Zkouska otázky

o kolektivity.
Otázka 10. Charakterizuj základní rámec teorie racionální volby reprezentované Jonem Elsterem. 406 – 408
jde o jakousi logiku jednání
uvažování podle účelové racionality, které vychází z kalkulu nákladů vůči cílům
jednání, které se řídí sociálně institucionalizovanými normami, podle této teorie postrádá racionalitu
sociální norma(povinnost jedna určitým způsobem) je odlišná od morální normy (jednám morálně protože je to žádoucí ne protože musím)
norma kooperace = člověk se má podílet na společném projektu tehdy, když se na něm podílí podstatná část skupiny (referenční skupina)
Otázka 11. Jaké druhy kapitálu rozlišuje Bourdieu a jaký vliv má dle autora na potenciál občanské participace? 409
kapitál politický, ekonomický, sociální, kulturní a symbolický(Bourdieu)
Různé kombinace a poměry druhů kapitálu na sebe váží určité životní styly, které kromě jiného zahrnují možnosti, schopnosti a ochotu participovat na veřejném nebo občanském životě.
Otázka 12. Jaké individuální zdroje dle Verby jsou zdrojem občanské participace? Jak charakter a množství těchto zdrojů ovlivňuje občanskou participaci. 410 – 411
individuální zdroje - peníze, čas, občanské dovednosti
peníze – poukazují na nerovnoměrné rozložení individuálních dispozic občanské participace
čas – poukazuje na rozčlenění životních sfér, míru občanské participace ovlivňuje množství volného času (množství volného času ovlivňuje struktura rodiny, zaměstnání a věk). Participaci ovlivňuje méně než peníze
občanské dovednosti- schopnost komunikovat, organizovat kolektivní aktivity
9. téma
Otázka 1. Jak Putnam definuje sociální kapitál? 33-34
Má tři složky : důvěru, sociální sítě a občanský závazek
Definice : rysy sítě společenského života, normy a víra, která umožňuje účastníkům jednat a zabývat se společnými cíli
Otázka 2. Význam sociálního kapitálu v moderní společnosti. 33-34
důvěra jeden z hlavních předpokladů pro spolupráci
sociální sítě – usnadňují dosažení cíle (individálního nebo kolektivního), jsou šiřitelem důvěry
důvěra a sociální sítě jsou nutné, ale nedostačující předpoklady demokratické práce
občanský závazek – aktivní a kompetentní občanství
Otázka 3. Charakterizuj externí a interní demokratickou roli neziskového sektoru, tak jak ji prezentuje Putnam. 35
interní demokratická role – účinky na účastníky neziskového sektoru
externí demokratická role – účinky neziskového sektoru na: politický systém, širší občanský řád
Neziskový sektor vytváří institucionální spojení mezi členy s politickým systémem a složí jako zprostředkující instituce. Tím dochází ke zlepšení sociální spolupráce a demokratického vládnutí. Neziskový sektor umožňuje vytvoření vnímavější a efektivnější demokracie.
Otázka 4. Vliv proměny typů a rolí členů na externí a interní demokratickou roli neziskových organizací. 35 – 37
Pasivní podporovatelé – důležitá role při poskytování ekonomické podpory a početní síly = důležitý vliv na externí roli, malý nebo žádný vliv na interní roli. Nejsou zdrojem sociálního kapitálu.
Aktivní členové s osobními kontakty – jsou zdrojem sociálního kapitálu
Představované společenství – jednotka, která cítí psychologicky blízký vztah(k symbolům, hodnotám nebo blízký závazek k případu), ale je tak velká, že neumožňuje osobní kontakty. Je založeno na abstraktní formě důvěry.Příkladem představovaného společenství je národ.
Typ sdružení je relevantní pro rozsah v jakém dochází k rozvoji společenského kapitálu
Při účasti jedinců v mnohonásobných sítích, dochází k tomu, že hustě se překrývající a vzájemně se blokující sítě přispívají ke kompromisu v situacích, kdy by mohlo docházet k rivalitě a konfliktu
téma 10
.Otázka 1. Stručně definuj tři pojetí globalizace. - str. 88-89
Podle marxistické interpretace jsou v globalizovaném světě všechny státy podřízeny tlaku kapitálu (USA). Dnešní globalizace dává kapitálu volnou ruku – dochází k podřízení sociálních vztahů imperativům trhu. Stát je převodovým řemenem převádějící tlak globalizace do národních společností – VLIV EKONOMICKÝCH STRUKTUR
Podle realistů na globální úrovni rozhoduje vojenská moc (opět USA – na př. Irácké invaze je vidět, že USA jsou schopny obejít multilaterální instituce a jednat unilaterálně) – globalizaci slučují s Amerikanizací. – kritika – nedostatek efektivity jednostranně vojenských řešení. – VLIV POLITICKÝCH STRUKTUR
zdůraznění globálního významu individuálních aktérů sdružených v nevládních organizacích, sociálních hnutích a komunikačních sítích. Globální občanská společnost jako nositel demokratizace světového politického a ekonomického řádu. – VLIV GLOBÁLNÍHO VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ
Otázka 2. Jaká je role občanské společnosti v době globalizace? str. 92-93 viz tab. str.92
modely demokracie a role občanské společnosti
Důraz na pravidla
Ano
Ne
Důraz na participaci
Ano
Deliberativní model (Habermas 1998)
Role OS - zajištění komunikace, otevření prostoru veřejné diskusi (spojuje koncepce liberálů i radikálů; deliberalizace má být realizována v decentralizovaných strukturách obč.spol. ne všech úrovních politického rozhodování; diskuse všech zainteresovaných stran nad problémem)
Radikálně demokratický model: demokratický pluralismus (radikální kritika globalizace – vyžaduje novou organizaci mezinárodních vztahů)
Role OS – přímá participace (čl. je svobodný, když může spolutvořit zákony, jimž se podřizuje)
Ne
Liberální model: liberální internacionalismus (Nye 2001; Keohane 2002)
Role OS – zajištění transparentnosti a accountability (nutit profesionální politiky k zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí)
------
deliberace – veřejná debata
Otázka 3. V jakých významech se objevuje pojem globální občanská společnost v současné literatuře? str. 93
demonstrace v ulicích měst, v nichž se odehrávají např. výroční zasedání Světové banky, MMF, Světové obchodní organizace, demonstrace proti vojenskému řešení současných globálních problémů
interakce transnacionálních nevládních organizací (Amnesty International, Greenpeace, Friends of the Earth International …)
rostoucí propojenost všech typů potenciálně politické činnosti, která díky rozvoji komunikačních technologií (hl.internetu) probíhá stále více přes státní hranice a méně skrze formalizované organizační struktury
Otázka 4. Jak a kde působí v současnosti transnacionální nevládní organizace? str. 93-94,95
Růst počtu mezinárodních nevládních organizací (INGOs) se systematicky od r. 2001 pokouší zmapovat ročenky vydávané London School of Economics and Political Science.
JAK - zaměření aktivit –
ekonomický rozvoj (r.2001 – 26,1%)
výzkum a vývoj (2001 – 20,5%)
humanitární, politické, morální cíle (v 90's dramatický nárůst) – tzv. „transnacionální advokační sítě“ (TAS)
KDE - „místa ovlivňování mezinárodní politiky“ – největší koncentrace sídel INGOs
Paříž, Londýn, Brusel, Ženeva, New York
Velká Británie, Francie, Švýcarsko, Belgie, Nizozemí, Německo, Itálie, Rakousko; USA, Kanada
ještě v 50. letech mělo své sídlo 83% v Evropě, 10% v USA a 1-2% v Asii, Jižní a Střední Americe, na Středním Východě, v Africe a v Austrálii
dnes je méně fenoménem Západu
v posledních letech nejvyšší nárůst zaznamenal region střední a východní Evropy
Otázka 5. Jak ovlivnily nové informační technologie prostor pro politický aktivismus? str.94
Současná expanze prostředků elektronické komunikace umožnila rozvoj nového typu individualizované občanské participace.
Podle Bennetta otevřelo využití informačních technologií prostor pro politický aktivismus, který
není založen na organizační práci INGOs, ale na existenci volně strukturovaných sociálních sítí zprostředkovaných elektronickými médii
umožňuje permanentní kampaně, kt. nejsou kontrolovány INGOs, probíhají málo koordinovaně a rychle střídají své bezprostřední cíle
vyrůstá z individualizované (neexkluzivní) participace, kt. není založena na formálním členství nebo ideologické orientaci
otevírá možnosti pro rozvoj organizací pracujících na více tématech
Otázka 6. Charakterizuj nový typ aktivismu. Uveď v čem se odlišuje aktivismus INGOs od „nového“ aktivismu. str.95 Tab. 2 ad ot. 5
není založen na organizační práci INGOs, ale na existenci volně strukturovaných sociálních sítí zprostředkovaných elektronickými médii
umožňuje permanentní kampaně, kt. nejsou kontrolovány INGOs, probíhají málo koordinovaně a rychle střídají své bezprostřední cíle
vyrůstá z individualizované (neexkluzivní) participace, kt. není založena na formálním členství nebo ideologické orientaci
otevírá možnosti pro rozvoj organizací pracujících na více tématech
INGOs se odlišuje tím, že –
se koncentruje na konkrétní problémy
je založen na centrálně koordinovaných (a dočasných) kampaních koalic organizací
je zaměřen na politickou (institucionální) změnu
aktivismus INGOs versus „nový“ aktivismus
Kritéria
Aktivismus INGOs
Nový aktivismus
Agenda
Prosazování zájmů a obhajoba zásadových myšlenek
Rozmanitá agenda týkající se sociální spravedlnosti
Organizace
Sítě INGOs koncentrované kolem konkrétních problémů
Masový a zároveň individualizovaný aktivismus nenapojený na konkrétní problém
Cíle
Vlády a korporace
Korporace, průmyslové sektory, mezinárodní finanční organizace
Taktika
Strategické kampaně s omezenými politickými cíli a kontrolované NGOs
Permanentní kampaně s rozmanitými cíli bez schopnosti NGOs kontrolovat je
Dopad
Proměna legislativy, ustavení informačních režimů, udržení organizační identity
Osobní zapojení do přímé akce, ustavení komunikačních sítí, uschopnění jednotlivců
Kapacita
Reformy a intervence v krizových situacích
Masové protesty, proměna hodnot
Otázka 7. Jak se liší aktivismus v globálním prostoru od národních NGO? str.96-97
Př. TAS = transnacionální advokační sítě (humanitární, politické, morální cíle)
- odráží univerzalisticky chápané principy (zásadové myšlenky) - činnost je často navázána na existenci mezinárodních norem - pomáhají při přijímání a prosazování těchto norem - nejdůležitější při nastolování problémů na mezinárodní úrovni (tzv. agenda setting)
- tvoří nadnárodní sítě - často se formují jsou-li uzavřeny komunikační kanály mezi domácími aktéry a státem - mezinárodní podpora - (mechanismus bumerangu - co politika nechce vidět se z venku vrací) J.F.Rischard, D.Held - návrh „globálních sítí zaměřených na problémy“ (global issues networks, GINs)
- vymyká se úzce racionalisticky chápané koncepci zájmových skupin (př. odbory)
Otázka 8. Uveď argumenty jednotlivých autorů k otázce demokratizační role INGOs. str.99-100
Habermas -
Dnes se opakuje střet systémové a sociální integrace, kt. charakterizoval západní modernitu, na globální úrovni
Nutné, aby politika dohnala ekonomiku, aby došlo k sociální integraci na vyšší úrovni, tak jako dříve na úrovni národního státu - stojíme opět na prahu „velké transformace“
Moderní národ není přirozeným útvarem, ale politicky konstruovanou realitou
Národní vědomí vyrostlo z demokratické mobilizace prostřednictvím masových médií (tisku) a stranické politiky
V nefunkcionalistickém duchu věří, že by posun politických kompetencí na evropskou úroveň motivoval rozvoj evropské občanské společnosti - zajišťovala by komunikaci mezi politickými segmenty a nezprostředkovanou politickou participaci
Totéž na globální úrovni je problematické
NGOs mohou ovlivňovat globální veřejné mínění a přispívat k transparentnosti polit. rozhodování
Nejdůležitější funkcí je propojování globální politické arény a jednotlivými národními politickými veřejnostmi.
D.Held, a jiní -
Rozvinutí globálního občanství je jediným receptem na řešení současných problémů (bída, nerovnost, životní prostředí, neoimperialismus..)
Nutnost reformy hlavních institucí pod hlavičkou OSN - ve smyslu zrovnoprávnění rozvojových zemí
Možnost vícenásobného občanství (ČR - EU…)
Will Kymlicka -
Politická komunikace v místním jazyce = páteř demokratické politiky
Lid = národ
Posílení Evropského parlamentu by znamenalo snížení odpovědnosti EU, realizované skrze národní reprezentace, sledující zájmy svých občanů
Snaha o demokratizaci EU může paradoxně vyústit ve zvýšení demokratického deficitu EU
Podporuje globální rozšiřování lidských práv a občanského aktivismu, nevěří ale, že by tak mohlo dojít k demokratizaci nadnárodních společností (i EU) - na nadnárodní úrovni neexistuje „lid“ jakožto nositel občanství - světonárod neexistuje
NGOs, tradiční i noví aktivisté mohou propojovat politické arény, zajišťovat komunikaci a transparentnost, ale nemohou zajistit výkon politických práv (demokratickou participaci)
Kaldorová - rostoucí počet INGOs = důkaz občanské samoorganizace na globální úrovni
S.Tarrow - dnešní „globální občanská společnost“ je jen skupinou elitních vzdělaných profesionálů, sledujících své zájmy, často bez ohledu na lokální potřeby - chybí propojení se základnou
N.Chandhokeová - „nejsou INGOs jen samozvanými mluvčími lidí, kteří nemají možnost ovlivnit jejich agendu?“
Otázka 9. Uveď tři podmínky, které uvádí Císař, jež jsou významné pro fungování a existenci globální občanské společnosti. str.102-103
POLITICKÁ PODMÍNKA - liberalizace a demokratizace států - jen občané těch zemí, které jim zajišťují základní politická a občanská práva, budou moci aktivně vstoupit do politické interakce v rámci globální občanské společnosti (viz. rozpad Sovětského bloku)
SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÁ PODMÍNKA - přístup k prostředkům elektronické komunikace - internet (levný, neomezený) - možná realizace nejen „tradičního“, ale i „nového“ aktivismu
KULTURNÍ PODMÍNKA - společný jazyk - angličtina
Kymlicka - vidí v jazyce nepřekonatelnou překážku rozvinutí globálního demokratického občanství
Habermas - uznává toto na úrovni globální, v Evropě vidí AJ
- Globální občanská společnost je strukturována domácími politickými a ekonomickými podmínkami
- dnes nelze od politického aktivismu očekávat uskutečnění radikálně-demokratických vizí přímé participace
- vně demokratického státu neexistují žádné institucionální mechanismy zajišťující veřejnou autonomii občanů
- „na nadnárodní úrovni občané neexistují, místo nich se zde pohybují aktivisté“
- cíle globální občanské společnosti nejsou nutně cíle globální