeba najít momenty, které chceme zanalyzovat, využívá se při vytváření teoretické části práce (diplomové).
- tyto techniky se používají spíše pro kvalitativní výzkum.
Pozorování
- nejběžnější technikou.
- dokresluje výzkum.
- přímé (subjekt pozoruje objekt) x nepřímé (subjekt pozoruje objekt přes něco – někoho = zprostředkované pozorování).
- je vždy dlouhodobou technikou.
Univariační analýza
Bivariační analýza
Univariační analýza
- „analýza 1. stupně“, „jednorozměrné třídění“
- slouží k obecné analýze ve výzkumném souboru.
1. pohlaví: a) žena b) muž
2. věk: .............
3. vzdělání:
a) nedokončené 533. Spokojenost s platem:
b) základní 10a) velmi spokojen 45
c) vyučen 20b) spíše spokojen 20
d) SOŠ 30c) průměrně spokojen 20
e) gymnázium 30d) spíše nespokojen 30
f) VOŠ 10e) velmi nespokojen 35
g) VŠ 45
N = 150
Zjistím:
60 žen = 2/5 souboru
90 mužů = 3/5 souboru
Ta čísla, která vyšla se vztahuje pouze k univariační analýze.
Mohu zjistit průměrný věk, nejmladšího i nejstaršího člena souboru, pokud např. výzkumným souborem jsou zaměstnanci speciálně pedagogických zařízení, mohu zjistit, že speciálním pedagogem je nejčastěji člověk ve středním věku.
Téměř 1/3 respondentů je s VŠ vzděláním, 1/10 respondentů je s nedokončeným a základním vzděláním. Téměř 1/3 je velmi spokojena s platem. V souboru je stejný podíl spokojených a nespokojených.
Následuje Bivariační analýza
- „analýza 2. stupně“, dvoustupňová
- analyzuje vztah mezi 2 proměnnými (bi)
- tento vztah se zapisuje do tzv. kontingenční tabulky – do řádků tabulky se píší údaje nezávisle proměnné a do sloupců závisle proměnná.
Např. hypotéza: ženy jsou spokojenější s platem než muži
Spokojenost
+ +
+
+ -
-
- -
Suma
žena
30 (20)
10
5
5
10
60
muž
15 (25)
10
15
25
25
90
suma
45
20
20
35
35
150
pohlaví
Ženy jsou spokojenější s platem – hypotéza se potvrdila.
Velmi spokojených žen je ˝, nespokojených Ľ.
Velmi spokojených mužů je 1/6, více než ˝ mužů je nespokojených. Ze skupiny velmi spokojených respondentů jsou 2/3 ženy.
Pokud jsou čísla změněná (viz. tabulka), stále platí hypotéza, že ženy jsou spokojenější, protože spokojených žen je 1/3 a mužů pouze Ľ. Nepočítáme totiž z celého základního souboru, ale z žen a z mužů zvlášť.